Category Archives: Cestovani

Miluji cestovani a poznavani kultur (idealne pres jidlo).

Trip report: Amanemu, Japonsko

Jsem nadseny z hotelu Aman. Tak jak se rika uz jsem “amanjunkie”. A kdyz jsem videl, ze se letos otevira novy Aman v Japonsku tak jsem ho chtel okamzite nastivit. Je to Amanemu. Prvni Aman s horkymi prameny, kdy mate k dispozici cely komplex termalnich bazenu a vyvod horkeho pramenu primo na vas pokoj, kde mate svoje privatni lazne.

IMG_4804

Spolecenske prostory – knihovna. Kde si muzete jit cist knizky a posedet.
IMG_4809

IMG_4803

Restaurace. S obrovsky durazem, aby vse bylo naprosto cerstve a co nejvetsi kvalita. 

IMG_4799

IMG_4818Typicky Bento box – obed. Od vseho trosku. 

IMG_4819Tempura.

Ten komplex termalnich bazenu jsem nefotil (nesmelo se). Ale takto treba vypada vana na pokoji. Mate tam kouhoutek na teplou vodu, studenou a specialni kohoutek primo na ten termalni pramen.

IMG_4789

To okno slo kompletne odhrnout, takze se kochate vyhledem na krajinu a zaliv Ago. Dychate cerstvy vzduch, nahrivate se v lecivem pramenu a relaxujete.

IMG_4792

Aman umi vzdy nadherne zakomponovat hotel do prirody. Mate vzdy pocit, ze tam jste pomalu sami. Ve vyhledu nemate dalsi hotelove pokoje. Mate pocit soukromi.

IMG_4793

Takto vypadaji hotelove pokoje z venku. Jsou to takove chatky. A kdyz po arealu chodite tak mate pocit, jakoby to byla nejaka vesnice.

IMG_4795

V ramci hotelu byl i gym, spolecny venkovni bazen a misto na cviceni Yogy. Kam prijdete tak neni ani noha. Ten pocit klidu je asi ta nejvetsi hodnota za kterou platite.

IMG_4808

IMG_4811

Ale tim, ze jel hned mesic po otevreni tak jsem videl ruzne pocatecni bolesti. Kdyz to budete cist, tak si reknete, ze jsem blazen. A ono to fakt tak zni. Jeste na tom nejsem tak, ze bych si to neuvedomoval. Stal se nam treba obrovsky problem, ktery se nam v zadnem jinem Amanu nestal.

Housekeeping (uklizecky) v Amanech vzdy jdou uklidit pokoj kdyz v nem nejste. Treba jdete na snidani. Prijdete zpet a je uklizeno. Jdete na obed. Uklidi znovu. Jdete na vylet. Uklidi znovu. V nekterych Amanech se klidne uklizi, vymenuji rucniky, doplnuji vody nebo minimar klidne 5x denne. Minimalne si myslim, ze to je aspon dvakrat. Normalni uklizeni a pak vecer rozestlat a nachystat vse na noc (zatahnout zaluzie, upravit svetla, nekdy zapali svicky, napusti vanu s certvymi kvety,apod.).

IMG_4780Pokoj nachystany na vecer zatahnute zaluzie. Pripravena postel.

Ale ta pointa je, ze o tech uklizecich nikdy nevite. Nikdy je nevidite. Nikdy vam nebudou klepat na dvere, ze chteji uklizet pokoj.

No a presne toto se nam stalo v Amanemu. Uklizeci nam jednou odpoledne zaklepali na dvere. Rikal jsem si, ze tohle prece nikdy v Amanech neni. Clovek kdyz je na pokoji tak ma absolutni klid a nikdy ho nikdo neprijde rusit. To je i duvod proc se plati takove penize za kazdou noc. Nemel jsem chut se moc dohadovat. Tak jsem jim rekl at prijdou uklidit pozdeji. A napsal email, ktery jsem mel z rezervace.

