Jake to je po prodeji firmy

I kdyz jsem prodal firmu tak jeste porad chodim do prace. Ne uplne kazdy den. Zjistil jsem, ze Brutus si na to tak zvykl, ze mu to vylozene chybi kdyz do kancelare nezajdeme.

Naucil jsem ho, ze v kanclu se spi (aby me neotravoval kdyz pracuji). A on to ma uplne perfektne zapamatovane. Takze doma by me otravoval. Chodil by hlidat na balkon. Stekat na auta. Nebo proste porad by premyslel co ma delat. Nelehl by si a neodpocival. Naopak v praci prijde a okamzite si nekam lehne a spi.
IMG_1773

Takze uz kvuli nemu do te praci na chvilku zajdu. Vyridim si emaily. Udelam nejake sve veci. Jsem ted ten advisor, takze poradim kdyz nekdo nejakou radu potrebuje. Taky jsou porad ruzne veci co jeste postupne predavam. Pristupy k ruznym uctum, apod. Ono mam pocit, ze porad tomu jeste musim dat trosku nejakou organizaci, protoze novi vlastnici uplne nevidi do detailu proc a jak co fungovalo. Takze treba neco chteji zmenit, ale ja vidim jak se to musi udelat, aby to neohrozilo chod firmy. Vetsinu toho uz mame predane.

Uprimne je to obrovska uleva. Kdyz ted vidim stiznost od zakaznika tak se na ni divam uplne s jinacim nadhledem. Je to rozdil, kdyz vite, ze vlastnite 100% firmy a veskera odpovednost lezi jen na vas. Clovek si porad uvedomuje dusledky. Co kdyz se stane nejaky velky pruser a co to vsechno muze zpusobit. Asi jsem to bral az moc osobne, ale to je asi osud kazdeho cloveka co vlastni firmu. Proste to clovek nechce pokazit jen kvuli tomu, ze neco prehledne.

Zajimave je, ze strasne moc lidi se pta co ted budu delat. Jakoby se nedalo vydrzet ani par dnu bez nejake prace. No mam pocit, ze to fakt neni zadny problem. V poslednich letech jsem mel spise jsem mel staly pocit, ze nemam dost casu na to co chci skutecne delat. A to presto, ze jsem si jezdil na dovolene nekolikrat do roka, travil cas na horach lyzovanim nebo v lete u more. Ono fakt mam pocit, ze se nudit nebudu. Spise mam strach si ten volny cas nenacpat nejakymi blbostim (jako treba nejakou dalsi praci).

Jak jsem drive vyjednaval s investory a divoky rust

Diky JB za gratulaci ohledne prodeje Shipito.  Ve svem blogu take napsal, ze kdysi dal velmi cennou radu zacinajicimu fondu at udela dve investice. Jedno do Shipito a druhou do ePojisteni. Tohle si presne pamatuji! A myslim, ze to JB radil opakovane. Protoze tech jednani probehlo vice.

Historicky prnvi jednani bylo ke konci roku 2010. Shipito melo pouhe dva roky. Za rok 2009 melo Shipito obrat $2.3M. Ale videl jsem, ze krasne roste. Rok 2010 byl obrat uz $8M. Meli jsme i velmi dobry zisk.

Tehdy jsem chtel valuaci za Shipito $10M. Nejednal jsem jen s timto fondem ale i s dalsimi investoru. Tem se vetsinou firma libila, ale nikdo nebyl dostatecne nadseny, aby se prekonali ruzne prekazky ve vyjednavani.  Nekomu se zadal moc ta valuace. Nekdo jiny zase nasel nejake jine chyby. Nebo meli pochybnosti jestli vubec jeste firma poroste dal.

V roce 2011 byl obrat $20M (skok z $8M). To byl naprosto nejdivocejsi rok co jsem zazil. Sem tam me cvakal zadek:-).

Uprimne receno, kdyz se divam zpet tak bych veci delal jinak. Sel bych do toho mnohem vice agresivneji. Ten uspech Shipita me tehdy taky zaskocil. Bylo takove nechtene. Proste jsem rozjel firmu, abych mel nejake extra penize na splaceni prvniho skladu. Nejake velke ambice jsem od toho neocekaval. Nechtel jsem mit 150 zamestnancu. Ono spousta veci, kterych jsem se bal zas tak tezke nakonec nebyly. Ted kdyz jsem to zazil tak uz bych se na ten rust dival uplne jinak. Tehdy kdyz jsem videl ten rust tak jsem se uplne desil jak to zvladneme. Mel jsem pocit, ze jen porad delame pohovory a najimame lidi. Nestihame je ani trenovat. Musime porad menit postupy, protoze co fungovalo pred mesicem je najednou nedostacujici.

