Category Archives: Guest posts

Prispevky od pratelu Podnikani v USA… Rozsirujeme ruznorodost nazoru, zkusenosti, pripadovek od dalsich zajimavych lidi.

Guest post: Bankový systém v USA

Vitajte pri pokračovaní seriálu USA očami nového imigranta,

v diskusii ste žiadali o informácie ohľadom bankového systému a hypotékach v USA, tak skúsim popísať svoje postrehy.

Otváranie účtu
Účet v banke otvoríte všade na počkanie, stačí ak si donesiete:

  • doklad s fotografiou (photo ID), napr. americký vodičák. Ak nemáte môžete doniesť cestovný pas
  • overenie adresy – nájomná zmluva, alebo akýkoľvek list adresovaný na vaše meno. Ak ste sa práve nasťahovali a nedostali ste ešte žiadny list, môžete si ho poslať sám, ale musí mať pečiatku pošty t.j. prejsť cez poštu
  • SSN alebo ITIN. Na moje počudovanie, nie je problém ak nemáte SSN/ITIN, teda aspoň na Floride. Opýtajú sa vás však či tu trvalo bývate a poviete áno.

V internetových bankách sa dá otvoriť účet na diaľku, no tam je stále potrebné mať SSN.

Ak si zakladáte v USA firmu a viete, že tu nebudete môct prísť si osobne otvoriť účet, pri zakladaní firmy do nej napíšte svojho známeho v USA a on pôjde firemný účet otvoriť za vás. Následne ho môžete z firmy vyškrtnúť.

Účty v kamenných bankách majú stále poplatky(okolo $10/mesiac), no väčšinou existuje spôsob ako sa im vyhnúť. Najčastejšie sa vyžaduje nejaký minimálny zostatok, posielanie si výplaty(direct deposit) alebo si pravidelne posielať peniaze na sporiaci účet.

Napr. WellsFargo má tieto podmienky na získanie účtu zadarmo: minimálny zostatok $1500 + automatická platba $25 na sporiaci účet alebo direct deposit výplaty + automatická platba $25 na sporiaci účet.

Väčšinou vám otvoria účty dva:
checking – bežný účet, ku ktorému dostanete bankovú kartu a šeky
savings – sporiaci účet

Pri otváraní účtu im rovno povedzte, že si prajete vypnúť povolené prečerpanie (overdraft protection). Za každú transakciu, ktorá sa nedá uspokojiť zo zostaku na vašom účte si budú účtovať od $15 do $35. Ak máte na účte nulu a kúpite si zmrzlinu a potom žuvačky, ku každej transakcii priúčtujú $35. Preto je to treba radšej zakázať.

Posielanie peňazí v USA
Možno to bude znieť až neuveriteľne, ale ak chcete poslať niekomu peniaze v rámci USA, tak to bude stáť okolo $35. Preto všetci používajú šeky, ktoré si posielajú poštou. Niektoré banky majú rôzne partnerské firmy podobné paypalu na posielanie peňazí, no obe strany sa tam musia registrovať.

Ak si posielate peniaze v rámci svojich účtov z jednej banky do druhej, tak to je zadarmo. Ak vám zamestávateľ posiela peniaze priamo na účet, je to tiež zadarmo. Stačí ak mu dáte čislo účtu (account number) a čislo banky (routing number).

Šeky
Keďže posielanie peňazí (wire transfer) je drahé a trvá dlho, šeky sú tu stále veľmi populárne. Ak vám niekto vypíše šek, zájdite do banky a oni vám sumu pripíšu na účet. Omnoho populárnejšie je však nainštalovať si mobilnú aplikáciu od banky v ktorej šek odfotíte a na druhý deň máte peniaze na účte. Toto však funguje len na sumy približne do $1500.

Šek v rukách nie je istota, že dostanete peniaze. Ten, kto šek vypísal nemusí mať na účte dosť peňazí, alebo môže šek dodatočne stornovať (stop payment). Ak sa šek nevycashuje, dajú vám zaplatiť poplatok okolo $25 aj keď to nie je vaša chyba.

Ako vyberať peniaze z bankomatu ak ste turista v USA
Ak prídete do USA a vsuniete európsku kartu do bankomatu, tak sa vás bankomat opýta, či chcete vybrať peniaze z checking alebo savings, aj keď sporiaci účet v Európe nemáte. Stále vyberte možnosť checking.

