Podnikani v USA

Me zkusenosti s podnikanim v USA, jak prorazit, napady, apod.

Podnikani v USA random header image

Podnikani, ktere je bida misto dobreho zisku

February 6th, 2007 · 42 Comments

Ve jednom z komentaru k predchozim clanku Marek Prokop pridal link na financni vysledky zname firmy SEOmoz.org.

Uprimne receno jsem byl docela sokovan kolik si vydelal CEO za rok 2006 spolumajitel Rand Fishkin. Bylo to $38,000 (predchozi rok pouze $26,000). U nejakeho zacinajiciho podnikani bych to chapal, ale u takoveto firmy mi to neni jasne.

SEOmoz pise, ze jejich ceny jsou top 10-20% v jejich oboru. To znamena, ze jsou mezi 10-20% nejdrazsimi firmami. Dale ze maji dva klienty z Fortune 500 a velmi dobrou reputaci.

V cem vidim problemy pri cteni jejich financnich vysledku:

Business model - par velkych klientu o ktere musi bojovat, misto automaticke tovarny na penize se stovkami nebo tisici mensich klientu.

Clients served – 25. Takze maji 25 klientu, ale zaroven loni referovali 300 klientu jinym firmam. Proc referovali 300 klientu? Asi proto, ze jim ti klienti nebyli dost dobri. Treba tim, ze to nebyly ty nejvetsi Fortune 500 firmy:-). Kolik dostali za referovani 300 klientu? Nic. Uz v tomto mi to pripada jako hrozna obchodni blbost. Proc se nepokusit vydelat alespon neco a referovani takoveho mnozstvi klientu?

Mala efektivita prace
Full time employees – 9 pri obratu $600,000. Uspech v Americe je casto zalozen na vetsi produktivite a efektivite. Tohle je opravdu bida. Podle meho nazoru by mel byt obrat na jednoho zamestance $250,000-$300,000. V nejhorsim pripade u uplne zacinajicich podnikani by to melo byt $100,000.

Nesmyslne naklady, ktere snizuji zisk


24.34% – Startup Finance Repayment (aka debt)
. $146,040 padlo na splaceni dluhu. Proc konzultantska firma potrebuje brat nejake pujcky? To je snad jediny business, kdy nemusite investovat do nejakeho draheho vybaveni. Potrebujete pocitac, internet, telefon a vlastni hlavu. Vse za par stovek dolaru. Neni nutne investovat do vybaveni jak kdyz otevirate treba pekarnu nebo opravnu aut.

Kdyby nemeli dluh tak si CEO Rand mohl vydelat o dalsich $146,040 vice! Stacilo zacit pomaleji. Nechtit vse hned a business vybudovat krok za krokem bez zbytecneho zadluzovani. Ja bych uprimne ani nemel odvahu vzit takovyto dluh aniz by to bylo na koupi nemovitosti. To bych radeji vubec nepodnikal. Pripada mi to strasne riskantni a takovy dluh muze business uplne utopit.

7.67% – Rent

46,020 dolaru za najem? To jsou dalsi vyhozene penize. Najem za kancelare v Seattle je kolem $1 za sq. foot. Za premium super luxusni kancelar to je $2. Na devet zamestnancu potrebujete zhruba 900 sq. feet kancelari. Kdyz bych pronajmul normalni/levnejsi kancelare tak me to vyjde na 900 x $1 x 12 mesicu = $10,800.

Navic v oblasti Seattlu a predmesti jsou nadherne prilezitosti na koupi. Kancelare tam vychazi o dost levneji nez v Las Vegas nebo Californii. Ja bych urcite kancelar koupil, protoze by to mohlo vyjit jeste vyhodneji a zaroven je to dobra investice.

Prepokladam, ze na najmu by se dalo usetrit hodne, ale asi firma mela za cil reprezentovat a udelat dojem jak jsou dobri (a zaroven byli tesne pred bankrotem jak pisi v blogu). Tohle je neco ceho si vubec nevazim. Pripada mi to jako bullshit. Proc vubec podnikat, kdyz na tom clovek nic nevydela? Proc mit nadherne kancelare? Vzdyt to nedava vubec smysl. Neni lepsi nez takto podnikat z krasnych kancelari mit treba home office, pracovat na par vlastnich projektech a vydelat treba jeste vice?

Kdyz uz jdu seriozne do toho, ze budu mit zamestnance a podnikat tak musim produkovat zisk. Jenom tim, ze by SEOmoz zacal bez dluhu a nenajmul drahe kancelare tak mohli vydelat o $180,000 dolaru vice! To uz je obrovsky rozdil. Takhle je to potreba delat.

Popularity: 4% [?]

Tags: Podnikani & zivot v USA

Libi se ti muj blog?
Precti si knihu: Podnikani­ v USA
Nyni v knihkupectvich v CR a SR.
Moje prakticke rady jak podnikat a prorazit v USA.


42 responses so far ↓

  • 1 Zed // Feb 6, 2007 at 10:12 am  Add karma Subtract karma  +0

    Automatizovat SEO je dost klicova vec a podle me to dost dobre nejde, ale do jiste miry by to jit melo. Rozhodne je lepsi mit spolecnost s vice klienty a par dobrymi. Spolecnost pak pusobi svrchovaneji IMHO.

  • 2 Vlad // Feb 6, 2007 at 10:22 am  Add karma Subtract karma  +0

    Business model – par velkych klientu o ktere musi bojovat, misto automaticke tovarny na penize se stovkami nebo tisici mensich klientu.

    NÄ›kdy je lepší mít míň klientů a pořádných to se nedá hodnotit co je lepší záleží na tom jak si to z organizujete. Já dÄ›lám do zahradnictví a tam je mnohem lepší pořádný klient než 100 menších :) + když je míň klientů tak je potÅ™eba míň zamÄ›stnanců = míň problémů…

    Taky nemam rád firmy, který mají všechno nej a přitom vydělávají kulový.

