Vzdycky me pripadalo tezke presvedcit nekoho o nejake vizi na podnikani. Dokonce bych rekl, ze je jednodussi to zrealizovat sam.

Garantuji vam, ze i kdybych mel navod na to jak promenit hovna na ryzi zlato (LOL:-)) tak to stejne bude velmi tezke. Obzvlast kdyz ten proces bude vyzadovat i jen trosku namahy a prace.

Bylo by to tezke i kdybych mel dukazy, ze to skutecne jde zrealizovat.

Bylo by to tezke i kdybych ten navod nekde zverejnil bez dalsich podminek. A dal moznost kazdemu si to vyzkouset nebo proverit, ze fakt mluvim pravdu.

Vzdy se najdou ruzni “odbornici” (lidi, kteri maji presvedcivy nazor na vse – i na to cemu vubec nerozumi). A ti reknou, ze by se to melo delat uplne jinak nez navrhujete. To je naprosto normalni a uvidite to u kazdeho podnikani. Vzdycky se najde nekdo kdo je presvedcen, ze se to musi delat presne jinak nez to chcete delat vy.

Dalsi lidi reknou, ze jste uplny diletant a rovnou vas zkritizuji, ze vy to nedokazete udelat.

Pak nekdo rekne, ze problem neni ve vas, ale v tom napadu. Ten napad je spatny a nema smysl delat.

Nekdo vam bude trosku verit, ale stejne se mu nebude chtit delat. Takze i kdyz ho presvedcite tak se mu do toho nebude chtit.

Tohle je realita. A asi je to velmi dobre. Kdyby byli vsichni akcni, tak by to bylo velmi tezke prorazit. Konkurence by byla mnohem vetsi. Takto kdyz je vetsina lidi linych tak vsechno jde mnohem snadneji.

Myslim, ze nastava nova era v pristupu k podnikani.

Internet prinesl otevrenost. Zakaznici maji pristup k informacim o firmach. Maji moznost napsat ruzne komentare a hodnoceni na mnoha webech. Hodnoceni firem se stava velmi dulezite. Firmy se boji, ze jim nekdo zanecha negativni hodnoceni a ztrati spoustu businessu do budoucna, protoze to odradi dalsi zakazniky.

Klasicke velke firmy proti tomu bojuji tak, ze se za kazdou cenu snazi uspokojit zakazniky, kteri si na neco stezuji. Nejlepe jim daji vse zdarma. Je jedno jestli je stiznost opravnena nebo ne. Dulezite je odstranit negativni hodnoceni nebo komentar. Treba hotel okamzite da upgrade do lepsiho pokoje nebo noc zdarma, kdyz vidi nejakou stiznost na Twitteru.

Podle ucebnic podnikani je toto ten spravny zpusob. Zakaznik ma vzdycky pravdu a je lepsi mu vyhovet. Spokojeny zakaznik doporuci firmu dale. Nespokojeny to rekne dalsim zakaznikum a firma ztrati spoustu podnikani. Souhlasite?

Ja nesouhlasim. Je to blbost. K tomu abych napsal tento clanek me vedl tento blog post na Seobook. Prectete si ho. Shrnuje to krasne problematiku tohoto pristupu. Zamerenim veskere energie na nespokojene zakazniky se vase podnikani nikam nedostane. Navic se tito lide velmi rychle nauci jak ziskat vyhody zdarma. Oni to uz dnes umi a vidite na Twitteru nebo blogu jak dokazi vyhrozovat, kdyz jim nejaka firma nevyjde vstric.

Muzete stravit veskerou energii na lidi co si stezuji. Nekteri si budou stezovat  jeste nez s vami zacnou delat business. Takove je nejlepsi hned poslat ke konkurenci a zamerit se na sve nejlepsi zakazniky.Tohle si myslim, ze je skutecne cesta k trvalemu uspechu.

Kdyz se clovek prestehuje do jine zeme tak ma tendenci se citit trosku jako outsider. Amerika je vyborna zeme, kde vas lide skutecne prijmou. Ale presto si porad uvedomuji, ze jsem pred par lety prisel temer s holou prdeli:-). Proste jsem si na vse jeste nezvykl. Mam v zive pameti, kdy jsem se snazil vse budovat. V noci jsem premyslel nad tim co chci v USA dokazat. Snazil jsem se prijit na to jak co nejrychleji vydelat penize.  Chtel jsem investovat do nemovitosti, ale na to jsem ze zacatku nemel finance. Misto abych vymyslel kraviny jak investovat bez penez jsem se radeji vrhl na jejich vydelavani. A prebytek co jsem nepotreboval insvestovat do vlastniho podnikani jsem investoval do nemovitosti.

Za tech par let jsem toho nastradal docela dost. Pozemky, byty, domy, kancelare i sklady. Proste to byla moje predstava a sen co chci delat.  A sel jsem za tim.

U investovani do nemovitosti je nejtezsi ziskat dobre najemniky. Takze jsem v hodne pripadech najemnikem sam sobe. Verim vlastnimu podnikani vice nez nejakemu najemnikovi. Jakmile bude nemovitost splacena tak nemam problem nejakou budovu pronajmout nekomu jinemu. V nejhorsim pripade, kdyz najemnik zkrachuje tak jen prijdu o prijem na relativne kratkou dobu. A hlavne nebudu mit velke naklady ve splatkach pujcek. Tohle povazuji za nejmene riskantni pristup.

Nedavno byla v nasem komplexu kancelarskych budov a skladu schuze vlastniku budov. Je jich tady v arealu 22 a mame spolecnou asociaci. Spolecne totiz platime urcite veci. Treba udrzbu okoli nasich budov. Odvoz odpadu, apod. Hlasovalo se o ruznych vecech. Kdyz ostatni majitele zjistili, ze mame dva hlasy tak prekvapene koukali.

Ty budovy totiz nejsou uplne nejlevnejsi a za par poslednich par let krize byl kazdy rad, ze se drzel nad vodou. Ja jsem byl jednim z prvnich majitelu a na zacatku roku jsem  koupil  posledni budovu co byla na prodej.

Byl to takovy okamzik, ktery si vychutnate a uvedomite si, ze vlastne mate uspech. Vidite to v ocich tech lidi okolo, kteri si rikaji co se deje, ze jim nestacila jedna budova.

