Tento citat z clanku na blogu Tropical SEO me skutecne pobavil.
There are only four types of officer. First, there are the lazy, stupid ones. Leave them alone, they do no harm…Second, there are the hard- working, intelligent ones. They make excellent staff officers, ensuring that every detail is properly considered. Third, there are the hard- working, stupid ones. These people are a menace and must be fired at once. They create irrelevant work for everybody. Finally, there are the intelligent, lazy ones. They are suited for the highest office.
General Erich Von Manstein (1887-1973) on the German Officer Corps
Hrozne nerad prekladam z anglictiny do cestiny. Muze se stat, ze preklad neni presny a nevyzni to jak by melo. Ale toto je dostatecne jednoduche, takze doufam, ze si to vetsina lidi zvadne precist.
Zkousite to take prevest na soucasny zivot a podnikani? Jaky zamestnanec je nejlepsi? Inteligentni a liny? Za lineho v podstate povazuji sebe, protoze se porad snazim prijit jak toho udelat vice s mene usilim. Takze proto asi ridim tu moji firmu?:-)
Nebo pracoviti a blbi by se meli co nejdive vyhodit? S tim bych taky souhlasil, protoze jsem parkrat zazil, ze takovy zamestnanec dokazal vytvorit velke mnozstvi prace navic. Mel jsem treba jednoho zamestnance, ktery mi chodil asi 20x za den davat updaty jak je daleko s jakou praci. Diskutovanim updatu jsme zabrali vice casi nez skutecnou praci.:-)
Popularity: 20% [?]


14 responses so far ↓
1 markonius // Jun 9, 2007 at 12:22 am
+0
Tohle mi pÅ™ipomÃná můj oblÃbený výraz “iniciativnà blbec”, když je to absolvent po Å¡kole – dá se to pochopit.
Sám osobnÄ› jsem lÃnej zamÄ›stnanec (=konzultant) a je docela zajÃmavé, že mám i hodnÄ› lÃných kolegů, ale naÅ¡e spoleÄ?nost je docela dost úspěšná. KlÃÄ? je v tom, že nejsme vůbec inovativnÃ, ale dÄ›láme jen to co klienti tak nÄ›jak nejvÃce chtÄ›jà a oni jsou spokojenÃ.
Ono lenost je ve své podstatÄ› klÃÄ? k efektivitÄ›, v nÄ›jaké ekonomické knize co jsem Ä?etl bylo napsáno, že svÄ›t se zmÄ›nil k lepÅ¡Ãmu od doby co prvnà zamÄ›stnanec zaÄ?al uvažovat o tom, jak si uÅ¡etÅ™it práci.
2 Ivo Toman // Jun 9, 2007 at 12:46 am
+0
Ale vy zaměňujete lÃnost a chytrost jak nad pracà vyzrát. Protože Ä?lovÄ›k který je lÃný, tak ten nepÅ™emýšlà nad tÃm jak práci zefektivnit, ale jen jak vypadat jako pracovitý Ä?lovÄ›k.
S Markoniusem nesouhlasÃm, vÄ›tÅ¡ina klientů moc nevà co potÅ™ebujà a tak toho využÃvajà spoleÄ?nosti, kteřà prostÄ› klientům povÄ›sà bulÃky na nos a pak je jednoduÅ¡e odpálkujà že to lépe nejde.
3 AntonÃn DanÄ›k // Jun 9, 2007 at 2:08 am
+0
Myslim že se to dá pÅ™eložit celkem v pohodÄ›. Jednou nám profesor ve Å¡kole pokládal otázku, jaký Ä?lovÄ›k je nejnebezpeÄ?nÄ›jÅ¡Ã. LÃný a hloupý, pracovitý a chytrý, pracovitý a hloupý nebo lÃný a chytrý ?
4 Nill // Jun 9, 2007 at 3:34 am
+0
Misto liny a chytry by se dalo pouzit jedno slovo – vychcany
. Nevidim duvod proc to nejak zobecnovat, na kazdou praci se hodi jinej typ cloveka.
5 Cappy // Jun 9, 2007 at 9:04 am
+0
NejvÄ›tšà legrace na tom je, že ani Wehrmacht se tÃmto doporuÄ?enÃm nikdy neÅ™Ãdil. Naprosto nikdy.
V urÄ?itých stupnÃch Å™Ãzenà byla úroveň důstojnÃků a poddůstojnÃků znaÄ?nÄ› diskutabilnÃ, a tudÞ tlupa primitivů (jako vÄ?dy) zvÃtÄ›zila nad nÄ›kolika strategickými génii (aÅ¥ už to byl Heinz Guderian nebo Erwin Rommel).
