Ve jednom z komentaru k predchozim clanku Marek Prokop pridal link na financni vysledky zname firmy SEOmoz.org.
Uprimne receno jsem byl docela sokovan kolik si vydelal CEO za rok 2006 spolumajitel Rand Fishkin. Bylo to $38,000 (predchozi rok pouze $26,000). U nejakeho zacinajiciho podnikani bych to chapal, ale u takoveto firmy mi to neni jasne.
SEOmoz pise, ze jejich ceny jsou top 10-20% v jejich oboru. To znamena, ze jsou mezi 10-20% nejdrazsimi firmami. Dale ze maji dva klienty z Fortune 500 a velmi dobrou reputaci.
V cem vidim problemy pri cteni jejich financnich vysledku:
Business model - par velkych klientu o ktere musi bojovat, misto automaticke tovarny na penize se stovkami nebo tisici mensich klientu.
Clients served – 25. Takze maji 25 klientu, ale zaroven loni referovali 300 klientu jinym firmam. Proc referovali 300 klientu? Asi proto, ze jim ti klienti nebyli dost dobri. Treba tim, ze to nebyly ty nejvetsi Fortune 500 firmy:-). Kolik dostali za referovani 300 klientu? Nic. Uz v tomto mi to pripada jako hrozna obchodni blbost. Proc se nepokusit vydelat alespon neco a referovani takoveho mnozstvi klientu?
Mala efektivita prace
Full time employees – 9 pri obratu $600,000. Uspech v Americe je casto zalozen na vetsi produktivite a efektivite. Tohle je opravdu bida. Podle meho nazoru by mel byt obrat na jednoho zamestance $250,000-$300,000. V nejhorsim pripade u uplne zacinajicich podnikani by to melo byt $100,000.
Nesmyslne naklady, ktere snizuji zisk
24.34% – Startup Finance Repayment (aka debt). $146,040 padlo na splaceni dluhu. Proc konzultantska firma potrebuje brat nejake pujcky? To je snad jediny business, kdy nemusite investovat do nejakeho draheho vybaveni. Potrebujete pocitac, internet, telefon a vlastni hlavu. Vse za par stovek dolaru. Neni nutne investovat do vybaveni jak kdyz otevirate treba pekarnu nebo opravnu aut.
Kdyby nemeli dluh tak si CEO Rand mohl vydelat o dalsich $146,040 vice! Stacilo zacit pomaleji. Nechtit vse hned a business vybudovat krok za krokem bez zbytecneho zadluzovani. Ja bych uprimne ani nemel odvahu vzit takovyto dluh aniz by to bylo na koupi nemovitosti. To bych radeji vubec nepodnikal. Pripada mi to strasne riskantni a takovy dluh muze business uplne utopit.
7.67% – Rent
46,020 dolaru za najem? To jsou dalsi vyhozene penize. Najem za kancelare v Seattle je kolem $1 za sq. foot. Za premium super luxusni kancelar to je $2. Na devet zamestnancu potrebujete zhruba 900 sq. feet kancelari. Kdyz bych pronajmul normalni/levnejsi kancelare tak me to vyjde na 900 x $1 x 12 mesicu = $10,800.
Navic v oblasti Seattlu a predmesti jsou nadherne prilezitosti na koupi. Kancelare tam vychazi o dost levneji nez v Las Vegas nebo Californii. Ja bych urcite kancelar koupil, protoze by to mohlo vyjit jeste vyhodneji a zaroven je to dobra investice.
Prepokladam, ze na najmu by se dalo usetrit hodne, ale asi firma mela za cil reprezentovat a udelat dojem jak jsou dobri (a zaroven byli tesne pred bankrotem jak pisi v blogu). Tohle je neco ceho si vubec nevazim. Pripada mi to jako bullshit. Proc vubec podnikat, kdyz na tom clovek nic nevydela? Proc mit nadherne kancelare? Vzdyt to nedava vubec smysl. Neni lepsi nez takto podnikat z krasnych kancelari mit treba home office, pracovat na par vlastnich projektech a vydelat treba jeste vice?
Kdyz uz jdu seriozne do toho, ze budu mit zamestnance a podnikat tak musim produkovat zisk. Jenom tim, ze by SEOmoz zacal bez dluhu a nenajmul drahe kancelare tak mohli vydelat o $180,000 dolaru vice! To uz je obrovsky rozdil. Takhle je to potreba delat.
Popularity: 4% [?]


42 responses so far ↓
1 Zed // Feb 6, 2007 at 10:12 am
+0
Automatizovat SEO je dost klicova vec a podle me to dost dobre nejde, ale do jiste miry by to jit melo. Rozhodne je lepsi mit spolecnost s vice klienty a par dobrymi. Spolecnost pak pusobi svrchovaneji IMHO.
2 Vlad // Feb 6, 2007 at 10:22 am
+0
Business model – par velkych klientu o ktere musi bojovat, misto automaticke tovarny na penize se stovkami nebo tisici mensich klientu.
NÄ›kdy je lepšà mÃt mÃň klientů a pořádných to se nedá hodnotit co je lepšà záležà na tom jak si to z organizujete. Já dÄ›lám do zahradnictvà a tam je mnohem lepšà pořádný klient než 100 menÅ¡Ãch
+ když je mÃň klientů tak je potÅ™eba mÃň zamÄ›stnanců = mÃň problémů…
Taky nemam rád firmy, který majà všechno nej a přitom vydělávajà kulový.