V USA sú bankomaty úplne všade, treba však podotkúť, že väčšina malých bankomatov napr. v obchodoch nie sú vlastnené bankami ale podnikateľmi, ktorí zarábajú na poplatkoch. Výber z takéhoto bankomatu bude stáť zvyčajne od $5 do $9 a maximálny výber je veľmi nízky, napr. $200. Čiže odporúčam nájsť bankomat od banky, ten vydá zvyčajne od $500 do $800 za poplatok $3.

Hypotéky v USA
Pred finančnou krízou dávali hypotéku doslova každému. 0% akontácia (down payment), príjem sa neoveroval a zlý kredit nikomu nevadil.

Po finančnej kríze sa to sprísnilo, trebalo aspoň 20% akontáciu, príjem už trebalo dokladovať a kredit musel byť dobrý. Aktuálne banky poľavili na akontácii, takže ak máte príjem, už viete kúpiť znova za nulovú akontáciu. Toto podľa mna nie je dobré, lebo keď ceny nehnuteľností klesnú, ľudia nebudú cítiť potrebu platiť za dom viac, ako je jeho hodnota. Nechajú si ho radšej vziať.

Hypotéku môžete dostať aj ked tu nebývate, treba však akontáciu aspoň 40%. Vtedy už banku nezaujíma vôbec nič, nemusíte mať príjem, kredit ani SSN.

Záver
Americký bankový systém je v mnohých veciach pozadu (šeky) no boj o zákazníka je veľmi veľký. Ak si budete zakladať účet, pozrite sa či práve neprebieha nejaká akcia. Ja som za otvorenie účtu dostal z jednej banky zadarmo fitness traker Fitbit z druhej banky $500. Tá akcia na $500 ešte stále prebieha v Chase banke, ak máte niekto záujem.

Ak vám hociktorá banka vyúčtuje nejaký poplatok, poproste ich, či sa ten poplatok nedá zrušiť (waive fee). Takmer stále to zrušia. Oni majú limit koľko vám môžu za mesiac/rok zrušiť a ak ste bežný zákazník a dávate si pozor, príležitosné poplatky si zrušíte všetky.

Zsolt Szabo
www.payperhost.com – pay as you go web hosting. WP stránka za $0.9/mesiac

Guest post: Prenajímanie nehnuteľností v USA

Ahojte čitatelia Johnovho blogu,

nedávno som sa presťahoval do Miami a dohodol som sa s Johnom, že tu napíšem pár quest postov o rozdieloch medzi USA/ČR/SR.

Johnov blog čítam veľmi dlho, takmer od jeho založenia. Články, ktoré písal na v začiatkoch jeho blogu boli pre mňa najzaujímavšie, keďže popisoval rozdiely a problémy očami čerstvého imigranta. Práve takéto články o začiatkoch v USA tu skúsim postupne napísať.

Začnem témov prenajímania bytov (Condos).

Ak ste čítali diskusie na Johnovom blogu, veľa ľudí sa pýtalo, či môžu začať prenajímať byty v USA aj keď žijú v ČR, lebo im to prišlo oveľa atraktívnejšie ako kúpa a prenájom bytu v ČR.

Chcem pracovať s reálnym príkladom čiže vysvetlím to na apartmáne v ktorom sám bývam.

Platím rent $1600/mesiac a hodnota nehnuteľnosti je okolo $300 000. Ľudia si v Johnovej diskusii pod podobným článkom vyrátali navrátnosť, v tomto prípade pekných 6.4% a chceli tu hneď investovať.

No v USA existujú náklady na ktoré ľudia v ČR/SR nemyslia, lebo buď neexistujú alebo sú oveľa nižšie.

Konkrétne náklady na môj byt, ktoré musí majiteľ bytu (landlord) platiť:

Daň z nehnuteľnosti (Property tax)
Daň je tu uveľa vyššia ako v ČR. Je iná v každom kraji (County) a pohybuje sa okolo 1.4% ročne z trhovej ceny nehnuteľnosti. Keď dostanete vyúčtovanie property tax od svojej county, tak na nej uvidíte presne na čo idú peniaze. Budete tam mať vymenované napr. nejaké školy, čističku odpadových vôd, príspevok nemocnici atď.