K tomu mi  zavolal muj agent jestli tu druhou budovu nechci prodat. Ze ma pro me kupce, ktery ji strasne chce. Puvodne ji totiz chtel koupit, ale dlouho se rozhodoval. Ted zjistil, ze zadna obdobna budova na trhu neni. Zaplatil by naklady a pridal neco navic. Vypada to tak na 100 tisic dolaru. A agent nasel budovu dvakrat vetsi nez oba moje soucasne sklady, ktera se prodava a velmi vyhodnou cenu. Vlastni ji velka firma, ktere ji potrebuje nutne prodat. A co nejdrive. Takze jsou ochotni jit s cenou vyrazne dolu. Ale do dalsiho obchodu se moc nehrnu. Je na to jeste moc brzo.:-)

Libi se mi zpusob jak premysli kluci z 37signals nad budovanim sve firmy. Berou to tak, ze pracuji na svem nejlepsim napadu (Basecamp) a svoji firmu nikomu neprodaji. Staci jim ze vydelaji miliony a nejsou hladovi vydelat jeste vice (treba stovky milionu). Chteji mit pocit, ze delaji co je bavi. Se vsim vyse popsanym se dokazu ztotoznit.

Jedina vec ze ktere bych mel v jejich pripade strach je, co kdyz se do stejneho podnikani treba pusti firma jako Google. Ja jsem drive Basecamp pouzival hlavne na ruzne ukoly (TO DO). Napsal jsem si co potrebuji udelat a zaskrtl kdyz to bylo hotove. Jenze ted to stejne mam v Gmailu (Tasks). Takze jsem stejnou funkci v Bascampu prestal pouzivat. Porad ho pouzivam na dalsi veci, ale v okamziku kdyby mi Google nabidlo dalsi funkce a zdarma, tak asi predplatne Basecampu prestanu platit. V Gmailu je to pro me pohodlnejsi. Nemusim otevirat dalsi WWW stranku. Email kontroluji denne a mit tam navic ukoly se mi hodi.

Je to trosku k  diskuzi jestli ma clovek prodat firmu kdyz se mu dari, protoze nikdy nevi jestli treba konkurent jako Google neprekazi vsechny plany.

Dat dobrou nabidku je velke umeni.

Smlouvat o cenu je jednoduche. Ale doopravdy ucinne je vedet o co prodavajicimu jde. Jakou ma motivaci. A pak nabidnout neco co splni nekterou z techto motivaci.

Funguje to takto v kazde obchodni transakci. Kazda strana ma jine motivace. Ty nejsou vzdy jasne vyditelne. Je potreba na ne prijit. Musi se jit do hloubky. Vedet co muzu nabidnout a co chce druha strana.

Ja nad tim vzdy premyslim a nekolikrat se mi podarilo udelat velmi dobry obchod prave kvuli tomtu principu. Kupoval jsem treba jednu nemovitost a chtel jsem vyjednat nejlepsi cenu.

Prodavajici sel do duchodu a prodaval sve kancelare. Pri prodeji chtel co nejvice vydelat. Zjistil jsem, ze existuje velmi elegantni reseni pro nas oba. Kdyz mu splatim nemovitost na splatky behem nekolika let tak se mu vyrazne snizi dane, ktere plati. Zisk z nemovitosti se rozlozi na delsi obdobi a usetri.

Me se navic nechtelo ziskavat pucjku z banky kvuli velkemu mnozstvi papirovani. Takze prodavajici me dal pujcku (owner financing) a jeste  mel radost kolik usetril. Byla to vyhra pro nas oba.

Funguje to tak na vice prikladech. Kazdy si preje delat dobre obchody. Vzdy premyslejte co muzete nabidnout a co ta druha strana skutecne stoji.

Kdyz me bylo kolem dvaceti let tak jsem mel predstavu vysneneho idealniho zamestnani.  Jezdil bych po celem svete a treba oteviral nejake pobocky. Firma by me zaplatila vsechny naklady. A ja bych takto cestoval  a poznaval svet. Prijel bych na nejake nove misto. Zjistit vsechny mozne informace. Vyridil a vyresil bych co je potreba.

Zadnou takovou nabidku na praci jsem nenasel.

Ted jsem v uplne obracene pozici. Stejnou nabidku mam pro nekoho jineho. Uz jsem to nadhodil v kancelari kdo chce jet rozjet pobocku na U.S. Virgin Islands:-).

Jestlize nas ostrovni vlada schvali na ten jejich economic development program, tak budeme muset otevrit kancelare a najmout lidi. Dam prednost kdyz to bude delat nekdo kdo vi jakou mam predstavu o fungovani firmy. Nekolik takovych lidi mam u kterych vim, ze si rozumime jak co ma fungovat. A pro ne je to je dobra prilezitost si vyzkouset neco noveho.

Poslednich par dnu jsem zaneprazdnen zkoumanim dalsich prilezitosti pro rozvoj v zahranici. Jeden potencialni partner by chtel, aby nektery z nasich zamestnancu pomohl rozjet sklad ve dvou dalsich zemich. Vypada to, ze prilezitosti na cestovani bude vice.

Sem tam nahlednu pod poklicku nejakych firem. Nebo se ke me dostanou informace od nejakeho podnikatele. Po skoro 10 letech podnikani v USA me stale prekvapi jak maly trh je CR.

Kdyz podnikate na takovemto malem trhu tak premyslite uplne jinak. Prizpusobujete se. Podle me ho nazoru dochazi k uricte deformaci. Dokud nezazijete neco jineho tak si to neuvedomujete.

Ale to podnikani je skutecne uplne o necem jinem. A da se to tezko vysvetlit. Nechci rict, ze podnikat na vetsim trhu je jednodussi. Protoze neni. Kdyz nebudete mit dobry produkt a mate kolem sebe vetsi konkurenci tak je to mnohem tezsi.

Ale kdyz jste v necem aspon trosku lepsi tak vas ten vetsi trh mnohonasobne rychleji odmeni za vase usili.

Kdykoliv se vratim z nejake dovolene tak mam v sobe pocit vdecnosti. Vdecnost za to, ze firma funguje i beze me. Ze zamestnanci vyresi problemy, ktere se objevi. Vdecnost za to, ze nejsem nejak potreba. Vratim se zpet a hlavni rozdil je v tom, ze je vydelano vice penez. To vidim jednoduse na bankovnim ucte. Tohle je fantasticky pocit.

Kdyz je clovek v kazdodennim shonu tak si tohle vsechno ani poradne neuvedomi. Nevidi, ze ma kolem sebe lidi, kteri jsou schopni delat vsechno co delam ja. Ono se to casto ani neprojevi dokud neodjedu. Tim, ze jsem pryc tak jsou vsichni nuceni vse resit bez me ucasti.  A najednou se zjisti, ze vlastne ani nejsem potreba.