Vždyť ani Hitler, vrchnà velitel, nebyl neomylný.
Strategie Å™Ãzenà nespoÄ?Ãvá v lenosti, inteligenci nebo stupiditÄ›.
Strategie Å™Ãzenà spoÄ?Ãvá v pÅ™Ãsné kontrole a nezkresleném vyhodnocovánà vÅ¡ech dosažených výsledků.
6 Scar // Jun 9, 2007 at 3:40 pm
+0
to Cappy:
Tlupa primitivů? NÄ›mecký důstojnický sbor na vÅ¡ech úrovnÃch patÅ™il v té dobÄ› k nejlepÅ¡Ãm, s dokonalou posloupnostà velenÃ, kde se u každého stupnÄ› oÄ?ekávala vlastnà iniciativa, které byla rozhodujÃcà pro výkonnost této tehdejšà maÅ¡inérie.
To vÃtÄ›zstvà nad génii(jak Å™Ãkate) bylo pÅ™edevÅ¡Ãm kvůli A.H., který jim(generálům) neustále zasahoval do jejich záležitostÃ, pravomocÃ, kompetencÃ, neustále trval na svém stanovisku a nebral v potaz názor “profesionálnÃch a zkuÅ¡ených” velitelů a pÅ™edevÅ¡Ãm nedokázal nikdy definovat strategický cÃl.
Strategie spoÄ?Ãvá pÅ™edevÅ¡Ãm v definovánà dlouhodobého cÃle a vypracovánà plánu k jeho co nejpreciznÄ›jÅ¡Ãmu dosáhnutÃ;-)
7 rammi // Jun 9, 2007 at 11:06 pm
+0
Já s oblibou Å™Ãkám, že lenost je hnacà sÃlou lidstva
¨kdybychom nebyli lÃnà lovit, tak bychom asi nikdy nezaÄ?ali chovat prasata. Kdybychom nebyli lÃnà hledat koÅ™Ãnky, nevyÅ¡lechtili bychom mrkev. Kdybychom nebyli lÃnà chodit pěšky nemáme kola, auta, motorky, letadla…
No a koneÄ?nÄ› kdybychom nebyli lÃnà chodit do zamÄ›stnánÃ, neÄ?teme tento blog.
8 Cappy // Jun 10, 2007 at 2:37 am
+0
To Scar: Je mi lÃto, ale Váš pÅ™ÃspÄ›vek nemá žádnou logiku.
9 Scar // Jun 10, 2007 at 2:52 am
+0
to Cappy:
Já jen poukazoval na Váš omyl(nebo neznalost?) ohledně Wehrmachtu.
10 Cappy // Jun 10, 2007 at 10:21 am
+0
To Scar:
To si ze mÄ› zkouÅ¡Ãte dÄ›lat legraci?
11 Scar // Jun 11, 2007 at 1:53 pm
+0
to Cappy:
Ne
12 Cappy // Jun 11, 2007 at 5:33 pm
+0
To Scar:
Ne? MÄ›l jsem pocit, že je to nÄ›jaký zvlášnà typ humoru…, ale bohužel.
Takže Ä?istÄ› pro Vás, posloupný rozbor této “debaty”:
Já jsem psal: V urÄ?itých stupnÃch Å™Ãzenà byla úroveň důstojnÃků a poddůstojnÃků znaÄ?nÄ› diskutabilnÃ, a tudÞ tlupa primitivů (jako vždy) zvÃtÄ›zila nad nÄ›kolika strategickými génii.
A Vy mi na to pÃÅ¡ete: NÄ›mecký důstojnický sbor na vÅ¡ech úrovnÃch patÅ™il v té dobÄ› k nejlepÅ¡Ãm….
Jaká byla realita?
NÄ›mecký důstojnický sbor NEPATŘIL k tÄ›m nejlepÅ¡Ãm. Naopak. Byla to banda hovad a idiotů. Na “vÅ¡ech úrovnÃch”.
Důkaz: JednÃm z pÅ™edstavitelů důstojnického sboru byl i Hermann Göring, který proslul slibem daným Hitlerovi, že jeho Luftwafe bude zásobovat letecky obklÃÄ?ené vojáky u Stalingradu – což nebylo ani teoreticky možné, protože i kdyby Luftwafe stáhla vÅ¡echna svoje letadla ze vÅ¡ech front na východÄ› a na západÄ› a poslala je ke Stalingradu, stejnÄ› by jich polovina chybÄ›la.
