Podnikani v USA

14 responses so far ↓

• 1 markonius // Jun 9, 2007 at 12:22 am

  Tohle mi připomíná můj oblíbený výraz “iniciativní blbec”, když je to absolvent po škole - dá se to pochopit.

  Sám osobně jsem línej zaměstnanec (=konzultant) a je docela zajímavé, že mám i hodně líných kolegů, ale naše společnost je docela dost úspěšná. Klíč je v tom, že nejsme vůbec inovativní, ale děláme jen to co klienti tak nějak nejvíce chtějí a oni jsou spokojení.

  Ono lenost je ve své podstatě klíč k efektivitě, v nějaké ekonomické knize co jsem četl bylo napsáno, že svět se změnil k lepšímu od doby co první zaměstnanec začal uvažovat o tom, jak si ušetřit práci.

• 2 Ivo Toman // Jun 9, 2007 at 12:46 am

  Ale vy zaměňujete línost a chytrost jak nad prací vyzrát. Protože člověk který je líný, tak ten nepřemýšlí nad tím jak práci zefektivnit, ale jen jak vypadat jako pracovitý člověk.

  S Markoniusem nesouhlasím, většina klientů moc neví co potřebují a tak toho využívají společnosti, kteří prostě klientům pověsí bulíky na nos a pak je jednoduše odpálkují že to lépe nejde.

• 3 Antonín Daněk // Jun 9, 2007 at 2:08 am

  Myslim že se to dá přeložit celkem v pohodě. Jednou nám profesor ve škole pokládal otázku, jaký člověk je nejnebezpečnější. Líný a hloupý, pracovitý a chytrý, pracovitý a hloupý nebo líný a chytrý ?

• 4 Nill // Jun 9, 2007 at 3:34 am

  Misto liny a chytry by se dalo pouzit jedno slovo - vychcany :). Nevidim duvod proc to nejak zobecnovat, na kazdou praci se hodi jinej typ cloveka.

• 5 Cappy // Jun 9, 2007 at 9:04 am

  Největší legrace na tom je, že ani Wehrmacht se tímto doporučením nikdy neřídil. Naprosto nikdy.

  V určitých stupních řízení byla úroveň důstojníků a poddůstojníků značně diskutabilní, a tudíž tlupa primitivů (jako včdy) zvítězila nad několika strategickými génii (ať už to byl Heinz Guderian nebo Erwin Rommel).

  Vždyť ani Hitler, vrchní velitel, nebyl neomylný.

  Strategie řízení nespočívá v lenosti, inteligenci nebo stupiditě.

  Strategie řízení spočívá v přísné kontrole a nezkresleném vyhodnocování všech dosažených výsledků.

• 6 Scar // Jun 9, 2007 at 3:40 pm

  to Cappy:

  Tlupa primitivů? Německý důstojnický sbor na všech úrovních patřil v té době k nejlepším, s dokonalou posloupností velení, kde se u každého stupně očekávala vlastní iniciativa, které byla rozhodující pro výkonnost této tehdejší mašinérie.
  To vítězství nad génii(jak říkate) bylo především kvůli A.H., který jim(generálům) neustále zasahoval do jejich záležitostí, pravomocí, kompetencí, neustále trval na svém stanovisku a nebral v potaz názor “profesionálních a zkušených” velitelů a především nedokázal nikdy definovat strategický cíl.

  Strategie spočívá především v definování dlouhodobého cíle a vypracování plánu k jeho co nejpreciznějšímu dosáhnutí;-)

• 7 rammi // Jun 9, 2007 at 11:06 pm

  Já s oblibou říkám, že lenost je hnací sílou lidstva ;)¨kdybychom nebyli líní lovit, tak bychom asi nikdy nezačali chovat prasata. Kdybychom nebyli líní hledat kořínky, nevyšlechtili bychom mrkev. Kdybychom nebyli líní chodit pěšky nemáme kola, auta, motorky, letadla…
  No a konečně kdybychom nebyli líní chodit do zaměstnání, nečteme tento blog.

• 8 Cappy // Jun 10, 2007 at 2:37 am

  To Scar: Je mi líto, ale Váš příspěvek nemá žádnou logiku.