  • 3 Oleg // Feb 6, 2007 at 1:50 pm  Add karma Subtract karma  +0

    takove lidi jako jste Vy docela obdivuji a jsou mi docela casto vzorem. vse propocitat a mit hodne moc napadu a realizovat je. Ja mam momentalne jedinou nevyhodu == kapital. Vim, da se zacit neco i bez penez, ale jde to velice tezko, zvlaste kdyz k tomu alespon po nekolika mesicich nejsou dalsi lidi. Sehnat spolehliveho cloveka si myslim v dnesni dome je opravdu velice tezke :(

  • 4 Misha // Feb 6, 2007 at 5:35 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Oleg: peníze opravdu na malý zaÄ?átek nejsou potÅ™eba. Je pravda, že ve dvou nebo tÅ™ech se to lépe táhne a těžké zaÄ?átky se lépe pÅ™ekonají, ale opravdu jediné co Ä?lovÄ›k potÅ™ebuje pro zaÄ?átek podnikání bez penÄ›z je schopnost se uskromnit a Ä?ást svých penÄ›z, které má na životní potÅ™eby, investovat do podnikání.

  • 5 Misha // Feb 6, 2007 at 5:37 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Johne, na tom svém blogu SEOmoz píšou, že chtÄ›jí být maximálnÄ› otevÅ™ení. NapiÅ¡ jim, že ti pÅ™ipadá že fungují maximálnÄ› neefektivnÄ› a že bys tÅ™eba chtÄ›l vedÄ›t, proÄ? si vzali 150 000 půjÄ?ku na rozjezd konzultantské firmy. TÅ™eba ti to otevÅ™enÄ› Å™eknou proÄ? :)

  • 6 John Vanhara // Feb 6, 2007 at 6:15 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Misha: Tak to jsem se zasmal za ten napad napsat jim to do blogu:-)

  • 7 Martin Hinner // Feb 7, 2007 at 4:10 am  Add karma Subtract karma  +0

    $150.000 je dost penez, ale dovedu si predstavit, ze by je treba meli na zamestnance a nejake drobne zakladni vybaveni.

    Ono je sice prima zacinat “pozvolna”, treba bez zamestnancu (treba jako http://www.xyzbikes.com) a byt ziskovy uz od nuly. Jenze jde se na to divat i jinou logikou. Vydelavam na nejakem podnikani treba 100tis/mes. Chci rozjet neco noveho. Vim, ze ta nova vec bude chvili trvat nez bude vydelavat rozumne penize. To neco mi zabere 1/2 pracovniho casu. Polovinu teto prace by mohla delat cvicena opice. Tedy vyplati se mi ji zamestnat do castky 25.000/mes superhrube mzdy (na pomery naseho vidlakova). A je jedno, ze to nove podnikani vydelava treba jen 5.000/mes, takze je ztratove. Kdyz se to brzy obrati, nemam v tom problem.

    No a kdybych teoreticky nemel penize a potreboval zamestnance uz na rozjezd (tzn. zadna “bokovka” za 100k by nebyla), tak bych si tu pujcku vzal. Samozrejme, ze ne v CR – protoze skvele RPSN 12-20% by mne asi zruinovalo.

  • 8 Ivo Toman // Feb 7, 2007 at 4:54 am  Add karma Subtract karma  +0

    Mno také to moc nechápu, proÄ? radÄ›ji místo půjÄ?ky nezvolili investiÄ?ního andÄ›la, který by jim tÅ™eba i ty kanceláře poskytnul.

  • 9 TonyK // Feb 7, 2007 at 8:11 am  Add karma Subtract karma  +0

    TÅ™eba proto, že sehnat investora na úplném zaÄ?átku je hodnÄ› těžké.

    Každé podnikání má svá specifika. Je rozdíl zda chcete provozovat lowcost business, nebo zda se zaměřujete na top klienty. Pak krátkodobý pronájem kvalitní kanceláře (na rozjezd) také nepovažuji za chybu (nelze je pozvat na jednání do garáže).

    V okamžiku, kdy je business nastartován, tak je samozřejmě výhodnější kancelář koupit a splácet mortgage.

  • 10 John Vanhara // Feb 7, 2007 at 8:19 am  Add karma Subtract karma  +0

    Myslim, ze Internet meni pravidla hry.

    Kancelare nejsou dulezite – business se dela pres Internet, telefony, apod. Nikoho to neohromi, ze mate krasne kancelare a zaroven jste tesne pred bankrotem, kvuli tomu, ze nestihate platit najem.

    Business jde zacit delat bez penez nebo s minimem penez. To co drive neslo bez statisicovych investic lze realizovat s pomoci kreativniho mysleni.

    Mene penez a vice kreativniho mysleni znamena temer zadne riziko a temer jasny uspech. Ne nejrychlejsi, ale je to temer jistota.

    Vzit si angels a venture kapitalisty neznamena, ze neco dostanete zadarmo. Oni budou chit ty penize zpet v nekolikanasobnem mnozstvi a take nebudou chtit cekat moc dlouho. Podnikatel je pak tlacen k plneni jinych cilu nez je treba idealni rozvoj firmy. Takovi investori kladou min. obrovske naroky na cas podnikatele, ktery jim musi venovat (od shaneni penez, jednani s investory, board meetings, apod.).

    Takhle to vidim:-)

  • 11 Jarek Jesenský // Feb 7, 2007 at 8:37 am  Add karma Subtract karma  +0

    Ivo Toman: Nejenže je to obrovsky složíté toho správného investora najít a zaujmout (zdaleka ne každý odborník je totiž i vynikající vyjednavaÄ?), ale hodnÄ› zaÄ?ínajících podnikatelů jde do rizika podnikání i proto, aby byli svými pány.
    OsamostatnÄ›ním konÄ?í problémy v pracovních kolektivech obrovských nadnárodních molochů, s podřízenými Ä?i nadřízenými, vÅ¡echno pak máte tak, jak si to sám udÄ›láte.