Nekolikrat jsem proto radeji zvedal ceny at se ten rust umyslne zpomali. Diky tomu jsme meli velke zisky, ale take jsme umoznili vyrust nove konkurenci, ktera do toho sla jeste vice agresivne. Obzvlast ruzne firmy zamerene na rusky trh, kde jsme tehdy meli skoro monopolni pozici.  V tomto bych byl priste opatrnejsi.

Moji druhou chybou bylo, ze jsem nebyl dostatecne tvrdy na nektere lidi co se mnou byly od zacatku. Ono kdyz se firma dostane do urcite velikosti tak se casto stane, ze nekdo uz na svou praci nestaci. Ale protoze je ve firme dlouho tak proste neni sila na neho zatlacit nebo vyhodit. V tomto mi zase daval radu jiny cesky uspesny podnikatel (OF), ktery rikal, ze to je proste nutnost v rostoucich firmach. Neda se moc divat na kamaradstvi, ale delat co je nutne pro firmu.

Jedine co me mrzi, ze jsem nasbiral tolik zkusenosti, ktere uz asi nevyuziji. Moc se me nechce hrnout do rozjezdu neceho noveho. Kdyz jsem nekdy v minulosti zkousel neco radit jinym zacinajicim podnikatelum tak jsem zjistil, ze kazdy ma svuj rozum, takze ono predavat nejake specificke zkusenosti je docela tezke. Jakoby platilo, ze kazdy si musi udelat ty svoje chyby, aby tomu uveril co je spravny postup.

Ale mozna me neco nadchne a jeste ty nasbirane zkusenosti nejak vyuziji. I kdyz ted mam penize tak bych dalsi firmu stejne rozjizdel uplne stejne. Tak jako kdybych ty penize nemel. Snazil bych se, aby byla hned profitabilni. Setril bych naklady. Delal bych vse efektivne. Znovu bych najimal lidi na entry level a nechal je se mnou rust. Proste ty principy co me fungovaly bych nezahodil.

Vice detailu o pozadi prodeje Shipito

Tak uz je to venku, ze je Shipito prodane!

Chodi mi hodne emailu s gratulacemi! Za ty dekuji. Taky se ruzni lide dohaduji za kolik a podobne detaily. Kdyz jsem podepsal smlouvu o prodeji tak jednim z bodu je, ze nemam rikat specificke informace o prodeji. Predevsim cenu transakce nebo treba kolik melo Shipito zisk. Takze to fakt nikde zverejnovat nebudu. Ono kdyz se ten prodej vyjednaval tak jsem si musel urcit priority o ktere body chce bojovat a ktere jsou mene dulezite. Tohle jsem podepsal, takze to fakt sdelovat nebudu. Par detailu o pozadi prodeje rict muzu, kdyz tam nebudou ty specificke informace. Takze tady jsou trosku rozsirene informace z rozhovoru na Lupe.

Proc jsem prodal?
V svete byznysu se casto mluvi tak, ze skutecnemu smyslu rozumi pouze insideri. Treba kdyz podnikatel rekne, ze nechce prodat, tak to casto neznamena, ze by nechtel prodat. Jen nechce prodat za malou cenu nebo v nevyhodne dobe, kdy by nedostal dobre podminky. Proto vam nekdo bude rikat vehementne, ze prodavat nechce. Ve skutecnosti, ale treba by velmi chtel prodat za nejakou dobrou cenu, kterou nemuze dostat.
Takze tady ted mate moji odpoved: Ani ja jsem nechtel firmu prodat! Budoval jsem Shipito tak, ze ho budu vlastnit cely zivot. Delal jsem rozhodnuti s vyhledem na hodne let kupredu. Mohl jsem treba jit snadnou cestou, abych kazdy sklad jen pronajimal. Ale udelal jsem si to tezsi a rikal jsem si, ze musim kazdy sklad koupit. Coz znamena vydelat si na downpayment (zakladni splatku) a vyridit pujcku. Musel jsem pak budovat firmu tak, ze bude profitabilni. Musel jsem si na vse sam vydelat. Stalo me to vice namahy, ale zaroven to vytvarelo dlouhodobou konkurencni vyhodu. Sklady co jsem nakoupil nakonec meli mnohem nizsi mesicni naklad, nez kdybych je ted pronajimal. Venture kapital a private equity investori takto nepremysli. Je to pro ne moc dlouhy horizont. Ti premysli tak, ze za 5 let firmu musi prodat. Takze moje nakupy skladu spise kritizuji, protoze maji pocit, ze poradne nevyuzivam kapital a zbytecne ho potapim do nemovitosti. Ja jsem si ale myslel, ze SHIPITO budu skutecne vlastnit min. desitky let a kdyz jednou budu mit sklady kompletne splacene (bez pujcek) tak to bude obrovska konkurencni vyhoda.

