Uz jsem si rikal, ze s tim filozofovanim prestanu otravovat. Ale nejak se mi to porad honi hlavou.:-). Sam dost casto premyslim jake vlastne chci mit cile. Je to obrovske dilema. Sam totiz patrim spise k te druhe skupine lidi, kteri veri, ze hodne veci lze dosahnout.. staci hodne chtit. Kdyz neco hodne chci, tak mam silu prekonavat prekazky. Nekdo jiny rekne, ze taky chce to stejne jako ja, ale vzda se jakmile se objevi prvni problem.
Ono u tohohle premysleni dosahovani cilu je zajimave, ze clovek poradne nevi co chce. Myslim si, ze neco chci, ale jakmile toho dosahu tak mi to nepripada zas tak super. Znate tento pocit? Po necem touzite. Strasne to chcete a zda se to nedosazitelne. Pak toho dosahnete a najednou zjistite, ze to zas takovy zazrak neni.
Muj osobni cil asi od mych 19 let bylo do 3 let mit moznost jit do duchodu:-). Proste vydelat dostatek penez, abych nemusel pracovat. Kazde tri roky jsem to zhodnotil a zjistil, ze jsem to delal spatne a znovu jsem si dal stejny cil. Hodnekrat jsem vydelal dost penez, ale treba jsem je poutracel za nesmysly. Po mych par poslednich letech v USA se k tomu cili vyrazne blizim. Ale sakra uz ani nevim jestli to chci.:-)
Nerikam, ze nema cenu se o neco snazit. Jen ze to je trosku komplikovanejsi. Urcite ma cenu si na vlastni kuzi vyzkouset dosahnout cilu po kterych touzite. Je dobre se nebat zmen a o neco se pokusit. Aspon se vam v hlave ujasni co chcete.
Popularity: 22%
26 responses so far ↓
1 Libor Fikr // Apr 26, 2008 at 2:36 pm
Ta cesta k tomu vysněnému cílu je to, oč tu běží. Lepší než ten cíl. ( Landa by řekl, že i cesta je cíl ) Nezdá se Ti? Nebyla by to nuda, kdyby to šlo lehce? Člověk by asi zakrněl.
2 Pavel // Apr 26, 2008 at 2:41 pm
Urcite nevadi kdyz nedosahnes to co si puvodne vysnis, dulezity je dat si dostatecne vysokej cil
I kdyz pak dosahnes jen poloviny, je to mnohem vic nez kdyby sis dal neco hodne jednoduchyho. Tim chce rict ze to chce nastavit latku dostatecne vysoko a pak i kdyz chces ji nedosahnes, ten hlavni smysl je ze ses priblizil a jsi tak o dost dal nez lidi co si latku nedali nebo dali nizko.
Jsem delal jeden projekt rok a pul, po vsech moznych prekazkach a asi 4x jsem to chtel vzdat, jsem to nakonec dokoncil a ted z toho rok ziju…ted jak koukam zpetne taky nechapu 
Co se tyka prekonavani prekazek, taky bych mohl vypravet
3 fandor // Apr 26, 2008 at 3:25 pm
Možná než o ten důchod jde více o jistotu, zabezpečení rodiny a případně pocit, že nepracuješ pro peníze.
4 xdrm // Apr 26, 2008 at 3:31 pm
je to jak hra. Kdyz dokoncis jeden level, jdes do dalsiho.
5 Marty // Apr 26, 2008 at 3:37 pm
Miluji tyhle teoreticke clanky:)! Johne, ty jsi clovek podle meho gusta, chces stale neceho dosahnout, porad dal a dal. Libi se mi jak premyslis! Drzim ti palce, zaslouzis si to a navic je moc zajimave sledovat tvoje pocinani!
6 Arpád Deméther // Apr 26, 2008 at 10:14 pm
koukam ze nejsem sam, pro koho je vydelavani penez predevsim konickem :o)
7 Ondra // Apr 27, 2008 at 12:27 am
Fandor to řekl moc pěkně. Ve skutečnosti člověk nejspíš chce pořád něco dělat, ale nechce být na této práci existenčně závislý. A tak je nadmíru spokojený, když ví, že nemusí pracovat pro peníze.
8 Fondil // Apr 27, 2008 at 1:23 am
Řekl bych že fandor cituje Kiosakiho, ne ?
9 Rammi // Apr 27, 2008 at 3:15 am
tak zrovna o tom jsme meli nedavno debatu. Jako ma smysl davat si nadhodnocene cile? Ja tvrdil ze ano.