Cenu bytu odhadne county pomerne presne a zarátajú aj detaily napr. aké ste poschodie, výhľad a parametre ktoré ovlpyvňujú cenu. Ak však nesúhlasíte s odhadom ceny nehnuteľnosti, tak im môžete argumentovať, že trhová cena apartmánu je nižšia. Toto však môžete urobiť až po tom ako ste zaplatili daň, ktorú vám vyrátali. Ak rozhodnú vo váš prospech, rozdiel vám vrátia.

Okolo tohto tu funguje celý biznis. Existujú firmy, ktoré za vás vybavia zníženie dane a zoberú si časť ušetrených peňazí. Vačšinou to však robia len pre luxusné apartmány a pre komerčné nehnuteľnosti, kde sa im to oplatí oveľa viac.

Pre apartmán, ktorý stojí $300k je daň približne $4200/rok

Association fees
Toto sú poplatky, ktoré sa platia budove za spoločné priestory (bazény, sauny, výrivky, opravy na budove, kosenie trávnika a stromov…), personál (management, consigliere, valet parkovači, upratovačky…) a poistenie budovy.

V tejto budove to je $0.58/štvorcovú stopu (sq feet), t.j. za 950 sq ft. condo to je $550 na mesiac t.j. $6600 za rok. Je to priemerná cena, niekde sa platí menej a niekde viac. V luxusných budovách to je $2/sq ft. a viac.

Ak si myslíte, že tieto association fees sa vás týkať nebudú lebo investujete do domu, tak ste na omyle. Dom sa nachádza väčšinou v gated comunity kde máte tiež bazén a spoločné priestory. Čize pár stovák zaplatíte im a potom si musíte za dom platiť poistenie sám, okolo $300/mesiac.

Dobrá finta ako prerátať štvorcovú stopu na meter štvorcový, ktorú som sa naučil od Johna je vydeliť rozlohu v sq. feet desiatimy a dostate takmer presnú rozholu v metroch štvorcových.

Realtor fees:
Byt prenajmete cez realiťákov(realtor) a oni si zoberú jeden mesačný nájom, ktorý si rozdelia. Polovicu zoberie realtor, ktorý zastupoval majiteľa bytu a polovicu realtor, ktorý zastupoval nájomcu.

Jeden mesačný nájom znamená $1600/rok. Tento poplatok sa dá znížiť tak, že si nájidete nájomcu, ktorý vo vašej nehnuteľnosti vydrží dlhšie ako rok. Predĺženie existujúcej zmluvy si vyžadujte od realtora bezplatne a on to aj vačšinou urobí.

Veľmi málo realtorov sa však zaoberá prenájmom, keďže pri predaji dostane oveľa vyšsiu províziu, typicky 3% z ceny nehnuteľnosti. Ak zastupoval obe strany naraz tak 6%.

Reálna návratnosť investície:
Ak si vyrátame návratnosť investície po započítaní nákladov, tak nám výde toto:

ročný príjem: 12*$1600 = $19 200
ročné náklady: $4200 + $6600 + $1600 = $12 400
zisk: $6800
ROI: 2.26%

Toto ROI je na úrovní investovaní do nehnuteľností v ČR.

Zo zisku ešte budete musiet použiť/odložiť peniaze na menšie opravy v apartmáne(oprava záchoda, čistenie klímy) a musíte zaplatiť daň z príjmu.

Osobne si myslím, že jediný dôvod pre čecha/slováka na investíciu do bytu v USA je ak rátate s rastom ceny nehnuteľnosti. Napr. tento konkrétny byt stál počas finačnej krízi $100 000, t.j tretinu z dnešnej ceny. No nikto nedával pôžičky, čiže ste ho museli kúpiť za hotovosť. Teraz sú ceny znova hore, keďže banky znova financujú s takmer nulovým downpayment.

Ak máte otázky, pýtajte sa v diskusii. Taktiež prosím dajte v diskusii vedieť o aké články by ste mali záujem.

Zsolt Szabo
https://www.payperhost.com – pay as you go web hosting

Jak ziskat zakazky v zahranici

Vyborny guest post od Ilony z vlastnich zkusenosti o tom jak uspet v zahranici.