3 Oleg // Feb 6, 2007 at 1:50 pm
+0
takove lidi jako jste Vy docela obdivuji a jsou mi docela casto vzorem. vse propocitat a mit hodne moc napadu a realizovat je. Ja mam momentalne jedinou nevyhodu == kapital. Vim, da se zacit neco i bez penez, ale jde to velice tezko, zvlaste kdyz k tomu alespon po nekolika mesicich nejsou dalsi lidi. Sehnat spolehliveho cloveka si myslim v dnesni dome je opravdu velice tezke
4 Misha // Feb 6, 2007 at 5:35 pm
+0
Oleg: penÃze opravdu na malý zaÄ?átek nejsou potÅ™eba. Je pravda, že ve dvou nebo tÅ™ech se to lépe táhne a těžké zaÄ?átky se lépe pÅ™ekonajÃ, ale opravdu jediné co Ä?lovÄ›k potÅ™ebuje pro zaÄ?átek podnikánà bez penÄ›z je schopnost se uskromnit a Ä?ást svých penÄ›z, které má na životnà potÅ™eby, investovat do podnikánÃ.
5 Misha // Feb 6, 2007 at 5:37 pm
+0
Johne, na tom svém blogu SEOmoz pÃÅ¡ou, že chtÄ›jà být maximálnÄ› otevÅ™enÃ. NapiÅ¡ jim, že ti pÅ™ipadá že fungujà maximálnÄ› neefektivnÄ› a že bys tÅ™eba chtÄ›l vedÄ›t, proÄ? si vzali 150 000 půjÄ?ku na rozjezd konzultantské firmy. TÅ™eba ti to otevÅ™enÄ› Å™eknou proÄ?
6 John Vanhara // Feb 6, 2007 at 6:15 pm
+0
Misha: Tak to jsem se zasmal za ten napad napsat jim to do blogu:-)
7 Martin Hinner // Feb 7, 2007 at 4:10 am
+0
$150.000 je dost penez, ale dovedu si predstavit, ze by je treba meli na zamestnance a nejake drobne zakladni vybaveni.
Ono je sice prima zacinat “pozvolna”, treba bez zamestnancu (treba jako http://www.xyzbikes.com) a byt ziskovy uz od nuly. Jenze jde se na to divat i jinou logikou. Vydelavam na nejakem podnikani treba 100tis/mes. Chci rozjet neco noveho. Vim, ze ta nova vec bude chvili trvat nez bude vydelavat rozumne penize. To neco mi zabere 1/2 pracovniho casu. Polovinu teto prace by mohla delat cvicena opice. Tedy vyplati se mi ji zamestnat do castky 25.000/mes superhrube mzdy (na pomery naseho vidlakova). A je jedno, ze to nove podnikani vydelava treba jen 5.000/mes, takze je ztratove. Kdyz se to brzy obrati, nemam v tom problem.
No a kdybych teoreticky nemel penize a potreboval zamestnance uz na rozjezd (tzn. zadna “bokovka” za 100k by nebyla), tak bych si tu pujcku vzal. Samozrejme, ze ne v CR – protoze skvele RPSN 12-20% by mne asi zruinovalo.
8 Ivo Toman // Feb 7, 2007 at 4:54 am
+0
Mno také to moc nechápu, proÄ? radÄ›ji mÃsto půjÄ?ky nezvolili investiÄ?nÃho andÄ›la, který by jim tÅ™eba i ty kanceláře poskytnul.
9 TonyK // Feb 7, 2007 at 8:11 am
+0
TÅ™eba proto, že sehnat investora na úplném zaÄ?átku je hodnÄ› těžké.
Každé podnikánà má svá specifika. Je rozdÃl zda chcete provozovat lowcost business, nebo zda se zaměřujete na top klienty. Pak krátkodobý pronájem kvalitnà kanceláře (na rozjezd) také nepovažuji za chybu (nelze je pozvat na jednánà do garáže).
V okamžiku, kdy je business nastartován, tak je samozřejmě výhodnějšà kancelář koupit a splácet mortgage.
10 John Vanhara // Feb 7, 2007 at 8:19 am
+0
Myslim, ze Internet meni pravidla hry.
Kancelare nejsou dulezite – business se dela pres Internet, telefony, apod. Nikoho to neohromi, ze mate krasne kancelare a zaroven jste tesne pred bankrotem, kvuli tomu, ze nestihate platit najem.
Business jde zacit delat bez penez nebo s minimem penez. To co drive neslo bez statisicovych investic lze realizovat s pomoci kreativniho mysleni.
Mene penez a vice kreativniho mysleni znamena temer zadne riziko a temer jasny uspech. Ne nejrychlejsi, ale je to temer jistota.
Vzit si angels a venture kapitalisty neznamena, ze neco dostanete zadarmo. Oni budou chit ty penize zpet v nekolikanasobnem mnozstvi a take nebudou chtit cekat moc dlouho. Podnikatel je pak tlacen k plneni jinych cilu nez je treba idealni rozvoj firmy. Takovi investori kladou min. obrovske naroky na cas podnikatele, ktery jim musi venovat (od shaneni penez, jednani s investory, board meetings, apod.).
Takhle to vidim:-)
11 Jarek Jesenský // Feb 7, 2007 at 8:37 am
+0
Ivo Toman: Nejenže je to obrovsky složÃté toho správného investora najÃt a zaujmout (zdaleka ne každý odbornÃk je totiž i vynikajÃcà vyjednavaÄ?), ale hodnÄ› zaÄ?ÃnajÃcÃch podnikatelů jde do rizika podnikánà i proto, aby byli svými pány.
OsamostatnÄ›nÃm konÄ?à problémy v pracovnÃch kolektivech obrovských nadnárodnÃch molochů, s podÅ™Ãzenými Ä?i nadÅ™Ãzenými, vÅ¡echno pak máte tak, jak si to sám udÄ›láte.
Když budete rok vydÄ›lavat jen tak tak na chleba, je to jen váš problém a když vám to bude vyhovovat, nenà co reÅ¡it. NÄ›kdo bude radÄ›ji dÄ›lat automechanika 10 hodin dennÄ› ve své garáži za 10.000 KÄ? hrubého, než by za 18.000 KÄ? chodil nÄ›kam do fabriky s “pÃchaÄ?kama”. DÄ›laly to tak tisÃce Ä?eských živnostnÃků, než jim socani napaÅ™ili minimálnà daň z pÅ™Ãjmu i pÅ™i vykázané daňové ztrátÄ›.