Oponent vsak rikal “jaky ma smysl, ze si das cil, ktery nedosahnes?”
jedina spravna odpoved je “musis verit, ze ho dosahnes”
10 Djouzef // Apr 27, 2008 at 4:00 am
..trosku off-topic ale pojdme zafilozofovat o tomto:
http://video.google.com/videoplay?docid=-5235132603609670233
http://www.zvedavec.org/komentare/2008/01/2404-co-je-to-meto%20da-mandrake.htm
11 Broken Dream // Apr 27, 2008 at 4:19 am
If you can dream it, you can do it.
12 Cappy // Apr 27, 2008 at 4:34 am
“Vtip”
Válí se černoch na pláži a relaxuje. Jde kolem běloch a vidí, jak se tam černoch fláká. Tak jde k němu a povídá mu: “Hele, černochu, není ti to blbý? Takhle se tu celej den vyvalovat? Nechtěl by si jít něco dělat…? A černoch se ptá: “A co jako?”. Tak běloch chvíli přemýšlí a najednou si všimne nedalekých banánovníků a hromady banánů, která se válí kolem. Proto černochovi začne vysvětlovat: “Máš tu hromadu banánů. Mohl bys je posbírat, donést na tržiště a tam je prodat. Pak by si mohl založit společnost a exportovat banány do celého světa. Stát se manažerem, banánovým magnátem. Vydělával by si jako nikdo. A až by si měl dost peněz, tak by si se zbytek života mohl válet na pláži a relaxovat…
13 Jack // Apr 27, 2008 at 5:19 am
Jeden můj velmi vzdělaný a podle mě dobře úspěšný známý se mi svěřoval, že kdyby měl přestat pracovat (rozuměj mít dostatek peněz, za ničím se nehonit,..) asi by ztratil smysl života. Jde o to, že když máte všechno, je to vlastně svým způsobem dost flustrující, už není nic pro co žít a to válení u moře a flákání vás taky brzo přestane bavit. Pokud ale máte dynamické zaměstnání kde postupujete, jste dobře finančně ohodnocení a to hlavní, že vás to baví, pak to většinu lidí naplňuje takovým způsobem, že je to těší více než milion dolarů na účtě. Neříkám, že být chudý je super, člověk má mít tolik aby nestrádal, ale zase ne moc. Jak vyplívá z jednoho citátu ” Bohatý není ten kdo má nejvíce, ale kdo potřebuje nejméně”.
14 fandor // Apr 27, 2008 at 6:10 am
Fondile, nic od Kiyosakiho jsem nečetl
15 Kamil // Apr 27, 2008 at 9:21 am
Kdysi o necem vzdalene podobnem zpival Elan .. zvlastny smutok vitazov … no jinak je to myslim to, co citime vsichni .. to dulezite je, kdyz touzis a usilujes .. K.
16 endorfin // Apr 27, 2008 at 12:43 pm
Já mám taky rád takové přemýšlení. Někdy si říkám, že jsem spíš teoretik než praktik a to se snažím měnit, protože se mi zdá, že z toho nic konkrétního nebude – to ale taky není až tak pravda. Takže spíš nevím co chci. A tím, že se na nic skutečně nezaměřím, tak si myslím, že nikdy ničeho nedosáhnu. Skutečně není jednoduché určit si, co člověk chce. A hlavně určit si to správně, aby za pár let nezjistil, že si něco vybojoval a ve skutečnosti to ani nemá cenu. Někde jsem četl: Je třeba opřít žebřík o správnou stěnu, abychom za 30 let nezjistili, že lezeme na špatnou zeď.
Jinak k tomu článku a diskusi:
To John: Píše, že: „Strasne to chcete a zda se to nedosazitelne. Pak toho dosahnete a najednou zjistite, ze to zas takovy zazrak neni.“
K tomuto příkladu mám tuto větu: Je jednoduché někým být, ale není jednoduché se jím stát.
To Libor Fikr: Řekl bych, že člověk je takový, že si cení jen toho, co ho stálo nějaké úsilí. To, co mu jen tak spadlo do klína často prostě nemá tu „příchuť “ a není důvod si toho tolik vážit.
To 4 xdrm: Taky souhlasí. Podnikání musí bavit a John je zdárným příkladem, že nejlepší je to pojmout jako hru. Otázkou je, jak dlouho nás ta hra bude bavit.
Teď mě napadá, že je to podobné jako s akciovými trhy. Není příliš velký rozdíl, mezi těmi, kteří obchodují denně a těmi, kteří nechají akcie 10 let v klidu.
Takže má cenu o něčem takovém vůbec přemýšlet, když ve výsledku můžeme být stejně šťastní, jako ti, kterých v životě taková myšlenka nenapadla?
Protože to oč tu běží, je být spokojený a šťastný. A já věřím, že stěští je skutečně jen muška jenom zlatá a BÝT naprosto šťastným je ve skutečnosti strašně jednoduché. Ale STÁT SE JÍM je obtížné.