Nechtel jsem prodat, protoze jsem vedel, ze bude tezke najit kupujiciho podle mych predstav. Vetsina prodeju funguje tak, ze kupujici chce, aby ten puvodni majitel ve firme jeste par let zustal. A chteji si to pojistit tak, ze vam nezaplati celou kupni cenu pri prodeji. V tiskove zprave se ukaze nejaka rekordni castka. Jako lajk si rikate jak to je fantasticke dostat tolik penez, ale skutecnost je, ze ne vsechny penize putuji k prodavajicimu. Treba dostanete polovinu a druhou polovinu behem dalsich 3-4 let po prodeji. Ta druha pulka je casto vazana na dosazeni ruznych cilu (tzv. earnouts). Kdyz je nesplnite tak penize nedostanete. Tady pak dochazi ke konfliktu zajmu. Novy majitel vam diktuje jak mate podnikat. Firma vam uz nepatri. Nemuzete delat zasadni rozhodnuti, ale pritom na vysledcich zavisi jestli dostanete zaplacenou celou kupni cenu. Vim, ze bych mel problemy takovou situaci rozchodit.

Taky jsem mluvil s ruznymi podnikateli, kteri uz podobne firmu prodali a vsichni me zrazovali, at bojuji co nejvice to jde, abych dostal co nejvice penez predem. Nekteri me rikali, ze to pak treba i vzdali a nechali penize na stole jen aby uz nemuseli ve firme zustat. Tohle treba zni pro spoustu lidi jakoze to nemuze byt zadny problem. Ale pro cloveka co si vybuduje firmu to fakt je strasne tezke videt jak nekdo jiny dela rozhodnuti, se kterymi treba vubec nesouhlasite. Ja jsem vedel, ze bych v prodane firme pak uz nevydrzel. Takze muj cil bylo prodat jedine kdybych dostal co nejvice penez hned bez tech earnoutu. Jenze na toto me vetsina lidi rikala, ze to neni moc realne. Radil jsem se ruznymi investicnimi bankeri a i ti me rekli, ze bud prodam za hodne a budu mit earnout nebo prodam za malo a dostanu hotovost. O tomto se moc nemluvi, ale je to realita jak tyto obchody probihaji.

V podstate jsem nevidel nadeji, ze bych nasel kupce podle mych predstav, takze jsem skutecne rikal, ze prodat nechci. Shipito bylo vzdy v hledacku zajmu ruznych investoru, kteri nas takto kontaktovali. Ale ten zaver vzdy byl, ze nemam sanci dostat co bych chtel. Parkrat jsem zkusil s nekym vyjednavat a pak jsem si rekl, ze to je skutecne jen ztrata casu a nebudu do toho venovat energii.

Jeden z potencialnich kupujicich me pravidelne kontaktoval uz od roku 2011. Dokonce nam i tehdy dali nabidku na odkoupeni Shipito. Ale ja jsem mel vzdy pocit, ze spise chteji vyzvidat informace o tom jak nam co funguje. Je to firma, co take rozesila baliky do celeho sveta, ale jsou zamereni na B2B (firemni) zakazniky. Chteli vzdy delat co dela Shipito (zamereni na koncove zakazniky). Pred par lety mi na jednani rekli, ze budou investovat 40 tisic dolaru do pay per click reklame na Google Adwords a za chvili nas dozenou. To bylo v roce 2011. Bud, ze nas koupi nebo v nich budeme mit vyznamnou konkurenci. Jednali jsme o prodeji, ale jednani skoncila, kdyz chteli cim dal vice detailnejsi informaci o tom jake kde mame marze, kolik zasilek posilame do jake zeme, na jaka hesla bidujeme v Google Adwords.