Jakmile budete mÃt investora, ten se pochopitelnÄ› bude o svou investici zajÃmat, a napÅ™. technologický odbornÃk je náhle nucet dÄ›lat to co nikdy nechtÄ›l, tedy papÃrovat, Å™eÅ¡it návratnost financà a pod., mÃsto své oblÃbené kreativnà práce a konÃÄ?ku zároveň.
12 Marek Prokop // Feb 7, 2007 at 10:19 am
+0
Nechci mluvit za SEOmoz, ale když už se sem tohle téma dostalo Ä?ásteÄ?nÄ› kvůli mnÄ›, na pár vznesených otázek odpovÃm. Na nÄ›které je ovÅ¡em odpovÄ›Ä? též v diskusi pod citovaným Ä?lánkem.
* “Proc referovali 300 klientu? Asi proto, ze jim ti klienti nebyli dost dobri.”
Poněkud ukvapený závěr
Firmy tohoto typu majà v zásadÄ› tÅ™i důvody proÄ? vÄ›tÅ¡inu klientů posÃlajà nÄ›kam jinam, pÅ™iÄ?emž ty prvnà dva výraznÄ› pÅ™evažujÃ:
1) Nemajà dostatek kapacity.
2) V daném oboru už klienta majÃ.
3) Odhadnou, že s daným klientem nebude dobrá spolupráce — buÄ? z objektivnÃch pÅ™ÃÄ?in (nedÄ›lajà pÅ™esnÄ› to, co klient potÅ™ebuje), nebo subjektivnÃch pÅ™ÃÄ?in (klient je od pohledu “potÞista” vyžadujÃcà obrovské množstvà práce skoro zadarmo).
* “Proc se nepokusit vydelat alespon neco a referovani takoveho mnozstvi klientu?”
Protože se to v tomhle oboru a segmentu prostÄ› nedÄ›lá. Možná se to pÅ™i pohledu zvenku nezdá, ale v oblasti opravdu kvalitnÃho SEO/SEM stále dost výraznÄ› pÅ™evažuje poptávka nad nabÃdkou. NapÅ™. v ÄŒR je sotva 5 firem, které dokážou dobÅ™e zvládnout SEO/SEM pro incoming, ale poptávek chodà nÄ›kolik mÄ›sÃÄ?nÄ› už asi tÅ™i roky. V USA bude sice možná nabÃdka a poptávka vyrovnanÄ›jÅ¡Ã, ale zároveň tam budou i vyššà nároky na kvalitu SEO/SEM firmy.
S tÃm souvisà i to, že nejlepšà firmy v oboru si prakticky nekonkurujÃ. Obvykle mezi sebou majà kamarádské osobnà vztahy a vÄ›dÃ, že když poÅ¡lou zájemce kolegovi/konkurentovi, který má zrovna volno, on pÅ™ÃÅ¡tÄ› pomůže zase jim.
* “Uspech v Americe je casto zalozen na vetsi produktivite a efektivite. Tohle je opravdu bida. Podle meho nazoru by mel byt obrat na jednoho zamestance $250,000-$300,000.”
Důvod je vcelku jednoduchý. Rentabilita SEO/SEM služeb je pro klienta velmi snadno měřitelná. Vy sám jste, Johne, zadal AdWords Indům s tÃm, že se musejà vejÃt do urÄ?itého limitu nákladů na konverzi. Do nÄ›ho se ovÅ¡em musejà vejÃt nejen s cenou za kliky placené Googlu, ale i se svou odmÄ›nou. ZatÃmco kola si lidé kupujà pro radost a nÄ›jaká návratnost je nezajÃmá, klienti SEO/SEM služeb velmi peÄ?livÄ› poÄ?Ãtajà každou korunu.
* “Proc konzultantska firma potrebuje brat nejake pujcky?”
Protože musà zaplatit lidi dÅ™Ãv, než dostane prvnà penÃze od klientů. Hotovà lidé za rozumnou cenu zÃskat nejdou, takže si je musÃte vychovat. Výcvik link ninjas, jaké má Rand nebo tÅ™eba Jim Boykin, trvá minimálnÄ› tÅ™i mÄ›sÃce. NavÃc se po tÄ›ch tÅ™ech mÄ›sÃcÃch zjistÃ, že se dva z pÄ›ti vlastnÄ› pro tu práci nehodà a nauÄ?it se jà nejsou schopni.
V problematice nájmů v USA se nevyznám
Základnà problém vidÃm v tom, že se na to dÃváte Ä?istÄ› podnikatelsky, podle oblÃbeného klišé, že jediným cÃlem firmy je maximalizovat zisk. Firma jde ovÅ¡em provozovat i z moha jiných důvodů a s jinými prioritami.
13 Martin Pilnik // Feb 7, 2007 at 1:02 pm
+0
Že sa doÄ?kám vety “… oblÃbeného klišé, že jediným cÃlem firmy je maximalizovat zisk. Firma jde ovÅ¡em provozovat i z moha jiných důvodů a s jinými prioritami.” mimo zdravotnÃctva, som ani v najružovejÅ¡om sne nedúfal. Som rád, že dadaistické podnikateľské myslenie nie je vlastné len medicÃnskym odvetviam.
14 Martin Hinner // Feb 7, 2007 at 1:15 pm
+0
To Marek Prokop… jakakoliv firma (spolecnost, zivnost fyz. os.) zalozena dle obch. zakoniku je ze zakona povinna maximalizovat zisk. Uz vidim, jak financnimu uradu vysvetlite, ze jste treba zakznikovi prodal neco bez zisku. Nebo v nejhorsim dokonce se ztratou. Proste to nejde.
Pokud nechcete provozovat zisk, musite si zalozit napr. obcanske sdruzeni, ktere ale naopak zisk v podstate vylucuje.
