Tohle je par tipu, ktere mam vysledovane, ze velmi motivuje moje zamestnance. Nechci se chlubit, ale lidi u me fakt radi delaji. Na americke pomery u me zustavaji velmi dlouho.
1. Moznost delat praci samostatne.
Noveho zamestnance naucim co chci, aby delal. Na vse se snazim mit system, aby byla zachovana uroven kvality podle mych predstav. Napr. jak rychle odpovidat na emaily, jak rychle vyrizovat objednavky, jak presne resit stiznosti a jine situace. Ale jakmile to naucim tak uz nechci kontrolovat kazdou malickost a stat nekomu za zady. Sleduji celkove vysledky, efektivitu prace a spokojenost zakazniku. Jdu treba i do takoveho extremu, ze i temer noveho zamestnance (cerstve zauceneho) necham uplne samostatne a bez kontroly pracovat (treba vubec nejsem v kancelari). Cim vice ma zamestnanec pokuseni a prilezitosti nic nedelat tim rychleji se ukaze jestli ma sebedisciplinu pracovat. Spravnemu cloveku se toto velmi libi a ocenuje to. Pro me je to nejrychlejsi zpusob jak zjistit jestli to bude dlouhodobe fungovat. A takovy zamestnanec mi rekne, jak rad u me pracuje. Ze to je poprve kdy mu nestoji porad nekdo za zadkem a nediktuje kdy muze jit na zachod nebo nesleduje kazdy krok (coz hodne americkych firem velmi rado dela). Spokojenost je pak na obou stranach.
2. Delegovani odpovednosti
Chystam se do CR a deleguji vsechny mozne odpovednosti v me kancelari v Kalifornii. Je to pouze par mesicu otevrena kancelar a musim ted nadelegovat vse tak, aby to kompletne fungovalo beze me. Porad totiz delam ruzne prace. Bud ze setrvacnosti nebo protoze me to docela bavi. Koordinuji kdo kdy prijde montovat kola (vyuzivame externi lidi). Vybiram jaka kola nejvice prodavat a propagovat. Nebo updatuji weby. Chodim do banky a ukladam hotovost. Delam rozhodnuti jak resit ruzne problemove situace. Ale kdyz budu pryc tak to nekdo musi delat. Takze dovolena je dobra prilezitost vsechno nadelegovat. Samzrejme jak to jednou predam tak uz to tak zustane i kdyz se vratim. Uplne vidim jak zamestnanci ozivnou kdyz vidi, ze maji prilezitost v podstate cely ten business ridit sami. Je to obrovska motivace. Davam v ne zaroven obrovskou duveru (treba musim jim dat kreditni karty nebo je nechat manipulovat s hotovosti). Ale verim jim. A citim, ze ta duvera je odmenena jejich motivaci.
3. Zmeny, vypovedi a vyhazovy
Kdyz nekoho vyhodim tak ostatni zamestnanci co zustanou delaji hned lepe a maji vetsi chut do prace. Obzvlaste kdyz vidi, ze nekdo byl vyhozen spravedlive (protoze treba delal spatne a flakal se). Nebo ruzne zmeny take motivuji. Treba kdyz moje manazerka odesla z Las Vegas do Memphisu. Diky teto zmene se z jine zamestnankyne stala manazerka ve Vegas. Tyto zmeny pusobi velmi prospesne pro firmu. Lide vidi, ze jsou prilezitosti rust a kazdeho prace vice bavi.
To co popisuji spolu vsechno souvisi. Jsou to vsechno prilezitosti ktere zamestnancum umoznuji rust. A me to napadlo, protoze temito situacemi znovu prochazim pred odjezdem do CR.
Popularity: 39%
18 responses so far ↓
1 Pavel Zemlinka // May 23, 2008 at 10:08 am
+0
ted od kvetna jsem prijal dva zamestnance. doufam ze budu mit stastnou ruku. Jednoho si hlidam a mam pri sobe ale druhej uz od zacatku samostatna jednotka v jinem meste. to jsem zvedavej jestli to zvladne nebo nezvladne. Pokuseni je spousta….
2 pepperos // May 23, 2008 at 10:37 am
+0
Uz se tesim, az budu vlastni projetky delegovat na nekoho jineho.
