Podnikani v USA

49 responses so far ↓

• 1 Ondrs // Oct 6, 2008 at 10:47 pm     --2

  Kalifornie…jen dodelat skolu a hura tam

• 2 Pette // Oct 6, 2008 at 11:44 pm     +0

  Nie, tvoj styl mi vobec nevadi, je presne ako pises pochopitelny a tak to ma byt, nevidim dovod, aby si sa na blogu hral na ineho cloveka.

• 3 Patrik // Oct 7, 2008 at 12:24 am     +0

  Johne: Myslím, že to že máš tak trošku růžové brýle ti dost pomáhá i v tvých podnikáních, protože kdybys pokaždé když se něco pokazilo nebo nešlo přestal pracovat, tak bys dneska nebyl tam kde jsi. Ty vždycky víš, že když se něco pokazí, tak nastanou lepší časy a to ti pomáhá vytrvat. Proto ti tady tiše závidím, protože já “růžovobrýlý” rozhodně nejsem, ale v tvém případě to nese zasloužené ovoce. A chci se zeptat jestli pociťuješ tu finanční krizi třeba i ve svých podnikáních?

• 4 Daniel // Oct 7, 2008 at 1:12 am     +0

  Johne, pis jak jsi psal doposud, to je ten duvod proc sem lidi chodi. Jestli se tu semtam objevi nejaky cesky presprilis pesimisticky blbec, tak to bude dusledek nominaci v kristalove lupe a podobne. Pokud by te hodne stvali, tak jim dej IP ban nebo proste neschvaluj jejich prispevky a je po problemu, je to prece tvuj blog, ale sebe a svuj styl nemen, ja sem chodim prave kvuli tomu tvemu optimismu.

• 5 j.u. // Oct 7, 2008 at 1:16 am     +0

  Je to o pristupu, nekdo ho ma optimistictejsi, nekdo pesimistictejsi, nekdo se z problemu nepo..re, nekdo je sam vyhledava, aby se jimi mohl omlouvat.

  Urcite to neni ale tak, ze v USA je jen prvni skupina a v CR druha. Lidi jsou ve svy podstate vsude stejny a vzdycky zalezi, jak se s tim kterym problemem poperou.

• 6 Roman // Oct 7, 2008 at 1:17 am     +1

  Piš si co chceš a jak chceš. Je to tvůj styl. Já se spíš pozastavuju nad tím, jak věci chápeš, ne jak je píšeš ;).

  Je vidět, že máš hodně zkušeností, ale jen na své úrovni podnikání a nemáš rozhled o moc dál. Je vidět, že se na tebe obrací spousta ukňouránků… to už se tak holt stává, když člověk jednou začne radit a je veskrze pozitivní… Tyhle lidi prostě přitahuješ. Děláš ale velkou chybu, když podle hrstky lidí hodnotíš celý stát.

  Už jsem viděl opravdu mnoho špatných podnikatelských závěrů vytvořených na základě “osobní zkušenosti” s uričtou skupinou zákazníků nebo dokonce na základě podezřele malého množství reakcí.

• 7 Skrblík // Oct 7, 2008 at 1:41 am     +0

  pouze pozitivní myšlení vede k úspěchu!

• 8 Vembl // Oct 7, 2008 at 2:02 am     +4

  Johne, tvůj blog je super, píšeš to dobře - člověku to dodává optimismus a chuť se zvednout a pokračovat dál. Na druhou stranu ale prostředí v Čechách je jiné než v USA a ty jsi už trochu ztratil kontakt s místní realitou a zvykl sis žít za mořem (já to dovedu dost dobře posoudit neboť jsem žil přes 2 roky v Kanadě u tety, kde je velmi podobné prostředí jako v USA). Moje teta se na všechno dívá podobně jako ty. Přišla do Toronta v 80. letech a vybudovala velmi úspěšnou firmu na šití záclon a žaluzií do kanceláří. Skoro v 50 letech se rozhodla praštit s podnikáním a šla do školy studovat historii. Dnes učí na střední škole. Prostě je to velká optimistka a nebojí se začít znovu. K tomu jí donutil život za mořem. Třeba její 2 synové, kterým je dnes 35 a 38 let, už byli vychováni v důsledku severoamerických tradic a dokážou se o sebe bez problémů postarat. Když mají problém, řeší ho sami a nejdou za maminkou a tatníkem s prosíkem. V 18 letech jim máma s tátou řekli - “běžte pryč z našeho domu a žijte si svůj život”. Jinak by totiž v Kanadě nepřežili. Každý se tam o sebe musí postarat sám. V Čechách jsme naopak vázáni pocitem vděčnosti k rodičům - normální běžný zaměstnanec tady nemá šanci si pořídit vlastní bydlení a splatit ho za rozumnou dobu, a tak musí pomáhat rodiče, apod. Proto jsme jako Češi možná pesimističtější a “ubrečenější”. Prostě každý je nějaký a ty se tím nesmíš nechat znechutit. Piš tvůj blog tak jak ho píšeš - podle mě patří k tomu nejlepšímu na českém internetu.