Kdyz jsme pak sedeli na odpolednim caji a drobnych zakuskach (ktery je mimochodem v cene). Tak se nam prisel osobne omluvit front desk manazer. Pozdeji nas vyhledala generalni manazerka se stejnou omluvou, ze tohle se uz doopravdy nikdy nestane. Ze to je absolutne neakceptovatelne. A kdyz jsme se pozdeji presunuli do Amanu v Tokyu, tak tam uz o tom “pruseru” vedeli taky a rovnou se omlouvali za sestersky Amanemu a ze v Amanu v Tokyu se to urcite nestane.:-)

Co na Amanech porad obdivuji jak vetsina zamestnancu vi kdo jste bez toho aby se vas zeptali. Jdete na sklenicku do baru nebo na obed. Nikdy nebudete podepisovat nejake uctenky. Proste si objednate co chcete a pak odejdete. Zamestnanci vi kdo jste a ucet je vzdy v poradku. I kdyz se jim stal ten pruser se zaklepani na dvere, tak manazer prisel za nami do restaurace a rovnou sel k nasemu stolu. Neujistoval se kdo jsme. Proste vedel ze jde na jisto za nami.

V Amanech vetsinou dostavate darky kazdy vecer. Pri prijezdu nebo odjezdu. V Amanemu to bylo trosku slabsi. Tech darku taky moc nebylo. Mozna je to tim, ze teprve zacinaji a vse ladi. Ale tohle mi teda zas tak nevadilo. Jen to zhodnocuji a porovnavam s pobyty v jinych Amanech, kde ty privitaci ceremonie a darky maji treba velmi promyslene.

IMG_4784Dostali jsme  origami.

Kazdy Aman nabizi tzv. Expericences. Nektere jich maji hodne. Jine malo. Vetsinou se snazi delat tak ze se dostanete dal nez bezny turista. V Amanemu jsem jeli na prohlidku Ise Jingu. Nejsvatejsi misto v Japonsku. Kdybych nebyl liny a vzal si oblek tak bych se dostal i dovnitr chramu. Ale je to doopravdy velmi omezene a bez formalniho obleceni  se tam nikdo nedostane.

IMG_4858 IMG_4862 IMG_4864 IMG_4877

Dalsi experience od Amanemu byla nasteva potapecek Ama. Kteri nam vse sve chatce, kam se chodi ohrivat po tom co se potapi (free diving) a lovi morske potvory, uvarili ty jejich dobroty.

Ta pointa je, ze jite nejcerstvejsi moreske speciality. Uprimne jsem mel problem vsechno dojist. A kdyz mi tento snek (Abalone) spadl na zem, tak jsem byl stastny, ze ho nemusim dojidat. Bohuzel potapecka si toho vsimla jake je to nestesti a hodila na gril okamzite novy.

IMG_4834

Myslim, ze me to spadlo na zem zrovna pri teto fotce. Jinak v chatce byli na obede dalsi asiati. Do nech to padalo a olizovali se jakou dobrotu jedli.

IMG_4832
IMG_4833 IMG_4837 IMG_4838

Tady jsem pry vyhral loterii. Byla to samicka a mela v sobe vajicka.IMG_4839

IMG_4847

Hotel zrovna nemel k dispozici vlastni auta nebo ridice (maji sve Lexus RX coz bych jel radeji, ale nejak to nezvladli), takze nam objednali taxika, aby nas k potapeckam dovezl. Taxikar neni liny a vytiskne si takovouto ceduli, aby ho clovek snadno identifikoval, kdyz ho nekde vysadi a ceka na vas. Tohle jsou proste japonci. Neni jim lito resit takove detaily. A to se mi velmi libi.IMG_4848

V Amanemu jsme byli jen ctyri dny a pak jsme se presunuli do Tokya. Na tech Amanech je dobre, ze vzdy dokazou vse zaridit. Zajistit jizdenky, zavezou vas na stanici a zavolaji do Amanu v Tokyu, aby na nas nekdo cekal primo na stanici. Presne podle cisla sedadla vedeli u jakeho okna stat (vlak zastavi vzdy presne na stejnem miste a vse je oznaceno).

IMG_4892

Takze po prijezdu do Tokya na nas mavali s cedulkou primo do okna. Prevzali kufry a nechali jsme se odvest BMW 7 do hotelu Aman Tokyo.