Myslenka predat nekomu vlastni praci se zda jako jednoduse proveditelna. Kontrolovat zamestnance, jestli odvadeji dobrou praci, ale pak s tim taky muzme stravit stejne dlouho, jako kdybychom delali praci sami.
Takze to vvubec jednoduche neni. Preji hodne stesti, Johne.
3 Looky // May 23, 2008 at 12:26 pm
+0
pepperos: na to se take tesim, protoze ac programator me bavi prace s lidmi, hledani co v nich je (myslim, ze v tomhle mam docela odhad), predavani know-how, inspirovani se postupy a pristupy jinych atd. … ted jeste rozjet vsechny ty projekty, ktere mam v hlave a v supliku…:)
Jinak si myslim, ze spokojeny zamestnanec je jednou z vubec nejvetsich odmen podnikani…
4 Mário Roženský // May 23, 2008 at 12:38 pm
+0
Looky - jj taky rád dělám s lidmi, jen bych si dovolil nesouhlasit s tvou myšlenkou, že největší odměnou v podnikání je spokojený zaměstnanec….
Pro mě je to spokojený zákazník, především, pak spokojený já s dobře odvedenou prací a pak až pracovníci. Pracovník je jen nástavba k počítači(lopatě, bagru, šicímu stroji…)
5 Looky // May 23, 2008 at 12:54 pm
+0
mario: psal jsem “jednou z”, spokojeny zakaznik a vlastni spokojenost jsou ty dalsi. Nicmene zamestnance si vybiras sam, ve styku jsi s nim delsi dobu, sledujes jeho vyvoj, zlepsovani, snaze k nemu ziskas osobni vztah. Na druhou stranu zakaznika si moc vybrat nemuzes. A jeho spokojenost osobne nepovazuji za nejaky bonus nebo nadstandart, ale za samozrejmy cil, ktereho, pokud nedosahnu, pak delam neco spatne.
Jinak jsem mel samozrejme na mysli situaci, kdy jeste clovek zamestnance vybira sam a je s nimi v primem kontaktu. I kdyz to podle me plati i u velke firmy, protoze bez spokojenych zamestnancu jde jen tezko dlouhodobe uspesne podnikat a mit jako firma dobre vysledky. A dobre vysledky = vetsi zisk. Proto si myslim, ze jsou spokojeni zamestnanci tak duleziti.
6 John // May 23, 2008 at 1:03 pm
+0
Dulezite je aby byli spokojeni vsichni. Zakaznici, zamestnanci i majitel firmy.:-) Kdyz se toho dosahne tak ma clovek pocit, ze vsechno jde neuveritelne snadno a bez velke namahy.
7 Yanui // May 23, 2008 at 1:48 pm
+0
Mario, ono su to spojene nadoby. S tymi zakaznikmi nepracuje (len) majitel, ale praveze väcsinou su to zamestnanci, ktori s nimi komunikuju, obchoduju, riesia problemy. Nespokojny zamestnanci su jasnou cestou k nespokojnosti zakaznikov.
Pre mna su najväcsou odmenou spokojni zakaznici. Na to, aby som to mohol dosiahnut, potrebujem aj spokojnych zamestanancov. A ked mam oboje, vtedy prosperujeme, atd. a spokojny som aj ja.
8 Broken Dream // May 24, 2008 at 4:33 am
+0
Je to smutné, že je velmi málo lidí, kterým lze duvěřovat. Peníze kazí vztahy, ať už pracovní nebo normální. Osobně bych nesvěřil žádnému zaměstnanci přístup k penězům.
9 Jaromír // May 24, 2008 at 4:56 am
+0
Broken Dream:
“Osobně bych nesvěřil žádnému zaměstnanci přístup k penězům.”
V tom případě, je ale chyba v tobě. Jsou lidé, jako účetní, pokladní atd., kteří budou mít vždy přístup k penězům.
A je jen dobře si najít spolehlivého zaměstnance a předat mu i tu svou práci.
Jde o míru rizika a kontroly. Pokud někdo ukradne denní tržbu, tak ho vyhodíš (policie, vězení,…) a jedeš dál, a není to problém, pokud ti ale někdo krade soustavně, tak je problém v tobě, protože si nedokázal sledovat celek.