Takovou operaci by nemohlo vymyslet ani pÄ›tileté dÃtÄ› s poÄ?Ãtadlem v ruce.
A ano, i Adolf Hitler byl, jako vrchnà velitel, souÄ?ástà důstojnického sboru.
Blbci byli pochopitelnÄ› i v Å™adách nižšÃch důstojnÃků Wehrmachtu, a to obecnÄ› a bez diskuse. Nebudu tu vypoÄ?Ãtávat, kolikrát se dÃky (kvůli) protichůdným rozkazům navzájem postÅ™Ãleli.
(Mimochodem, ta vaÅ¡e teze o iniciativÄ› je velmi zajÃmavá. Nehodlám s nà polemizovat, ovÅ¡em kdybyste byl nÄ›kdy v armádÄ›, tak byste možná vÄ›dÄ›l, že pro jakoukoliv “vlastnà iniciativu” tam majà takové zvláštnà zaÅ™Ãzenà — Å™Ãkajà tomu polnà soud. V lepÅ¡Ãm pÅ™ÃpadÄ›.)
Dále: ÄŒlánek od J. V. je založen na citátu (postÅ™ehu) Mansteina, který se týká obsazovánà urÄ?itého typu lidà na pozice Å™ÃdÃcÃch orgánů, konkrétnÄ› důstojnÃků.
Já na to reaguji a napÃÅ¡i, že Manstein nemÄ›l tak docela pravdu, že “Strategie Å™Ãzenà nespoÄ?Ãvá v lenosti, inteligenci nebo stupiditÄ›”.
“Strategie Å™Ãzenà spoÄ?Ãvá v pÅ™Ãsné kontrole a nezkresleném vyhodnocovánà vÅ¡ech dosažených výsledků”. (Protože i inteligent může udÄ›lat chybu a je potÅ™eba to kontrolovat).
A Vy mi na to napÃÅ¡ete: “….a pÅ™edevÅ¡Ãm nedokázal nikdy definovat strategický cÃl.
Což je reakce naprosto k nepochopenÃ. Zaprvé, Adolf Hitler VŽDY dokázal definovat strategický cÃl – a to velice jasnÄ›. PÅ™epadenà Francie bylo z jeho hlavy a zásadnÃm způsobem se podÃlel na vypracovánà plánu na pÅ™ekroÄ?enà Arden a obejità Maginotovy linie…. a tak dále.
Zadruhé, a co je podstatné a co je naprostou záhadou – proÄ? tu mluvÃte o STRATEGICKÉM CÃ?LI — když je tento Ä?lánek o “STRATEGII ŘÃ?ZENÃ??? RozumÃte tomu rozdÃlu?
A co ta avantgardnà konstrukce, že “Strategie spoÄ?Ãvá pÅ™edevÅ¡Ãm v definovánà dlouhodobého cÃle” (??????)…. a vypracovánà plánu k jeho co nejpreciznÄ›jÅ¡Ãmu dosáhnutÃ..”.
Kde jste to vyÄ?etl? Pro Vašà informaci, slovo “strategie” ve slovnÃcÃch znamená “dlouhodobý plán (zámÄ›r) Ä?innostÃ, zaměřený na dosaženà nÄ›jakého cÃle” – takže vy jste ve skuteÄ?nosti napsal:
“Dlouhodobý plán Ä?innostà zaměřený na dosaženà nÄ›jakého cÃle spoÄ?Ãvá pÅ™edevÅ¡Ãm v definovánà dlouhodobého cÃle a vypracovánà plánu k jeho co nejpreciznÄ›jÅ¡Ãmu dosáhnutÔ.
Na to Vám zcela poprávu napÃÅ¡i: Je mi lÃto, ale Váš pÅ™ÃspÄ›vek nemá žádnou logiku.
A Vy mi drze odpovÃte: “Já jen poukazoval na Váš omyl(nebo neznalost?) ohlednÄ› Wehrmachtu.”
To už vážnÄ› hraniÄ?à s demencÃ.
Opravdu si myslÃte, že nÄ›kdo, kdo do svého pÅ™ÃspÄ›vku napÃÅ¡e jméno autora Blitzkriegu (autora knihy Achtung – Panzer!) a k tomu jméno tzv. LiÅ¡ky pouÅ¡tÄ›, že má jakousi “neznalost” ohlednÄ› Wehrmachtu?
PodÃvejte, proti diskusi nic nemám, ale co je moc, to je moc.