    Když budete rok vydÄ›lavat jen tak tak na chleba, je to jen váš problém a když vám to bude vyhovovat, není co reÅ¡it. NÄ›kdo bude radÄ›ji dÄ›lat automechanika 10 hodin dennÄ› ve své garáži za 10.000 KÄ? hrubého, než by za 18.000 KÄ? chodil nÄ›kam do fabriky s “píchaÄ?kama”. DÄ›laly to tak tisíce Ä?eských živnostníků, než jim socani napaÅ™ili minimální daň z příjmu i pÅ™i vykázané daňové ztrátÄ›.

    Jakmile budete mít investora, ten se pochopitelnÄ› bude o svou investici zajímat, a napÅ™. technologický odborník je náhle nucet dÄ›lat to co nikdy nechtÄ›l, tedy papírovat, Å™eÅ¡it návratnost financí a pod., místo své oblíbené kreativní práce a koníÄ?ku zároveň.

  • 12 Marek Prokop // Feb 7, 2007 at 10:19 am  Add karma Subtract karma  +0

    Nechci mluvit za SEOmoz, ale když už se sem tohle téma dostalo Ä?ásteÄ?nÄ› kvůli mnÄ›, na pár vznesených otázek odpovím. Na nÄ›které je ovÅ¡em odpovÄ›Ä? též v diskusi pod citovaným Ä?lánkem.

    * “Proc referovali 300 klientu? Asi proto, ze jim ti klienti nebyli dost dobri.”

    PonÄ›kud ukvapený závÄ›r :-) Firmy tohoto typu mají v zásadÄ› tÅ™i důvody proÄ? vÄ›tÅ¡inu klientů posílají nÄ›kam jinam, pÅ™iÄ?emž ty první dva výraznÄ› pÅ™evažují:

    1) Nemají dostatek kapacity.

    2) V daném oboru už klienta mají.

    3) Odhadnou, že s daným klientem nebude dobrá spolupráce — buÄ? z objektivních příÄ?in (nedÄ›lají pÅ™esnÄ› to, co klient potÅ™ebuje), nebo subjektivních příÄ?in (klient je od pohledu “potížista” vyžadující obrovské množství práce skoro zadarmo).

    * “Proc se nepokusit vydelat alespon neco a referovani takoveho mnozstvi klientu?”

    Protože se to v tomhle oboru a segmentu prostÄ› nedÄ›lá. Možná se to pÅ™i pohledu zvenku nezdá, ale v oblasti opravdu kvalitního SEO/SEM stále dost výraznÄ› pÅ™evažuje poptávka nad nabídkou. NapÅ™. v ÄŒR je sotva 5 firem, které dokážou dobÅ™e zvládnout SEO/SEM pro incoming, ale poptávek chodí nÄ›kolik mÄ›síÄ?nÄ› už asi tÅ™i roky. V USA bude sice možná nabídka a poptávka vyrovnanÄ›jší, ale zároveň tam budou i vyšší nároky na kvalitu SEO/SEM firmy.

    S tím souvisí i to, že nejlepší firmy v oboru si prakticky nekonkurují. Obvykle mezi sebou mají kamarádské osobní vztahy a vědí, že když pošlou zájemce kolegovi/konkurentovi, který má zrovna volno, on příště pomůže zase jim.

    * “Uspech v Americe je casto zalozen na vetsi produktivite a efektivite. Tohle je opravdu bida. Podle meho nazoru by mel byt obrat na jednoho zamestance $250,000-$300,000.”

    Důvod je vcelku jednoduchý. Rentabilita SEO/SEM služeb je pro klienta velmi snadno měřitelná. Vy sám jste, Johne, zadal AdWords Indům s tím, že se musejí vejít do urÄ?itého limitu nákladů na konverzi. Do nÄ›ho se ovÅ¡em musejí vejít nejen s cenou za kliky placené Googlu, ale i se svou odmÄ›nou. Zatímco kola si lidé kupují pro radost a nÄ›jaká návratnost je nezajímá, klienti SEO/SEM služeb velmi peÄ?livÄ› poÄ?ítají každou korunu.

    * “Proc konzultantska firma potrebuje brat nejake pujcky?”

    Protože musí zaplatit lidi dřív, než dostane první peníze od klientů. Hotoví lidé za rozumnou cenu získat nejdou, takže si je musíte vychovat. Výcvik link ninjas, jaké má Rand nebo tÅ™eba Jim Boykin, trvá minimálnÄ› tÅ™i mÄ›síce. Navíc se po tÄ›ch tÅ™ech mÄ›sících zjistí, že se dva z pÄ›ti vlastnÄ› pro tu práci nehodí a nauÄ?it se jí nejsou schopni.

    V problematice nájmů v USA se nevyznám :-)

    Základní problém vidím v tom, že se na to díváte Ä?istÄ› podnikatelsky, podle oblíbeného klišé, že jediným cílem firmy je maximalizovat zisk. Firma jde ovÅ¡em provozovat i z moha jiných důvodů a s jinými prioritami.

  • 13 Martin Pilnik // Feb 7, 2007 at 1:02 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Že sa doÄ?kám vety “… oblíbeného klišé, že jediným cílem firmy je maximalizovat zisk. Firma jde ovÅ¡em provozovat i z moha jiných důvodů a s jinými prioritami.” mimo zdravotníctva, som ani v najružovejÅ¡om sne nedúfal. Som rád, že dadaistické podnikateľské myslenie nie je vlastné len medicínskym odvetviam.

  • 14 Martin Hinner // Feb 7, 2007 at 1:15 pm  Add karma Subtract karma  +0

    To Marek Prokop… jakakoliv firma (spolecnost, zivnost fyz. os.) zalozena dle obch. zakoniku je ze zakona povinna maximalizovat zisk. Uz vidim, jak financnimu uradu vysvetlite, ze jste treba zakznikovi prodal neco bez zisku. Nebo v nejhorsim dokonce se ztratou. Proste to nejde.