Byl jsem pak cim dal vice paranoidni a rekl jim, at nam sdeli stejne informace od nich, protoze ta transakce mela byt v spojeni obou firem, takze i ja jsem mel pravo na informace od nich. Jak jsem pozadal o informace o jejich podnikani tak se jednani rozpadlo. Od te doby nas nekolikrat kontaktovali, ale ja uz jsem odmital, ze nemam zajem prodat. Loni (2014) me znovu kontaktovali, ze do nich ted investuji private equity investori, a ze budou chtit skupovat dalsi firmy. Cilem je vybudovat jednu obrovskou firmu s obratem pres 100 milionu dolaru. Uz jsem ale byl trosku skeptik tak jsem je porad odmital. Nechtel jsem ani pristoupit na schuzku, protoze mam osobne dost velkou nechut k ruznym schuzkam. Po opakovanem nalehani s zadostmi o schuzku jsem po emailu sdelil za jakych podminek bych prodal. A jestli na to pristoupi tak muzeme jednat osobne. Firma ale porad trvala na schuzce s tim, ze na ni prileti i ti jejich investori.

Mel jsem v te dobe na rocnim internshipu velmi sikovneho cloveka ze Slovenska. Vetsinou jsem do USA zval programatory, ale toto bylo poprve co jsem vzal na zkusenou nekoho, kdo neni programator. Marek me hlavne pomahal s prezentacemi nebo ruznymi analyzami cen pro ruzne postovni metody. Tak jsem si rekl, ze to muze byt dobra prilezitost pro Marka a ostatni lidi ve firme se trosku otrkat v jednani s investory/kupujicimi. Ono vsichni lidi co jsou ve vedeni Shipito se tam propracovali ze spodu. Zacali na uplne nizke pozici a prosli si vsim nez se vypracovali kde dnes jsou. Ono to tak bylo i takove nepsane pravidlo jak Shipito fungovalo. Nikdy jsme nenajimali nejake hvezdne manazery z venku. Zasadne se nechalo nekoho vyrust kdo ve firme zacinal na nejake zakladni pozici. Takze mi pripadalo, ze to je dobra prilezitost jak se tito moji lide muzou neco noveho naucit.

Pro sebe jsem si rikal, ze jednou bych tu firmu chtel prodat. A ja tak nemam rad ty ruzne schuzky, tak by to bylo pekne, kdybych to mohl nadelegovat. Byl jsem presvedcen, ze ta schuzka s kupujicim bude ztrata casu. Zazil jsem takovych schuzek uz hodne a vzdycky jsem z nich nakonec jen otraveny ze ztraceneho casu. Radeji se vzdy venuji praci a budovani firmy. S Markem a s par top lidmi ve firme jsme vypilovali prezentaci. Vysvetlil jsem jim co muzou rikat a co nemuzou. Na co si davat pozor. A taky jsem jim rekl, ze o nic nejde, kdyz to pokazi. Uprimne jsem fakt neveril, ze se firma proda.

Domluvil jsem schuzku a pak se nakonec vymluvil na zdravotni problemy. Tady jsem teda ve skutecnosti ani nelhal, protoze jsem fakt ty zdravotni problemy mel. Ale protoze se ta schuzka uz nekolikrat odkladala tak nakonec investori pristoupili na to, ze na ni nebudu a ze tam budou moji top zamestnanci. Marek udelal fantastickou prezentaci. Myslim, ze byl fakt hvezda toho dne. Protoze investori se tak strasne nadchli, ze okamzite dali nabidku na koupi.

Ja jsem mel tu moji skepsi, ze po me budou chtit vyzvidat detaily o podnikani jako minule. Takze nastalo tvrde vyjednavani. Trval jsem na tom, ze nez jim reknu citlive informace tak mi musi dat tzv. break-up fee. Je to poplatek, ze kdyby odstoupili od transakce tak mi ty penize zustanou. Vyjednavalo se pres mesic. Trval jsem na tom, ze mi to break up fee musi zustat i kdyz se transakce nezucastni z jakehokoliv duvodu. Bylo to hodne tezke vyjednavani. Pravnici od kupujiciho je zrazovali at mi to nepodepisuji, ale nakonec jsme se dohodli.

