Spousta lidí by chtěla podnikat, ale vůbec neví, v čem by měli podnikat, co by měli dělat. Nevědí, co by mělo být jádrem jejich podnikání.
Mnoho podnikatelů se rozhoduje intuitivně. Nebo ke svému podnikání přišli náhodou, takže se na to nedá spolehnout. No existuje jeden hodně starý a lety prověřený návod, jak vymyslet dobrý nápad na podnikání. Na podnikání, které bude mít smysl. Základy by měl vysvětlit následující obrázek.
Na ose “x”, která je vodorovně a je modrou barvou, se nachází “hodnota pro zákazníka”. Čím více jste na ose vpravo, tím větší má Váš produkt hodnotu pro zákazníka a tím lépe.
Na svislé ose “y”, která je červenou barvou a která vede nahoru, se nachází “unikátnost” produktu nebo služby, kterou nabízíte. Čím více jste nahoře, tím lépe.
BLBOST – je podnikání, při kterém máte unikátní produkt, který kromě Vás nikdo jiný nenabízí – ale, Váš produkt nemá žádnou hodnotu pro zákazníka, takže ho nikdo nekupuje. Například: Nabízíte příšerně smradlavou zmrzlinu s odpornou chutí. Děláte to jenom Vy, a bohužel, takový produkt nemá žádnou hodnotu pro zákazníka a nikdo ho nebude kupovat. Není proto divu, že v takovém případě nemá Vaše podnikání žádný smysl. Je to prostě blbost.
BUBLINA – je podnikání, při kterém nemáte unikátní produkt nebo službu. A navíc tu je dalších 150 lidí, kteří okopírovali stejný nápad. Všichni se předháníte o to, kdo nabídne ještě pitomější produkt (např. smradlavější zmrzlinu s ještě odpornější chutí). No a ani v tomto případě takový produkt nemá hodnotu pro zákazníka, bez ohledu na to, jak moc se ho snažíte nabízet Vy nebo Vašich 150 konkurentů. Výsledkem je jenom Vaše vlastní bublina (řekněme, podnikatelská utopie).
SLEVA – je podnikání, při kterém nemáte unikátní produkt nebo službu. Ke vší smůle stejnou věc nabízí dalších 150 firem. Ale na druhou stranu, Váš produkt má hodnotu pro zákazníka (např. máte dobrou zmrzlinu). Díky tomu můžete úspěšně prodávat. Potíž je v tom, že musíte soupeřit s konkurencí, která nabízí to samé v bledě modrém. V takovém případě máte omezený prostor pro tvorbu zisku a k udržení zákazníka soupeříte o cenu. Například pomocí slev. Pořád je to ale pro Vás pozitivní situace, protože na tomto principu funguje drtivá většina podnikání a dají se tady vydělat opravdu slušné peníze. Čím větší hodnota pro zákazníka, tím lépe. Od počítačů po pastelky.
Max. ZISK – je podnikání, při kterém máte unikátní produkt nebo službu, navíc má tento produkt velkou hodnotu pro zákazníka. Je to ideální stav, při kterém si můžete na trhu dělat co chcete, jak chcete a můžete přitom inkasovat co trh snese. Je to stav, kterého byste se měli snažit dosáhnout.
Pak je tu ten fakt, že Váš nápad můžete posuzovat z mnoha hledisek. Některá si sami můžete vymyslet a sami si tak svůj nápad podrobit vlastní kritice.
Mě by třeba zajímalo, jak na tom bude moje podnikání s životaschopností nebo s možností růstu. Nebudu chtít malé podnikání. Ale to, jak velké bude, ovlivňují zase nějaké faktory. Nejvíce velikost trhu a čas. Tady je opět schematický obrázek.
Na vodorovné ose je “velikost trhu”, tedy počet subjektů nebo lidí, kterým můžu nabídnou svůj produkt nebo službu. Na svislé ose je údaj, kolikrát v čase mohu danou velikost trhu využít. Tedy, údaj o tom, kolikrát mohu svůj výrobek prodat tomu samému subjektu v určitém čase. Zkrátka, jak nízko-vysoko-obrátkový business to bude (vyjádřeno netypicky v otáčkách za minutu).
Dejme tomu, že budu péct rohlíky. Ráno, v poledne, večer, budou ke mě chodit pořád jedni a ti samí zákazníci. Solidn situace pro úspěšný business. Prima věc. Jednomu člověku prodám za rok třeba tisícovku rohlíků (možná i více). Krásné, vysokoobrátkové podnikání. Jenže ouha, můj trh bude překvapivě malý. Bude se skládat jenom z lidí žijících v nedalekém okolí mé pekárny. Težko budu posílat rozvážkové auto na druhý konec republiky, to mi marže z rohlíků nedovolí.
Opačný extrém nastane, pokud budu třeba prodávát lokomotivy. Když budu mít dobré lokomotivy, můžu je nabízet na celém světe. Dokonce bych mohl prodat opravdu hodně lokomotiv, kdyby to nemělo zase malý háček. Tendry/soutěže na nákup lokomotiv vypíše dopravce třeba jen jednou za 10 let. Čili je to typický nízkoobrátkový business. Abych občas nějakou lokomotivu prodal, budu se muset opravdu hodně snažit. Být dlouhodobě v zisku by mohla být docela potíž.
A poslední příklad. Kam byste zařadili Shipito? Má takové podnikání smysl a je životaschopné?
