Podnikani v USA

Kdy je tezke najit motivaci? Existuji dve situace, kdy je tezke najit motivaci. Kdyz se dari a kdyz se nedari.

To o čem píšeš, je samozřejmost v USA. Ale i v Česku lze klesnout na dno. Pak se teprve ukáže co v tobě je. Jestli jsi pouze ve vleku společnosti, nebo tě nějaký tlak jen tak nezlomí. A pokud někdo píše o tom, jak si musí stanovit cíle ( koupě auta ), aby se donutil něco dělat, tak neví co je skutečná motivace. Ta se dostaví, až budete stát s batohem a igelitkou v absolutně cizím městě a budete si muset vyprosit peníze na telefon potencionálnímu zaměstnavateli. Až zaplatíte kauci a nájem za byt s vědomím, že na ubytovně už opravdu ne, ale peníze na jídlo budete mít až o výplatě, kerá bude za sedm dní. Takže až budete sedět o počítače, v teple, s kávou a bude psát o tom jak je hrozně těžký se motivovat, když se musíte rozhodnout, zda jít na diskotéku, do hospody, nebo koukat na film, uvědomte si, že 70% z toho není vaše zásluha a jen se vezete. A až jednou spadnete na dno, tak pak se ukáže jestli zůstanete stát, nebo se zlomíte. Do tý doby řešíte kraviny.

Mně připadá, že jestli člověka ten tlak zlomí nebo ne není až tak předvítatelné a musí se to jen zkusit. Pak záleží na mnoha okolnostech, jak z toho člověk vyjde.

Petr:

"Nakonec je ale schopen (když už je skoro pozdě) vyvinout velké úsilí aby to zvrátil."

Toto je na100% pravda. Člověk vždycky najde nějakou cestu.

Proto bych nějak uměle zrušil el. sítě, ropu a pod, aby lidstvo bylo nucené, co nejrychleji přijít(a uvést do praxe) s něčím novým, co nedevasuje životní prostředí. Protože krátkozrakost "mocnější" části obyvatel světa mě neuvěřitelně se… Hodnota přírodního bohatsví je podle mě totiž nevyčíslitelná.

Nejsem ekolog..;-)

Aj ja som došiel k podobnému záveru – že keď mi je vcelku dobre, tak ma nič nemotivuje na oslobodenie za z "krysieho závodu" zamestnania.

Ale našťastie občas prídu chvíle, keď je to v robote nafigu, a vtedy som síce vytočený, ale zároveň sa aj tak trochu zvrhlo teším, že ma to aspoň motivuje niečo pre svoju ekonomickú slobodu urobiť .

Ono by sa to dalo zhrnúť do vety: Nie je nič horšie, ako keď je ľuďom dobre. ))

U nás v ČR je hlavně hodně populární si říkat, proč něco nejde udělat a nehledat motivaci k tomu, to udělat.

Lidi v Čechách bohužel nemají žádnou motivaci. Třeba jedna z mých zaměstnankyň. Má minimální mzdu jako základ a k tomu až 150 % navíc podle výkonu. Každý měsíc dostává pouze minimální mzdu – dělá totiž lidově řečeno "velký H malý O římskou pětku (V) k tomu NO) . Minulý měsíc jsem se jí ptal proč nedokáže splnit ani ten nejelementárnější úkol. Prý to nejde. Tak jsem si s ní sedl k počítači a ukázal jí, že to jde. To co jsem po ní chtěl za 8 hodin mě trvalo tři hodiny. Hm, řekla. Druhý den opět nestíhala. Nechal jsem jí v práci o hodinu déle než udělala to co měla. Následně jsem se jí zeptal jestli jí práce baví? Prý nebaví, ale co má dělat, když rodiče chtěli aby si ve 25 letech začala trochu vydělávat a přispívala jim na společnou domácnost. Tak jsem jí řekl, že pokud se do týdne nezlepší dostane padáka. Druhý den mi přinesla zákoník práce otevřený na stránce, kde se píše o pravidlech propouštění zaměstnanců. Prý ji mohu propustit, ale musí dostat odstupné (no vida, alespoň tohle ji bavilo). Od té doby každý den kontroluji zda udělala to co má v pracovní smlouvě, a pokud to neudělá, zůstává v práci přesčas do té doby, dokud to nesplní. Ale stejně si pořád plní jenom to svoje minimum a neudělá nic navíc. Hlavně že se rozplývá nad tím jak by chtěla bydlet sama, koupit si vlastní byt… Takhle to vypadá v Čechách. A přitom kdyby chtěla mohla by snadno vydělávat ne 10 000 Kč hrubého, ale 25 000 Kč. Tohle mě na podnikání deprimuje ze všeho nejvíc – ten nezájem lidí o nic a žádná ctižádost nebo touha něco dokázat.

Vembl: Docela jsem se pobavil. Ale opravdu to tak je. Lidem se nechce makat, peníze by ale chtěli. Hlavně že mají ty svoje sny, čeho by chtěli dosáhnout. Myslí si, že to stačí. Že stačí snít a ono se jiím to samo splní. Možná i tohle je problém různé motivační literatury. Hesla typu "přejte si a bude vám dopřáno". Ale že se musí makat, tak to teda ne. Vidím v tom zásadní rozpor českého myšlení a naplňování "amerického snu". My češi jeme totálně jiní, rádi bysme ale měli výhody těch, kteří na splnění toho snu opravdu makají.

Petr a Vembl: V tom ale přesně dochází k oddělení zrna od plev, kdo jen sní a dělá furt stejně a koho ty sny nakopávájí a vedou dále. Nevím proč, ale třeba ve svém okolí mi přijde, že zrna jsou spíše podnikatelé a plev spíše zaměstnanci, u pohovorů vždycky povídají, co všechno by v životě chtěli dosáhnout a po uplynutí zkušební doby se chovají přesně tak, jak píše Vembl (samozřejmě ne všichni).

Jinak Petr to vystihl krásně, když je času dost, proč se honit, pak cokoliv, co člověka donutí makat, i když má čas je imho super. Na někoho funguje bič, na někoho vize. Motivace se samozřejmě liší člověk od člověka, protože každý je v jiné situaci, má jinou minulost a chce jinou budoucnost.