    Pokud nechcete provozovat zisk, musite si zalozit napr. obcanske sdruzeni, ktere ale naopak zisk v podstate vylucuje.

  • 15 Marek Prokop // Feb 7, 2007 at 2:04 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Pánové Pilnik a Hinner budou do příštÄ› jistÄ› tak laskaví, že se pÅ™ed napsáním komentáře nauÄ?í Ä?íst a rozumÄ›t Ä?esky psanému textu. Zejména bych doporuÄ?oval prostudovat význam slov “jediný”, “i” a “priorita”.

    Pan Hinner by si navíc mohl vzít obchodní zákoník a své tvrzení o povinnosti firem maximalizovat zisk podepřít vhodným citátem.

    Děkuji.

  • 16 Lukáš Huňka // Feb 7, 2007 at 7:29 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Zákonná povinnost maximalizovat zisk ?

    Docela jsem se zasmál :) sice už po nás chtÄ›jí hodnÄ› ale abychom maximalizovali zisk to snad ne … myslím ,že máme právo nevydÄ›lávat :)

    jinak dobrý Ä?lánek a zajímavá diskuse

    Nechat si platit za reffering mne také napadlo a navíc mne překvapilo ono přátelské prostředí( jak říká pan Prokop ). Jednou ty , jednou já

  • 17 Ukee // Feb 8, 2007 at 1:28 am  Add karma Subtract karma  +0

    Článek je to jistě zajímavý a hodně podnětný, ale hodně se přikláním k názoru M. Prokopa ohledně maximalizace zisku.

    Už základní ekonomické teorie pÅ™edpokládají také jiné cíle, než maximalizaci zisku. Existuje nÄ›co, Ä?emu se říká dobré jméno, získávání zákazníka, budování firmy, nÄ›co za Ä?ím se Ä?lovÄ›k může otoÄ?it a říct, že vybudoval (samozÅ™ejmÄ› za novým Lamborghini Gallardo to jde taky ;) ).

    Ale na druhou stranu je to jen vÄ›c názoru, nÄ›kdo radÄ›ji buduje a zisk pÅ™i tom bere jako dobrý “bonus” a nÄ›kdo upÅ™ednostňuje právÄ› a jen zisk. SamozÅ™ejmÄ› nejde dÄ›lat do nekoneÄ?na způsob dotovaného podnikání, ale to už je pak na zvážení jak dlouho to kdo vydrží … když ale nÄ›kdo buduje podle svého vÄ›domí a svÄ›domí, tak se, více ménÄ›, zisk nakonec dostaví.

  • 18 David Å pinar // Feb 8, 2007 at 2:15 am  Add karma Subtract karma  +0

    Život je vždy složitÄ›jší, než naÄ?tené pouÄ?ky z ekonomických uÄ?ebnic i než prožité zkuÅ¡enosti z konkrétního typu podnikání. TÅ™eba jenom tohle:

    Porovnávat roÄ?ní obrat na zamÄ›stnance a odvozovat z nÄ›j produktivitu je nesmysl bez znalosti průmÄ›rné marže z obratu. Jsou firmy, kde je marže pod 10 % (eshopy), jsou firmy, kde je marže 100 %. Tzn. z vydÄ›laného milionu každé firmÄ› zůstane na pokrytí svých běžných nákladů jiná Ä?ástka. ÄŒili, pokud konzultaÄ?ní firma vydÄ›lá roÄ?nÄ› milión na hlavu, je to úplnÄ› nÄ›kde jinde, než když to vydÄ›lá nÄ›jaký eshop s poÄ?ítaÄ?i.

    Vámi zmiňovaný Parettovský prinicip 20:80 pÅ™ece platí i pro podnikání v konzultaÄ?ním oboru. 20 % potenciálních zákazníků je schopno vydÄ›lat 80 % příjmů. Chápu VaÅ¡i ekonomickou teorii ohlednÄ› “továrny na miniPPC zakázky pro stovky klientů”, nicménÄ› naÅ¡e zkuÅ¡enosti hovoří jasnÄ› ve prospÄ›ch práce pro vÄ›tší klienty. Nejen, že je to výnosnÄ›jší práce, ale je to i nákladovÄ› (režijnÄ›) efektivnÄ›jší. Už jenom poslat sto faktur je mnohem jednodušší než deset tisíc, že.

    Každý, kdo má aspoň jeden semestr z mikroekonomie ví, že maximalizace zisku není jediným cílem firmy. Máme tu maxializaci obratu, tržní hodnoty atp. Podstatným aspektem je ovÅ¡em také “osobní uspokojení” lidí ve firmÄ›, že je práce osobnÄ› i profesnÄ› uspokojuje. Nebo tÅ™eba “etický rozmÄ›r práce”, tedy že pro klienta dÄ›lají vždy maximum toho, co umí a dovedou.

    A z kombinace tÄ›chto vÅ¡ech aspektů pak vzniká konkrétní firemní strategie, která se může firma od firmy velmi liÅ¡it. A to nemusíme koukat ani do států. TÅ™eba Ataxo má úplnÄ› v PPC jiný model (obchodní, finanÄ?ní i projektový) než H1.cz nebo Dobrý web. A protože tomu tak je již dlouho, můžeme z toho usuzovat, že je Ataxo spokojeno se svým modelem a my v H1.cz jsme zase spokojeni ze svým.

    Jen těžko by mohl někdo říci, že jeden z nich je objektivně lepší. Jistě, možná by se dalo říci, že jeden z nich je víc ziskovější, ale třeba je na druhou stranu objektivně méně uspokojující pro osobní potřeby lidí ve firmě, nebo má třeba potíže s etikou. Kombinací je mnoho.