• 9 Michal.UK // Oct 7, 2008 at 2:40 am     +0

  Naplno souhlasím a nemusím být tak daleko od ČR, mně stačí těch 1000 km od Prahy (=Anglie).

  Je to prostě nesrovnatelné, jaký je takový ten “typický český” negativní přístup a (dejme tomu) “západní pohled”. Vybavuje se mi takový pohled do české hospody, kde nespokojení líní pantátové vykřikují, jak je vše v ČR špatně a dál popíjejí to své pivo.

  Já jsem vždycky v šoku, když se dostanu zpět do ČR. Člověk si sice zvykne skoro na vše, ale někdy to trochu bolí.

  Já jsem optimista, takže věřím, že se situace v ČR mění a bude jen a jen lepší.

  Mým pohledem nemáš růžové brýle, ale spíš někteří tvoji čtenáři mají černé brýle.

  BTW. Moji angličtí kamarádi se každý den, kdy jen trochu svítí sluníčko, děsně radují z pěkného počasí a nikdy nezapomenou zmínit, že je dneska hezky. :-))

• 10 Nyraj // Oct 7, 2008 at 3:20 am     +0

  Nějak si ale Johne poslední dobou přestal psát o prodeji kol, že by tohle tvé podnikání bylo už na ústupu?

• 11 in-ocean // Oct 7, 2008 at 3:42 am     +0

  Johne take si myslim, ze veci vidis tak jak jsou. Ja ziji ve skotsku a je to presne jak pise Michal nademnou.

• 12 Ladislav // Oct 7, 2008 at 6:34 am     +0

  Tak trochu růžové brýle jsou pro podnikání nutností. Lidé, co ve všem vidí riziko, problém a moc práce a starostí se do podnikání nepouští. Já například mám někdy ty brýle růžové až moc. Hrnu se dopředu co to jde, v ničem nehledám problém ale řešení. Moje heslo zní : Ono to nějak dopadne. ……Naštěstí to vždycky dopadlo dobře, tak snad mi to vydrží i dál. Vím, že všeho moc škodí, ale na druhou stranu všichni světoví velikáni byly vždycky větší optimisté než ostatní, jinak by to nebyli velikáni.

• 13 Ladislav // Oct 7, 2008 at 6:36 am     +0

  hlásím chybu : velikáni byli (po l měký)

• 14 LeonardoCA // Oct 7, 2008 at 9:44 am     +0

  Zil jsem v LA nekolik let a kdyz se me nekdo pta jak tam bylo, jako prvni se mi vzdy vybavi krasne pocasi, 360 dni v roce slunce, alespon ty roky co jsem tam byl prselo chvilema par dni nekdy v unoru a to jsem vybehl ven a radoval se z deste Kolikrat jsem si rikal, jestli to neni prave tim pocasim, ze je tam vetsina lidi vzdy tak prijemne naladenych.
  Ona skutecnost, ze neexistuje domlouvat se - kdyz nebude prset pojedem na vikend do kempu tam a tam, nebo pujdem hrat volejbal na plaz, mi davala pocit svobody a ten jsem mel tez z jinych duvodu, ktere se nedaji vysvetlit lidem co to nezazili.
  A na kritiku lidi co nikde nebyli a maji plnou hubu svych nazoru (ctete “blabolu”) jsem maximalne alergicky.

• 15 Jaromír Adámek // Oct 7, 2008 at 12:50 pm     +0

  Krásné počasí je fajn, taky mě hned po ránu dobře naladí když je pěkně.

  Lidi v ČR jsou divní, pořád se jen mračí, nosí šedivé, či tmavé oblečení a jsou schopni optimistu umlátit tyčí :).