Pak probihalo obdobi tzv. due dilligence. Museli jsme dodavat spoustu informaci o firme. Neuveritelne mnozstvi prace a papirovani. Byl jsem strasne rad, ze uz jsem trosku v pozadi a ze jsem nechal me zamestnance pomahat jak pri vyjednavani tak pri dodavani dokumentu k due dilligence. Na investory moji zamestnanci udelali strasne dobry dojem. Libilo se jim jakou maji energii, jak se s nimi dobre jedna, apod. Ze me asi takovy pocit nemeli tak mozna byli nakonec radi, ze me vyplati vsechny penize a zbavi se me.:-)

V prubehu jednani doslo nekolikrat k okamziku kdy se cela transakce malem rozpadla. Ja mam vlastnost, ze se na nic nikdy v byznysu nevazu. Do posledni minuty jsem si rikal, ze je uplne jedno jestli prodam nebo ne. A tim padem se mi darilo tvrde vyjednavat. Ono ty transakce funguji tak, ze pri due dilligence se vzdy najde neco spatneho. A pak kupujici chce slevu. Nekteri investori toho treba pri vyjednavani uplne zneuzivaji. Vi, ze prodavajici investoval uz obrovske mnozstvi casu a penez do toho prodeje. Ma vseho plne zuby. A uz si treba pocita co s temi penezmi co dostane bude delat. Vidi se jak jezdi na jachte a nema zadny stres z podnikani. V tomto okamziku kupujici rekne, ze chce slevu, protoze nasel neco negativniho pri te due dilligence. A toto je strasne tezky okamzik, do jake miry bojovat nebo udelat kompromis. Presne toto jsem pri me transakci taky zazil. I kdyz ti moji kupujici jsou super ferovi tak se stejne nasli problemy co jsme meli a ani jsme o nich nevedeli. Vypadalo to, ze se cela transakce rozpadne. Investori rekli, ze musime vyrazne snizit cenu jinak to neprojde. Nakonec jsme se ale dohodli.

Komu jsem prodal a za kolik

Konecnym vlastnikem je private equity firma Tritium Partners. Jednal jsem v minulosti se spoustou investoru a tohle jsou asi prvni ze kterych jsem mel vyborny dojem. Velice chytri lide s velmi rozumnym pristupem. Kdybych je mel nekomu dat jako referenci tak 100% doporucuji. Naprosto solidni jednani. Tritium Partners loni investovali do podobne firmy jako SHIPITO a ziskali v ni vetsinovy podil. Ta firma se nyni prejmenovava na Global Access a je expertem na posilani zasilek do celeho sveta pro B2B (firemni zakazniky). SHIPITO je expert na B2C (zamereni na koncove zakazniky), takze SHIPITO bylo prikoupeno, aby se dosahlo dalsich synergii. Tento business je zalozen na objemu. Cim vetsi objemu zasilek dosahnete tim vice muzete vsechno fice zefektivnit nebo dosahnout vetsich slev od prepravnich spolecnosti.

Za kolik presne jsem prodal zverejnovat nemuzu. Co muzu rict je, ze uz rozjete firmy se casto hodnoti podle nasobku obratu nebo zisku. Kdyz bych sel s SHIPITO za investicnim bankerem at mi rekne za kolik by se dalo prodat tak to bude zhruba 5-8 nasobek zisku. Tohle je standard pro firmy v kategorii logistika a preprava. Ta realita je tak ten 6 nasobek, kdyz by si clovek nechtel vzit earnout a mel dostat hotovost. Me se tyto nasobky nikdy nelibili. I kdyz jsem drive vyjednaval tak jsem chtel vetsi nasobek a bylo mi vzdy receno, ze to je nerealne. Nikdy jsem se netajil jaky ten nasobek chci. Kdo se mnou v minulosti o tomto jednal si to muze celkem presne domyslet. Proste jen muzu rict, ze se mi to tentokrat podarilo dosahnout a dostal jsem co jsem chtel.

Jaky byl hlavni duvod prodeje?

Ten hlavni duvod byla ta prilezitost. Jak jsem rikal, tak prodat firmu by mozna chtel kazdy, kdyz by se nasel ten idealni kupec a podminky. Ja jsem to citil stejne. Ale moc jsem neveril, ze se to stane. Neveril jsem, ze mi nekdo penize co chci, a ze mi je da predem bez tech earnoutu. A on se takovy kupec nasel. Videl jsem v tom prilezitost, kterou jsem chtel vyuzit. Dnes uz tomu trosku lepe rozumim proc Shipito tak moc chteli koupit. Ty motivaci kupujicich jsou jeste mnohem dulezitejsi nez motivace prodavajiciho. Kdyz je doopravdy to spravne nacasovani a ten kupujici ma motivaci transakci zrealizovat tak to vyjde. Pomohla i situace na trhu. Akciovy trh posledni par let porad stoupa. V USA je spousta optimismu. Firmy delaji rekordni pocet IPOs. A probihaji rekordni mergers & acquisitions. Tohle vsechno prispelo k tomu, ze ted byla dobra doba na prodej.