    Proboha, vždyÅ¥ nejsme stroje, abychom každé rozhodnutí Ä?inili pouze pomocí striktnÄ› ekonomického pohledu. Například já také vím, že by pro H1.cz bylo “ziskovÄ›jší”, kdybychom sídlili v nÄ›jaké proskleném business centru nejlépe v centru Prahy a vÅ¡ichni nosili obleky. JistÄ›, říkalo mi to mnoho lidí. My se vÅ¡ak pÅ™esto rozhodli jinak a za svým rozhodnutím si stojíme.

  • 19 Ivan // Feb 8, 2007 at 3:51 am  Add karma Subtract karma  +0

    K tym 100 fakturam v predoslom prispevku by som mal skromnu poznamku, kedze trebars v USA je celkom bezne, ze fakturu Vam poslu mailom. Stavim sa, ze ani z Google Adwords ste nikdy nedostali papierovu fakturu, ale ste si ju (mozno) pekne krasne vytlacili z Adwords webu :) Posledna faktura ktoru som dostal z USA vlastne ani faktura nebola. Bol to len obycajny mail s poznamkou v uvode: “Dear Ivan Suchy, This email serves as your official invoice from …. “, cize mozno John rozmyla v takychto intenciach a niet sa co cudovat ked kazda zahranicna faktura nema ani polovicu nalezitosti ako slovenska alebo ceska o svalovej horucke z nezmyselneho peciatkovania ani nehovoriac muhehe.

  • 20 PokÅ™ivený trh s SEO - Fandor vybírá citáty - Webtrh Blog // Feb 8, 2007 at 3:54 am  Add karma Subtract karma  +0

    [...] Pan Prokop: Základní problém vidím v tom, že se na to díváte Ä?istÄ› podnikatelsky, podle oblíbeného klišé, že jediným cílem firmy je maximalizovat zisk. Firma jde ovÅ¡em provozovat i z moha jiných důvodů a s jinými prioritami. [...]

  • 21 Jarek Jesenský // Feb 8, 2007 at 5:19 am  Add karma Subtract karma  +0

    Ivan: SamozÅ™ejmÄ› že elektronická fakturace již je naprosto běžná i u Ä?eských firem, velkoobchody nám normálnÄ› natvrdo posílájí vÅ¡echny daňové doklady za milióny korun jen mailem v PDFku, které jim automaticky generují jejich eShopy (ekonomické systémy).

  • 22 Juraj Bystricky // Feb 8, 2007 at 5:58 am  Add karma Subtract karma  +0

    Jarek Jesenský: Mate s PDF fakturami dobre skusenosti, co sa danovej kontroly tyka? Nemusia byt faktury vytlacene, PODPISANE, a poslane postou (podla zakona)?

  • 23 fandor // Feb 8, 2007 at 7:05 am  Add karma Subtract karma  +0

    No, David kapanek bullshituje, v US neni potreba zadne faktury vystavovat. Billing je v pripade PPC fabriky to nejsnazsi – udela se automaticky pres paypal recurring / subscriptions … (creditcard support included).

    Ze v CR by to byl voser az na pudu, o tom zadna.

  • 24 David Å pinar // Feb 8, 2007 at 7:05 am  Add karma Subtract karma  +0

    JeÅ¡tÄ› bych k tomu doplnil jeden přímÄ›r (doufám, že si stejnÄ› jako v pÅ™edchozím případÄ› vyslouží zaÅ™azení do Cintátů Petra “Fandora” SrÅ¡nÄ›).

    Pokud máte Å¡ikovného právníka, který hledá svůj “business model”, v podstatÄ› si také může vybrat založit “poradenství pro velké individuální zákazníky”, nebo “fabriku pro Ä?uÄ?kaÅ™e”. Pokud spíš tíhne k tomu prvnímu, založí si advokátní kancelář a bude snažit udÄ›lat maximum pro to, aby pracoval pro pár velkých klientů, kteří ho uživí. Pokud spíš tíhne k tomu druhému, zařídí si tÅ™eba firmu, která pomáhá jiným na obchodním rejstříku zakládát firmy (s.r.o.Ä?ka atp.). VýdÄ›lek z jednoho založení je tÅ™eba 10.000 KÄ?, ale zato má jednorázových klientů spoustu.

    Je pak na zvážení konkrétní podnikatele, kterou cestou půjde. Dokonce se může i jevit, že ta druhá cesta (fabrika pro Ä?uÄ?kaÅ™e) bude ziskovÄ›jší. PÅ™esto vÅ¡ak respektuji výbÄ›r kterékoliv z tÄ›chto variant.

  • 25 fandor // Feb 8, 2007 at 7:16 am  Add karma Subtract karma  +0

    Davida, tohle bylo slabsi, to si zarazeni do cintantu nezaslouzi. I kdyz nepochybuji, ze timto tempem bude chlivecek s cintaty exkluzivne zastoupen jen moudry z hájedniÄ?ky :)

    K prikladu s pravnikem – myslim, ze ho uvadite jiz podruhe (pomatuji si na nasi diskusi na Lupe, proc se (ne)vyplati poskytovat seokonzultace. Pravnici tu existuji nejspis od pocatku lidstva (stejne tak jako kurvy), je to tradicni dobre placeny biz a vzdy bude. Narozdil od seo konzultanta/podnikatele na internetu nemuze pravnika delat kazdy – musite byt prijat na patricnou univerzitu a velmi narocne 6lete studium na univerzite dokoncit (coz je pro mne ekvivalent k investici za nekolik milionu korun). Pak nasleduje konspicientstvi, coz je dalsi investice, protoze se to dela za podprumernou (nekdy i za temer nulovou) mzdu. Zkratka pravniceni/advokatstvi je jasne dany biz, neni tam moc prostoru pro nove modely podnikani nebo skalovani.

    Naopak seo konzultace / internet marketing se muze naucit v podstate kdokoliv, intenzivnim samostudiem tak za 6-12 mesicu na velmi solidni uroven, cili vstupni naklady jsou daleko nizsi, neni na to potreba “oficialni” glejt resp. formalni vzdelani.