• 16 Slash // Oct 7, 2008 at 1:21 pm     +0

  Je spousta lidi bez nadhledu ,ale to je vsude v USA i v Evrope.
  Vsude se daji videt pozitiva i negativa,zalezi jen na tom,co clovek chce videt.

  Ti uspesni se musi povznest a jit svoji cestou na vzdory okoli,ponevadz musi vedet co delaji a hlavne proc.Nedelaji to pro zabavu druhym ,ale pro sebe.

  Nicemene pekne vyjadreno Winstonem Churchillem

  A pessimist sees the difficulty in every opportunity; an optimist sees the opportunity in every difficulty.

  Myslim,ze podnikatel musi byt v te druhe skupine a take musi umet neco vytezit z kazde situace.

• 17 John // Oct 7, 2008 at 9:41 pm     +0

  Diky za pekne komentare!

  Krizi v USA pocituji hlavne v realitnim businessu… uz jsem to v nejakem komnetari zminil. Kdybych delal jen reality tak by to bylo se mnou velmi spatne.

• 18 Rammi // Oct 8, 2008 at 1:02 am     +0

  Ruzove bryle se daji taky nazvat jako “optimizmus” a ten je pro jakekoliv podnikani potreba

• 19 barkmcz // Oct 9, 2008 at 3:37 am     +0

  Na neprijemny pocit z navratu do CR staci i 5 dnu v stravenych v LA, kde bylo prijemne a i plzen v hotelu meli. A to mi tam celou dobu stridave prselo a byl jsem rad za kabat (byl to pravda leden).

  Jinak uz opet stradam na konto Kristian a pristi rok v lednu jsem tam zas

• 20 swen // Oct 9, 2008 at 2:30 pm     +0

  no vzhledem k tomu, ze tento termin jsem pouzil ja tak dam par vysvetlivek.
  1.pouzil jsem ho u clanku o financni krizi v USA kde John pouzil celkem par odvaznych tvrzeni.
  REkl bych ze to bylo opravnene…. uzjenom k dnesnimu vyvoji a k dnesnim titulkum treba i na foxnews a to jeco rict
  Jinak musim konstatovat ze mam stejny pristup k zivotu a podnikani jako John a bez trochu (hodne) optimismu to nejde…
  Jen mi trochu vadi to podani USA je vse skoro dokonale, v CR nic nejde… coz samozrejme neni pravda protoze i v CR jde spoustu veci a dokonce i jako zamestnanec si tady da krasne uzivit…
  Hlavne je to totiz o lidech. plati stare zname kdo chce hleda zpusoby, kdo ne hleda duvody….

• 21 #13 // Oct 10, 2008 at 3:04 am     +1

  Já mám naopak pozitivní přístup rád. Je to taky jeden z důvodů, proč čtu tenhle blog

• 22 markonius // Oct 12, 2008 at 12:24 am     +0

  Uvedu příklad z ČR na info v hypermarketu:

  “Prosím vás tady k tomuhle dáváte prý i zdarma tohle, nemůžu to tam ale najít”.

  Info: “To ale není naše chyba, my jsme to neudělali, mi za to nemůžeme, musí to tam někde být”

  Já: “Pomůžete mi to najít?”

  Info:”Není to tu.. Nemůžu to najít… Já za to nemůžu to centrála”.

  Ta paní byla extrémně ve stresu a ještě cestou seřvala nějakou jinou paní co se jí chtěla na něco zeptat se slovy “nemám čas, nemám čas”.

  To není jedinej případ, lidi v ČR už doslova očekávají, že na ně začnu řvát a nadávat jim a sami se bezdůvodně dostávají do stresu, kterej ani neexistuje.

  Stejně tak se mi stává, že lidi na mě bezdůvodně řvou a nadávají.

  Např. zákazník: Naposled jsem ti zaplatil fakt dost, tak tohle bys měl udělat levně a uvědomit si to.

  Já (dřív než jsem žil v UK): No, ale tohle takhle není. Především to nezahrnovalo… +++ hádka

  Já (dnes po pobytu v UK): Máš pravdu, samozřejmě si mi zaplatil dost a já si to cením. Bohužel mám svoje priority, například teď mám jinou zakázku co mi bere můj drahocenný čas, takže se musím věnovat svým prioritám.

  Další věcí a rozdílem mezi UK/USA/ČR je používání hlasových schránek a záznamníků. V ČR se prostě hlasové schránky a záznamníky nepoužívají. Důvod je hlavně styl konverzace.