Na to je jednoduchy navod. Dejte mu sanci podvadet. Prestante ho kontrolovat. Dejte mu volnost. A pak sami uvidite jak vyuziva svuj cas a co vlastne v praci dela.

Vetsina lidi poctive pracuje bez ohledu na to jestli je nekdo kontroluje. Nekteri lide hledaji moznosti jak co osidit. A je relativne jedno jestli je nekdo kontroluje nebo ne. Kdyz jsou kontrolovani tak se snazi sve chovani zakryt. Kdyz nejsou kontrolovani tak o to drive poznate jaci skutecne jsou.

Sem tam se tady diskutuje jak najit manazera pro svou firmu.

Mam k tomu par komentaru:

1. Vzdy dam prednost povysit nekoho kdo pro me uz pracuje na manazera nez najmout nekoho “z venku”.

Je tam ciste prakticky duvod. Pokud clovek dokonale nerozumi jak firma funguje tak nebude mit u podrizenych respekt. Jak muze manazer rikat jak by se melo pracovat, kdyz to sam nevi? Musi vedet jak resit problemy. Jak se co dela. Jaka je strategie a zajem firmy. Tohle se neda naucit za par dnu nebo tydnu. Trva to mnohem dele pochopit. Clovek co pro firmu pracuje delsi dobu ma mnohem lepsi znalosti nez najmuty manazer co prisel z jine firmy.

2. Jak poznat koho povysit

Toto souvisi s bodem jedna. Clovek ktery vi jak se ma vse delat, tak aby to bylo v zajmu firmy, ma zakladni predpoklad k tomu, aby mohl ridit a sdelovat tyto informace dal. Dost casto se to samo vykristalizuje. Firma se rozsiruje a najednou vidim koho se ostatni zamestnanci chodi ptat, kdyz je nejaky problem. Vidim kdo dela dobra rozhodnuti. Funguje pravidlo prirozeneho vyberu vudce. Takoveho vudce pak staci jen podporit. Jeste rychleji se to  pozna kdyz se stane nejaky problem. Ten kdo dokaze vzit iniciativu a vyresi ma predpoklady se stat manazerem.

Kdyz jsem prijel do USA tak jsem zacal podnikat v Las Vegas v Nevade.

Stale to povazuji za jedno z nejlepsich mist kde zacit (mala byrokracie).   Nejdrive jsem podnikal z domu a pozdeji mel vlastni kancelar. Krok za krokem jsem vse budoval a mel cely vyvoj pod totalni kontrolou. Nejdrive jsem uplne vse delal sam. Vyzkousel jsem si osobne kazdou cinnost ve firme. Zamestnal jsem prvni zamestnance. Kazdy den jsem se naplno venoval  fungovani firmy.

Pak jsem zkousel delat experimenty jestli firma bude schopna fungovat bez toho, abych na vse porad dohlizel. Zacal jsem jezdit casto pryc na kratke dovolene. Nejdrive prodlouzene vikendy. Ve stredu nebo ctvrtek jsem zmizel z kancelare a vratil se do prace v pondeli. Delal jsem to tak, ze jsem nikomu v kancelari nic nerekl. A cekal jsem jestli me budou potrebovat a telefonovat. Nebo jestli se v pondeli vratim do prace a bude to jako, ze se nic nestalo. Casem to zacalo fungovat tak, ze jsem odjel a nebyl jsem potreba. Nikdo mne nevolal a vse fungovalo jak ma. Najednou jsem nebyl potreba nezbytne k tomu, aby firma fungovala. V tomto pristupu byl docela minimalni risk. Kdyby se nahodou neco nestihlo udelat na konci tydne, tak jsem v pondeli byl vzdy zpet a mohl to doresit. Ale zaroven jsem dal zamestnancum prilezitost resit samostatne problemy.

Dalsi experiment byl jak bude kancelar fungovat kdyz se uplne odstehuji do jineho mesta. Chtel jsem jit bydlet nekam k mori a planoval jsem se prestehovat.

To byl muj dalsi velky experiment, ktery jsem zrealizoval v roce 2005. Nejdrive jsem mel naplanovano, ze budu kazdy tyden nebo ctrnact dnu letat do kancelare v Las Vegas a vse kontrolovat. To jsem chvili delal. Pozdeji jsem zjistil, ze to neni potreba a firma funguje i bez me ucasti. Vzal jsem to do extremu a treba rok jsem se v kancelari neukazal. Nic se nestalo. Krome toho, ze jsem treba neznal nektere zamestnance, kteri pro me pracovali:-). Ale vse fungovalo dal. Tohle nevypada nejak zavratne kdyz to popisuji, ale verte mi, ze me to stalo spoustu sebeovladani. Mam takovy ten pud majitelu, kteri chteji vsechno kontrolovat. Ale zaroven jsem i trosku liny a nerad travim cas cestovanim v aute nebo letadle (krome dovolenych). Byl jsem mile prekvapen jak lidi, kteri pro me pracuji jsou schopni samostatne pracovat a resit problemy, kdyz dostanou prilezitost. A ta  prilezitost byla ta situace, ze jsem nebyl k dispozici. Kdybych totiz v kancelari byl a nejaky problem by se objevil, tak bych byl prvni co by ho resil. Kdyz v kancelari nejsem tak se objevi nekdo jiny, kdo problem vyresi.

Takto i vidim z koho muzu udelat manazera. Kdyz jsem se totiz odstehoval tak jsem zadneho nemel. Nevedel jsem totiz komu to delegovat a nikdo nemel sanci se projevit dokud jsem v kancelari byl. Jenze jak jsem se odstehoval tak jsem najednou jasne videl na koho se muzu 100% spolehnout. Je to neobvykly pristup, ale me fungoval.

V tom okamziku jsem si rikal, jak je to fantasticke, kdyz firma dokaze fungovat, aniz by majitel porad na vse dohlizel a byl osobne v kancelari. Samozrejme vzdycky se daji najit nejake mouchy, ale celkove to beru za velky uspech, ze to tak jde skutecne zaridit. Tohle je presne neco co vas v nejake business skole nenauci. Dokonce to je proti proudu mysleni spolecnosti. Podnikatel, ktery ma firmu a zamestnance ma prece byt ten upoceny a uhoneny clovek co je v kancelari mezi prvnimi a odchazi posledni. Takto si mysli naprosta vetsina spolecnosti, ze to tak funguje. Kdyz v kancelari neni tak hned musi najmout nejakeho manazera, aby na dohlizel na zamestnance. A cim vice zamestnancu tim vice starosti. Ja to vidim presne obracene.

