Kdyz se bavite s majiteli malych firem, tak si casto stezuji na sve zamestnance. Nebo slysite od nekoho, ze by nejakou firmu nechtel, protoze to jsou starosti se zamestnanci. Ja jsem tak drive taky premyslel a i ted si sem tam takto postezuji. Ale zaroven vim, ze bez mych zamestnancu bych se neobesel.
Nedavno jsem najmul prvniho zamestnankyni v novych kancelarich v Los Angeles. Je to casove narocne vysvetlit a naucit noveho zamestnance jak si predstavuji, aby se vse delalo. Ale na druhou stranu je to obrovska uleva, kdyz muzu nadelegovat ruzne malickosti, ktere jsem musel delat sam. Najmout prvniho zamestnance je obrovsky krok kupredu k rozvoji jakekoliv male firmy. Zacinajici podnikatele se toho vetsinou boji. Maji strach, ze to bude znamenat vice starosti nez uzitku. Ja jsem drive mel podobne predstavy, ale realita je jina. Staci nadelegovat malickosti, ktere zabiraji “par minut casu”. Psani faktur, vyrizovani telefonatu, jednani se zakazniky, ruzne papirovani, apod. Najednou zjistite, ze mate mnohem vice casu a ten venujete pro rozvoj podnikani. A vysledkem je mnohem silnejsi firma, ktera vydelava vice penez s mene prace, casu a starosti.
Popularity: 54%
18 responses so far ↓
1 Ivo // Feb 4, 2008 at 11:49 pm
Jj je to pravda, zatím jsem si najímal jen externisty na konkrétní práce (programování, grafika, atd.) ale vidím jak s nárůstem klientů všechny tyto maličkosti (faktury, telefonování) neuvěřitelně zdržují. Na druhou stranu mám obavu jestli se mi to už vyplatí.
2 Petr Ozogán // Feb 4, 2008 at 11:53 pm
Je to tak, najmout prvního zaměstnance je krok někam úplně jinam, do velkého neznáma. Zaměstnanci mohou často plno nepříjemné práce udělat za podnikatele, často jsou ale taky velká starost. Sám jsem měl kdysi zhruba deset zaměstnanců, nakonec jsem ale byl rád, že jsem se jich zbavil a dělám teď sám.
Najmout zaměstnance bývá často velká zkouška firmy, jestli takový krok vůbec zvládne. Bez zaměstnanců je to mnohem snazší a jednodušší.
Divnej pocit je taky prvního zaměstnance propouštět., říct někomu že je neschopný, nepotřebný.
3 Petr // Feb 5, 2008 at 12:33 am
Najmout zaměstnance je v určitém okamžiku nutnost, jinak se firma zadusí sama sebou. Ano, je to i starost, ale co v podnikání není
Důležité taky je, aby zaměstnanec po zaučení vydržel a neutekl.
4 Piki // Feb 5, 2008 at 12:42 am
Je to presne o tom čase. Zamestnanec pracuje 8 hodín a aj keď sa fakt nezadarí, maximálne 1 hodinu denné ma stojí s ním čosi riešiť. Takže som získal 7 hodín na inú prácu. Ak v tejto rovnici vynásobím čas jeho cenou (mojou a jeho), výsledok sa ešte viac prikloní k tomu, že zamestnať ľudí je výhodné.
5 Honza Fr // Feb 5, 2008 at 1:09 am
Zamestnanci jsou v mnoha oborech nutnosti. Nejtezsi je najit ty spravne lidi. Ja mam vcelku kliku.V tuto chvili u nas pracuje 11 lidi a vetsina z nich tou praci ziji a delaji vic,nez musi. Je to pochopitelne otazkou penez. domnivam se,ze pokud je clovek dobre zaplacen a plne vytizen je nizsi pravdepodobnost ze bude vymyslet kraviny. Protoze se radim mezi sebestredne magory trpici stihomamem/pan Fandor to dobre vi/ neumim si predstavit,ze bych se distancoval od deni uvnitr firmicky a nechal vsechny tvorit dle jejich vlastniho uvazeni. Je to dle meho nazoru cesta do pekel.