IMG_20160502_144113

Trip report: Amankora v Bhutanu (Thimphu)

Bhutan na me velmi zapusobil.

Himalaje z letadla

Prvni zazitek bylo pristani na jejich letisti. Je to jedno z nejnebezpecnejsich letist na svete a Bhutan vyzaduje, ze kazde letadlo musi mit na palube jejich vlastniho navigatora. Takze i kdyz jsme leteli privatnim letadlem z Ciny, tak jsme museli udelat mezipristani v Kolkate v Indii. Tam jsme nabrali na palubu navigatora z Bhutanu, ktery mel zajistit aby nas pilot dobre pristal.

Letadlo se naklanelo pekne a pusobilo to, ze jsme docela tesne mezi temi horami. Ale pristani probehlo bez problemu. Jinak letiste v Bhutanu neni uplne trivialni kdyz priletite soukromym letadlem. Maji tam jen dve mista na parkovani pro soukroma letadla. Dost casto se stane, ze nedostanete ani moznost tam zustat s letadlem a pilot musi odletet parkovat nekam jinam.

IMG_3065

Na letisti na nas cekal ridic a pruvodce. Priletelo nas vice, ale kazdy jsme meli sve vlastni auto a ridice. Co me prijemne prekvapilo, ze nas pruvodce sel rovnou za nami a oslovil nas jmenem. Proste si nas vytipoval mezi ostatnimi lidmi jak vychazime z haly a sel na jistotu. Nevim jak to ten Aman dela, ale zamestnanci velmi casto predem vi, kdo jste. Tohle je detail, ale vzdy me to strasne prijemne prekvapi.

IMG_2679

To ze jsme meli pruvodce sebou od prvniho okamziku byla naprosto fantasticka vec. Hned nam zacal vse vysvetlovat o Bhutanu. Cesta do hotelu v Timphu byla zhruba neco pres hodinu. Po ceste rovnou zastavoval na fotky a vysvetloval bhutanske tradice.

IMG_2685

Bhutan je nadherny. Proste takova pohadka. Neni tam zadny Starbucks, McDonalds nebo KFC. Teprve nedavno se zacal trosku otevirat svetu, ale i tak velmi opatrne. Turismus je povolen pouze omezene. Nastevnik musi mit vse zajisteno (ubytovani, stravu, pruvodce) a utratit minimalne 250 dolaru denne. To je podminka na udeleni viza.

V aute nam pruvodce predal nas program a informace. Je to napsane na rucne delanem papiru. Dalsi den jsme nastivili primo tu vyrobu, kde ten papir delaji.

Prijeli jsme do hotelu v pravy cas. Zrovna se konal odpoledni program, kdy mistni tanecnici ukazovali ruzne tradicni tance.

V Amankora zase nebyl zadny check-in jak se normalne v hotelech dela. Kdyz jsme prijeli tak nas privital manazer a par lidi.  Dostali jsme bile saly na krk v ramci uvitaci ceremonie (ty se davaji na krk lidem pri ruznych oslavach nebo kdyz prijede vyznamna nasteva). Zeptali se jestli se rovnou chceme jit divat na predstaveni. Zadny check-in. Jdete si sednout. Nabidli uvitaci drink. Ja jsem se po ceste dozvedel od pruvodce, ze bhutanci tradicne piji tzv. butter tea (maslovy caj), tak jsem si ho hned objednal. Vzbudilo to usmev, protoze to asi nikdy nikomu z turistu nechutna. Ale nebylo to zas tak strasne. Caj ma v sobe nejake byliny  (ruzovou barvu) a je slany.

IMG_2701

Pak jsme se proste zvedli a sli na pokoj kam nas obsluha zavedla. Proste se dodivate na predstaveni. Date si drink. A mezitim nekdo odnese zavazadla. Kdykoliv se zvednete ze zidle tak se tam nekdo objevi kdo vas na ten pokoj zavede a presne vi na ktery. Muzete vypnout mozek. Pokoje v Amankora jsou udelany v takovem severskem designu.  Na pokoji jsou i kamna, kde vam pred spanim obsluha zatopi drevem na tu atmosferu. Normalni topeni tam je taky.