Verim, ze ceske firmy maji spoustu potencialu vydelavat zajimave penize na zahranicnich trzich. A z nejakeho duvodu mi prijde, ze oproti Polakum, Rumunum a treba i Slovakum, tehle moznosti moc nevyuzivaji. Nevim cim to je, ale pro ty, co o takovou spolupraci maji zajem, nabizim par rad do zacatku:

1) Ujasnete si, kdo je vlastne vas idealni klient

Je obrovsky rozdil v tom, jestli vase agentura ma pobocku v miste pusobeni vaseho klienta nebo ne.
Bohuzel, pokud dorucujete servis=sluzbu (treba jako development), tak na dalku se to neda nabizet koncovym zakazniku moc dobre, ale da se to perfektne nabizet agenturam.
Takze si ujasnete, kdo ten vas idealni cilovy zakaznik je. Kdo od vas tu sluzbu rad koupi a jeste se bude casto vracet pro vice.

2) Co muzete nabidnout

Kdyz mate v hlave presny obrazek idealniho klienta (doporucuji si treba najit i konkretniho cloveka na LinkedIn, aby jste se dokazali presne vzit do toho, kdo je a co potrebuje. Nezapomente, ze jsou to lide, co kupuji vase sluzby a ne organizace jako celek!), tak pak premyslejte, co takovy clovek potrebuje a proc by mel pracovat s agenturou v zahranici? A hlavne proc s vami? Jak by jste vybirali na jeho miste? Co delaji vasi uspesni competitors (duraz je na slovo uspesny). Jak se prezentuji a proc? Nemusite kopirovat co delaji, ale pokud pronikate na novy trh, muze vam to hodne usnadnit cestu. A pak se uz ucite z vlastnich chyb a vylepsujete.

3) Nebudte lini

Jako se vsim v zivote, clovek musi ze zacatku hodne zatlacit, aby to vyslo. Pokud chcete zakazky ze zahranici, nestaci delat veci tak, jak jste byli zvykly v rodne zemi. Je treba pripravit kompletne novou verzi stranky (v jazyce vaseho klienta samozrejme a tak jak jsou na to zvykli tam), byt flexiblni a rychli a co nejvice se prizpusobit dane zemi. Premyslejte, jake by to bylo pro vas nakupovat sluzby treba u Cinanu a co by vas presvedcilo jim verit a tu sanci jim dat? Byla by to webovka v perfektni rodne cestine? Fotky tymu, ktery vypada, jako profesionalove z vaseho oboru a pratelsky? Nebo profesionalni komunikace od prvniho emailu az po Skype call, ktery nechrasti, nepada a kde toho cloveka vidite a vite, ze vi, o cem mluvi (v odborne cestine)?

4) Uvedomte si, kdo jste a co jsou vase slabe stranky

Casto vidim, ze nektere zahranicni agentury si zjisti ceny na mistnim trhu a pak nam nabidnout denni sazby jakobychom mluvili s agenturou v Londyne. Pokud za takove ceny skutecne dokazi nabizet sluzby na dalku, tak jim gratulji. Na druhou stranu doporucuji vsem si uvedomit, ze prace na dalku je minus a ne plus, takze se to musi odrazit v necem, co je zajimave pro koncoveho klienta. Nezapominejte na to a vzdy se snazte slabe stranky vyvazit necim silnym. To plati predevsim, pokud na novy trh pronikate. Az budete profici a budete mit stale klienty, tak je to uz o necem jinem.

5) Konkurence je velka, a stejne tak prilezitosti

Berte to tak, ze kdyz chcete uspet na treba anglickem trhu, tak najednou souperite s celym svetem. Moderni pracovni trh je bez hranic a moderni komunikacni nastroje umoznuji pracovat s lidmi odkudkoliv. To je velka vyhoda pro vas, pokud dokazete byt nadprumerni, protoze vase prace se najednou da nabidnout na strasne velkem trhu. Zaroven je to ale take velka nevyhoda, pokud treba vase anglictine je podprumerna, nebo mate dalsi slabe stranky, na kterych je treba zapracovat.

Zaver:
Ta prilezitost delat na zahranicich projektech pro zahranicni klienty je dle meho nazoru unikatni (diky Internetu a modernim komunikacnim nastrojum). Nakonec, dovednost obstat v mezinarodnim pracovnim poli bude v budoucnosti zasadni – pokud ne pro nasi generaci, tak urcite pro generaci nasich deti, pro ktere mezinarodni pracovni trh bude jedine, co znaji. Tak proc nezacit uz dnes?