    Jinak zakladat SROcka je skvely biz, treba http://www.spolecnostionline.cz prodaji rocne kolem 500 firem, za cca 50k jednu, naklady na zalozeni jsou v jejich pripade dost nizke, zisk fantasticky. Nehlede na dalsi sluzby jako virtual office, sidlo, atd. To na okraj.

  • 26 John Vanhara // Feb 8, 2007 at 8:13 am  Add karma Subtract karma  +0

    V USA se faktury vubec nemusi posilat. Ani emailem ani postou…

    Ale jeste pointa proc se mi ten business model, ktery pracuje pro masy libi. Na poslednich dvou Pubconech (hlavne na tom v roce 2005) jsem oslovil desitky konzultantskych firem na PPC (krome toho jsem komunikoval s dalsimi 30 firmami pres GURU).

    Muj pozadavek byl najit firmu co mi bude delat PPC a zajisti, ze konverze bude mene nez $20-$30.

    Nikoho jsem nenasel. Bud jsem byl prilis maly klient (neutracel jsem vice nez $10k mesicne, nebo chteli obrovske penize predem a sazby za hodinu…

    Z tohoto duvodu si myslim, ze by to byla super sluzba. Nejde jen o to, ze na tom jde vydelat. Prvoradne je to dobra sluzba, ktera na trhu neni! (krome tech Indu co jsem nasel:-)

    V USA to plati takto.. cim je o neco vetsi zajem, tim vice jsou lidi ochotni platit, a lidi jsou ochotni platit za sluzby ve kterych vidi hodnotu = nejvetsi zisk pro podnikatele.

    V business modelu SEOmoz (nejdrazsi ceny) lidi takovou hodnotu nevidi. Ja jen rikam, ze kdyz se to nekomu podari udelat jinak (levne) a jako tovarnu (pro hodne zakazniku), tak na tom strasne moc vydela.

  • 27 Bilbo // Feb 8, 2007 at 8:35 am  Add karma Subtract karma  +0

    BTW – Kolik chteji v Americe na hodinu za SEO? Ceniky malokdo vystavuje, ani ceska H1 na webu ceny za SEO nema, nasel jsem ceny napr. u teto firmy (ma garantovany zapis na Seznamu) http://www.janmensik.cz/cz/sluzby/ a ta nabizi konzultace za 6100,- na hodinu, coz je pres USD 270 / hod., coz se jevi docela na dost slusny byznys. Kdyby konzultoval jen 3 hodiny denne a zbytek dne shanel zakazniky a delal ostatni nevydelecne veci jako vzdelavani se v tomto velice dynamickem oboru, delal to 5 dni v tydnu a 52 tydnu, je to 4,75 milionu Kc – o neco vice nez USD 200.000 / rocne, pri jednom konzultantovi. Mozna spis zalezi na tom, nepodbizet se moc cenou, nez jak velike zakazniky clovek ma. Makat pro velke za malo je mozna ta nejhorsi varianta, museji pak mit z cloveka legraci, kdyz si kupuji odbornou sluzbu za zlomecek toho, za kolik napr. oni sami poskytuji sve sluzby.

  • 28 Petr // Feb 8, 2007 at 8:55 am  Add karma Subtract karma  +0

    Tohle už je nÄ›co jiného než spousta malých inzerentů s platbou 13% z utracené Ä?ástky za Adwords. VÄ›tší Å¡ance bych vidÄ›l v domluvÄ› urÄ?ité Ä?ástky za konverzi. ŘeknÄ›me 20$ a už by bylo celkem jedno jedtli je konverze z ppc, z eBay nebo ze seo. ProstÄ› se domluvit na správÄ› webu s pevnou Ä?ástkou za konverzi. UdÄ›lat kvalitní seo, ppc, eBay atd. Na konci mÄ›síce zpoÄ?ítat poÄ?et obchodů x 20$.
    MÄ›l bych jeÅ¡tÄ› jednu otázku. Jaká je dle vaÅ¡ich zkuÅ¡eností míra konverze z ppc na hledání a z kontextu? NÄ›kde jsem Ä?etl že z kontexu je v průmÄ›ru 2x menší.

  • 29 Jarek Jesenský // Feb 8, 2007 at 10:44 am  Add karma Subtract karma  +0

    Petr: TeÄ? jeÅ¡tÄ› nekoho takto ochotného pracovat v ÄŒesku najít že ;-) .
    Nabídl jsem pÅ™i stejném principu odmÄ›nu 3.800 ci 5.800 KÄ? z každé realizované zakázky a první dva oslovení SEO mne odmítli …

  • 30 Retal // Feb 8, 2007 at 10:53 am  Add karma Subtract karma  +0

    Petře, tak tomu se říká affiliate marketing. :)

  • 31 Marek Prokop // Feb 8, 2007 at 12:28 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Požadavek optimalizovat kampaně AdWords tak, aby se náklady na konverzi vešly do $30, je zcela OK. I v USA jsou firmy, které právě tohle dělají, a my to děláme taky. Jenže služba spojená s takovou garancí nejde nabídnout každému. V některých oborech jde takový limit splnit bez problémů, v některých jen za cenu velmi malé návštěvnosti a v některých nejde splnit vůbec.

    Pokud by mÄ›l web v průmÄ›ru 1% konverzní pomÄ›r, musel bych získat 100 kliků dennÄ› pÅ™i průmÄ›rné cenÄ› za klik $0.20, abych se do nákladů za konverzi $30 veÅ¡el a pokrylo mi to i mÄ›síÄ?ní režii správy kampanÄ› $300 (tj. mou odmÄ›nu). Jenže co když 100 kliků dennÄ› pÅ™i cenÄ› $0.20 za klik žádným způsobem pořídit nejde? Co když jde za tu cenu získat jen 50 kliků dennÄ›? Jenže jakmile jich získám jen 50, musím se už vejít jen do $0.10/klik, nebo se spokojit s odmÄ›nou $150 místo původních $300. To je ale principiálnÄ› nesmysl, protože za to, že kampaň úÄ?innÄ›ji optimalizuji (tj. vynaložím víc práce), dostanu menší odmÄ›nu.