6 Cayman // Feb 5, 2008 at 1:22 am
Zaměstnat sekretářku nebo účetní na psaní faktur a zvedání telefonů je samozřejmě pomoc, ale je to úplně něco jiného, jak třeba zaměstnat vývojáře.
Když prodávám brambory, tak jsem rád, když nemusím osobně brambory vykopávat, vážit, balit a vozit po obchodech, ale že to budou dělat zaměstnanci a já se můžu stát “bramborovým králem”.
Musí mi ovšem mé podnikání vydělávat dost na to, abych si mohl dovolit nějakou práci delegovat (= zaplatit), abych měl více času na další rozvoj firmy a zvedl tak produktivitu, obrat i celkové příjmy. Větší náklady = nutnost většího příjmu.
Směřuje to ovšem k tomu, že se stanu “vedoucím”, který pak už nepracuje, ale práci musí vymýšlet, řídit, delegovat a řeší jen případné průsery, kontroluje lidi, že se neflákají, řeší jejich nemoc, dovolené, odvody ze mzdy, požadavky na zvednutí platu, či přidělení firemního vozidla.
To je pak trochu jiné kafe a dělat šéfa pak není žádný med
7 Petr Ozogán // Feb 5, 2008 at 1:30 am
Cayman: Ano, nejtěší je zaměstnávat vývojáře, přesněji programátory. Zejména s ohledem na možná autorská práva vytvořených programů. Bohužel, sám jsem zažil dost nepříjemných dodadování se zaměstnanci kvůli tomu. Takže pozor na smlouvu v takových případech.
8 Ivo // Feb 5, 2008 at 2:41 am
Práce pro zaměstnavatele (tedy na HPP) se bere, že autorem programů je firma pro níž zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele pracoval. Tedy že mu bylo zadáno aby takový program vytvořil.
Naopak jiná situace je u práce externistů na svůj ŽL. Tam naopak autorská práva zůstávají programátorovi i když to vytvářel pro někoho jiného.
9 Cayman // Feb 5, 2008 at 3:21 am
Myslím, že ta autorská práva jsou sice “pěkně” definovaná v případě programátorů a zaměstnavatelů, ale co ti to pomůže, když odejde tvůj zaměstnanec a s sebou si vezme všechny zdrojáky, trochu je “přebarví” a začne prodávat jako vlastní software?
Kolik takových jsem už zažil a kolik firem bylo na tom “založeno”, kdy se jen někomu nelíbilo, že má míň peněz nebo že nedostal firemní auto, a založil si vlastní firmu parazitující na know-how původního zaměstnavatele.
To je ten rozdíl mezi sekretářkou, kopáčem brambor a tvůrčím zaměstnancem, který není tak jednoduché vyřešit. Snad jedině formou partnerství s podílem na zisku.
10 ѯ.com // Feb 5, 2008 at 4:08 am
Vlastní zaměstnanci pro mě vždy znamenali problémy. V současnosti dávám přednost off-sourcingu, v nejkrajnějším případě uzavírám dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a jsem spokojený. V USA, ale je může být legislativa, která ze zaměstnance nedělá kouli na noze a pak je to o něčem jiném.
11 Petr Ozogán // Feb 5, 2008 at 4:39 am
Cayman: ano, tohle jsem bohužel taky zažil ve vlastní firmě. Programátoři odešli do jiné firmy, předělali tam zdrojáky a vydávali to za nový produkt. No jo, je to už dávno, nemá ce nu se v tom teď už pitvat.