15 Marek Prokop // Feb 7, 2007 at 2:04 pm
+0
Pánové Pilnik a Hinner budou do pÅ™ÃÅ¡tÄ› jistÄ› tak laskavÃ, že se pÅ™ed napsánÃm komentáře nauÄ?à Ä?Ãst a rozumÄ›t Ä?esky psanému textu. Zejména bych doporuÄ?oval prostudovat význam slov “jediný”, “i” a “priorita”.
Pan Hinner by si navÃc mohl vzÃt obchodnà zákonÃk a své tvrzenà o povinnosti firem maximalizovat zisk podepÅ™Ãt vhodným citátem.
Děkuji.
16 Lukáš Huňka // Feb 7, 2007 at 7:29 pm
+0
Zákonná povinnost maximalizovat zisk ?
Docela jsem se zasmál
sice už po nás chtÄ›jà hodnÄ› ale abychom maximalizovali zisk to snad ne … myslÃm ,že máme právo nevydÄ›lávat
jinak dobrý Ä?lánek a zajÃmavá diskuse
Nechat si platit za reffering mne také napadlo a navÃc mne pÅ™ekvapilo ono přátelské prostÅ™edÃ( jak Å™Ãká pan Prokop ). Jednou ty , jednou já
17 Ukee // Feb 8, 2007 at 1:28 am
+0
ÄŒlánek je to jistÄ› zajÃmavý a hodnÄ› podnÄ›tný, ale hodnÄ› se pÅ™iklánÃm k názoru M. Prokopa ohlednÄ› maximalizace zisku.
Už základnà ekonomické teorie pÅ™edpokládajà také jiné cÃle, než maximalizaci zisku. Existuje nÄ›co, Ä?emu se Å™Ãká dobré jméno, zÃskávánà zákaznÃka, budovánà firmy, nÄ›co za Ä?Ãm se Ä?lovÄ›k může otoÄ?it a Å™Ãct, že vybudoval (samozÅ™ejmÄ› za novým Lamborghini Gallardo to jde taky
).
Ale na druhou stranu je to jen vÄ›c názoru, nÄ›kdo radÄ›ji buduje a zisk pÅ™i tom bere jako dobrý “bonus” a nÄ›kdo upÅ™ednostňuje právÄ› a jen zisk. SamozÅ™ejmÄ› nejde dÄ›lat do nekoneÄ?na způsob dotovaného podnikánÃ, ale to už je pak na zváženà jak dlouho to kdo vydržà … když ale nÄ›kdo buduje podle svého vÄ›domà a svÄ›domÃ, tak se, vÃce ménÄ›, zisk nakonec dostavÃ.
18 David Å pinar // Feb 8, 2007 at 2:15 am
+0
Život je vždy složitÄ›jÅ¡Ã, než naÄ?tené pouÄ?ky z ekonomických uÄ?ebnic i než prožité zkuÅ¡enosti z konkrétnÃho typu podnikánÃ. TÅ™eba jenom tohle:
Porovnávat roÄ?nà obrat na zamÄ›stnance a odvozovat z nÄ›j produktivitu je nesmysl bez znalosti průmÄ›rné marže z obratu. Jsou firmy, kde je marže pod 10 % (eshopy), jsou firmy, kde je marže 100 %. Tzn. z vydÄ›laného milionu každé firmÄ› zůstane na pokrytà svých běžných nákladů jiná Ä?ástka. ÄŒili, pokud konzultaÄ?nà firma vydÄ›lá roÄ?nÄ› milión na hlavu, je to úplnÄ› nÄ›kde jinde, než když to vydÄ›lá nÄ›jaký eshop s poÄ?ÃtaÄ?i.
Vámi zmiňovaný Parettovský prinicip 20:80 pÅ™ece platà i pro podnikánà v konzultaÄ?nÃm oboru. 20 % potenciálnÃch zákaznÃků je schopno vydÄ›lat 80 % pÅ™Ãjmů. Chápu VaÅ¡i ekonomickou teorii ohlednÄ› “továrny na miniPPC zakázky pro stovky klientů”, nicménÄ› naÅ¡e zkuÅ¡enosti hovořà jasnÄ› ve prospÄ›ch práce pro vÄ›tšà klienty. Nejen, že je to výnosnÄ›jšà práce, ale je to i nákladovÄ› (režijnÄ›) efektivnÄ›jÅ¡Ã. Už jenom poslat sto faktur je mnohem jednoduššà než deset tisÃc, že.
Každý, kdo má aspoň jeden semestr z mikroekonomie vÃ, že maximalizace zisku nenà jediným cÃlem firmy. Máme tu maxializaci obratu, tržnà hodnoty atp. Podstatným aspektem je ovÅ¡em také “osobnà uspokojenÔ lidà ve firmÄ›, že je práce osobnÄ› i profesnÄ› uspokojuje. Nebo tÅ™eba “etický rozmÄ›r práce”, tedy že pro klienta dÄ›lajà vždy maximum toho, co umà a dovedou.
A z kombinace tÄ›chto vÅ¡ech aspektů pak vzniká konkrétnà firemnà strategie, která se může firma od firmy velmi liÅ¡it. A to nemusÃme koukat ani do států. TÅ™eba Ataxo má úplnÄ› v PPC jiný model (obchodnÃ, finanÄ?nà i projektový) než H1.cz nebo Dobrý web. A protože tomu tak je již dlouho, můžeme z toho usuzovat, že je Ataxo spokojeno se svým modelem a my v H1.cz jsme zase spokojeni ze svým.
Jen těžko by mohl nÄ›kdo Å™Ãci, že jeden z nich je objektivnÄ› lepÅ¡Ã. JistÄ›, možná by se dalo Å™Ãci, že jeden z nich je vÃc ziskovÄ›jÅ¡Ã, ale tÅ™eba je na druhou stranu objektivnÄ› ménÄ› uspokojujÃcà pro osobnà potÅ™eby lidà ve firmÄ›, nebo má tÅ™eba potÞe s etikou. Kombinacà je mnoho.