V Aman hotelech vam neustale chodi uklizet. Trosku se to lisi hotel od hotelu, ale v extremnich pripadech prijdou treba do pokoje petkrat za den. Poznal jsem to tak, ze jsem se treba sprchoval a najednou vidim, ze nekdo znovu vymenil rucniky. Nebo prijdou vecer napustit vanu a roznout svicky okolo vany. Jsou velmi casto schopni ustlat postel v den kdy rano odjizdite. Delaji to ale tak, abyste o tom vubec nevedeli. Kdyz odejdete na snidani nebo na nejakou aktivitu tak se uklizi vas pokoj. Nikdo vam nebude tukat na dvere nebo vas nejak rusit. Tohle dokazou skoro dokonale.

IMG_2822Hotel Amankora Thimphu

Kazdy Aman je trosku jiny a nekdy to je matouci. Nekdy za nejakou sluzbu platite extra a jindy je to zahrnute. V Amankora bylo vsechno jidlo i piti (vcetne alkoholu) zahrnuto v cene. Vecer jsme meli zorganizovanou schuzku a drinks s par zajimavymi lidmi. Ambassador Lhatu Wangchuk (autor UN rezoluce Gross National Happiness). S ambassadorem jsem mel velmi peknou diskuzi presne na tema jak propojit ten koncept s kazdodenim zivotem a podnikanim. Intuitivne jsem uz byl na dobre ceste:-).  Ve zkratce je jen potreba si uvedomit, ze to neni jen o tom se honit za cisly, zisky a obraty… Ten zivot i podnikani je komplexnejsi a stesti neni jen v tom, ze jdete porad nekam nahoru za dalsimi cily.

IMG_2725

Povecereli jsme s clovekem co ma na starosti bhutansky olympijsky team. A s manzelem kralovy sestry, ktery v Bhutanu rozjizdi pet novych hotelu Six Sense (krome spousty dalsich aktivit). Bylo krasne osvezeni jak lide pekne mluvi o mistnim kralovstvi a jak kral (otec, ktery nedavno odstoupil), vse velmi dobre v teto zemi vedl. Jeho syn (soucasny) kral je take velmi oblibeny. Bhutan je velmi mala a chuda zeme. Ale je tam citit, ze je dobre vedena. Bhutan ma jen 700 tisic obyvatel a velikost zhruba polovicni jako Ceska Republika. S rozdilem, ze cestovat po Bhutanu trva dny, protoze silnic je malo a jsou ve spatnem stavu. Hodne lidi taky bydli uplne mimo nejake dostupne cesty. Je celkem obvykle, ze farmar vypestuje ryzi a pak jde pesky tri dny na trh v Timphu. Tam pak tyden spi dokud neproda vsechnu ryzi a pak jde tri dny zpet domu.

IMG_2792

Mistni trh v Timphu (hlavni mesto)

IMG_2789

Nejoblibenejsi soucast kazdeho jidla v Bhutanu (chili).

IMG_2788

Bhutan je nesmirne malebny.

IMG_2806

Tohle si lide maluji na sve domy. Prinasi to plodnost a prosperitu.

IMG_2820

Pred nastevou muzea me zastavila mistni televize, abych jim poskytl rozhovor. Davali me otazky co se davaji turistum. Proc jste sem prijel? Jak jste se dozvedel o Bhutanu? Co se vam tady libi? Co bysme meli delat jinak nebo zachovat?

IMG_2815

Moje odpoved byla asi taky hodne typicka. Prosim vse zachovejte zde vsechno jak to je. Nepoustejte sem moc turistu. Nekomercializujte! No jenze to zrovna mladi lide v Bhutanu nechteji slyset. Nechteji zit jako v muzeu. Jenze tohle je presne co je pro turistu atraktivni, ze ma pocit, ze je jako v muzeu, kde jeste neni nic zkazene turismem a komerci. Treba to, ze kdyz mistni chodi do prace nebo na urad tak musi mit oblecen ten jejich mistni kroj. Mladym lidem se to nelibi. Ale presne tohle vytvari nadhernou atmosferu. Predstavte si to v CR kdyby lidi museli chodit do prace v krojich!!!