Co budu delat dal?

Porad mi zustava firma Incparadise.com, kterou vlastnim v Nevade a od roku 2002 podnika v oblasti zakladani firem v USA. Je to teda trosku zanedbana firma, protoze poslednich 7 let jsem se naplno venoval SHIPITO. Ale IncParadise porad pekne funguje, vydelava penize a je to takova cash-flow stalice. Zkusim ji trosku znovu oprasit. Ale uprimne nemam zadnou touhu se vrhat do nejakeho noveho projektu. Podnikani pro me bylo jako prostredek jak vydelat penize, abych si mohl zit podle svych predstav. Mam pocit, ze penez mam dost. Taky mam ruzne konciky, kterym se chci vice venovat. Kdyby me nejaky projekt hodne nadchl tak se do neho asi pustim. Konkretni plany nemam.

Prodal jsem sklady?
Ne, investori (Venture capital, private equity) investovani do skladu nemaji moc radi. Takze sklady me zustali a pronajimam je ted Shipitu.

P.S. Tak ted uz vsichni asi vsechno vi. Neni potreba dal marnit cas dohadovanim se a spekulacemi. A vsichni se muzou vrhnout zpet do budovani svych projektu!

Vracim komentare na blog

Poslednich nekolik mesicu byly docela nervy s prodejem firmy. Jednim z duvodu proc jsem odstranil komentarena blogu bylo, ze jsem nemel vubec cas na nejake rozptylovani. Nemel jsem cas komentare sledovat nebo na neco odpovidat. Ten prodej firmy se tahl 4-5 mesicu vcetne vyjednavani. A celou dobu jsem nechtel aby se nahodou nekde neco nezvrejnilo a treba nekdo jeste nenapsal nejaky anonymni komentar na blogu. Clovek nikdy nevi kdo mu fakt preje nebo naopak nepreje a treba se pokusi nejak prodej zasabotovat. A vse bylo smluvne chraneno, ze musi zustat v totalnim utajeni. Ono to fakt byly nervy a horska draha.

Takze komentare jsou zpet. Ten plugin disqus me tehdy prestal fungovat, takze to zkousim znovu s klasickymi WordPress komentari.

Shipito kapitola pro me uzavrena

Prodal jsem Shipito. Nezustal mi zadny podil. Ve firme dale nefiguruji. Krome minimalni role jako tzv. advisor. Kdyz se me novi majitele budou chtit na neco zeptat, tak jim poradim.

Shipito koupila private equity skupina, ktera chce zkombinovat nekolik firem. Timto vybuduji jednu velkou firmu, ktera bude trhem lepe ohodnocena nez ty samostatne mensi firmy.

Pro klicove zamestnance to je velka prilezitost jak dale vyrust. Ale uz to bude trosku jina firma. Ja jsem si hodne veci delal podle sveho a sverazne bez ohledu na to co jsou konvence. Private equity firmy jsou vyhlasene tim, ze maji byt dokonali operatori. Jejich cilem je skupovat firmy a najit jakekoliv nedokonalosti, co puvodni majitel nedokazal resit. Private equity tyto nedokonalosti vylepsi a vytvori takto vetsi hodnotu. S tim, ze pak firmu po par letech znovu prodaji. Takze to bude pro me zamestnance dalsi zkusenost a moznost rust v ramci vetsi korporace. Vetsina Shipito konkurentu jsou mensi firmy, takze kdyz se budou skupovat dalsi firmy  tak si myslim, ze lidi co pracuji pro Shipito jsou uz v dobre pozici pro pripadne zaclenovani mensich firem do skupiny.

Jestli vas zajima proc jsem nejakou pozici ve firme dale nechtel, tak je kvuli tomu, ze moc dobre znam sam sebe. Nejsem idealni clovek pro korporatni svet (nebo mit ve firme spolecniky a investory). Nejvice me vyhovuje, kdyz vlastnim 100% firmy a muzu si delat jakekoliv rozhodnuti velmi rychle a sam. Nevadi me nest jakekoliv nasledky a rizika. Mam rad tu efektivitu a rychlost. Nechci nikdy hledat argumenty proc a jak zduvodnit nejake rozhodnuti, protoze to ruzne politikareni povazuji za ztratu casu. Vim, ze bych s timto pristupem mel problemy.