Proboha, vždyÅ¥ nejsme stroje, abychom každé rozhodnutà Ä?inili pouze pomocà striktnÄ› ekonomického pohledu. NapÅ™Ãklad já také vÃm, že by pro H1.cz bylo “ziskovÄ›jšÔ, kdybychom sÃdlili v nÄ›jaké proskleném business centru nejlépe v centru Prahy a vÅ¡ichni nosili obleky. JistÄ›, Å™Ãkalo mi to mnoho lidÃ. My se vÅ¡ak pÅ™esto rozhodli jinak a za svým rozhodnutÃm si stojÃme.
19 Ivan // Feb 8, 2007 at 3:51 am
+0
K tym 100 fakturam v predoslom prispevku by som mal skromnu poznamku, kedze trebars v USA je celkom bezne, ze fakturu Vam poslu mailom. Stavim sa, ze ani z Google Adwords ste nikdy nedostali papierovu fakturu, ale ste si ju (mozno) pekne krasne vytlacili z Adwords webu
Posledna faktura ktoru som dostal z USA vlastne ani faktura nebola. Bol to len obycajny mail s poznamkou v uvode: “Dear Ivan Suchy, This email serves as your official invoice from …. “, cize mozno John rozmyla v takychto intenciach a niet sa co cudovat ked kazda zahranicna faktura nema ani polovicu nalezitosti ako slovenska alebo ceska o svalovej horucke z nezmyselneho peciatkovania ani nehovoriac muhehe.
20 PokÅ™ivený trh s SEO - Fandor vybÃrá citáty - Webtrh Blog // Feb 8, 2007 at 3:54 am
+0
[...] Pan Prokop: Základnà problém vidÃm v tom, že se na to dÃváte Ä?istÄ› podnikatelsky, podle oblÃbeného klišé, že jediným cÃlem firmy je maximalizovat zisk. Firma jde ovÅ¡em provozovat i z moha jiných důvodů a s jinými prioritami. [...]
21 Jarek Jesenský // Feb 8, 2007 at 5:19 am
+0
Ivan: SamozÅ™ejmÄ› že elektronická fakturace již je naprosto běžná i u Ä?eských firem, velkoobchody nám normálnÄ› natvrdo posÃlájà vÅ¡echny daňové doklady za milióny korun jen mailem v PDFku, které jim automaticky generujà jejich eShopy (ekonomické systémy).
22 Juraj Bystricky // Feb 8, 2007 at 5:58 am
+0
Jarek Jesenský: Mate s PDF fakturami dobre skusenosti, co sa danovej kontroly tyka? Nemusia byt faktury vytlacene, PODPISANE, a poslane postou (podla zakona)?
23 fandor // Feb 8, 2007 at 7:05 am
+0
No, David kapanek bullshituje, v US neni potreba zadne faktury vystavovat. Billing je v pripade PPC fabriky to nejsnazsi – udela se automaticky pres paypal recurring / subscriptions … (creditcard support included).
Ze v CR by to byl voser az na pudu, o tom zadna.
24 David Å pinar // Feb 8, 2007 at 7:05 am
+0
JeÅ¡tÄ› bych k tomu doplnil jeden pÅ™ÃmÄ›r (doufám, že si stejnÄ› jako v pÅ™edchozÃm pÅ™ÃpadÄ› vysloužà zaÅ™azenà do Cintátů Petra “Fandora” SrÅ¡nÄ›).
Pokud máte Å¡ikovného právnÃka, který hledá svůj “business model”, v podstatÄ› si také může vybrat založit “poradenstvà pro velké individuálnà zákaznÃky”, nebo “fabriku pro Ä?uÄ?kaÅ™e”. Pokud spÃÅ¡ tÃhne k tomu prvnÃmu, založà si advokátnà kancelář a bude snažit udÄ›lat maximum pro to, aby pracoval pro pár velkých klientů, kteřà ho uživÃ. Pokud spÃÅ¡ tÃhne k tomu druhému, zaÅ™Ãdà si tÅ™eba firmu, která pomáhá jiným na obchodnÃm rejstÅ™Ãku zakládát firmy (s.r.o.Ä?ka atp.). VýdÄ›lek z jednoho založenà je tÅ™eba 10.000 KÄ?, ale zato má jednorázových klientů spoustu.
Je pak na zváženà konkrétnà podnikatele, kterou cestou půjde. Dokonce se může i jevit, že ta druhá cesta (fabrika pro Ä?uÄ?kaÅ™e) bude ziskovÄ›jÅ¡Ã. PÅ™esto vÅ¡ak respektuji výbÄ›r kterékoliv z tÄ›chto variant.
25 fandor // Feb 8, 2007 at 7:16 am
+0
Davida, tohle bylo slabsi, to si zarazeni do cintantu nezaslouzi. I kdyz nepochybuji, ze timto tempem bude chlivecek s cintaty exkluzivne zastoupen jen moudry z hájedniÄ?ky
K prikladu s pravnikem – myslim, ze ho uvadite jiz podruhe (pomatuji si na nasi diskusi na Lupe, proc se (ne)vyplati poskytovat seokonzultace. Pravnici tu existuji nejspis od pocatku lidstva (stejne tak jako kurvy), je to tradicni dobre placeny biz a vzdy bude. Narozdil od seo konzultanta/podnikatele na internetu nemuze pravnika delat kazdy – musite byt prijat na patricnou univerzitu a velmi narocne 6lete studium na univerzite dokoncit (coz je pro mne ekvivalent k investici za nekolik milionu korun). Pak nasleduje konspicientstvi, coz je dalsi investice, protoze se to dela za podprumernou (nekdy i za temer nulovou) mzdu. Zkratka pravniceni/advokatstvi je jasne dany biz, neni tam moc prostoru pro nove modely podnikani nebo skalovani.
Naopak seo konzultace / internet marketing se muze naucit v podstate kdokoliv, intenzivnim samostudiem tak za 6-12 mesicu na velmi solidni uroven, cili vstupni naklady jsou daleko nizsi, neni na to potreba “oficialni” glejt resp. formalni vzdelani.