Ale i v Americe znam lidi co podnikaji a treba 7 let nebyli na zadne dovolene. Maji pocit, ze musi byt kazdy den v praci a nad vsim porad dohlizet. Myslim si, ze to je na kazdem podnikateli jak si to zaridi. Nerikam, ze to je jednoduche. Ale jde to. Kazdou firmu si muzete vytvorit ke svemu obrazu. Proste tak jak vam to vyhovuje. Cim vetsi naroky mate tim to asi bude vice prace (a vice kreativniho mysleni). Ale jde to. Tezke je prekonat ten svuj vnitrni strach a pochybnosti.

Ale to me nezastavilo v experimentovani. Vyzkousel jsem si jestli dokazu rozjet nejake podnikani v uplne jinem meste, aniz bych tam nejdrive osobne byl a sam to rozjizdel. To bylo moje podnikani v Memphisu – Ofiplex.

Ze zacatku to byly trosku nervy, ale dnes uz taky vse dobre funguje. Chtel jsem videt jestli nekdy budu chtit rozjizdet ruzne pobocky v ruznych mestech USA jak se to dela. Byla to zajimava zkusenost. Resit vse na dalku neni jednoduche. Obzvlast kdyz poradne neznate lidi, ktere tam najmete. Ale jde to.

Zasluhu na tom uspechu ma i americke prostredi. Zakony a pravidla jsou v ruznych statech Ameriky velmi podobne. Takze jakmile se clovek nauci podnikat v jednom state tak dokaze podnikat i v nejakem jinem. K tomu se prida pozitivni pristup americanu ve smyslu, ze vsechno jde (pro reseni problemu). A take loajalita zamestnancu. Za ty roky se mi nestalo, ze by se nekdo snazil  zalozit vlastni firmu a konkurovat mne. Nebo me nejak okradl. Mozna mam strasne stesti na vyber zamestnancu. Musim to zaklepat. Zatim me zadny zavazny problem nepotkal.

Tak a ted premyslim jestli treba nekdy nastane doba budu delat dalsi pobocky treba v uplne jinych zemich. Zrovna na Shipito by to k tomu jednou mohlo prijit, ze by stalo za to udelat pobocky mimo USA. Zatim to na me pusobi docela hrozive. Treba Kanada, Australie by asi byly relativne jednoduche. Ale nejake asijske zeme jako Cina nebo Japonsko si moc nedovedu predstavit. To muze byt docela slozite. Pochopit zakony a zpusob jak podnikat. Amerika mi ted pripada strasne jednoducha. Mnohem jednodussi nez podnikani a pochopeni zakonu v CR. Premyslim jake to asi je podnikat nekde jinde a jestli k tomu nekdy dojde, ze si to vyzkousim.

Nemam rad business plany. Hlavni duvodem je, ze pro me maji malou informacni hodnotu. Neda se moc odlisit realita od predpokladu. Seth Godin znovu presne uderil svym clankem na prave misto. Ve tomto clanku navrhuje jak by se meli delat business plany.

Sekce business planu by mely byt nasledovne:

• Pravdy
• Predpoklady
• Alternativy
• Lide
• Penize

Ma to skutecne svoje kouzlo. Jde to k jadru problemu. Kdybych nekdy investoval do startupu tak bych daval prednost videt ten business plan v teto forme.

Pravdy

Zde je popsano vse presne jak to je. Skutecne jen presne a pravdive informace. Kdyz vidim, ze jsme schopni se shodnout na teto sekci tak vim, ze to je prvni krok k uspechu.

Predpoklady

To je sekce kde napisete vase predpoklady. Co se bude dit jakmile rozjedete vase podnikani, kolik penez vas to bude stat, jak vas vyrobek/sluzba ovlivni trh, … Klasicke business plany jsou plne techto predpokladu. A je jasne, ze  se tyto predpoklady doslova nevyplni. Proto je nutne mit dalsi sekci.

Alternativy

Tady resite co budete delat kdyz se nevyplni vase predpoklady. Co kdyz nic nevyjde co si planujete. Co se stane a co budete delat.

Lide

Kdo je v teamu. Nejde o to pridat zivotopisy, ale popsat schopnosti uvedenych lidi. Ukazat jejich zkusenosti a minule uspechy.

Penize

Kolik penez potrebujete, jak je utratite, jak bude vypadat cash flow, profit & loss statement, balance sheet, exit strategie, apod.

Jestlize nekoho zajimaji podrobne informace o podnikani na U.S. Virgin Islands tak se podivejte na tento clanek: More than great beaches.

Je to asi nejlepsi vysvetleni celeho programu pro legalni snizeni dani. Co ocekavat. Co je potreba splnit. Nektere podminky vypadaji prisne, ale daji se zaridit ruzne vyjimky. Udajne v tom neni problem nejakou vyjimku zakomponovat do zadosti. Treba pro pripad, ze se firma rozjizdi a nemuzete vytvorit 10 pracovnich mist. Klidne muzete mit jen par zamestnancu a ziskat na to vyjimku.

Je to skutecne velmi lakava moznost. Nejvice se mi libi, ze to neni nejaka sediva zona. Oficialni program. Idealni pro lidi, kteri podnikaji (nebo chteji podnikat) v USA. Usetrene penize na danich jsou obrovskou konkurencni vyhodou.

Dalsi vyhodou je, ze na U.S. Virgin Islands muzete mit plne funkcni PayPal ucet. Kdyz rozjedete e-komerce firmu, tak je PayPal klicovy na prijimani penez. V zadne offshore lokalite plne funkcni PayPal ucet nenajdete.

Hodne casto pisu o tom jak je dobre delat vice veci najednou.  Jedne aktivite se zrovna nedari, ale neco jineho muze najednou zacit fungovat vyborne. I kdyz se sebevice snazime tak ne vse muzeme ovlivnit. Muzu pracovat velmi tvrde, ale ekonomicke podminky me muzou zkrachovat. Ale v jinem podnikani muzu mit ve stejny okamzik uspech.

Nesmi se to ale prehanet. Jednou za cas je potreba velmi kriticky zhodnotit co ma smysl delat  a co ne. Argument typu, ze me to stalo uz hodne casu a penez neni idealni. Casu mame vsichni malo. Kdyz ho nevenujete spravnym smerem, tak si taky skodite. Jen to neni moc vyrazne videt.