Vice rad a tipu v moji prednasce z WebExpa 2014:  https://slideslive.com/38891904/ziskavejte-zakazky-v-zahranici-krok-za-krokem

Super Tip: Stale hledame schopne a talentove lidi na programovani (PHP a WordPress), tak mi klidne poslete email s prehledem vasich praci nacareers@mooveagency.com. Agentury jsou take vitany.

Ilona Filipi, @IlonaFilipi, www.ilonafilipi.com

Řešíme rozrůstání firmy

Milý Johne,

na svém blogu jsi jednou napsal, že řeší-li něco někdo při podnikání, je nejlepší sehnat někoho, kdo byl v podobné situaci a pak mu maximálně naslouchat. Vím, že toho máš hodně a vážíme si tvého času, ale zkusíme se takhle k tobě probojovat, velmi bychom ocenili tvou radu (nebo radu někoho na blogu, pokud tento náš dotaz budeš publikovat, za což bychom taky byli rádi).

Jsme menší firma, letos jsme čtyři, příští rok nás už bude pět.

S rozrůstáním je spojeno to, že začínáme mít zmatek v e-mailech. Každý pracovník dostává desítky (někteří snad i stovky) e-mailů denně, ty si ještě všelijak mezi sebou přeposíláme atd. Důsledkem není tak úplně chaos, ale spíš velké bolení hlavy nás všech, protože musíme všechno držet v našich hlavách. Taky to přeposílání zpomaluje práci. Chtěli bychom používat nějaký CRM systém, který by umožnil dívat se na e-mail (konverzaci) jako na úkol, který by šel rychle přiřadit pracovníkovi, který se jím bude zabývat. V systému by pak mělo být vidět co ještě není hotovo, co už je hotovo a tak podobně.

První co řešíme je, jak vůbec nastavit ty pracovní procesy. Hodně o tom tady diskutujeme, říkáme si co by komu vyhovovovalo. Takže jsme udělali proof-of-concept screenshoty budoucí aplikace. Rádi bychom slyšel od někoho zkušenějšího, jestli je to správná cesta. Představujeme si to tak, že nějaký vedoucí pracovník bude rychlým sjížděním mailů a klikáním přiřazovat ty meily jednotlivým pracovníkům (takže jim to přijde do jejich schránky). Ti udělají co je třeba, odpoví atd. a pak označí maily (konverzace) jako udělané. Chceme aby zákazník psal a dostával odpovědi pouze z jedné emailové adresy a třídění komunikace probíhalo až u nás. Dává tohle smysl? Nebo by všichni pracovníci měli sedět jen na nějaké jedné schránce a tam se v tom “hrabat”? My se obáváme, že by to byl chaos.

Pak je tu i problém technického zpracování. Nám by se líbilo vzít nějaké hotové věci (Roundcube + pluginy, Kolab) a nechat to upravit dle našeho obrazu, hlavně kvůli ovládání. Zkoušeli jsme třeba CRM Streak, ale prostě pro naše pracovníky je to zdržující (kolikrát člověk musí kliknout a zmáčknout klávesu aby vytvořil box a přiřadil ho pracovníkovi? To je třeba 5-10 kliknutí a 5-10 zmáčknutí klávesy. A je to nepřehledné. To je pro nás neakceptovatelné. My chceme jeden pohyb myši a jeden klik, to je vše. Jinak by to zdržovalo). Nechceme taky zvýšit byrokracii, chápeme že ve velkých firmách o stovkách zaměstnanců je to třeba nutnost. Ale nám stačí něco rychlého a pružného pro max. 10 lidí.

Byli bychom tedy rádi, kdybys nám mohl krátce napsat co si o našem navrženém řešení myslíš. Nebo čtenáři na blogu. Klidně se nám i někdo může ozvat někdo s konkrétními návrhy na řešení nebo nabídnout že nám to udělá.

Moc ti děkujeme za to co pro kolegy podnikatele děláš na blogu,

zdraví
Lukáš

Marcel Vargaestok Guest post: Ako vybudovat firmu s holym zadkom.

Ako vybudovat uspesnu firmu s holym zadkom

V roku 2007 som prisiel do Prahy s planom otvorit skolu varenia. V podstate som tu nikoho nepoznal, nie som z oboru a predtym som v Prahe nikdy nebol dlhsie ako 2 dni. Na zaciatku som byval na matraci v podkrovi u kamaratov, potom v sklade v skoly varenia.