Jak se třeba kdysi John ptal, proč vlastně čteme tyto stránky. Mě připadá, že je sleduji spíše ze zvyku a hledám, jak říká slogan na jeden z mnoha trapných seriálů, svou dávku emocí. Prostě mám pocit, že je to pro mě takový seriál na vyšší úrovni, ale pro mě s podobným efektem.
Sorry za delší text
Zdraví Endorfin
17 rosino // Apr 27, 2008 at 2:21 pm
to je normalni lidska vlastnost, clovek je od prirody tvor vecne nespokojeny….
18 rosino // Apr 27, 2008 at 2:30 pm
a neni to jako hra, ze se jde do dalsiho levelu, ve hre se postupuje kupredu, ale v zivote se muze jit i zpet !!! bacha na to…
19 Bastos // Apr 28, 2008 at 6:09 am
Souhlasím s Fandorem, jen bych doplnil ještě jedno slůvko, které v tom pro mě také hraje velkou roli: ” Svoboda”. Získáváš možnost volby zařídit se tak, jak sám chceš.
20 Vembl // May 2, 2008 at 12:38 am
Taky si myslím, že taková ta neustálá vnitřní nespokojenost je motorem dalšího snažení. Když splníš jeden cíl, měl bys hned stanovit další, a tak dále. Jakmile totiž člověk usne na vavřínech, ostatní ho předběhnou.
21 markonius // May 3, 2008 at 2:42 pm
Bastos: Svoboda je dvousečná zbraň, mít dostatek peněz a času zpravidla poprvé skončí tak, že budeš sedět doma a přibírat kilogramy a budeš absolutně frustrovanej (vlastní zkušenost z finanční nezávislosti).
Mě se povedlo svobody dosáhnout až na podruhé, teda lépe řečeno zvládat přebytek času a peněz (což ostatně není taková sranda, jak si mnozí myslí). Za prvé je problém peníze utratit, tak aby z toho člověk měl radost a za druhé organizovat si vlastních 24 hodin denně je neskutečně tvrdý oříšek. Proč ráno vstávat? Pro co žít?
Po dvou letech jsem se dostal do stavu, kdy i když pracuji hodně málo, tak jsem skoro celý den zaneprázdněný a dokážu ho využít (posilka, bazén, pár projektů, počítačové hry, hospoda, přátelé), ale trvalo mi to dlouho se do tohodle dostat.
22 Marian // May 7, 2008 at 6:53 am
Pre Markonius-a: clovek ktory ma mnoho zaujmov (hobby) ma preco (pre koho)zit v dobe ked ma plno prace urcite bude mat dovod preco zit aj ked bude financne za vodou.Jedine ze by sa z nahleho nadobudnutia fin. slobody nacisto zblaznil.
Peniaze nekazia charakter cloveka, to len ludia ukazuju svoj pravy charakter.
23 Petr // May 8, 2008 at 10:13 am
čau, viděli jste někdo film Zeitgeist, viz. http://www.zeitgeistmovie.com/ je to free film. Je to hodně zajímavý film, zaměřený celkově na ameriku a hlavně jsou zde vyjádřeny pochybnosti o útoku 911, určitě se koukněte
24 markonius // May 9, 2008 at 1:12 am
Marian: Dovolím si nesouhlasit, ono zájmy si tvoříš v závislosti na volném čase a je něco jiného mít volné dvě hodiny večer a dva dny v týdnu a mít volných 10 hodin denně a 7 dní v týdnu. Pak logicky musíš mít mnohem více zájmů, než full-time pracující člověk. A zájmy si nevytvoříš ze dne na den, takže opravdu kdyby ses stal ihned bohatým člověkem, začneš být spíš frustrovaný.
Jinak peníze opravdu ukazují charakter, je to asi to nejlepší co si můžeš za ně koupit. Přijdeš dřív než ostatní na to, co jsou lidé kolem tebe zač. Já třeba mám charakter, že se k lidem chovám tak, jak se oni chovají ke mě a fachá mi to nejlíp.
25 John // May 9, 2008 at 6:48 am
Ono je treba tezke najit nekoho s kym neco delat kdyz vsichni pracuji. Parkrat jsem se snazil najit nekoho kdo by sel hrat volejbal na plaz ve vsedni dny.. a proste nejsem schopen:-) Ve meste kde je min. 10 mil. lidi jsou plaze ve vsedni dny uplne bez lidi. Takze souhlasim s Markonius.
26 Honza // May 11, 2008 at 6:03 am
Podle mého to má smysl si dávat cíle a čím větší tím lepší (v reálných mezích)
Napis komentar