Duvody proc rozjet neco noveho se casem meni. To co melo smysl pred par lety dnes muze vypadat jinak. Tohle se vztahuje i na ruzne sluzby nebo mensi projekty v ramci firmy.  Udelat zmeny je tezke. Setrvacne delat porad to stejne je jednodussi. Taky s tim trosku zapasim kdyz premyslim nad ruznymi aktivitami co delam:-).

A to takove, ze bych ani netusil, ze existuji. V komentarich casto vidim, ze lide maji strach budovat firmu kvuli personalnim problemum (se zamestnanci). Mysli si, ze cim vetsi firma tim vice starosti. S tim mam obracenou zkusenost. Cim vice lidi, tim vice se ztrati, kdyz nahodou nekdo nepracuje na 100%. Cim vetsi firma tim vice muzete mit lajdaku a porad to bude fungovat (nerikam, ze to je dobry zpusob jak podnikat). Ale je to tak. U male firmy staci jeden nespolehlivy zamestnanec a ohrozi to celou firmu. Treba u firmy, kde je pouze majitel a jeden zamestanec. Majitel onemocni a zamestnanec neprijde do prace. A firma nefunguje.

Takze problemy se zamestnanci nejsou nejak vyznamne. Ale objevuji se jine veci. Treba me prekvapilo, jak funguji tzv. merchant ucty (prijimani platebnich karet).

V USA maji firmy co poskytuji merchant ucty sva pravidla podle kterych posuzuji risk. Kdyz vam vyrazne stoupne obrat tak se stavate vice rizikovym zakaznikem. Misto gratulaci a lepsich podminek se muzete potkat s obracenym pristupem. Merchant firma vam treba bude chtit zadrzovat vice penez jako zalohu.  Nebo zvedne poplatky. Budou po vas chcit vice dokumentu (danova priznani, par mesicu vypisu z banky). Najednou vas zacnou sledovat a mit strach.

Ta prvni hranice je, kdyz prijimate pres milion dolaru rocne pres platebni karty. To je jeste relativne jednoducha hranice, kdyz staci dodat par papiru navic. Horsi je magicke cislo pres 3 miliony dolaru pres kreditky. Jen pro upresneni bavim se jen o 100% online transakcich. Ty jsou povazovane za mnohem riskantnejsi nez platby nekde v obchode, kde ma zakaznik kartu u sebe. Merchant firmy vam zacnou pitvat kazdou vetu co mate na webu a hledat “red flags”. Nesmite mit moc refunds (vraceni penez). I kdyz vracite penize legitimne, tak pro merchant firmu je to znameni, ze jsou zakaznici nespokojeni a musite jim vracet penize. Nesmite mit chargebacks (ze lidi zavolaji na kreditku, ze chteji penize zpet). Kdyz vam chargebacks presahnou treba 1% z transakci tak vam merchant ucet uplne zrusi.

Merchant firmy maji temer paranoidni strach. Kdyz jsem se o tom s nimi bavil, tak tvrdi, ze je to pro ne pry obrovsky risk pracovat s online firmami s velkymi obraty. Ze pry ten merchant processor nedostane penize od bank az 1-2 mesice (nevim jestli tomu verit) a vlastne ty penize pujcuje me firme. Zakaznikovi jsou penize strhnuty hned, banka si je pry drzi dost dlouho, firma (ja) dostane penize behem par dnu a merchant processor pry ceka tydny az mesice. Kdybych zkrachoval tak muzou prijit o spoustu penez.

Za tri tydny se jedu podivat na U.S. Virgin Islands. Chystam se znovu potapet. Meli by tam byt nadherne podminky. Tepla voda a krasna mista.

Mam domluvenou schuzku se zastupcem z U.S. Virgin governmentu projednat vstup me firmy na jejich uzemi:-).  Dnes mi po telefonu rekli, ze maji krasny industrial park u letiste, kde me muzou nabidnout sklad pro Shipito za velmi vyhodnych podminek. Vylozene se snazi nalakat firmy.  Zastupce te vladni agentury pro ekonomicky rozvoj me dal na sebe mobil at mu kdykoliv zavolam s otazkami. Byl velmi ochotny vse detailne vysvetlit a jake vyhody bych ziskal, kdybych tam otevrel firmu.

Ma to ale hacek USVI je sice soucasti USA, ale zaroven je to takova rozvojova zeme uprostred Karibiku. Krasne pocasi, krasna priroda, ale spousta veci nefunguje tak jak je clovek zvykly z USA  (nebo presneji z Kalifornie v mem pripade).

Neco co resim normalne par hodin muze trvat dny nebo tydny. Obycejne veci budou slozitejsi. Pracovni moralka bude horsi.

Dalsi hacek je, ze pro maximalni benefit bych se musel na USVI doslova prestehovat (travit tam min. 6 mesicu v roce). V teorii to zni fantasticky. Odstehovat se na krasny ostrov v Karibiku. Koupit si dum primo na plazi. Divat se na zapady slunce. Jit si s harpunou ulovit rybu k veceri. Uzivat si vodnich sportu.  Ale realita byva horsi. Pres vikend jsem cetl pribehy lidi co se stehuji na USVI.  Zajimave informace. Treba jak na kazdou hloupost cekate. V bance pred vami stoji sest lidi a nikdo nikam nespecha. Stojite treba hodinu a pul ve fronte. Na toto uz nejsem moc zvykly. Tempo zivota mam ted o dost rychlejsi. Co je lepsi nevim. Ale abych se na takovem ostrove za pul roku nezblaznil:-).

Ta druha strana mince je, ze rozjetim pobocky bych usetril dost penez. Takze misto blogu PodnikanivUSA.com bude mozna PodnikaninaUSVI.com?:-).

Prectete si tento clanek Consumer debt is not your friend od Setha Godina.

Jestli se vam to nechce cist tak tady je ta nejdulezitejsi myslenka:

Pujcuj si penize pouze na veci, ktere porostou na hodnote. Pujcuj si penize, kdyz to zlepsi produktivitu a pomuze vydelat jeste vice penez.

Nepujcuj si penize na veci, ktere klesaji na hodnote.

Uplne jednoduche pravidlo. Staci podle neho delat kazdodenni rozhodnuti. A budete na tom dobre. Fakt verim, ze uspech je o nasledovani  jednoduchych pravidel. Ale je nutne se podle nich ridit kazdy den.

