Nikdy me nebavilo neco prodavat. Radeji jsem si vymyslel a vytvoril svoje firmy tak, abych nic nemusel nekomu vnucovat. Totiz uprimne nemam rad prodavani. Dam prednost nabizet sve sluzby (zbozi) treba levneji nebo najit jine vyhody jen abych se vyhnul prodavani. Kdyz je totiz moje nabidka hodne vyhodna (nejlepe mnohem vyhodnejsi ve srovnani s konkurenci) tak se vse prodava samo. A pak jen vyrizuji objednavky.
Prodavani je totiz cinnost, ktera me vubec nebavi. Kdyz uprimne verim, ze mam nejlepsi cenu a nejlepsi sluzbu, tak uz nemam zajem ztracet cas nekoho o tom presvedcovat. Je to totiz velmi neefektivni. Kdyz si to ten zakaznik nedovede zjistit sam, tak to je jeho problem.
Samozrejme tento koncept funguje pouze za predkpokladu, ze prodavate neco co lidi skutecne chteji. Casto slysim, ze nekdo vymysli nejake podnikani a pak zjisti, ze i kdyz da svoji sluzbu nebo produkt zadarmo, tak ji stejne nikdo nechce. V tomto pripade to neni o tom, ze to nedovedl prodat. Jde o to, ze produkt stal za prd. Proste to bylo neco o co temer nikdo nestoji.
A ani obchodni zastupci neudelaji zazraky. Kdyz se produkt velmi dobre prodava sam o sobe tak obchodni zastupce urcite pomuze business jeste vice rozjet. Ale neudela zadne zazraky se spatnym produktem. Takze to vzdy zacina vyrvorenim toho spravneho produktu nebo sluzby. O prodavani to neni.
Popularity: 54%
15 responses so far ↓
1 Petr Lněnička // Feb 5, 2008 at 11:37 pm
Johne, to co tvrdíš platí pro malé obchody (kola, zakládání firem) s nízkou marží. Rozhodně to neplatí pokud prodáváš něco za statisíce, či miliony (CZK). Velmi dobrý obchodník dokáže prodat téměř shodný (i horší) produkt mnohokrát dráž, než nabízí konkurence.
2 Petr // Feb 6, 2008 at 1:34 am
Tak v tomhle souhlasím s Petrem Lněničkou. Pro malé firmy je důležité přijít s něčím, co je zvláštní a můžou mít i nízkou marži. Ale jakmile jsi velká firma, tak obchodníci fakt umějí kouzla. Nebo taky ne
Samozřejmě, že pokud máš opravdu velmi špatný produkt, tak neuspěješ. Ale to už zas je jiná věc.
3 Petr Ozogán // Feb 6, 2008 at 1:36 am
Lide maji casto zkreslené představy. Myslí si, že objevili něco, co dosud nikdo nezná, o co bude určitě zájem. Skutečnost ale bývá často krutá, nikdo nemá o jejich super produkty zájem. Ano i já si myslím, že jsem objevil Ameriku, názor jiných ale může být jiný. Vše už bylo objeveno, neco nového se těžko hledá.
4 Piki // Feb 6, 2008 at 2:44 am
Dobrý obchodník dokáže predať Eskimákovi chladničku. Prinajlepšom ako radiátor kombinovaný s chladničkou. Kde nie je trh, tam ho vytvorí (remoska v anglicku), kde nie je požiadavka, tam vytvorí nedostatok… (Biele sluchátka/špunty do uší sú strašná kravina, ale sú drahšie ako čierne. Nálepky na bicykel podobne…)
5 Fondil // Feb 6, 2008 at 6:09 am
Jo souhlasím. Už kolikrát jsem myslel, že jsem objevil něco úžasnýho, že o to bude strašnej zájem, že mi za to ruce utrhnou. Ale pak když jsem to dal zadarmo, a ještě i s výhodama, nikdo to nechtěl. Prostě to bylo úplně k ničemu.
6 Tomas Broz // Feb 6, 2008 at 7:43 am
U nás na to hledíme z druhé strany. Snažíme se přijít na to, co splní zákazníkovy potřebu, to co nejvíc chce, poté mu navlékneme a doporučíme nejlepší možné řešení, za rozumnou cenu. Né každý je schopen to akceptovat. Obchodníci kteří chtějí jen prodat, by to neměli ani dělat, celý byznys se ponižuje, marže klesají…. no víte o čem mluvím. Koho tento přístup oslovuje , doporučuji motivujicí článek ze starší MFdnes (lze nalézt v archivu) Amazon.com: kvůli komu se budit na propoceném prostěradle
7 filip glasa // Feb 6, 2008 at 8:57 am
Skôr je to o rozdielnom prístupe dvoch častí ľudstva (zjednodušene). Jedna časť dokáže skvele predávať a robia to radi. Dokážu predať tie napr. predražené životné poistky aj keď ich nepotrebujete. A dokážu predať všetko za kaúkoľvek cenu. Len treba mať samozrejme nejakú story a marketing.
Druhá časť ľudstva je tá, čo nerada predáva a nechce sa niekomu vnucovať. Ja do nej patrím. Ak už sa dostanem nejakou náhodou do podnikania v obchode, tak s produktom či systémom kde chodia ľudia za mnou sami a radi. proste si to podnikanie prispôsobím k môjmu obrazu, alebo vyberiem taký produkt čo sa k tomu hodí.
8 dsafdsa // Feb 6, 2008 at 2:35 pm
“Jde o to, ze produkt stal za prd. Proste to bylo neco o co temer nikdo nestoji.”