10 matto // May 24, 2008 at 5:18 am
+0
Broken Dream:
dolezite je mat dobru kontrolu a aj dobre rozlozit medzi viac ludi, ktory sa budu navzajom kontrolovat. Ale neviem si predstavit aby zamestnanec nemal pristup k peniazom, nemozes predsa zastavit obchody ked pojdes na dovolenku. Alebo budes mat siet obchodov a v kazdom chces robit sam pri pokladni?
11 Rammi // May 24, 2008 at 5:49 am
+0
Pekne, porad si to delegovani jeste neumim v mem pripade uplne predstavit, ale obrysy zacinaji byt cimdal jasnejsi.
12 Broken Dream // May 24, 2008 at 6:38 am
+0
Ve výše uvedeném příspěvku jsem neměl na mysli přístup do pokladny, ale hlavně na účet kde se pohybují mnohem větší částky. Chyba bohužel není ve mě. Samozřejmě, že je nevyhnutelné, aby vybraní zaměstnanci měli přístup k penězům. Ale pro mě vztah k danému člověku, ať už je pracovní nebo jiný je důležitější než peníze. A to je hlavní důvod, toho co jsem napsal. Pokud nemají možnost k tomu, aby udělali zkrat tak neohrozí tento vztah. Důvěra je velmi důležitá, ale i lidé, které dobře znáš tě dokažou podrazit a o to víc to pak bolí.
Hlavním problém je asi v tom, že jsem to myslel trochu jinak a úplně se nevyjádřil.
13 John // May 24, 2008 at 4:15 pm
+0
Tohle jsou treba veci, ktere se ucite na business skolach v USA. Jak si zorganizovat firmu tak aby se treba problemy s kradenim penez minimalizovaly.
Jinak kdyz vsechno budes delat sam tak to taky nikam nevede. Jaromir + Matto to napsali dobre.
Co se tyka pristupu na ucet.. tak mas ucty dva. Na jednom provozni cash, kde ma pristup ucetni nebo clovek co podepisuje seky a dela platby.. A druhy ucet kam davas penize navic a mas na nej pristup sam.
14 Jakub Suchy // May 24, 2008 at 10:56 pm
+0
Broken Dream: tak u vetsiny ibankovnictvi treba neni problem nastavit dvoji autorizaci plateb…jednu zamestnanec a jednu jednou denne ty pro vsechny platby najednou…
15 Broken Dream // May 25, 2008 at 12:51 am
+0
Pořád jsem nebyl zcela pochopen, ale nevadí. Neřešil jsem realitu, ale vztahy spíše na filozofické bázi. Jinak všechny připomínky beru a je i spousta dalších možností jak krádeží předejít.
16 Jaromír Adámek // May 26, 2008 at 12:59 am
+0
Broken Dream:
“Ale pro mě vztah k danému člověku, ať už je pracovní nebo jiný je důležitější než peníze.”
Buď podnikáš a nebo se kamarádíš. Já osobně do podnikání kamarády nezatahuji, protože po prvním konfliktu musím ukázat, že jsem šéf, tím se naruší naše rovnocenné kamarádské postavení, a kamarádství tím končí, a nebo už nikdy nebude takové, jaké bývalo.
Podle mě se na to díváš úplně špatně.
* Kamarádi, rodina, do podnikání nepatří (jako tví zaměstnanci).
* Peníze a podnikání je vždy na prvním místě, o tom podnikání je. Pokud dáš přednost kamarádství, tak nakonec zkrachuje celá firma a věř mi, že to nikdo neocení.
* předávat pravomoci je třeba, je to nutnost. Otázka není o tom, jestli předat, či nepředat. Otázka je jak minimalizovat rizika, jak kontrolovat, atd.
Nechápu tvůj přístup, takové “kamarádění” by nefungovalo ani na pustém ostrově při sbírání kokosů za účelém zajištění obživy.
17 Broken Dream // May 27, 2008 at 12:36 am
+0
“Neřešil jsem realitu, ale vztahy spíše na filozofické bázi.”
To co jsi napsal je pravda, ale bereš to pořád z jiné stránky než já.
18 Pety // May 27, 2008 at 9:24 am
+0
To: P. Zemlinka
Takovehoho zamestnance - samostatna jednotka - bych taky rad nasel. Chapu ze postupem casu loajalita zamestnancu narusta, ale prijmout cloveka a sverit mu pobocku jen tak, toho se trochu bojim.
Napis komentar