Jinak zakladat SROcka je skvely biz, treba http://www.spolecnostionline.cz prodaji rocne kolem 500 firem, za cca 50k jednu, naklady na zalozeni jsou v jejich pripade dost nizke, zisk fantasticky. Nehlede na dalsi sluzby jako virtual office, sidlo, atd. To na okraj.
26 John Vanhara // Feb 8, 2007 at 8:13 am
+0
V USA se faktury vubec nemusi posilat. Ani emailem ani postou…
Ale jeste pointa proc se mi ten business model, ktery pracuje pro masy libi. Na poslednich dvou Pubconech (hlavne na tom v roce 2005) jsem oslovil desitky konzultantskych firem na PPC (krome toho jsem komunikoval s dalsimi 30 firmami pres GURU).
Muj pozadavek byl najit firmu co mi bude delat PPC a zajisti, ze konverze bude mene nez $20-$30.
Nikoho jsem nenasel. Bud jsem byl prilis maly klient (neutracel jsem vice nez $10k mesicne, nebo chteli obrovske penize predem a sazby za hodinu…
Z tohoto duvodu si myslim, ze by to byla super sluzba. Nejde jen o to, ze na tom jde vydelat. Prvoradne je to dobra sluzba, ktera na trhu neni! (krome tech Indu co jsem nasel:-)
V USA to plati takto.. cim je o neco vetsi zajem, tim vice jsou lidi ochotni platit, a lidi jsou ochotni platit za sluzby ve kterych vidi hodnotu = nejvetsi zisk pro podnikatele.
V business modelu SEOmoz (nejdrazsi ceny) lidi takovou hodnotu nevidi. Ja jen rikam, ze kdyz se to nekomu podari udelat jinak (levne) a jako tovarnu (pro hodne zakazniku), tak na tom strasne moc vydela.
27 Bilbo // Feb 8, 2007 at 8:35 am
+0
BTW – Kolik chteji v Americe na hodinu za SEO? Ceniky malokdo vystavuje, ani ceska H1 na webu ceny za SEO nema, nasel jsem ceny napr. u teto firmy (ma garantovany zapis na Seznamu) http://www.janmensik.cz/cz/sluzby/ a ta nabizi konzultace za 6100,- na hodinu, coz je pres USD 270 / hod., coz se jevi docela na dost slusny byznys. Kdyby konzultoval jen 3 hodiny denne a zbytek dne shanel zakazniky a delal ostatni nevydelecne veci jako vzdelavani se v tomto velice dynamickem oboru, delal to 5 dni v tydnu a 52 tydnu, je to 4,75 milionu Kc – o neco vice nez USD 200.000 / rocne, pri jednom konzultantovi. Mozna spis zalezi na tom, nepodbizet se moc cenou, nez jak velike zakazniky clovek ma. Makat pro velke za malo je mozna ta nejhorsi varianta, museji pak mit z cloveka legraci, kdyz si kupuji odbornou sluzbu za zlomecek toho, za kolik napr. oni sami poskytuji sve sluzby.
28 Petr // Feb 8, 2007 at 8:55 am
+0
Tohle už je nÄ›co jiného než spousta malých inzerentů s platbou 13% z utracené Ä?ástky za Adwords. VÄ›tšà šance bych vidÄ›l v domluvÄ› urÄ?ité Ä?ástky za konverzi. ŘeknÄ›me 20$ a už by bylo celkem jedno jedtli je konverze z ppc, z eBay nebo ze seo. ProstÄ› se domluvit na správÄ› webu s pevnou Ä?ástkou za konverzi. UdÄ›lat kvalitnà seo, ppc, eBay atd. Na konci mÄ›sÃce zpoÄ?Ãtat poÄ?et obchodů x 20$.
MÄ›l bych jeÅ¡tÄ› jednu otázku. Jaká je dle vaÅ¡ich zkuÅ¡enostà mÃra konverze z ppc na hledánà a z kontextu? NÄ›kde jsem Ä?etl že z kontexu je v průmÄ›ru 2x menÅ¡Ã.
29 Jarek Jesenský // Feb 8, 2007 at 10:44 am
+0
Petr: TeÄ? jeÅ¡tÄ› nekoho takto ochotného pracovat v ÄŒesku najÃt že
.
NabÃdl jsem pÅ™i stejném principu odmÄ›nu 3.800 ci 5.800 KÄ? z každé realizované zakázky a prvnà dva oslovenà SEO mne odmÃtli …
30 Retal // Feb 8, 2007 at 10:53 am
+0
PetÅ™e, tak tomu se Å™Ãká affiliate marketing.
31 Marek Prokop // Feb 8, 2007 at 12:28 pm
+0
Požadavek optimalizovat kampanÄ› AdWords tak, aby se náklady na konverzi veÅ¡ly do $30, je zcela OK. I v USA jsou firmy, které právÄ› tohle dÄ›lajÃ, a my to dÄ›láme taky. Jenže služba spojená s takovou garancà nejde nabÃdnout každému. V nÄ›kterých oborech jde takový limit splnit bez problémů, v nÄ›kterých jen za cenu velmi malé návÅ¡tÄ›vnosti a v nÄ›kterých nejde splnit vůbec.
Pokud by mÄ›l web v průmÄ›ru 1% konverznà pomÄ›r, musel bych zÃskat 100 kliků dennÄ› pÅ™i průmÄ›rné cenÄ› za klik $0.20, abych se do nákladů za konverzi $30 veÅ¡el a pokrylo mi to i mÄ›sÃÄ?nà režii správy kampanÄ› $300 (tj. mou odmÄ›nu). Jenže co když 100 kliků dennÄ› pÅ™i cenÄ› $0.20 za klik žádným způsobem poÅ™Ãdit nejde? Co když jde za tu cenu zÃskat jen 50 kliků dennÄ›? Jenže jakmile jich zÃskám jen 50, musÃm se už vejÃt jen do $0.10/klik, nebo se spokojit s odmÄ›nou $150 mÃsto původnÃch $300. To je ale principiálnÄ› nesmysl, protože za to, že kampaň úÄ?innÄ›ji optimalizuji (tj. vynaložÃm vÃc práce), dostanu menšà odmÄ›nu.