Prvych kucharov som nasiel tak, ze som ich oslovil v restauracii kde som bol jest. Peniaze som zhanal kde sa dalo (uspory, od kamaratov, stavebne sporenie mojej sestry, uver, predaj faktur este nefungujucej firmy, prilezitostne prace ako skolitel vo firmach atd).

Zaciatky boli tazke a vyzadovalo to extremne vela usilia. Po siestich rokoch v Chefparade varilo viac ako 35 000 ludi, mame svoj festival jedla (10tis navstevnikov v roku 2012), foodtruck (viac ako 10000 porcii za prvy polrok fungovania), vydali sme kucharsku knihu, prevadzkujeme e-shop.

Tento post by som chcel zamerat na moje skusenosti s tym ako urobit marketing a dostat zacinajucu firmu do povedomia bez toho aby mal clovek kontakty a peniaze.

Verim, ze marketing sa da robit 3 sposobmi. i) zdarma ii) za malo penazi a iii) za vela penazi. Za vela penazi vie urobit marketing kazdy blbec a vobec to nie je zarukou uspesnosti.
Ked som pracoval v P&G v Budapesti, marketingovy budget na moju znacku bol 6mil USD. Viete si predstavit ako sa tam plytvalo. Ked sa pozriem nazad, tak kolosalne. To si samozrejme zacinajuci podnikatel s par korunami nemoze dovolit.

Kazdy marketingovy plan musi zacinat tym, ze si ujasnim KTO je nas zakaznik. O tom KTO je nas zakaznik musime vediet vsetko. Je to muz? zena? aky stary? kde byva? ma psa? co cita? ake weby navstevuje? ake ma auto? chodi mhd? co robi cez vikend? chodi do kina? na ake filmy? s kym sa kamarati? ake oblecenie nosi? atd… cim viac toho vieme, tym lepsie mozme najst tzv. TOUCHPOINTS.

TOUCHPOINT je kazde miesto alebo situacia kde mozme oslovit nasu cielovu skupinu (KTO). To ze budeme detailne poznat nasich zakaznikov (KTO) a najdeme co najviac TOUCHPOINTS nam pomoze jasne zacielit nas marketing a nadizajnovat nas biznis.

Vsetky zistene TOUCHPOINTS si mozme rozdelit na i) zdarma ii) trochu penazi a iii) vela penazi. Potom zacneme pokryvanim tych co su zdarma a za malo penazi. V mojej praxi som sa nikdy nedostal k potrebe pokryvat TOUCHPOINTS za vela penazi.

Tu je asi dobre vysvetlit co sa mysli tym trochu a vela penazi. V CR podmienkach je trochu penazi stovky az par tisic (2-3tis) Kc. Vela penazi je vsetko nad 5tis Kc. Samozrejme je skvele vyuzivat co najviac barter.

Ak to prevediem na konkretny priklad tak si predstavte, ze si otvorite malu restauraciu pri nejakom biznis centre.

Ake bude vase KTO?
Ludia so strednym a vyssim prijmom pracujuci v nedalekom biznis centre. Tito ludia sa chcu kvalitne a rychlo najest. Urcite chcu moznost takeaway. Chcu zdrave jedlo (zeny z kancelarii). Dobru kavu. Kvalitne, cerstve suroviny, prijemne prostredie. Rychlu obsluhu. Otvaraciu dobu uz ked idu do prace aby mohli vziat nieco na snidani kedze nestihaju doma. Cez vikendy a vecer tam nikto nie je. Donaska do kancelarie.
Atd… musite sa vzit do myslenia a konania svojej cielovej skupiny.

Je potrebne rozmyslat, kto bude vasim zakaznikom a ako su ich potreby.

Potom musite zacat budovat povedomie o vasej restauracii. Z 1000 ludi ktory vedia o vasej restauracii, pride 100 ludi vyskusat, z tych 100 sa 20 vrati znovu a z tych 20 vam ostane 10 lojalnych zakaznikov.

Toto znamena, ze sa musite dostat do povedomia co najviac zakaznikov aby vam ostalo co najviac lojalnych zakaznikov.