Taky mam pocit, ze ta drina v podnikani musi mit nejaky cil. Ono to je kazdodenni stres a zodpovednost. Clovek musi mit totalni fokus, aby neudelal nejake rozhodnuti co negativne ovlivni budoucnost. Ja verim na to, ze ten soucet malych kazdodennich rozhodnuti dela obrovsky rozdil v konecnem vysledku. Musi vse sledovat co se ve firme deje. Tohle je docela narocne a vubec mi nevadi si od toho odpocinout. Podnikal jsem vzdy proto, abych mohl zit co nejvice svobodne. Abych mohl zit kde chci a jak chci. Na to jsou potreba penize. A v hlave jsem mel za ty roky ruzne cile ceho bych chtel dosahnout. Ted vidim, ze mam dosahnute vice nez dost a staci mi to. Takze timto koncim zivotni kapitolu s Shipito, ktera trvala 7 let za zacala primo clankem zde na blogu!

Jak je slozite ziskat patent v USA

Z emailu:

ve stručnosti bych se chtěla zeptat, jak moc je složité si v USA patentovat /vynález. Jsem autorkou nápadu, který dle mých zjištění na americkém trhu není. Ráda bych ho patentovala (ochránila průmyslovým vzorem) pro USA. Pro ČR ho mám již patentovaný.

O patentech jsem se na blogu jiz parkrat zminoval:
Jak zjistit jestli je nejaky vyrobek v USA patentovany
Otazka ohledne patentu v USA

Oficialni web pro americky patentovy urad: http://uspto.gov/

Kdyz se podivate na cenik poplatku tak to vypada, ze zazadat si o patent neni nic draheho. Dokonce maji kategorii pro male firmy, kdy je poplatek snizen na polovinu ($165 treba u utility patent).

Hacek je v  tom, ze to je docela tezke pripravit zadost (vcetne ruznych nakresu, apod.). Na toto potrebujete odborniky. Bud zamestnate patentoveho pravnika a ten celou zalezitost udela za castku $16,000-$25,000. Nebo si na jednotlive cinnosti najdete odborniky, kteri normalne pracuji s pravniky, ale sami pravnici nejsou. Nechate nekoho zadost pripravit. Tento clovek vam treba doporuci nekoho kdo udela ruzne nakresy, apod.

Tim ale jeste neni vyhrano. Podate zadost a cekate. Po skoro roce se ozvou z patentoveho uradu s ruznymi namitkami a musite bude vse upravit nebo zmenit. Jinak vam zadost neprojde.

V USA jsem kdysi zkousel patentovat software a design na kolo. Z vlastni zkusenosti musim rict, ze to bylo hodne narocne. Snazil jsem se to delat low-cost. Chtel jsem si vyzkouset jestli se daji udelat patenty za par stovek dolaru. Neni to tak jednoduche. Kdyz uz jsem se dostaval do finale tak se vzdy objevila nejaka dalsi prekazka. Je to tak slozita problematika, ze netypicky doporucuji mit solidni budget, byt pripraven platit solidni odborniky na pomoc.:-)

Kamarad z kite plaze co prodal firmu

Loni jsem na kite plazi potkaval s zeleznou pravidelnosti na stejnem miste jednoho cloveka.  Po case jsme se dali jsme se do reci. Byl to podnikatel co prodal svoji IT firmu. Ale byl to takovy ten obvykly deal, kdy dostal nejake penize predem, ale zbytek dostane az behem trech let po prodeji. Kupujici se tim jisti, ze prodavajici nekam neutece a firma nezkrachuje. IMG_9808Tak jeste v loni mi rikaval jak je to strasne, ze po prodeji firmy ted musi resit ruzne “board room politics”. Proste ruzni vlezdoprdelkove a egomaniaci vymysli kokotiny v ramci firmy a nejde uz tolik o to, aby se vse hnalo kupredu, ale o to kdo bude mit jaky titul, jakou moc, kdo koho bude jak buzerovat, apod. No ten clovek mi rikal, ze ho to vubec nebavi, takze vzdy vypadne v pulce dne na tu kite plaz. Zajezdi si a pak se vrati do prace, aby to porad vypadalo, ze neco dela. Bral to optimisticky, ze ted po prodeji firmy ma konecne poradne sanci se vylepsit v kiteboardingu. :-)

Letos jsem ho na plazi ani jednou nepotkal. Sezona nam krasne zacala uz v dubnu. Fouka temer kazdy den. No je to nadhera. Pred par dny jsem ho konecne potkal a volam na neho kde byl. Tak mi rika, ze to je poprve co byl letos jezdit. Ja rikam proc jako? Vzdyt prece krasne letos fouka. A on na to, ze firma co prodal se dostala do nejakych problemu a ted na tom musi tvrde makat, aby to znovu zachranil.