    Proto vám nikdo při smyslech takový kontrakt nenabídne bez toho, že by si nejprve ověřil, zda je limit nákladů na konverzi reálný. To ale obvykle nejde ověřit jinak, než že se alespoň malá, testovací kampaň spustí, což zase stojí nějaké peníze.

  • 32 Petr // Feb 8, 2007 at 2:00 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Retal: Nevím pÅ™esnÄ›, ale není affiliate marketing jen pokud si dám na svý stránky nÄ›Ä?í reklamu a on zaplatí provize za prodej skrze tuhle reklamu? Myslím nÄ›co jiného a to přímo provoz www stránek pro firmu a ta zaplatí urÄ?itou Ä?ástku z každého obchodu.
    Marek Prokop: Takovéto provozování stránek by nemohlo být primárně založené na ppc, ale na seo.

  • 33 David Å pinar // Feb 9, 2007 at 12:41 am  Add karma Subtract karma  +0

    Fandore, nÄ›jak si pořád nerozumíme a zaÄ?ínám to považovat už za jakýsi folklór. TeÄ? jsem netvrdil, že SEO/SEM konzultant je to samé, co právník. Ano, rozdíly si skuteÄ?nÄ› uvÄ›domuji. :-)

    ChtÄ›l jsem tím naznaÄ?it, že stejnÄ›, jako se SEO/SEM konzultant může rozhodntou, zda-li se bude vÄ›novat nÄ›kolika velkým individuálním klientům, nebo rozjet poloautomatizovanou “fabriku pro Ä?uÄ?kaÅ™e”, tak podobné rozhodnutí může udÄ›lat právník (advokátní kancelář vs. napÅ™. zakládání firem). Abych použil i jinou profesi – podobné rozhodnutí může uÄ?init tÅ™eba i architekt. Může se vÄ›novat velkým a rozsáhlým projektům, nebo Ä?márat ve velkém plánky domeÄ?ků pro Central Group. U jiných povolání bychom tuto pralelu nalezli urÄ?itÄ› také.

    Chci tím jen a pouze říct, že existuje více cest a žádná z nich NENÃ? OBJEKTVIVNÉ LEPÅ Ã?, jak se tady stále snažíte naznaÄ?it. Rozhodnutí pro tu Ä?i onu variantu vždy vychází z kombinace faktorů zisku, etiky, osobních priorit, preferovaného stylu práce atp.

    Už je to jasnější?

  • 34 Michal Illich // Feb 9, 2007 at 1:09 am  Add karma Subtract karma  +0

    Zajímavá diskuze.
    Marku, ona ta “maximalizace zisku” doslova v obchodním zákoníku není, ale nepřímo z nÄ›j vyplývá. Když je ve firmÄ› jeden majitel, tak aÅ¥ si (podle mÄ›) dÄ›lá co chce. Jakmile jich je tam víc, tak jednatel je povinen firmu vést tak, aby spoleÄ?níkům pÅ™inesl maximální hodnotu – aÅ¥ už v podobÄ› přímého získu nebo alespoň zvyÅ¡ování tržní hodnoty. V Ä?eském zákoníku je to snad jen opsáno krasopisy typu “péÄ?e dobrého hospodáře”, ale ten princip tam existuje.

  • 35 Marek Prokop // Feb 9, 2007 at 1:28 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Ale no tak, Michale, požadavky na “péÄ?i dobrého hospodáře” plnÄ› naplňují i cíle, které mikroekonomická torie oznaÄ?uje za alternativní — dosažení pÅ™iměřeného zisku, minimalizace rizika (aka dlouhodobé pÅ™ežití na trhu), zvyÅ¡ování tržního podílu atd. PromÄ›ných tvořících “dobré hospodaÅ™ení” je prostÄ› moc a neexistuje důvod, proÄ? by jejich *optimalizace* mÄ›la automaticky znamenat *maximalizaci* jen jediné z nich.

  • 36 fandor // Feb 11, 2007 at 8:57 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Marku a vy si neuvÄ›domujete, že celé vaÅ¡e podnikání může mít celkem jepiÄ?í život (stejnÄ› tak jako mé, já si to uvÄ›domuju a mám z toho celkem strach)? Že tÅ™eba za rok nebo dva může být celý segment mrtvý? MÄ›l jsem dojem, že jste se pár let živil vývojem úÄ?etního softwaru, který potkal pÅ™esnÄ› ten osud, který jsem v pÅ™edchozí vÄ›tÄ› nastínil (i když jste se nepochybnÄ› snažil o dlouhodobé pÅ™ežití na trhu).

  • 37 David Å pinar // Feb 12, 2007 at 2:17 am  Add karma Subtract karma  +0

    Fandore, pokud by H1.cz skuteÄ?nÄ› poskytovala pouze SEO/SEM služby, mÄ›l bych o jepiÄ?í život naší firmy také strach. Jenže náš obrat ze SEO/SEM služeb se pohybuje nÄ›kde pod polovinou celkového obratu a byÅ¥ v absolutních Ä?íslech roste, pomÄ›rovÄ› vůÄ?i celému obratu spíše klesá.