  V UK/USA se snaží lidem říkat proč je výhodné udělat to co chci já. Tedy win-win situace. Logicky záznamník je dostačující médium, když člověku kterému nechám vzkaz přijde situace jako win-win, zavolá nazpátek.

  V ČR se záznamníky nepoužívají, lidi tu často vidí win-lose situace a přeci nenechám vzkaz na záznamníku, to by se ten člověk neozval. Je třeba mu zavolat a donutit ho, aby ztratil a já vyhrál. Holt roky komunismu tu zanechali své následky.

• 23 John // Oct 13, 2008 at 11:38 am     +0

  Velice dobry /vystihujici komentar!

• 24 Michello // Oct 13, 2008 at 11:52 am     +0

  markonius: Pořád dokola se vymlouvat na komunismus…. to je demence. Komunismus už tady není skoro 20 let a lidi sou pořád stejný. Hledat chybu všude, jen né u sebe, že?
  Mimochodem, osobně si myslím, že lidi nejsou takový kurvy jen v ČR, ale všude ve světě. Jen jich je někde míň a někde víc.

• 25 markonius // Oct 13, 2008 at 12:57 pm     +0

  Michello: Koukám, že u tebe komunistické myšlení ovšem přetrvalo, neboť jako svůj hlavní argument používáš “to je demence”.

  Souhlasím s tím “hledat chybu všude jen ne u sebe”, ano to je přesně myšlení USA/UK, úplně do detailu jsi ho popsal. Chyba totiž nikdy není ve mě a ani být nemůže, protože já se řídím sebevědomím a to je vždy správně. Já vždy jednám správně a ve svém nejlepším zájmu, nemůže být ve mě chyba. Přece sám vím nejlíp kdy se cítím dobře a kdy špatně.

  Máš pravdu v tom, že tu komunismus není už 20 let, nicméně sám jsi důkazem toho, že v lidech přetrval.

• 26 jonatanus // Oct 13, 2008 at 1:19 pm     +0

  > Já (dnes po pobytu v UK): Máš pravdu,
  > samozřejmě si mi zaplatil dost a já si to cením. > Bohužel mám svoje priority, například teď
  > mám jinou zakázku co mi bere můj
  >drahocenný čas, takže se musím věnovat svým
  > prioritám.

  toto je win-win situace?

• 27 markonius // Oct 13, 2008 at 1:19 pm     +0

  Ano lidi jsou všude kurvy.

  Jak říkala moje známá Švédka v Londýně (Švédsko = socialistická země), ty holky jsou úplný kurvy, protože přijdou za klukem co se jim líbí a na papírku mu dají telefonní číslo bez toho, aniž by se zeptal

• 28 markonius // Oct 13, 2008 at 1:23 pm     +0

  jonatanus: Ano, toto je win-win situace. On se může cítit v pohodě, protože respektuji jeho pohled na věc (účtuji si moc) a já se cítím v pohodě, protože říkám svůj pohled na věc (to je přeci v pořádku).

  On může přijít a nabídnout mi víc bez toho, aniž by ztratil tvář či ustupoval. Může si najít někoho levnějšího. Já si můžu najít někoho kdo zaplatí víc. Oba vyhráváme. Říká se tomu kapitalismus

• 29 Vembl // Oct 13, 2008 at 1:35 pm     +1

  Markonius, Michello, Jonatanus: Člověk se musí vždycky přizpůsobit prostředí ve kterém žije. Pokud tak neučiní, nepřežije. Pokud přijdeš z USA, UK, Frnacie, Kanady, apod. do České republiky, budeš se muset přizpůsobit místnímu stylu a chování (i když je třeba špatné), jinak nepřežiješ. My Češi jsme hodně alergičtí na sebevědomé lidi (to v nás zanechal komunismus) a přímo bytostně nesnášíme řeči typu bohužel mám svoje priortity, můj čas je drahý …Prostě si myslíme, že se člověk vychloubá, závidíme, apod. V Čechách naopak dobře funguje strategie typu - já nejsem nejlepší, dělám to průměrně, ničím nevyčnívám (zase ten komunismus:). Naproti tomu třeba ve Francii, kde mám překladatelskou agenturu, ale s přístupem dělám to průměrně prostě nelze vystačit. Je potřeba mít to sebevědomí a říkat udělám to tak, a pokud ne vrátím peníze…Tohle je rozdíl mezi námi Čechy a západní kulturou. Češi hledají výmluvy proč se to nemohlo udělat, svádí vinu na druhého, apod. Zatímco Američané, Britové, Francouzi, apod. dokážou rozumně a hlavně trefně argumentovat, a pokud udělají chybu tak to přiznají a sami nabízí kompenzaci. Já když se po 2 týdnech vrátím do Čech z Francie, tak si připadám jak v Jiříkově vidění:). Na druhou stranu jsem ale hrdý, že jsem Čech, protože si třeba lepší umím poradit v krizových situacích, což zase západní kultury neumí. Prostě každý jsme takový jaký jsme a nelze říkat, že ta kultura je lepší než jiná. Je potřeba hledat v obou kulturách to nejlepší a nad tím nejhorším mávnout rukou.