- Ty dve veci spolu nesouvisi. Produkt muze byt skvely, ale presto o nej nikdo nestoji.
9 anjin-san // Feb 6, 2008 at 11:18 pm
to dsafdsa: no ale když o to nikdo nestojí, tak to jako produkt stojí za prd. i když to může být dokonale technicky navržená věc.
10 Rammi // Feb 7, 2008 at 3:29 am
nebo se da ten vlastni trh vytvorit, podivejte se na historii walkmanu. nez ho zacali nabizet, tak ho nikdo nechtel.
11 anjin-san // Feb 7, 2008 at 3:50 am
Rammi: je velký rozdíl mezi produktem, který nikdo nechce, a produktem, o kterém ještě nikdo neuvažoval a proto po něm není explicitní poptávka …
walkman naopak všichni chtěli (jen o tom ještě nevěděli).
12 Andrej // Feb 8, 2008 at 12:45 pm
Napriklad taky fax - na zaciatku, ked ho nikto nemal, tak sa FAKT zle predaval, lebo vsak s kym si budete posielat faxy, ked ho nikto nema :).
Ani ja si nemyslim, ze ak ludia nieco nechcu, je to na nic. Mozno to iba nie je ponukane / prezentovane tym spravnym sposobom.
Kolkokrat sa uz stalo, ze jeden nieco nevedel predat, chytil sa toho druhy a bol z toho totalny HIT? Tusim coca cola je taky priklad.
Pripadne jeden to predaval len tak, ze bezny kseft na prezitie a iny kupil licenciu a vybudoval multimilionovy biznis? Dajme tomu MacDonald.
13 Christo999 (Laowai) // Feb 12, 2008 at 2:28 am
nevim nevim, pripada mi ze z Johna trosku mluvi klasika, obchodnikem se clovek rodi, v mene pripadech stava praxi a dobrych. Velky bratr Google neni samospasny, dle me zkusenosti me zatim funguje, ze firma bez dobrych obchodniku + dobrych vztahu nijak dramaticky neprodava… navic technicky zdatni lide jsou vetsinou katastrofalni obchodnici, obchodniky opovrhuji a obchoduji neradi… nic ve zlem Johne
Ostatne majitel firmy prece obchodovat nemusi - ani by nemel, ale nemit dobre obchodniky a sazet vse na Google, to bych teda neriskoval 
14 markonius // Feb 12, 2008 at 2:53 am
Petr Lněnička: Já jsem konkrétně chtěl nakoupit produkt v hodnotě cca. 2 mil. Kč a můžu říci toto, obchodníci jsou naopak schopní zatlouct i nejlepší produkt naprosto do země.
Kdyby tato banda příživníku prodávala Johnova kola a zeptal bych se jich, jaký je rozměr kola, tak by následovala buďto odpověď “toto je naše know-how, sdělte nám kolik to kolo má mít a my ho přiřízneme za 100.000 Kč do rozměru co chcete” nebo by obchodník půl hodiny volal pro radu člověku z firmy, co by mu nebral telefon (těm lidem, co nebrali obchodníkům telefon se vůbec nedivím).
Konkrétně osobně znám obchodníka co opravdu prodává za miliony a celý jeho fígl je v tom, že si těch lidí váží, nedělá z nich absolutní ****, ví co prodává a komunikuje s nimi. A hlavně jedná na rovinu. Takový obchodník dokáže prodat vlastně jenom proto, že mu konkuruje banda neschopných individuí, co nemají ani představu co prodávají.
Ono když k vám přijde 30 lidí, co se vám budou prodávat horské kolo, které má pružiny dovezené z marzu nakrájené neuronovým laserem za milión, tak mi věřte, že si raději koupíte koloběžku od člověka, co vám řekne je to kus plechu.
15 markonius // Feb 12, 2008 at 3:13 am
John: To co ty tu popisuješ je čistý marketing, v tom jsi dobrej a to umí málokdo. Marketing není jenom blbá reklama, marketing je vytvořit produkt pro trh a umět ho prodat, to je celé, žádný zázrak v tom není.
A to co opravdu dneska funguje je vytvořit přesně specifikovaný produkt s přesně danými parametry za přesně určenou cenu a splnit slíbené parametry.
Mě ohromně štve, když si něco objednám přes internet, dodání je do 48 hodin a výrobek dorazí za 3 dni. Možná si někdo řekne, je to jenom den, ale tohle konkrétně zlikviduje mé plány, protože už třeba mám na daný den něco naplánováno.
Konkrétně řeknu například velmi úspěšnou společnost Easyjet, která tohle má propracované do nejmenšího detailu. Trh byl plný nízko nákladovek, ale všechny měli jednu šílenou vadu, kvalita byla ohromně proměnlivá, i když reklam plné noviny. Normálním jevem bylo to, že se například ČSA někde stala porucha na letadle, tak týpek z ČSA obvolal pár nízkonákladovek a řekl jim, že potřebuje letadlo v Madridu a dá jim dva mega, ale musí tam být do hodiny. Nízkonákladovka se zamyslela, že letadlo má obsazené za jedno mega, tak se vyprdla na své cestující a poslala letadlo do Madridu pro zákazníky ČSA. Tohle je běžný jev u většiny nízkonákladovek, a právě Easyjet na to šel profesionálně a tomuhle se vyhnul.
A ten nejlepší marketing je opravdu doporučení. Společnosti, které prodávají přes doporučení se topí v penězích. A můžu to říci takhle, obchodovat s blbcem má tu výhodu, že se řídí reklamou a obchodníky, ale tu zásadní nevýhodu, že blbce nikdo neposlouchá a často je s ním víc problémů než užitku.
Napis komentar