  • 38 fandor // Feb 12, 2007 at 9:23 am  Add karma Subtract karma  +0

    Ja vim, ze vyskvarite dost penez ze skoleni, ale to neni argument. Souperi tu nekolik subjektu, zacinaji se do toho vkladat i regionalni firmy, ktere nabizeji v podstate individualni skoleni za cenu vasi megaakce pro 25 lidi. A trh je porad stejny (cti: maly) nebo se spis diky te penetraci zmensuje …

  • 39 David Å pinar // Feb 13, 2007 at 12:29 am  Add karma Subtract karma  +0

    Fandore, o Å¡kolení jsem nemluvil. Tam je podíl na obratu jeÅ¡tÄ› mnohem nižší. MÄ›l jsem na mysli velké analýzy pro velké firmy, user-testingy, konzultace zvyÅ¡ování obchodní úÄ?innosti a marketingové pÅ™esvÄ›dÄ?ivosti webů, projektová příprava stavby nebo rekonstrukce webů atp.

  • 40 Cayman // Mar 14, 2007 at 9:12 am  Add karma Subtract karma  +0

    A co takhle se zamyslet, jestli té firmÄ› tÅ™eba nejde JEN o nÄ›jaký maximální zisk? ZDÃ? se mi, že vÅ¡e tady na tomto webu je zaměřené primárnÄ› na zisk, prachy, prachy, prachy,… ZNÃ?TE také nÄ›co jiného, jak vydÄ›lávat prachy?

    NEBO co tÅ™eba, když vÄ›tÅ¡ina zisku je zdaňována nÄ›kde na Cayman Islands a firma jen “nÄ›co” vykazuje, aby nemÄ›la problémy s berňákem?

    CO TAKHLE, že nÄ›kdo bude radÄ›ji mít luxusní sídlo na dobré adrese, za které se nemusí stydÄ›t, aby mohl tÅ™eba pohostit dobré zákazníky, popÅ™. kamarády, kteří pÅ™ijdou na návÅ¡tÄ›vu, a je mu celkem jedno, kolik to bude stát. A že nebude mít takový zisk? PROBOHA, jde snad v životÄ› jen o zisk? JEN o ty vaÅ¡e prachy, o kterých se zde vÅ¡echno toÄ?í?

    Minulý rok jsem zdaňoval asi 1,5 MIO USD a co jsem z toho mÄ›l? Zaplatil jsem dÄ›tské hÅ™iÅ¡tÄ› jedné Å¡kole, sponzoroval jsem nÄ›kolik kulturních akcí, další Å¡kole jsem vybavil IT uÄ?ebnu, kolik dostala Afrika ani nemluvÄ›…
    JE OPRAVDU DULEŽITÉ, kolik jsem vydělal?

    Není tÅ™eba lepší v rámci podnikání spíše budovat vztahy, kontakty, zlepÅ¡ovat život sobÄ› a druhým? A to v rámci rodiny, komunity, spoleÄ?nosti, kde žiji?

    V TOM VID�M SMYSL VEŠKERÉHO KON�N�! Zkuste publikovat nějaké takové zamyšlení, třeba na téma:

    - Kdy už nemusím podnikat kvůli prachům?
    - Co dělat s vydělanými penězi?
    - Kolik si toho vezmu do hrobu?
    - Co tady po mně zůstane, kromě firem a prachů na kontech?
    ¨…

    Good Luck!

  • 41 Cayman // Mar 15, 2007 at 12:37 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Dneska mi auditor pÅ™inesl finanÄ?ní hodnocení nápadu, jak by to vypadalo, kdybychom vlastnili budovu, kde máme kanceláře a platíme normální komerÄ?ní nájem.

    Analýza byla založena na tom, že jako majitelé založíme extra firmu, kde si jedna z naších dalších firem pronajme kanceláře a bude nám platit nájem.

    Doplnil to jeÅ¡tÄ› nápadem založit finanÄ?ní spoleÄ?nost, která bude poskytovat půjÄ?ky, od které by si daná firma vzala hypotéku na nákup nemovitosti.

    Vidíte ty finanÄ?ní toky?

    1. NAÅ E firma poskytne 2. NAÅ Ã? firmÄ› hypotéku na nákup nemovitosti. 3. NAÅ E firma si tam pronajme kanceláře a platí “Ä?ábelský” pronájem. Peníze se roztoÄ?í, vÅ¡ichni nÄ›jak vydÄ›lávají a berňák také nÄ›co dostane, že?

    To nemluvím o tom, že 4. NAÅ E firma nám může dÄ›lat marketing, 5. NAÅ E firma nám dÄ›lá Recruitment, 6. NAÅ E firma dÄ›lá…

    A KOLIK PAK OFICI�LNĚ VYKAZUJE PŘ�JEM CEO NAŠ� 3. firmy?

    A o Ä?em to hovoří? UrÄ?itÄ› ne o tom, jak kvalitní a ziskové je podnikání firmy Ä?. 3, neboÅ¥ kdo spoÄ?ítá kolik konzultantských hodin bylo potÅ™eba na to Ä?i ono, kolik porad se odehrálo na Cayman Islands nebo na Hawaii, aby se dohodl dobrý pronájem kanceláří.

    A nemluvím ani o tom, že každá z firem 1. – X je registrována na jiném kontinentÄ› v rámci optimalizace nákladů na tu Ä?i onu Ä?innost, popÅ™. z důvodu odůvodnÄ›ní letenek.

    Reálný příklad: CelosvÄ›tový marketing nám dÄ›lá “NAÅ E” firma ve Å výcarsku, kam je potÅ™eba pÅ™ece cestovat. Lokální marketing v ČínÄ› dÄ›lá jedna NAÅ E firma v Austrálii, kam musíme také sem tam zajet… A peníze se toÄ?í, vÅ¡ichni jsou spokojení a berňák nemůže nic.

    TAKŽE proÄ? vydÄ›lal CEO firmy nahoÅ™e v Ä?lánku tak málo? Kdo ví…

  • 42 John Vanhara // Mar 16, 2007 at 1:58 pm  Add karma Subtract karma  +0

    Asi by ten CEO nepsal u sebe na blogu, ze to je takova bida, kdyby to bylo jak pisete. Ale sam psal jak malo penez vydelaji a nejsou s tim spokojeni.

Napis komentar