• 30 John // Oct 13, 2008 at 1:50 pm     +0

  Jestli spise nejde o to resit veci v klidu nez na sebe rvat (bezduvodne).

  Kdyz se mi zda, ze nekdo je drahy (dodavatel). Tak se v klidu pobavim a kdyz se nedomluvime tak najdu jineho. Ale nebudu na neho rvat, ze je drahy…

  Takhle to chapu, ze je to idealni. Prece zivot je moc kratky na to ho prozit se zbytecnym stresem kvuli tomu, ze se lidi neumi chovat.

• 31 jonatanus // Oct 13, 2008 at 2:39 pm     +0

  no neviem, ak mi niekdo povie
  A. bez do prdele
  B. Bohužel mám svoje priority, například teď mám jinou zakázku co mi bere můj drahocenný čas, takže se musím věnovat svým prioritám.

  v principe v tom neni ziaden rozdiel a rozhodne to neni win-win. mozno tak v amerike, tam je vsetko amazing, exciting a win-win, akorat je to uprimne asi jak plastikovy usmev hillary clinton

  bud sa tomu cloveku citim nejak zaviazany a potom prenho nieco spravim miesto tych kecov o drahocennom case, alebo sa necitim zaviazany a poslem ho slusne do prdele bez toho aby som mu vysvetloval jaky je moj cas neuveritelne drahocenny… co to je ku*va za informaciu ze moj cas je drahocenny a mam ine priority, co to ma toho druheho co zajimat?

• 32 markonius // Oct 13, 2008 at 2:55 pm     +0

  jonatanus: Můj cíl byl, aby zaplatil jednoduše řečeno víc, než kolik plánoval a toho jsem dosáhl. Tvé řešení je zajímavé, ale mám zkušenosti s tím, že když lidi jak uvádíš “slušně pošlu do prdele”, tak pak většinou už se mnou odmítají jednat. To je pro mě ten business rozdíl, který přináší vyšší zisk, a proto prefetuji to řešení B, které je ziskovější.

  Uvedu další příklad, otáčel jsem se na křižovatce o půlnoci a shodou okolností to viděli policisté. Tak za mnou ihned vyrazili, hodili houkačku a chytli mě. Vyšel jsem z auta, šli naproti mě, úplně se připravovali navézt a ještě než to udělali jsem řekl “přiznávám, udělal jsem chybu”. Ten policista stuhnul, začal lapat po dechu, bylo vidět jak v něm proudí adrenalin, ale vůbec nemohl nic říct. Najednou se začli chovat mile a dali mi nejmenší možnou pokutu, dokonce za nějaký jiný přestupek, protože za ten můj byla nejnižší možná vyšší. Takže proto jednám tak jak jednám, protože to pro mě je ziskové.

• 33 jonatanus // Oct 13, 2008 at 3:40 pm     +0

  ak by som bol tvoj zakaznik a mal pocit ze mi nieco dlzis a ty mi povies “Bohužel mám svoje priority, například teď mám jinou zakázku co mi bere můj drahocenný čas, takže se musím věnovat svým prioritám”, to by si ma teda riadne vytocil a rozhodne by som s tebou nekomunikoval viacej, mozno tak na sude…

  ten druhy priklad je o inom a to nema nic spolocne s komunizmom/ne-komunizmom/atd., to je normalne slusne jednanie.

  niekdo jedna podla zisku, niekdo podla svedomia. dufam ze jednanie podla svedomia neni komunisticke.

• 34 markonius // Oct 13, 2008 at 11:11 pm     +0

  jonatanus: Řekl jsi správně to, že bys byl můj zákazník a měl pocit, že ti něco dlužím. Ale to je tvůj osobní pocit! Já třeba takový pocit vůbec nemám.