13 Scar // Jun 12, 2007 at 9:45 am
+0
to Cappy:
Tak to mÄ› prosÃm pouÄ?te, kdo mÄ›l tedy v té dobÄ› dobÄ› nejlepšà velenÃ? Jestli jako jediný demagogický důkaz uvádÃte u Luftwaffe Göringa, který nemÄ›l v tak vysoké funkci nic dÄ›lat a sedÄ›l tam jen z Hitlerovi vůle, tak to nenà ideálnà srovnánÃ. Göring patÅ™il mezi toho, který sedÄ›l na pramenu a pod nÃm byli jedni z nejschopnÄ›jÅ¡Ãch lidÃ. Sice toho o Luftwaffe moc nevÃm, ale zcela urÄ?itÄ› jména jako Kesselring, Richthofen, Milch a mnoho dalÅ¡Ãch patÅ™ilo mezi jedny z nejlepÅ¡Ãch v té dobÄ› a kteřà znaÄ?nÄ› doplatili na nekompetentnÃho šéfa.
A ke Stalingradu. Pokud se budeme pohybovat v teoretické oblasti, tak zásobovánà Stalingradu možné bylo. NeboÅ¥ pro udrženà bojeschopnosti se požadovalo cca 700tun materiálu. Vzhledem k tomu, že obyÄ?ejný Heinkel He 111 mohl naložit 1,5tuny zásob, tak jednoduchým poÄ?tem zjistÃte potÅ™ebné teoretické množstvà potÅ™ebných letadel. Takže z teoretického hlediska to splnitelné bylo. Jenže kvůli poÄ?asÃ, protiletecké obranÄ› atd. to nebylo možné.
A k Hitlerovi a jeho strategickým cÃlům. Když jste tak chytrý, jakou mÄ›l teda strategii na východnà frontÄ›? TvrdÃte nÄ›co úplnÄ› jiného, než vÄ›tÅ¡ina historiků a taky i jeho vlastnÃch generálů. StaÄ?à se podÃvat na operaci Barbarossa, kde byla nejdÅ™Ãve cÃlem Moskva, pak byli tankové jednotky ze skupiny armád jich poslány na jiný smÄ›r útoků(zde si asi budete pamatovat i jedno velmi detailnà doporuÄ?enà od Guderiana, když ho zde zmiňujete, tak pÅ™edpokládám že znáte proti Ä?emu protestoval) cÃlem byl Kiev a teprve pak se opÄ›t jako cÃl zvolila Moskva, což je zásadnà strategická chyba.
Po celé trvánà války na východnà frontě nebyl Hitler schopen stanovit priority a celkovou strategii velenà na východě.
U útoku na Francii se velice mýlÃte. A.H. nejdÅ™Ãve preferoval na západÄ› útok vycházejÃcà z Schliefenova plánu. Plán na útok pÅ™es Ardeny byl nápadem Mansteina a teprve ten pÅ™esvÄ›dÄ?il Hitlera o výhodách tohoto Å™eÅ¡enÃ…
K tomu co jsem psal o iniciativÄ›. StaÄ?à jednoduché srovnánà se sovÄ›tskou armádou(a i mnoha jiných) a uvidÃte, že NÄ›mecká armáda, která vycházela z pruských tradic, mÄ›la své velitele iniciativnÄ›jÅ¡Ã, mÄ›li daleko vÄ›tšà volnost pohybu a rozhodovánÃ. Iniciativa velitelů != poruÅ¡ovánà rozkazů. A jen tak mimochodem, tahle moje teze(jak se zmiňujete) je fakt, který je uveden v mnoha knihách.
Dalšà vÄ›cà je, že NÄ›mecká armáda mÄ›la ztráty způsobené “friendly fire” na stejné úrovni, jako armáda Americká a daleko menšà jak Rudá armáda. Takže to nemůžete brát jako argument, kterým snižujete kvalitu velitelů…
PS. Z diskusÃ, které se zabývajà historii jsem pouÄ?en, že znalosti Wehrmachtu a historie té doby opravdu nezáležà na tom, jestli umÃte napsat jména pár slavných generálů…
14 Jan KovalÄ?Ãk // Jun 12, 2007 at 10:25 am
+0
To rammi: He he přesně tak.
Kdybych nebyl lÃný tak chodÃm pÄ›knÄ› do práce od nevidÃm do nevidÃm, ale jelikož se mÄ› nikam chodit nechce tak sedÃm doma a vytvářÃm si mlýnky na penize
Napis komentar