12 anjin-san // Feb 5, 2008 at 10:34 am
myslím, že otázka není zaměstnat či ne. tam je jednoznačná odpověď ano (viz ta podložka s dilbertem
). otázka je, jak poznat ty správné, jak efektivně delegovat, jaká míra “autonomie” (nebo z druhé strany jaká míra kontroly) je optimální z pohledu vynaloženého úsilí, přínosů a rizik která jsou s tím spojená.
mám dneska kolem 15 lidí, kteří se věnují tvůrčí práci (poradenství, řízení). jejich řízení je dřina jako blázen a kolikrát si říkám, jestli by mi nebylo líp kdybych byl sám a na “živnosťák” dělal jejich práci.
a nakonec si vždycky odpovím, že jsem firmu nezakládal proto, aby byl můj příjem závislý na tom jestli ráno vstanu z postele nebo jak dlouhou pauzu na oběd si udělám.
dle mého názoru zaměstnanci - pokud jsou správně vybraní a motivovaní - tvoří jednu z nejpodstatnějších součástí hodnoty firmy. ať už z pohledu její schopnosti generovat zisk, nebo třeba z pohledu její ceny při prodeji podílu.
13 fandor // Feb 5, 2008 at 7:46 pm
Mne prijde firma postavena na zemstnancich neco jako podnikani 1.0. Priznavam, ze mam ze zamestnancu strach, hlavne z toho, ze by se to zvrhlo ve dve veci - rizeni lidi misto realneho podnikani a vydelavani primarne na vyplaty zamestnancu.
Spis premyslim o tom, jak podnikani naskalovat tak, aby clovek mohl pracovat stale z domova, nemel formalne nikoho zamestnaneho (ano, strasi me i ty hruzne odvody). Jsem presvedcen, ze to musi jit v dnesni dobe diky technologiim nejak zaridit (samozrejme zalezi na businessu, to co delam ja resp. chci delat by melo jit).
Treba billing lze cely zautomatizovat. Support lze take poloautomatizovat (knowledge base, IVR, …?), obchodniky kontraktem/za provizi. Nevim jak by ale sla vyresit firemni agenda, adminsitrativa, …? Tam je asi fakt potreba osobni kontakt.
14 anjin-san // Feb 5, 2008 at 11:19 pm
fandor:
jak píšeš, záleží na oboru. mně baví dělat strategické konsultace, project portfolio management a podobné, a tam nemám jako one-man show šanci. a pak je pro mne významně jednodušší mít klíčové lidi zaměstnané, protože týmy složené v klíčových pozicích z externistů/freelancerů mají tendenci být v delším čase nestabilní a drahé …
další aspekt pak je bezpochyby cíl podnikání. pro mne není primárním cílem vytvoření bezprostředního zisku, ale akumulace kapitálu. jak píše kiyosaki v bohatém tátovi chudém tátovi - smyslem podnikání by mělo být vytvářet aktiva, která dokáží reprodukovat a zvyšovat svoji hodnotu bez účasti jejich vlastníka. tj. můj cíl je odejít do čtyřiceti důchodu. nikoliv v tom smyslu, že bych přestal pracovat, ale tak že moje příjmy (v dostatečně komfortní výši) budou absolutně nezávislé na skutečnosti, jestli pracuju nebo ne.
blahé paměti v ecity měli jako nejvyšší pozici v té jejich investiční hře roli “rentiér”. a to je přesně to kam mám namířeno a postupem času jsem dospěl k přesvědčení, že one man show není cesta k tomuto cíli …
15 Rammi // Feb 7, 2008 at 3:24 am
Ale hlavne, jak zjistit ze ted uz je ten pravy cas na prvniho zamestnance?
16 John Vanhara // Feb 7, 2008 at 9:56 am
V okamziku kdyz zjistis, ze bude mit 8 hodin denne co delat (produktivniho a prospesneho).
17 Rammi // Feb 7, 2008 at 10:55 am
Hmm, tak to bude pri mire automatizace, kterou jsem nasadil docela trvat
18 John Vanhara // Feb 7, 2008 at 11:08 am
O to lip pro tebe:-)
Napis komentar