  To co ty říkáš je ve smyslu, že já bych měl respektovat tvoje pocity, ale tebe vytočí, když já ti sdělím můj pocit. Takhle se chovají narcisti, tedy lidi co si myslí, že jejich pocity jsou nad pocity všech ostatních, že ostatní snad ani nemají právo cítit něco jinak.

  Párkrát jsem přesně jednal s narcistou (http://en.wikipedia.org/wiki/Narcissistic_personality_disorder) - to jsem neurčil já, ale asi 10 lidí co ho zná to o něm tvrdí. Ten člověk vůbec neviděl za to, že někdo má jiný pohled na svět než on samotný, a když jsem mu prostě několikrát sdělil, že nebudu dělat to co chce on, tak se nasral. Tak jsem mu zavěsil telefon. On vychladl a za týden přišel na to, že mám papírovou dokumentaci a nástroje k tomu, abych ho donutil dělat to co chci já. Protože na rozdíl od něj já jsem neměl pocit, já jsem měl právo si jeho jednání vynutit. Opětovně začal řvát. Zavěsil jsem. Asi po čtyřech telefonátech a měsíci kdy chladl a konečně mu došlo, že prostě nebude celej svět jak on si sám přeje, tak ustoupil přesně se slovy co říkáš “už s tebou nikdy nebudu jednat”.

  Můžu sám říci, že mě to hluboce ranilo. Neboť já jsem s člověkem, co není schopen držet své slovo, ale po ostatních vyžaduje jejich jednání si přál ještě někdy jednat.

• 35 markonius // Oct 13, 2008 at 11:29 pm     +0

  K tomu předchozímu příspěvku ještě dodám to, že podle jeho vydění světa jsem sepsání papírové dokumentace naplánoval, abych ho mohl později vydírat s cílem jeho osobní likvidace

  Paranoidní představy jsou taky součástí představ lidí s těchto poruchou. Každý všechno plánuje jenom s jediným cílem, buďto jim pomoci nebo jim ublížit.

• 36 jonatanus // Oct 14, 2008 at 5:10 am     +0

  markonius to je uplne nepochopenie… ked ja pridme do zelovocu a kupim si 2 pomarance, tak mi snad nepovie predavacka ze “teraz nema cas, lebo v telke ide telenovela a ta je premna dolezitejsia jak vase posrane dva pomarance”.. preboha sak to vztah zakaznik-predavajuci, mna ako zakaznika nezajima ci pani chce pozerat telenovelu alebo ty mas drahocenny cas a zakazky… takisto jak ked tebe zakaznik nezaplati, ta nezajima preco nema peniaze.

  mna ako zakaznika nezajimaju tvoje pocity, zajimaju ma fakty. a bud sme sa na niecom dohodli alebo ne. ked si ja kupim nejaku sprostost a pritom mi ju nikdo nenutil ani ziaden zazrak nesluboval, tak to je moja chyba, nemusel som ju kupovat. ale ked sme sa na niecom dohodli, tak to je problem predavajuceho.

  narcissistic personality disorder??? a take ze “nas zakaznik, nas pan” alebo ze “zakaznik ma vzdy pravdu”, to nic?

• 37 markonius // Oct 14, 2008 at 5:22 am     +0

  jonatanus: To, že zákazník má vždy pravdu neznamená, že vždy budeš dělat to co zákazník chce, to pozor. Zákazník má pravdu v tom, že věří, že mu něco dlužím a má pravdu v tom, že jsem drahý. Ale to neznamená vůbec, že mu něco dlužím, zejména jsme se na tom ani nedohodli, to je jenom jeho pocit a jeho pravda, ale fakticky mu nic nedlužím. Nebudu zákazníkovi právě říkat, že nemá pravdu, že jsme se na ničem takovém nedohodli, protože jak správně uvádíš, zákazník má vždy pravdu.

  A co se týká těch pomerančů, proč ne? Přijdeš a řekneš, že chceš koupit dva pomeranče a já ti řeknu, hele teď sleduji Ordinaci v růžové zahradě a nemám čas. Tak vezmeš ty pomeranče, nazpátek je hodíš do toho košíku a jdeš si je koupit do jiného krámu, to je tvoje svobodná volba. Buďto počkáš až já si dodívám svojí Ordinaci v růžové zahradě nebo si ty pomeranče koupíš jinde. Jestli začneš řvát, tak si prostě člověk co neumí jednat.