Proto vám nikdo pÅ™i smyslech takový kontrakt nenabÃdne bez toho, že by si nejprve ověřil, zda je limit nákladů na konverzi reálný. To ale obvykle nejde ověřit jinak, než že se alespoň malá, testovacà kampaň spustÃ, což zase stojà nÄ›jaké penÃze.
32 Petr // Feb 8, 2007 at 2:00 pm
+0
Retal: NevÃm pÅ™esnÄ›, ale nenà affiliate marketing jen pokud si dám na svý stránky nÄ›Ä?à reklamu a on zaplatà provize za prodej skrze tuhle reklamu? MyslÃm nÄ›co jiného a to pÅ™Ãmo provoz www stránek pro firmu a ta zaplatà urÄ?itou Ä?ástku z každého obchodu.
Marek Prokop: Takovéto provozovánà stránek by nemohlo být primárně založené na ppc, ale na seo.
33 David Å pinar // Feb 9, 2007 at 12:41 am
+0
Fandore, nÄ›jak si pořád nerozumÃme a zaÄ?Ãnám to považovat už za jakýsi folklór. TeÄ? jsem netvrdil, že SEO/SEM konzultant je to samé, co právnÃk. Ano, rozdÃly si skuteÄ?nÄ› uvÄ›domuji.
ChtÄ›l jsem tÃm naznaÄ?it, že stejnÄ›, jako se SEO/SEM konzultant může rozhodntou, zda-li se bude vÄ›novat nÄ›kolika velkým individuálnÃm klientům, nebo rozjet poloautomatizovanou “fabriku pro Ä?uÄ?kaÅ™e”, tak podobné rozhodnutà může udÄ›lat právnÃk (advokátnà kancelář vs. napÅ™. zakládánà firem). Abych použil i jinou profesi – podobné rozhodnutà může uÄ?init tÅ™eba i architekt. Může se vÄ›novat velkým a rozsáhlým projektům, nebo Ä?márat ve velkém plánky domeÄ?ků pro Central Group. U jiných povolánà bychom tuto pralelu nalezli urÄ?itÄ› také.
Chci tÃm jen a pouze Å™Ãct, že existuje vÃce cest a žádná z nich NENÃ? OBJEKTVIVNÉ LEPÅ Ã?, jak se tady stále snažÃte naznaÄ?it. Rozhodnutà pro tu Ä?i onu variantu vždy vycházà z kombinace faktorů zisku, etiky, osobnÃch priorit, preferovaného stylu práce atp.
Už je to jasnějš�
34 Michal Illich // Feb 9, 2007 at 1:09 am
+0
ZajÃmavá diskuze.
Marku, ona ta “maximalizace zisku” doslova v obchodnÃm zákonÃku nenÃ, ale nepÅ™Ãmo z nÄ›j vyplývá. Když je ve firmÄ› jeden majitel, tak aÅ¥ si (podle mÄ›) dÄ›lá co chce. Jakmile jich je tam vÃc, tak jednatel je povinen firmu vést tak, aby spoleÄ?nÃkům pÅ™inesl maximálnà hodnotu – aÅ¥ už v podobÄ› pÅ™Ãmého zÃsku nebo alespoň zvyÅ¡ovánà tržnà hodnoty. V Ä?eském zákonÃku je to snad jen opsáno krasopisy typu “péÄ?e dobrého hospodáře”, ale ten princip tam existuje.
35 Marek Prokop // Feb 9, 2007 at 1:28 pm
+0
Ale no tak, Michale, požadavky na “péÄ?i dobrého hospodáře” plnÄ› naplňujà i cÃle, které mikroekonomická torie oznaÄ?uje za alternativnà — dosaženà pÅ™iměřeného zisku, minimalizace rizika (aka dlouhodobé pÅ™ežità na trhu), zvyÅ¡ovánà tržnÃho podÃlu atd. PromÄ›ných tvoÅ™ÃcÃch “dobré hospodaÅ™enÔ je prostÄ› moc a neexistuje důvod, proÄ? by jejich *optimalizace* mÄ›la automaticky znamenat *maximalizaci* jen jediné z nich.
36 fandor // Feb 11, 2007 at 8:57 pm
+0
Marku a vy si neuvÄ›domujete, že celé vaÅ¡e podnikánà může mÃt celkem jepiÄ?à život (stejnÄ› tak jako mé, já si to uvÄ›domuju a mám z toho celkem strach)? Že tÅ™eba za rok nebo dva může být celý segment mrtvý? MÄ›l jsem dojem, že jste se pár let živil vývojem úÄ?etnÃho softwaru, který potkal pÅ™esnÄ› ten osud, který jsem v pÅ™edchozà vÄ›tÄ› nastÃnil (i když jste se nepochybnÄ› snažil o dlouhodobé pÅ™ežità na trhu).
37 David Å pinar // Feb 12, 2007 at 2:17 am
+0
Fandore, pokud by H1.cz skuteÄ?nÄ› poskytovala pouze SEO/SEM služby, mÄ›l bych o jepiÄ?à život našà firmy také strach. Jenže náš obrat ze SEO/SEM služeb se pohybuje nÄ›kde pod polovinou celkového obratu a byÅ¥ v absolutnÃch Ä?Ãslech roste, pomÄ›rovÄ› vůÄ?i celému obratu spÃÅ¡e klesá.