Pred par roky jsem zacinal doslova s “holou prdeli”:-). Malicka firma s par zamestnanci. Poznavam, ze se pomalu dostavam do stredniho nebo velkeho businessu. Treba podle toho jak se me snazi firmy “uplacet”.

Dostal jsem pozvani jestli nechci jit na basebalovy zapas Dodgers proti Rockies tuto sobotu. Pozvanka do privatni suite, kde se divate na hru z luxusniho boxu s obcerstvenim. Hadejte od koho. Dva listky zdarma.

Od Bank of America. Jsou sponsorem Dodger stadionu. Maji tam nejaky luxusni box do ktereho pak zvou klienty, ktere chteji potesit.

No moc se me nechce, kdyz si uvedomim jaci to byli tlacici. I kdyz zazitek by to mohl byt zajimavy.

Pred par mesici jsem byl takto pozvan na podobnou akci od FedExu. Chteli mi zaplatit letenku a hotel tentokrat na hru  basketbalu. Melo se letet do Dallasu a soucasti bylo i trenink “one on one” s nejakou NBA hvezdou. Chudaci hraci co musi pro sponzory delat:-).  Zrovna jsem byl na dovolene, takze toto me uteklo a mel jsem docela chut jet.

Nic si nenamlouvam. Porad jsem strasne mala firma (na americke pomery). A tohle jsou jen takove male naznaky. Jen tak trosku pricichavam jak to asi funguje ve velkych firmach. Kolik penez se utrati na to, aby se takto “podplaceli” klienti. Na jake akce muze asi clovek takto zdarma jezdit, kdyz je ve vedeni skutecne nejake vyznamne firmy. Myslim, ze toho je urcite hodne.

Na jednu stranu si rikam, ze to je super takto neco vyuzit, ale zaroven se mi nechce travit cas s lidmi, kteri mi nejsou zas tak blizci. Asi jsem divnej.

Ruzne offshore spolecnosti jsou docela proflaknute. K tomu se stupnuje politicky tlak, aby se znemoznilo jejich vyuzivani k danove optimalizaci. Mit nejake faktury v ucetnictvi ze znamych offshore lokalit je “red flag”, ktery muze prinest potencialni problemy s financnim uradem.

O to zajimavejsi jsou oficialni programy, ktere vytvorila americka vlada na podporu ekonomiky v U.S. teritoriich  jako je treba U.S. Virgin Islands.

Vytvorite novou firmu, ktera pomuze k rozvoji mistni ekonomiky (nova pracovni mista a primerena investice) a muzete ziskat tyto vyhody:

Mate klasickou americkou firmu. Americke zakony a fungujici system (soudy, zakony, apod.).

• Ziskate 90% redukci na federalnich firemnich danich.
• Majitele si muzou nechat vyplatit dividendu a ziskat take 90% ulevu. Dan z dividend je v USA 15%. Takto zaplatite pouze 1.5%.
• Kdyz neco budete dovazet do USA a protahnete to pres U.S. Virgin Islands tak neplatite bezne clo. Clo je snizeno na pouze 1%.
• Kdyz budete dovazet vyrobky, ktere jsou ze 70% slozene a udelate zbytek kompletace na U.S. Virgin Islands tak muzete oznacit vyrobky jako Made in U.S.A.

Podminkou pro tyto vyhody je, ze prijem vasi firmy bude mimo uzemi USA. Vetsina americkych firem toto nemuze vyuzit, protoze maji zakazniky prave v USA. V podstate kdokoliv ma zakazniky po celem svete (mimo USA) takto muze naprosto legalne minimalizovat danovou zatez.

Zrovna nad timto vazne uvazuji.

Cekal jsem  na nazory pod clankem o riskovani a zkusim k tomu ted neco pridat.

Kdyz jsem rozjizdel Shipito tak to vubec nebylo o nejakem riskovani. Spise obracene. Vedel jsem, ze mam ve skladu nejake misto navic. A hledal jsem jak minimalizovat risk v dobach kdy se kola moc neprodavaji. Slo mi o to najit dalsi prijem, ktery by doplnoval prijmy z prodeju kol. To ze se z Shipito rozjel velky business neni zasluhou nejakeho velkeho risku z moji strany. Bylo to obracene. Premyslel jsem co delat, kdyz prodejem kol nevydelam dostatek penez.

Kdybych se mel rozhodovat nad popsanou situaci v predchozim clanku tak do takoveho rizika (50% sance) nepujdu! Uspech neni o tom, delat velke riskatni kroky. Je to spise o nedramatickych mensich rozhodnutich, ktere se delaji kazdy den.

I kdyz si myslite, ze to delate opatrne tak vam garantuji, ze budete riskovat. Nikdo nedokaze odhadnout jake vsechny mozne prusery ho cekaji kdyz zacne podnikat. I velmi opatrny pristup prinasi infarktove situace, kdy vam budou sedivet vlasy na hlave.

Neznamena to, ale zase byt super opatrny a mit na vse vymluvu proc to nedelat. Ono se da spousta problemu vyresit a vymyslet tak, aby ten risk nebyl tak velky. Jen to vetsinou stoji vice prace a premysleni.  Muzu vybudovat firmu temer bez penez. Nebudu tolik riskovat svoje nebo cizi penize, ale da to vice prace.

Ale cela ta debata o riskovani je subjektivni. Kazdy pozaduje za riziko neco jineho. Ja muzu rict, ze neco risk neni a jinemu to bude pripadat jako obrovsky risk.

P.S. Firma, ktera funguje temer sama neni mytus! Da se to tak zaridit.

Dneska jsem stravil hodinu na telefonu. Poslechl jsem si sales pitch od Davida Dostala, proc bych mel udelat kseft s Centralway. Co me dorazilo byl ten zaver. Za 20% podil v Shipito by mi dali jeden dolar.

Moje otazka byla proc nenabidnou nejakou ferovou hodnotu? Treba tu valuaci spocitat hodne realisticky (a klidne pesimisticky). Cetralway tvrdi, ze svym vstupem do firmy okamzite zvednou hodnotu firmy. A take, ze ji dokazi prodat za mnohonasobne vice nez jak jsem schopen prodat sam. Dejme tomu, ze to je vsechno pravda, tak proc se bat koupit podil za vice nez dolar?