Nemel cas, abysme prohodili vice slov. Ale mam pocit, ze tohle je docela takovy typicky priklad. Kdyz se opusti ten totalni fokus na uspech. A resi se ruzne korporatni voloviny.

Ten podnikatel musi maknout aby zachranil ty penize ktere mu kupujici porad dluzi. Jinak by o ne prisel (kvuli tomu jak je to vyplaceni nastavene pres ruzne earnouts,kdyz se dosahnou vysledky, apod.). Ale klidne bych si tipnul, ze ty problemy jsou zpusobene prave tim kupujicim a temi korporatnimi praktikami. Ono o techto vecech se moc verejne nemluvi. V mediich zahlednete jak nekdo prodal firmu za balik, ale ty detaily v pozadi to je teprv to zajimave jak to vlastne ve skutecnosti vsechno je.

Mam radost kdyz vidim lidi rust

Nejvice uspokojujici pocit mam z toho kdyz vidim jak  lide dokazou ve firme rust.

A nejkrasnejsi je kdyz si vzpomenu na dobu kdy jsem s nimi delal prijimaci pohovory.

Dozvedel jsem se treba nasledujici u zamestnancu, kdyz jsem je najimal:

– Tohle  je pro me jen docasna prace, protoze mam v planu uplne neco jineho. Takze nez sezenu praci mych snu tak hledam neco na vyplneni casu.

– Ja ted studuji. A hledam ke studiu neco flexibilniho. A mam problem najit zamestnavatele, kteremu by nevadilo, ze nemuzu pracovat kazdy den.

– Ja nevydrzim v zadne praci moc dlouho. Max. 1-2 roky. Pak se zacnu strasne nudit a musim praci zmenit. Takze se nezlobte kdyz za chvili odejdu. (Tohle rekla uchazecka, ze ktere se pak stala manazerka kancelare a zustala u me 8 let).

Zajimave je, ze jsem od stejnych lidi nemel zadna velka ocekavani. Proste jsen jen potreboval okamzitou pomoc. Mel jsem toho nad hlavu a hlavne jsem chtel nekoho najit kdo mi pomuze s jednodussimi ukoly. U nekterych jsem si myslel, ze za chvilku odpadnou. Proste, ze to vzdaji. Ale casem se to vyvinulo v neco vetsiho. Videl jsem, ze se na ne muzu spolehnout. Videl jsem, ze jim zalezi na cem pracuji a neboji se pomoci, kdyz je potreba. Zajimali se o deni kolem nich a dokazali prispet vlastni iniciativou.

Nevim proc, ale mam z takoveho pribehu  radost. Mam lepsi pocit najmout cloveka na obycejnou praci, bez ocekavani a dat vsemu cas at se to vyvine. Kdyz se ten clovek takto u me vypracuje tak vim, ze se na nej muzu mnohem lepe spolehnout nez na jakehokoliv super zkuseneho manazera, ktereho bych najmul za jakekoliv velke penize. Ten zkuseny a dobre placeny manazer nebude mit nikdy takovou loajalitu k firme a nebude mit nikdy tak intimni znalosti fungovani firmy. Ono kdyz se nekdo postupne vypracuje a vyzkousi si ruzne pozice ve firme, tak skutecne te sve praci rozumi do posledniho detailu. To jak pak vsemu rozumi dela uplne jine vysledky. A navic kdyz clovek do te vyssi pozice vyroste tak z toho mam vetsi radost. Proste ten postup me fascinuje. Jak se z cloveka bez velkeho ocekavani stane klicova postava ve firme.

Pripomina mi to zacatek nejakeho podnikani. Ze zacatku se nic poradne nevi.  Malokdo veri, ze se to nekam dotahne. A pak najednou to predci vsechny ocekavani. Vytvori se neco vyznamneho.