38 fandor // Feb 12, 2007 at 9:23 am
+0
Ja vim, ze vyskvarite dost penez ze skoleni, ale to neni argument. Souperi tu nekolik subjektu, zacinaji se do toho vkladat i regionalni firmy, ktere nabizeji v podstate individualni skoleni za cenu vasi megaakce pro 25 lidi. A trh je porad stejny (cti: maly) nebo se spis diky te penetraci zmensuje …
39 David Å pinar // Feb 13, 2007 at 12:29 am
+0
Fandore, o Å¡kolenà jsem nemluvil. Tam je podÃl na obratu jeÅ¡tÄ› mnohem nižšÃ. MÄ›l jsem na mysli velké analýzy pro velké firmy, user-testingy, konzultace zvyÅ¡ovánà obchodnà úÄ?innosti a marketingové pÅ™esvÄ›dÄ?ivosti webů, projektová pÅ™Ãprava stavby nebo rekonstrukce webů atp.
40 Cayman // Mar 14, 2007 at 9:12 am
+0
A co takhle se zamyslet, jestli té firmÄ› tÅ™eba nejde JEN o nÄ›jaký maximálnà zisk? ZDÃ? se mi, že vÅ¡e tady na tomto webu je zaměřené primárnÄ› na zisk, prachy, prachy, prachy,… ZNÃ?TE také nÄ›co jiného, jak vydÄ›lávat prachy?
NEBO co tÅ™eba, když vÄ›tÅ¡ina zisku je zdaňována nÄ›kde na Cayman Islands a firma jen “nÄ›co” vykazuje, aby nemÄ›la problémy s berňákem?
CO TAKHLE, že nÄ›kdo bude radÄ›ji mÃt luxusnà sÃdlo na dobré adrese, za které se nemusà stydÄ›t, aby mohl tÅ™eba pohostit dobré zákaznÃky, popÅ™. kamarády, kteřà pÅ™ijdou na návÅ¡tÄ›vu, a je mu celkem jedno, kolik to bude stát. A že nebude mÃt takový zisk? PROBOHA, jde snad v životÄ› jen o zisk? JEN o ty vaÅ¡e prachy, o kterých se zde vÅ¡echno toÄ?Ã?
Minulý rok jsem zdaňoval asi 1,5 MIO USD a co jsem z toho mÄ›l? Zaplatil jsem dÄ›tské hÅ™iÅ¡tÄ› jedné Å¡kole, sponzoroval jsem nÄ›kolik kulturnÃch akcÃ, dalšà škole jsem vybavil IT uÄ?ebnu, kolik dostala Afrika ani nemluvÄ›…
JE OPRAVDU DULEŽITÉ, kolik jsem vydělal?
Nenà tÅ™eba lepšà v rámci podnikánà spÃÅ¡e budovat vztahy, kontakty, zlepÅ¡ovat život sobÄ› a druhým? A to v rámci rodiny, komunity, spoleÄ?nosti, kde žiji?
V TOM VIDÃ?M SMYSL VEÅ KERÉHO KONÃ?NÃ?! Zkuste publikovat nÄ›jaké takové zamyÅ¡lenÃ, tÅ™eba na téma:
- Kdy už nemusÃm podnikat kvůli prachům?
- Co dělat s vydělanými penězi?
- Kolik si toho vezmu do hrobu?
- Co tady po mně zůstane, kromě firem a prachů na kontech?
¨…
Good Luck!
41 Cayman // Mar 15, 2007 at 12:37 pm
+0
Dneska mi auditor pÅ™inesl finanÄ?nà hodnocenà nápadu, jak by to vypadalo, kdybychom vlastnili budovu, kde máme kanceláře a platÃme normálnà komerÄ?nà nájem.
Analýza byla založena na tom, že jako majitelé založÃme extra firmu, kde si jedna z naÅ¡Ãch dalÅ¡Ãch firem pronajme kanceláře a bude nám platit nájem.
Doplnil to jeÅ¡tÄ› nápadem založit finanÄ?nà spoleÄ?nost, která bude poskytovat půjÄ?ky, od které by si daná firma vzala hypotéku na nákup nemovitosti.
VidÃte ty finanÄ?nà toky?
1. NAÅ E firma poskytne 2. NAÅ Ã? firmÄ› hypotéku na nákup nemovitosti. 3. NAÅ E firma si tam pronajme kanceláře a platà “Ä?ábelský” pronájem. PenÃze se roztoÄ?Ã, vÅ¡ichni nÄ›jak vydÄ›lávajà a berňák také nÄ›co dostane, že?
To nemluvÃm o tom, že 4. NAÅ E firma nám může dÄ›lat marketing, 5. NAÅ E firma nám dÄ›lá Recruitment, 6. NAÅ E firma dÄ›lá…
A KOLIK PAK OFICI�LNĚ VYKAZUJE PŘ�JEM CEO NAŠ� 3. firmy?
A o Ä?em to hovoÅ™Ã? UrÄ?itÄ› ne o tom, jak kvalitnà a ziskové je podnikánà firmy Ä?. 3, neboÅ¥ kdo spoÄ?Ãtá kolik konzultantských hodin bylo potÅ™eba na to Ä?i ono, kolik porad se odehrálo na Cayman Islands nebo na Hawaii, aby se dohodl dobrý pronájem kancelářÃ.
A nemluvÃm ani o tom, že každá z firem 1. – X je registrována na jiném kontinentÄ› v rámci optimalizace nákladů na tu Ä?i onu Ä?innost, popÅ™. z důvodu odůvodnÄ›nà letenek.
Reálný pÅ™Ãklad: CelosvÄ›tový marketing nám dÄ›lá “NAÅ E” firma ve Å výcarsku, kam je potÅ™eba pÅ™ece cestovat. Lokálnà marketing v ÄŒÃnÄ› dÄ›lá jedna NAÅ E firma v Austrálii, kam musÃme také sem tam zajet… A penÃze se toÄ?Ã, vÅ¡ichni jsou spokojenà a berňák nemůže nic.
TAKŽE proÄ? vydÄ›lal CEO firmy nahoÅ™e v Ä?lánku tak málo? Kdo vÃ…
42 John Vanhara // Mar 16, 2007 at 1:58 pm
+0
Asi by ten CEO nepsal u sebe na blogu, ze to je takova bida, kdyby to bylo jak pisete. Ale sam psal jak malo penez vydelaji a nejsou s tim spokojeni.
Napis komentar