• 9 Scar // Jun 10, 2007 at 2:52 am

  to Cappy:

  Já jen poukazoval na Váš omyl(nebo neznalost?) ohledně Wehrmachtu.

• 10 Cappy // Jun 10, 2007 at 10:21 am

  To Scar:

  To si ze mě zkoušíte dělat legraci?

• 11 Scar // Jun 11, 2007 at 1:53 pm

  to Cappy:

  Ne

• 12 Cappy // Jun 11, 2007 at 5:33 pm

  To Scar:

  Ne? Měl jsem pocit, že je to nějaký zvlášní typ humoru…, ale bohužel.

  Takže čistě pro Vás, posloupný rozbor této “debaty”:

  Já jsem psal: V určitých stupních řízení byla úroveň důstojníků a poddůstojníků značně diskutabilní, a tudíž tlupa primitivů (jako vždy) zvítězila nad několika strategickými génii.

  A Vy mi na to píšete: Německý důstojnický sbor na všech úrovních patřil v té době k nejlepším….

  Jaká byla realita?

  Německý důstojnický sbor NEPATŘIL k těm nejlepším. Naopak. Byla to banda hovad a idiotů. Na “všech úrovních”.

  Důkaz: Jedním z představitelů důstojnického sboru byl i Hermann Göring, který proslul slibem daným Hitlerovi, že jeho Luftwafe bude zásobovat letecky obklíčené vojáky u Stalingradu - což nebylo ani teoreticky možné, protože i kdyby Luftwafe stáhla všechna svoje letadla ze všech front na východě a na západě a poslala je ke Stalingradu, stejně by jich polovina chyběla.

  Takovou operaci by nemohlo vymyslet ani pětileté dítě s počítadlem v ruce.

  A ano, i Adolf Hitler byl, jako vrchní velitel, součástí důstojnického sboru.
  Blbci byli pochopitelně i v řadách nižších důstojníků Wehrmachtu, a to obecně a bez diskuse. Nebudu tu vypočítávat, kolikrát se díky (kvůli) protichůdným rozkazům navzájem postříleli.

  (Mimochodem, ta vaše teze o iniciativě je velmi zajímavá. Nehodlám s ní polemizovat, ovšem kdybyste byl někdy v armádě, tak byste možná věděl, že pro jakoukoliv “vlastní iniciativu” tam mají takové zvláštní zařízení — říkají tomu polní soud. V lepším případě.)

  Dále: Článek od J. V. je založen na citátu (postřehu) Mansteina, který se týká obsazování určitého typu lidí na pozice řídících orgánů, konkrétně důstojníků.

  Já na to reaguji a napíši, že Manstein neměl tak docela pravdu, že “Strategie řízení nespočívá v lenosti, inteligenci nebo stupiditě”.
  “Strategie řízení spočívá v přísné kontrole a nezkresleném vyhodnocování všech dosažených výsledků”. (Protože i inteligent může udělat chybu a je potřeba to kontrolovat).

  A Vy mi na to napíšete: “….a především nedokázal nikdy definovat strategický cíl.

  Což je reakce naprosto k nepochopení. Zaprvé, Adolf Hitler VŽDY dokázal definovat strategický cíl - a to velice jasně. Přepadení Francie bylo z jeho hlavy a zásadním způsobem se podílel na vypracování plánu na překročení Arden a obejití Maginotovy linie…. a tak dále.

  Zadruhé, a co je podstatné a co je naprostou záhadou - proč tu mluvíte o STRATEGICKÉM CÍLI — když je tento článek o “STRATEGII ŘÍZENÍ?? Rozumíte tomu rozdílu?

  A co ta avantgardní konstrukce, že “Strategie spočívá především v definování dlouhodobého cíle” (??????)…. a vypracování plánu k jeho co nejpreciznějšímu dosáhnutí..”.

  Kde jste to vyčetl? Pro Vaší informaci, slovo “strategie” ve slovnících znamená “dlouhodobý plán (záměr) činností, zaměřený na dosažení nějakého cíle” - takže vy jste ve skutečnosti napsal:

  “Dlouhodobý plán činností zaměřený na dosažení nějakého cíle spočívá především v definování dlouhodobého cíle a vypracování plánu k jeho co nejpreciznějšímu dosáhnutí”.