• 38 Rammi // Oct 14, 2008 at 5:26 am     +1

  Nas zakaznik nas pan sice plati, ale jenom do doby dokud se chova slusne a neni to vycuranek, jinak poslu pána zákazníka s radostí ke konkurenci.

• 39 markonius // Oct 14, 2008 at 5:44 am     +0

  jonatanus: Krom toho, to že jsi zákazník a někdo je prodavač ti nedává žádné právo ignorovat jeho pocity. Jenom se dál dostáváš do toho, že jsi narcista, ano obhájíš si to.

  To je jedna další z věcí, kterou narcisté dělají, za libovolné nevhodné jednání postrádající empatii vkládají faktickou obhajobu svých činů. Nicméně věř mi, že i sériový vrah má logický důvod ke svému jednání. Třeba musel zrovna platit hypotéku

• 40 jonatanus // Oct 14, 2008 at 6:26 am     +0

  rammi: iste, ale nebudes argumentovat tym ze tvoj cas je drahocenny a on neni tvoja priorita. a o tu komunikaciu ide.

  snazim sa maximalne zakaznikovy vyhoviet a ked to zacne prekracovat istu medz, tak ho slusne poslem do prdele. ale v zivote by ma nenapadlo mu povedat nieco typu “ty nesi moja priorita a moj cas je drahocenny (narozdiel od tvojho), takze mi uz daj pokoj a prestan ma otravovat, ty narcista jeden”…

  preco myslite ze existuje money back guarantee a podobne veci? alebo si kupite trenky, doma zistite ze sa vam nepacia a bez slova ich vratite. alebo ich cestou naspat este znicite a nikdo nebude riesit ci ste ich znicili vy alebo boli vadne uz rovno v obchode, bez slova vam ich vymenia alebo vratia peniaze… to su uplne zakladne veci pri jednani so zakaznikom a v marzach su zaratani aj ti smejdi co to zneuzivaju.

  dobry obchodnik sa so zakaznikom nikdy nehada.

• 41 markonius // Oct 14, 2008 at 6:37 am     +0

  Souhlasím s tebou v tom, že “dobry obchodnik sa so zakaznikom nikdy nehada”.

• 42 Jaromír Adámek // Oct 14, 2008 at 9:18 am     +0

  jonatanus: Markoniusův zákazník měl pocit, že je mu Markonius zavázaný, protože mu při první zakázce dobře zaplatil (byť je to standardní Markoniusova sazba) a požadoval pak po něm nějaké výhody, a to je opravdu jen jeho problém. Markonius měl mezi tím už jiné zakázky (stejně dobře placené) a není povinen dávat jakékoliv výhody zákazníkovi, který o ně žádá. Myslím, že je vpořádku říct takovému zákazníkovi, teď dělám pro jiné, počkej si chvíli až to dodělám a pak budu zase dělat pro tebe na tvé nové zakázce.

  Ty dvě zakázky se nijak neovlivňují, první byla ukončena, odevzdána a zaplacena.

  Markonius přece nepřeruší práci na své stávající zakázce jen proto, že se mu vrátil spokojený zákazníc a požaduje další službu. Přece stávající zakázku neodbyde jen proto, aby uspokojil spokojeného zákazníka a začal jeho novou zakázku dřív. Tak to chápu já.

  Všichni, co pracují na volné noze, a jsou úspěšní, maji jistou čekací “frontu” zakázek a nevidím problém v tom, že když je někdo hodně úspěšný, tak má tuto čekací frontu klidně měsíce až rok,…

  Nikdo z minulých zákazníků pak nemá právo přijít a říct, chci ot tebe novou zakázku a začni na ni dělat teď hned…

  Doufám, že jsem problém pochopil dobře, podle mě je zádrhel právě v tomto.

• 43 Vembl // Oct 14, 2008 at 9:30 am     +0

  Jaromír Adámek: Také si myslím, že to Marconius myslel tak jak píšeš. Mě se to dřív stávalo také, snažil jsem se klientovi vyhovět, ale musel jsem vždycky “ojebat” něco jiného. Proto jsem raději založil překladatelskou agenturu, abych nemusel zákazníky odmítat a firma nebyla závislá jenom na mě. U některých profesí si třeba člověk může počkat, ale v překladatelství je to bohužel problém, a pokud nemůžete zakázku vzít a vypracovat hned, s největší pravděpodobností o zákazníka přijdete.