Kazda firma ma nejakou hodnotu. Vypocitat se to muze ruznymi metodami. Treba nasobek zisku.  Predpokladam, ze kdyz firma vydelava penize, tak nejakou hodnotu urcite ma.  Centralway do ni vstoupi a za par let proda za 10 milionu.  To zni super, ze? Kdybych byl investorem a skutecne bych tomu veril tak se nebojim za ten podil zaplatit. Vedel bych, ze zvednu cenu diky svym schopnostem. A ze prodame za vic. Neni duvod trvat na prevodu podilu za jeden dolar. Kdyz bych firme vubec neveril tak ji neni duvod kupovat. Ani za ten dolar.

Jejich hlavni proti argumentem je, ze to takto delali vzdycky. Jenze to pro me neni dobry argument. Ja zase neprodavam podily za $1. Takze taky to tak delam vzdycky. Vyslechl jsem si tu nabidku a na zaver jsem onemel. Skoro minutu jsem nebyl schopen nic rict. Tak moc me ta nabidka zaskocila.

47% lidi v USA neplati zadne federalni dane z prijmu.

Me se tohle zda naprosto neuveritelne. Vetsinou jde o lidi s mensim prijmem. Napriklad rodina s dvema detmi a  rocnim prijmem $50,000 nezaplati za rok 2009 zadne dane z prijmu. Rika se, ze kapitalimus je tvrdy. Obzvlast image USA tak vypada. Ale neni to vrchol, kdyz lide s mensim prijmem nemusi platit zadne dane? Podle meho nazoru ten prijem neni zas tak strasne maly. Zkuste si to srovnat s CR. A k tomu je hodne veci v USA pomalu levnejsi nez v CR. Treba koupit si dum ve vetsine mest je urcite levenejsi v USA nez v CR.

Ze zacatku byl nejvetsi nakladem meho podnikani v Kalifornii ten muj sklad. Komercni nemovitosti v Jizni Kalifornii jsou hodne drahe.  Je jedno jestli clovek pronajima nebo kupuje. Ale ceny tady muzou byt mnohonasobne vetsi  nez nekde jinde v USA.  Logicky by mohlo vypadat, ze je lepsi podnikat v uplne jinem miste. Nekde kde je o dost levneji. Jsou mesta v USA, kde se da koupit nemovitost za desetinu ceny. Ostatne s tim mam vlastni skusenost. Kdyz jsem kupoval Ofiplex v Memphisu tak jsem platil pod $30 za ctverecni stopu. Podobna nemovitost by v Los Angeles nebo Las Vegas stala $200-$300 za stopu.

Jenze casem se vsechno muze zmenit. Puvodne jsem si myslel, ze ta nemovitost bude vzdy mym nejvetsim nakladem. Ale ted to je jinak. Nejvetsim nakladem jsou mzdy. S rostoucim poctem zamestnancu je castka na vyplaty mnohem vetsi nez naklady na nemovitost.

A ted vstupuje do hry uplne neco jineho. Produktivita. Kdyby se zhorsila produktivita prace treba o 10-20% tak me to stoji vice nez naklady na sklad. Treba to, ze muzu do kancelare jezdit kazdy den (a je to par minut od meho domu) ovlivnuje produktivitu. Moji zamestnanci v Las Vegas nebo Memphisu maji mnohem vetsi pohodu, kdyz jsou bez dozoru.

Produktivitu ovlivni i pocasi. Kdyz je venku cely rok pekne tak lide maji vice chut pracovat. Kdyz je bud velka zima nebo vedro (jako ve Vegas v lete) tak produktivita klesa. Vidim to i na sobe. A navic komu by se chtelo v mrazu nebo vedru delat nekde ve skladu (ktery se dokonale vytopit nebo ochladit moc dobre neda). Produktivitu ovlinuje i geograficka oblast. V Memphisu jsem mel vzdycky vetsi problem najit lidi na praci nez v Kalifornii. Fakt to jsou dost velke rozdily. Lidi jsou v ruznych castech Ameriky hodne odlisni.

Mit kancelare nebo sklad na nejakem zastrcenem miste jen kvuli tomu, ze to je levne se nemusi vyplatit.

Jak jste si vsimli tak jsem zacal zase pouzivat Twitter.  Musim totiz uznat, ze na moji situaci je lepsi nez Facebook. Kdyz jsem mel na Facebooku pres 400 lidi tak me zacinalo stvat treba kazdy den dostat hromadu pozvanek na ruzne blbosti. Treba akce, kterych se nemuzu zucastnit. Proste jsem byl zahlcen a nemel jsem poradne sanci videt lidi, kteri me skutecne zajimaji. K tomu pokazde schvalovat kdyz si me nekdo chtel pridat a nikdy jsem nevedel kdo to vlastne je.

Na toto je Twitter lepsi v tom jak vzajemne vztahy funguji a jak je otevrenejsi. Facebook nechavam jen pro nejblizsi lidi, ktere skutecne znam. Twitter na vse ostatni.

Ale k Twitteru me primelo vratit uplne neco jineho. Bylo to presne toto:

Uplne cizi lide, kteri pisou o Shipito. Tohle na Facebooku moc nenajdete. V ramci pruzkumu sleduji co se deje a Twitter je na to perfektni.  Samozrejme z toho mam navic radost a premyslim jak toto jeste vice podporit (jestli to vubec jde).  Vyborne je, ze ten marketing delaji uzivatele za nas.

Nad cim premyslim je jestli treba na to reagovat? Treba napsat diky… Nebo to ingnorovat at se uzivatele neleknou, ze je “big brother” sleduje co si pisou na Twitteru. Co je podle vas ta spravna etiketa?

Obchody kde se vse prodava za jeden dolar jsou v USA hodne uspesne.

Napr. DollarTree nebo 99 c only.

Je to takova niche, ktere se dari. Lidi maji pocit, ze je vse levne a nakupuji. A ono to je skutecne levne. Ja jsem tam treba jednu dobu chodil nakupovat ve velkem noze na rezani krabic (box cutter). Stejny nuz stal v Home Depot $10-$13. V porovnani s 99 centy to stalo za to.

Co me vrtalo hlavou je kde vubec to zbozi shaneji. Vse je tak strasne levne, ze se nemuze pomalu vyplatit takove zbozi hledat a pak jeste  nekam prevazet. Kazda manipulace stoji cas a penize. Jak mit vymyslenou logistiku, aby se pri tak nizkych cenach jeste dalo vydelavat.