  Na to Vám zcela poprávu napíši: Je mi líto, ale Váš příspěvek nemá žádnou logiku.

  A Vy mi drze odpovíte: “Já jen poukazoval na Váš omyl(nebo neznalost?) ohledně Wehrmachtu.”

  To už vážně hraničí s demencí.

  Opravdu si myslíte, že někdo, kdo do svého příspěvku napíše jméno autora Blitzkriegu (autora knihy Achtung - Panzer!) a k tomu jméno tzv. Lišky pouště, že má jakousi “neznalost” ohledně Wehrmachtu?

  Podívejte, proti diskusi nic nemám, ale co je moc, to je moc.

• 13 Scar // Jun 12, 2007 at 9:45 am

  to Cappy:

  Tak to mě prosím poučte, kdo měl tedy v té době době nejlepší velení? Jestli jako jediný demagogický důkaz uvádíte u Luftwaffe Göringa, který neměl v tak vysoké funkci nic dělat a seděl tam jen z Hitlerovi vůle, tak to není ideální srovnání. Göring patřil mezi toho, který seděl na pramenu a pod ním byli jedni z nejschopnějších lidí. Sice toho o Luftwaffe moc nevím, ale zcela určitě jména jako Kesselring, Richthofen, Milch a mnoho dalších patřilo mezi jedny z nejlepších v té době a kteří značně doplatili na nekompetentního šéfa.

  A ke Stalingradu. Pokud se budeme pohybovat v teoretické oblasti, tak zásobování Stalingradu možné bylo. Neboť pro udržení bojeschopnosti se požadovalo cca 700tun materiálu. Vzhledem k tomu, že obyčejný Heinkel He 111 mohl naložit 1,5tuny zásob, tak jednoduchým počtem zjistíte potřebné teoretické množství potřebných letadel. Takže z teoretického hlediska to splnitelné bylo. Jenže kvůli počasí, protiletecké obraně atd. to nebylo možné.

  A k Hitlerovi a jeho strategickým cílům. Když jste tak chytrý, jakou měl teda strategii na východní frontě? Tvrdíte něco úplně jiného, než většina historiků a taky i jeho vlastních generálů. Stačí se podívat na operaci Barbarossa, kde byla nejdříve cílem Moskva, pak byli tankové jednotky ze skupiny armád jich poslány na jiný směr útoků(zde si asi budete pamatovat i jedno velmi detailní doporučení od Guderiana, když ho zde zmiňujete, tak předpokládám že znáte proti čemu protestoval) cílem byl Kiev a teprve pak se opět jako cíl zvolila Moskva, což je zásadní strategická chyba.
  Po celé trvání války na východní frontě nebyl Hitler schopen stanovit priority a celkovou strategii velení na východě.

  U útoku na Francii se velice mýlíte. A.H. nejdříve preferoval na západě útok vycházející z Schliefenova plánu. Plán na útok přes Ardeny byl nápadem Mansteina a teprve ten přesvědčil Hitlera o výhodách tohoto řešení…

  K tomu co jsem psal o iniciativě. Stačí jednoduché srovnání se sovětskou armádou(a i mnoha jiných) a uvidíte, že Německá armáda, která vycházela z pruských tradic, měla své velitele iniciativnější, měli daleko větší volnost pohybu a rozhodování. Iniciativa velitelů != porušování rozkazů. A jen tak mimochodem, tahle moje teze(jak se zmiňujete) je fakt, který je uveden v mnoha knihách.

  Další věcí je, že Německá armáda měla ztráty způsobené “friendly fire” na stejné úrovni, jako armáda Americká a daleko menší jak Rudá armáda. Takže to nemůžete brát jako argument, kterým snižujete kvalitu velitelů…

  PS. Z diskusí, které se zabývají historii jsem poučen, že znalosti Wehrmachtu a historie té doby opravdu nezáleží na tom, jestli umíte napsat jména pár slavných generálů…

• 14 Jan Kovalčík // Jun 12, 2007 at 10:25 am

  To rammi: He he přesně tak.

  Kdybych nebyl líný tak chodím pěkně do práce od nevidím do nevidím, ale jelikož se mě nikam chodit nechce tak sedím doma a vytvářím si mlýnky na penize

Napis komentar