Podnikani v USA

Pekne, sice videa nesjizdim, ale tohle jsem si rad projel az do konce.

Osobne si myslim, ze ne mnozstvi informaci, ale schopnost je utridit a vyuzit bude rozhodovat.

A taky si myslim, ze technologicke kyvadlo (vic informaci, vic spojeni, vic vseho-IT) se nemuze pohybovat jen jednim smerem bez toho, aby to neovlivnilo samo sebe.

Nevim, jak s Cinou. Na jednu stranu nejsou schopni (v roce 2008) vyrobit bezpecne auto, na druhou stranu, v cinskem meste Dalian je vedecky ustav, kde v oblasti analyticke chemie pracuje 2 000 lidi. To je asi tolik, kolik je analytickych chemiku v cele Francii.

Doporucuji precist si na tohle tema knizku The Singularity Is Near: When Humans Transcend Biology od Ray Kurzweila. K dostání na Amazonu …

je ale otazka, zda to strasne mnozstvi informaci je v beznem zivote vetsiny lidi potreba… vidim to kolem sebe… uz existujou lidi, kteri zrusili mobil, televizi i internet doma, pouzivaji to jenom v praci a svete div se – ziji si celkem hezky a jeste mi tvrdi, ze nejsou zahlceni elektronickym smetim a stresem…

ja jsem zatim omezil koukani zprav na NOVE (pro Johna: zpravy sama krev) a nepocitil jsem, ze bych o neco prichazel…

Ja som na internete niekedy od 96. Prvy pocitac, resp. nieco co sa tomu blizilo bolo Atari ked som mal tri. Mal som mozno stastie, ze som mal vzdy relativne dobry pristup k technickych zariadeniam.

Vtej dobe existovalo niekolko ludi, ktori boli povazovani za expertov. Ti vedeli takmer vsetko a vzdy som ich obdivoval preto, kolko toho vedia. Ked som sa ja dostal k internetu, moc toho online nebolo. Na irc bolo tak 10 ludi s ktorymi som si mohol aj nieco povedat, chaty trhali rekordy ked mali v jednom momente online 100 ludi. vtedy bolo relativne jednoduche sledovat novinky. vedel som hodne z hardwaru, poznal dost programov a ohuroval moje okolie.

fungujem tak nejak dodnes, snazim sa nevypadnut nejak moc zo ziadnej z oblasti. vedel som, ze nemozem sledovat vsetko, ale myslel som si, ze zvladam mat aspon aky taky prehlad. pred asi rokom som sa rozhodol opat kupit novy pc a tak som par ludom, ktori sa hw venuju napisal asi co by som si kupil. ti ma zasypali otazkami, ci som sa pomiatol. vsetky moje informacie, ktore som o hw mal boli pre nich zastarale a technologie, ktore som chcel uz ani pomaly neexistuju. ked mi poslali oni zoznamy, co treba nakupit, pri vacsine som len s otvorenymi ustami pozeral na to, ako moc sa toho zmenilo. pred tyzdnom som vymienal ramky. 2x2GB DDR2 OCZ stali 75 EUR! Pred niekolkymi rokmi som za 256MB SDRAM dal nieco cez 10 000 a to som sa smial, ako dobre som pochodil.

Rovnako je to aj s informaciami. Kazdym dnom, ked otvorim citacku, dostanem sa do frustracie. Mam dnes uz nieco cez 2000 zdrojov a ja mam dost velky problem sa nimi co i len preklikat, nieto ich aj realne citat. Vyberam si velmi jednoducho niekolko tem, ktore ma aj zaujimaju. Pravdepodobne je cas sa rozhodnut, ktorej oblasti sa budem venovat a zvysok nechat na ostatnych. Dnes uz nie je doba velkych vseznalcov, len malych mravcekov vytvarajucich komplexne informacie.

na jednu stranu hodne strasidelne, na druhu stranu velmi vzrusujuce. dozvedame sa o informaciach, o ktorych sa nasim rodicom ani len nesnivalo, mozno sami ostavame hodne zaskoceni. problem je vsak aj v tom, ze dochadza k urcitej degeneracii vztahov, ale aj samotnych ludi. nikdy nebola chorobovost a nachylnost ludi taka vysoka ako je tomu dnes. od druhej svetovej vojny snad nebola medzi ludmi ani taka zakernost, akej sme dnes svedkami. je to smutne, je to vsak tak. neviem kam to povedie, no som sucastou tohoto sveta a tak sa musim zaradit. mozno by nebolo od veci odstahovat sa mimo civilizaciu, skusit zit jednoduchy zivot. ale dokedy? dokedy sa vam pred dverami objavia buldozery a oznami vam, ze nejaky developer kupil susedne parcely a ide tam stavat nove mesto?

nuz je to realita a s nou sa treba vysporiadat. je velmi zaujimave sledovat co sa vokol deje a som rad, ze som toho sucastou.

trochu o nicem