V Bhutanu lidi velmi veri na astrologii. Je to zalozeno na vypoctech a statistikach. Neodolal jsem a sel jsem do skoly astrologie, abych se dozvedel o svych minulych zivotech, soucasnosti a i budoucnosti. Ty detaily by byly na samostnany clanek. Vyklad trva zhruba hodinu.

IMG_2827

Nechali jsme si take udelat obrad od mnichu na prodlouzeni zivota. Naprosto fascinujici take hodinovy obrad. Tady je mala ukazka. Bylo me hloupe filmovat. Nas pruvodce me povzbuzoval, ze to neni problem, kdyz nebudu filmovat urcita mista (sochu budhy). Tak jsem malou ukazku udelal.

Na zaver jsem odstal pozehnani a porozdaval obalky mnichum.

IMG_2748

IMG_2760

Nastivili jsme i skolu pro mnichy. Kdyz jste treba velmi chudi nebo se vam narodi dite s nejakym fyzickym defektem tak ho rodice casto daji do skoly pro mnichy. Tim, ze ruzne ceremonie jsou velmi zadane tak o mnichy je dobre postarano. Funguje to jako urcita socialni sit. Kdyz vam nekdo umre tak po 49 dnu nechate mnichy at se modli a delaji ritualy pro toho zemreleho. Za to jim musite neco zaplatit a kazdy den donest jidlo.

IMG_2739

Kdyz mate dite, ktere je nejak postizeno a nemuze fyzicky pracovat. Tak tohle je sance jak se uzivi a nebude stradat. Stane se mnichem.

IMG_2769

Zrovna meli hodinu anglictiny tak jsme jim trosku neco povykladali.

IMG_2780

Tento chlapec je reinkarnaci vysoce postaveneho lamy. Nejdrive se trosku stydel a schovaval za dvermi. Pak dostal kuraz. Udelali jsme prednasku o Ceske Republice.

IMG_2782

Byl s nami porad nas pruvodce, ktery prizpusobal program nasim potrebam. Kdyz jsme meli pocit, ze uz mame dost kulturnich zazitku tak jsme se ho zeptali jestli se po obede neda nekde vyslapnout na nejakou peknou prochazku. Vzal nas na vystup k jednomu chramu.

IMG_2844

Stari lide tam travi cely den modlenim a meditaci. Pripravuji se tak na smrt. Odejdou z vesnice. Postavi si nejaky provizorni pristresek v kopci u chramu. Jejich deti jim jednou za par mesicu prinesou jidlo (hlavne ryzi). A oni pak nachazeji mir a klid v tech modlitbach a priprave na odchod z tohoto sveta. Pro nasi kulturu to je dost nepochopitelne.

IMG_2851

Modlitebni prapory.

IMG_2862

Vyhled na hlavni mesto Bhutanu – Thimphu z nasi prochazky.

IMG_2861

Takto si mistni susi maso (ti kteri nemaji lednicku).

IMG_2845

Na prochazce jsme potkali starsiho pana. Ten si s nami chtel povidat. Pruvodce nam rekl, ze to je byvaly ministr zivotniho prostredi. Ten zavzpominal na dobu kdy probihala v Cesku Sametova revoluce. Byl zrovna v Geneve  na nejakem jednani a vykladal jak zastupci z ruznych zemi premysleli jak to dopadne. Velmi zajimava diskuze. Ten Bhutan je strasne mala zeme a clovek ma sanci potkat hromadu zajimavych lidi.

Aman ma v Bhutanu dalsi hotely. Po Thimphu jsme se presunuli do Paro a meli tam dalsi program. Muzete se takto presouvat mezi peti udolimi se stejnym pruvodcem a spat v jine casti hotelu.

IMG_2960

Amankora v Paro (tema na dalsi trip report)

Na rozlouceni vam v Amanu vzdy daji nejaky darek. Ten dostavate i kazdy vecer. A na rozlouzeni pozvali mnicha, aby udelal ceremonii na dobrou cestu.

IMG_2878 IMG_2883