Ale neni to zas tak strasne slozite. Nahodou jsem zjistil, ze existuji velkoobchody, ktere se specializuji na zasobovani dolarovych obchodu. Treba tento – Kole Imports. Nakupovali jsme tam pro jednoho Shipito zakaznika. Proste zbozi koupite s dalsi slevou, treba za 60-70 centu (takze i obchod ma rezervu na marzi). Ted jen premyslim za kolik to kupuje ten velkoobchod. A jak to ti cinani dokazou vubec vyrobit a jeste dovezt do USA za tech par centu.

Seth Godin v dnesnim svem prispevku na blogu jeste mnohem lepe popsal co jsem se snazil vysvetlit tady.Volne jsem prelozil par myslenek.

Pise ze typicky american koupi jednu knihu rocne. Jenze neexistuje neco jako typicky american. Prumer o nicem nevypovida. Nekteri lide nekoupi ani jednu knihu rocne a nekteri jich koupi 400 (jako Seth). Takze kdyz se snazite najit nejlepsi strategii jake sluzby nabidnout, jake nastavit ceny tak se nesnazte toto delat pro ten prumer. Rozdelte si klienty do skupin a pak to zacne byt jednodussi.

Presne tohle jsme pred nejakou dobou udelali na Shipito. Mame klienty, kterim prijde jeden balik a tim to skonci. Ale mame i klienty, kterym prijde sto baliku mesicne.

Abysme se v tom vyznali kdo je kdo tak jsme klientu priradili status.

Silver - top 2o% zakazniku
Gold -  top 2% zakazniku
Diamond – top 50 zakazniku.

Kdyz zakaznik telefonuje, posle email nebo s jeho uctem pracujeme tak vidime, ze se treba jedna o zlateho zakaznika. On to vidi i zakaznik sam primo na svem ucte jaky ma status. Kdyz premyslime o zmenach, sluzbach, cenach tak se divame presne na zakazniky pres tyto skupiny. Pripravujeme i ruzne vyhody. Zatim se to nestihlo udelat. Ale zajimave je, ze hodne lidi je rado jen za ten samotny status. Treba me poslou email jak jsou hrdi, ze dosahli zlateho statusu.

Z komentaru o clanku o Shipito.

Rada 1. Takhle nad tim premyslim a snazim se skutecne, aby jsme meli co nejvice zakazniku pres ty doporuceni (Word of mouth). Kdyz mi pred par lety Google zablokoval IncParadise tak to bylo to co nas drzelo nad vodou. Tehdy jsem byl presvedcen, ze vetsinou objednavek mame jen diky SEO a Google. Kdyz byl web zablokovan tak se mi otevreli oci. Zjistil jsem, ze vetsinu objednavek mame hlavne pres ty doporuceni od ostatnich zakazniku. Skutecne to funguje a je to nejlepsi zpusob jak zakazniky ziskat. Jakakoliv jina reklama se muze zahrabat.

Rada 2. Pro prodej firmy je skutecne nejlepsi prodat v okamziku kdy to jde nahoru a nejsou videt slabiny. Kazde podnikani jednou prijde do vrcholu a pak treba zacne klesat. Prodat je nejlepsi kdyz se jde nahoru. Ale ted je otazka jestli to skutecne stoji za to. Mohl bych rozjet neco dalsiho. Urcite bych neco vymyslel. Ale pocitove nevim jestli by se mi  to ted chtelo udelat. Je lepsi budovat firmu, ktera je na “cely zivot”? Nebo budovat na prodej? Kazdy z tech cilu vyzaduje trosku jinou strategii. Me treba vice lakat poplatit dluhy (a nemit zadny najem/naklad na nemovitosti ve kterych podnikam) nez treba nejak jeste vice riskovat a rozjizdet megalomanske plany.

Nejlepsi napady na vylepsovani podnikani jsou od zakazniku. Jenze to ma hacek. Kdyz zacnete zakazniky poslouchat, tak vas doslova zahlti kazdou pytlovinou. Obzvlast kdyz tech zakazniku mate hodne. A jestlize budete kazdou blbost implementovat tak nedopadne dobre.

To umeni je v tom vedet, ktery napad muzete realizovat a ktery ne.  Musi se mit na pameti celkova strategie. A podle toho se ridit s feedbackem od zakazniku.

Neplati jen slepe poslouchat a byt nadseny, ze zakaznik navrhl co vylepsit. Ja se treba divam na to jestli ten napad prisel od zakaznika, ktery nam prinasi penize (jestli patri mezi 20% zakazniku, kteir prinasi 80% zisku). To uz pro me ma urcitou vahu. Pak se divam jak takove rozhodnuti ovlivni nas zpusob prace a finance. Jak by takove vylepseni prijali nasi nejdulezitejsi klienti. Budou spokojeni nebo jim zneprijmenime zivot dalsi slozitosti nebo funkci navic.

V nedeli bylo zemetreseni. Ne primo v Los Angeles, ale bylo tady citit. Dokonce i nasi znami v Las Vegas ho citili.  Epicentrum bylo v Baja California.

Ja jsem zrovna sedel s manzelkou na plazi a kochali jsme se pohledem na vlny. Najednou se nam pod zadkem zavlnil pisek. Pak znovu. Lidi na plazi co hrali volejbal si toho ani nevsimli. Rikam, ze musime jit domu jestli nam treba neco nepopadalo ze sten a policek.

Na kolem plaze kde bezne chodi dost lidi se vsichni tvarili jako ze se nic nedeje. Tak jsem premyslel, jestli jsme se treba nespletli a fakt nejake zemetreseni bylo. (Byl to zrovna den, kdy jsem koukal na nekolik episod serialu Lost a mozna jsem tim byl ovlivnen).  Pak se nas nekdo zeptal jestli jsme to taky citili. Takze to bylo potvrzeno.

Dnes k tomu prselo a ve skladu nam najednou zacala tect voda u steny. Koukam na to, ze tam je prasklina v betonu. Premyslim jestli to je nasledek toho zemetreseni nebo jsem si toho zrovna v souvislosti se zemetresenim vsiml.

V nove budove mam navic kancelarske prostory.  Zhruba 1,900 sq. feet (176 m2).  Pristup do kancelari 24 hodin denne. Mohl bych je pronajmout nejake firme co chce expandovat do USA.

Na budovu si muzete dat vlastni loga a nazev firmy.

Jedna privatni kancelar a zbytek je otevreny prostor.

A jeste budete mit super souseda. V nove budove budu pouzivat pouze sklad, ktery ma zvlastni vchod. Pro kancelare zatim vyuziti nemam.