Category Archives: Cestovani

Miluji cestovani a poznavani kultur (idealne pres jidlo).

Je zlaty vek cestovani za hotovost

S tim jak vzrostla popularita cestovani za mile a vylepsila se ekonomika, tak se cestovani za mile zhorsilo. Aerolinky devaluovali nabidky letenke za mile. Na stejny let je najednou potreba mit nasbiranych mnohem vice mil. A rapidne klesla nabidka vyberu letenek, ktere je mozne za mile sehnat.

Lufthansa – najit first class je v podstate nemozne. Jen lide s elitnim statusem snad maji lepsi pristup.
Swiss – stejne jak Lufthansa.
Air France – davaji first class za mile jen lidem s elitnim statusem.
British Airways – taky bida oproti situaci pred par lety.
Cathay Pacific – byvala spousta letenk, obzvlast na posledni chvili. Ted jsou pryc.
Singapore Air – neni to uplne zoufale, ale saver awards jsou taky tezke najit.
Korean Air – posledni stalice, kde je dost letenek za mile.
Asiana – stejne jako Korean Air. Porad dost letenek.
Etihad a Emirates – sem tam se neco najde. Ale zadny nadherny deal to neni.

Ten muj komentar se tyka first class letenek. Treba economy vidim mraky temer vsude.

Na druhou stranu premiove cestovani (business a first class) za hotovost se vyznamne zlepsilo. Jeste pred par lety byly first class letenky prumerne za 13-20 tisic dolaru. Ted se daji sehnat za 5-10 tisic dolaru. Nejlepe jsou na tom letenky, kdy cesta zacina bud z Evropy nebo Asie. Na stejne datumy muzete z Evropy letet do USA nebo Asie prvni tridou za 5 tisic dolaru!!! Me to pripada neuveritelne, ze se da letet za tak malo penez prvni tridou. Jeste si vybirate jakym letadlem chcete letet (A380 apod.). Kdyz date stejne datumy a zacnete stejny vylet z USA tak to bude za 10 tisic a vice.  I to je  porad  levne oproti situaci pred par lety.  Ale je videt, ze zakaznici v USA jsou asi ochotni utracet za cestovani mnohem vice nez lidi v Evrope, ze ty ceny jsou o tolik vyssi.

Aman hotely

Pekny clanek popisujici kouzlo Aman hotelu. Jen mimochodem, zakladatel Aman hotelu ma ceske koreny (jsem hrdy jak jsme dokonaly narod!!).

Par trip reportu jsem o Amanech psal. Nastivil jsem jich uz jedenact. Z kazdeho jsem trip report nechtel delat, protoze citim, ze uz toho je moc i s temi par trip reporty co jsem uz Amanu popsal. Ja naprosto chapu, ze to je drahy hotel a vetsina lidi se do nej asi nepodiva. Ani me neslo o to se nejak chlubit. Jen jsem se do tech hotelu sam nadchnul a kdyz jsem psal trip reporty tak jsem se o to nadseni chtel podelit.

V komentarich u minulych trip reportu treba zaznelo, ze to nejsou realne zazitky. Coz asi tak nekomu pripada. Ja mam naopak presne opacny nazor. V tom clanku co jsem linkoval na zacatku to definovali takto:

Aman is able to do what it does best: make guests feel connected to local cultures. Aman provides the very wealthy a way to interact—at the right distance and with the right handling—with exotic and foreign places but within the cocoon of a five-star hotel.

Tohle je naprosto klicove. Kdyz prijedu do vzdalene oblasti, kde nikdo neumi anglicky, nejsou tam hotely, neni se kde najist, tak jsem jako turista ztraceny. Nejaky zazitek z toho budu mit, ze treba spim nekde po siraku, nekdo se na de mnou smiluje a nekde neco snim. Mozna tomu neverite, ale v mladi jsem cestoval stopem. Treba moji manzelku jsem vzal na cestu stopem do Maroka (jsem si ji tak trosku testoval nez jsem si ji vzal). Pres tri tisice kilometru stopem. Casto bez vody, v horku cekani nekolik hodin u silnice nez nas nekdo sveze, protoze pobliz nic nebylo. Jidlo jen co jsme si nesli v batohach. Low cost. Zadne penize na utraceni jsem nemel. Spani nekde v prikopu. Me to fakt silene bavilo (za mlada). Ale taky jsem treba stravil den chozenim po nejakem marockem meste a neustale hledal kde koupit mapu a mezitim nas vzdy nekdo zatahl do obchodu se slibem mapy a nabizel koberce (a byl nastvany kdyz jsme je nekoupili). No proste to jen pisu jako takovou vsuvku, ze nejsem s tim cestovanim uplne mimo a zazil jsem si cele spektrum. Ale nevim jestli to bylo o tolik realnejsi zazitek (coz si nekteri lidi mysli) nez co zazivam dnes.

Takovychto autentickych zazitku mam trosku mene, i kdyz to k te zemi taky patri, ale je to jen mensina (Indie). 

I uznavam, ze mi preferuji spat v dokonale pohodlne posteli s koupelnou kde tece voda pod proudem a vse je krasne ciste. To je co v Amanu ocekavam a ze nemam zadne neprijemne prekvapeni je i soucasti te vysoke ceny.

Naopak takovychto autentickych zazitku jsem diky Amanu zazil vice. Dostat se na mista, kde neni ani jeden turista (jen par mistnich). Kochat se pamatkami s vybornym vykladem od pruvodce, ktery pak ve vhodny okamzik pripravi domaci limonadu na osvezeni. 