• 44 markonius // Oct 14, 2008 at 11:42 am     +0

  Jaromír, Vembl:
  Konkrétně to bylo takhle, kdysi jsem dělal v enterprise IT a nyní dělám konzultanta, účtuji si 1.000-7.000 Kč / hod. Nemám mnoho zakázek, ale i s těmi pár mi to stačí ke štěstí.

  Občas se stane, že mě nějaký známý někomu doporučí na nějaký problém jako je konfigurace wifi či hodně složité zaseknutí počítače. To co některým trvá vyřešit 3 hodiny vyřeším za 10 minut. Za těch 10 minut tomu člověku řeknu 200 Kč, což je pro mě tak na pivko a jdu se známým co mi toho druhého doporučil na to pivko.

  Jeden z těhle lidí po mě chtěl, abych mu přeinstaloval počítač. Já to sice umím, ale dělat se mi to nechtělo, protože jsem věděl, že mě to bude stát 2 hodiny času, a že mi za to není ochotnej dát 2.000 Kč. Snažil jsem se ho několikrát odbýt a zbavit, ale ten člověk byl naprosto nezbavytelný. Když jsem mu 3x nevzal telefon, zavolal po čtvrté. Ano, pak jsem mu napsal tuhle SMS. Zavolal po páte.

• 45 in-ocean // Oct 14, 2008 at 12:50 pm     +0

  jonatanus kontra markonius - jednoznacne mi je blizsi jednani, pristup a zpusob mysleni markoniuse. Tim nerikam, ze podporuji jednoho ci druheho. Pouze mi to trochu pripomina ten pristup lidi k ruznym vecem v CR kontra Skotsko ci UK ci USA.

• 46 Jaromír Adámek // Oct 14, 2008 at 2:05 pm     +0

  markonius: a proč jsi mu nenapsal, že tvá nejnižší sazba je 1k/hodinu a že mu to uděláš, ale bude ho to stát 2k?

  Přece jsi mu na to neposlal SMSku:

  “Máš pravdu, samozřejmě si mi zaplatil dost a já si to cením. Bohužel mám svoje priority, například teď mám jinou zakázku co mi bere můj drahocenný čas, takže se musím věnovat svým prioritám.”

  a nebo fakt jo ?

  Nevím, takové jednání mi naopak připadá divné. Třeba hotely se snaží prodat volné kapacity pod cenou. Ekonomicky by bylo lepší mu to udělat za nějakou sníženou sazbu, a nebo v rámci zachování čisté hlavy a nervů…

• 47 Jaromír Adámek // Oct 14, 2008 at 2:10 pm     +0

  Mimochodem nehádat se s policisty je dobrá metoda a opravdu funguje. U nás každý zatlouká a křičí na ně :), tak je člověk někdy tak dojme, že ho většinou nechají jít i bez placení (já tedy předpisy neporušuji, ale co jsem slyšel z rodiny).

• 48 markonius // Oct 15, 2008 at 1:21 am     +0

  Jaromír: Já jsem mu to předtím říkal, ale on pak začal argumentovat, že jsem vydřiduch

  Co se týká snížené ceny, tak já neprodávám zboží, ale svůj čas Možná ekonomicky by to výhodné bylo, ale lidsky si radši zajdu do posilky

• 49 Jaromír Adámek // Oct 15, 2008 at 2:29 am     +0

  Markonius: vydřiduch LOL, já už pro sousedy taky nedělám. Peníze z toho nejsou žádné a jen samé starosti.

  Ohledně času, je opravdu lepší relaxovat, pak by jsi měl problém se koncentrovat i na tu profitabilní část tvých zakázek.

  S těmi instalacemi a spravováním Windows je to u nás vážně sranda, každý si myslí, že když umíš dělat s Windows, tak mu ty jeho spravíš za stovku, či panáka a že u toho ztratíš pár hodin času mu je jedno. Navíc nemají drivery, instalační média, kolikrát je něco kradené (což je pro mě důvod k neinstalaci, protože v případě kontroly ze sebe udělají hlupáky a řeknou, “já nic, to xyz…”). A navíc nemají zálohy, takže jsi jak na minovém poli. Žádná sranda :), žádné peníze, jen starosti. Už pár let všechny lidi posílám do nejbližšího servisu PC, který je tak 5 minut cesty, oni tam ale stejně nezajdou, protože je jim líto tisícovky :).

Napis komentar