 Kdyz se dostanete na uplne stejne odlehle misto v Amanu tak i kdyz ve vesnici nebude skokro nikdo mluvit anglicky (coz je normalni na spouste mist, kde nejezdi moc turistu), tak mit mistniho pruvodce, co v te vesnici zije a  mluvi anglicky velmi dobre je naprosta vyhra. Uz od posazeni do auta z letiste, vam muze povypravet vsechny mistni zvyky, jak se zije, proste cokoliv vas zajima. Samozrejme vas neco musi zajimat a nesmite se bat ptat!


Pozvanka na indicky caj s cerstvym mlekem od vodniho byka. Tohle jsou zazitky, ktere vam luxusni Aman zaridi.

Rodina a ozraly strycek (ostuda rodiny), kteremu bylo lito, ze ho odhaneli, aby nedelal ostudu, kdyz prisla vzacna nasteva. Tak aspon sedel na plote a maval.

Tohle ma pro me osobne neuveritelnou hodnotu, protoze cestuji a chci rozumet. Jenze kdybych se jen koukal a cestoval s batuzkem, tak proste na takoveho cloveka co by mi vse vysvetloval ani nenarazim. Zboznuji diskuze i o citlivych tematech. Zvlastnostech mistni kultury. O nabozenstvi. Proste doopravdy cokoliv. Proste clovek co na toto neni zvykly tak by se takovemu pruvodci snazil utect, protoze by chtel zazit to “autenticke”. A ja naopak jsem nastvany, kdyz takoveho pruvodce nemam, protoze se citim ochuzen jen koukat na autenticke bez moznosti treba mistni lidi oslovit (a mit nekoho kdo to prelozi). Nechci jen videt, chci rozumet. Taky ten mistni pruvodce presne vi co se hodi a nehodi. Napr. kdy je vhodne fotit a kdy ne. Kdy si sundat boty. Jak se chovat v urcite situaci. Ono se to da sledovat, ale taky je jednoduche se dostat do trapasu, ze proste mistni zvyky neznate.

Tohoto dedecka jsme potkali v Bhutanu pri chozeni po horach. Odesel do hor, aby se mohl cely den modlit a pripravit se na smrt. Bydli tam v male chatrci. Deti mu donesou jednou za tri mesice pytel ryze a kousek masa. Sam si tam pestuje zeleninu. Cim vice se blizi smrt tim vice se chce modlit a pripravit se na ni. A cim dele se tam modli, tim je vice vyrovnany a klidny s tim, ze smrt prijde. 

To jak zminuji v tom clanku, ze jste spojeni s mistni kulturou to je treba kdyz chcete ochutnat mistni jidlo a jste pozvani k nejakemu zemedelci domu, kde v dolnim patre domu jsou ustajeny kravy  a zvirate. A jste pohosteni s dukladnym vykladem o jidle.  Me fakt zajima co mistni lidi ji k snidani, k obedu a k veceri. Jak casto ji maso, apod.

Nasteva u mistniho farmare v Bhutanu a obed.

Aman ma taky svoje chyby. A ne kazdy Aman nabizi ten stejny zazitek. Taky po par dokonalych zazitcich vzroste ocekavani a pak me vadi, kdyz nejaky jiny pobyt neni stejne dokonaly. Proste to meritko se zmeni a divam se na to z jine perspektivy. Ale i pres vsechny nedostatky porad neznam lepsi alternativu jak cestovat a mit ten intimni zazitek s mistni kulturou. Pro lidi co maji obrovske mnozstvi casu a zvladnou se naucit mistni jazyk tak ti zazijou mnohem vice a lepe (kdyz mate cas v zemi dlouhodobe zit tak se tomu nic nevyrovna). Pro ty co maji limitovany cas to je podle me  nejlepsi moznost jak cestovat a poznavat. Ale je potreba byt dusevne pripraven. Umet ptat. Nesmi jen cekat co se mu vsune pod nos. Casto nejlepsi zazitek byl, ze treba pruvodci v Amanu rekneme, jestli bysme nemohli nastivit mistni skolu. A on rekne, ze neni problem a jdeme.

A pak si chcete povykladat se studenty, kteri se uci anglicky, ale kazdy se boji promluvit. A znovu jste radi, ze mate pruvodce, ktery prelozi co je potreba a muzete skutecne komunikovat.

Aman je takova kombinace luxusu a tech kulturnich zazitku. Kdyz se chcete citit jako indicky maharadza, tak vam treba uprostred dzungle udelaji veceri jen pro vas. Jdete po ceste ktera je oznacena stovkami zapalenych svicek.

Protoze to je doopravdy uprostred dzungle, tak tam neni elektrina a jite jen za svetla svicek. Kdyz maharadza sel lovit a prisel cas na veceri, tak sluzebni vysekali misto v dzungli a pripravili veceri.

I v tomto vidim zazitek. Muzikanti hraji k veceri. Sedime tam sami s manzelkou a uzivame si doopravdy jak nejaky kralovsky par.

 

No nejak jsem se rozepsal. Zacalo to tim, ze jsem si cetl ten clanek. A pak jsem se proste nad tim znovu zamyslel, proc to nekterym lidem pripada jako neautenticke a co vlastne na tech Amanech sam ocenuji. At si kazdy cestuje jak chce nebo jak mu vyhovuje. Ale pro ty co maji penize penize a nemaji moc casu, tak toto je podle meho nazoru velmi dobry zpusob cestovani. A jestli mate nekdo nejaky typ jak cestovat jeste lepe (bez ohledu na budget) tak mi nevahejte napsat.