Ako to urobit?

zdarma:
– registrujte sa na vsetkych weboch o jedle, restauraciach, vareni
– poslite tiskovu zpravu do vsetkych novin, casopisov
– oslovte HR oddelenie firiem vo vasom biz centre
(10% zlava, polievka zdarma iba pre vasich zamestnancov….)
– vytvorte si stranku na facebooku a davajte fotky jedal a vytvorte co naj komunitu
– email s dennym menu na kamaratov / znamych co robia v niektorej z firiem
– najdite niekoho kto pozna niekoho co robi vo vasom biz centre cez linked in a oslovte ho nech da vediet v office ze ste otvorili
– dajte letaciky na vratnicu a nastenky v office (za jedlo zdarma pre vratnika)
– oslovte vsetkych foodbloggerov s oznamom ze otvarate
– spojte sa s firmou na rozvoz jedal
– kontaktujte asistentky co objednavaju jedlo na meetingy nech objednavaju od vas
atd atd (vo vsetkych bodoch preferujte miesta kde ja napravdepodonejsi vyskyt vasho KTO, tzn. kvalitne TOUCHPOINTS)

trochu penazi:
– postavte studentku s letakmi pred vchod do biz centra (na letaku kupon na zlavu)
– postavte studentku s kolacikmi pred vchod do biz centra nech ludia vyskusaju ake mate dobroty
– dajte ludom karticky 5+1 jedlo zdarma (lojalita)
– dajte im kolacik k jedlu zdarma
atd atd.

Verim, ze vidite princip o ktorom hovorim.
Postup je jednoduchy. Na zaklade toho kto (KTO) je vas zakaznik si nadizajnujte biznis a marketing. Najdite miesta a cas kde ich mozte oslovit a robte to. Stale, vsade. Idealne zdarma alebo za malo penazi.
Najprv o vas musia ludia vediet. Potom vas vyskusaju. Ked mate dobry produkt tak sa vratia znova. Idealne privedu este niekoho dalsieho. V prvom rade o vas musi co najviac ludi vediet.

Chce to vela mravcej prace kde nevidno vysledky hned. Mne to fungovalo na kazdy z 5 firiem ktore som za poslednych 6 rokov rozbehol.
O svoje skusenosti z podnikania sa delim na mojom blogu www. marcelway.com a velmi rad poradim a odpoviem na dalsie otazky tu Prahe osobne alebo mailom.

Jak ziskat reference od vyznamnych lidi v oboru, ve kterem vy neznamenate skoro nic

Guest post od Josefa, ktereho jsem se ptal jak ziskal vyborne reference do sve knizky. A slibil mi, ze o tom napise clanek. Tady ten clanek je:

Mnoho lidi se divilo, jak se mi podarilo pro moji knihu People as Merchandise: Crack the Code to LinkedIn Recruitment ziskat prime reference s fotografiemi od lidi jako HR reditele spolecnosti IBM, HP, AVG, Barclays, Google, T-Mobile, Manpower, Robert Half Technology, investoru a podnikatelu jako Barbara Corcoran (znate z show The Shark Tank, americke verze Dnu D), Ondreje Bartose, Vladimira Kovare a nakonec ostatne i Johna. Protoze predmluva knihy je vlastne napul take takova reference, zminil bych i Davida E. Perryho, autora bestselleru Guerrilla Marketing for Job Hunters. Musim rict, ze jsem takoveto vysledky sam necekal.

Ukazka referenci z knihy:

http://www.peopleasmerchandise.com/reviews/

 Nikdo z techto lidi me pred zadosti o reference neznal. Navic ja sam jako byvaly software engineer a IT headhunter pro vlastni personalku, jsem byl v oboru HR prakticky nikdo a me jmeno v nem take nikdo neznal. Mohl jsem se ohanet pouze produktem, jehoz vysoka kvalita se objektivne potvrdila az po jeho vydani.

Jak tedy na to?

1)      Nebojte se vtirat, statistika hraje pro vas. Je jasne, ze neziskate referenci od vsech oslovenych. Dostanete hodne NE – nekteri nechteji delat takoveto reference z principu, zamestnavatel jim to nedovoli nebo nechteji byt spojovani v tomto pripade s trochu kontroverznim nazvem knihy. Moje celkova uspesnost byla tak 10-15 %, takze jsem celkove obeslal stovky lidi celosvetove. Zdrojem oslovovanych je jednoduse LinkedIn. Castecne take zebricek the World’s Most Influential Headhunter podle magazine BusinessWeek. Oslovovanym jsem psal na jejich firemni e-maily.

2)      Zamerte se na vyse postavene osoby. Troufnu si rici, ze takovouto referenci je snazsi ziskat od manazera nebo reditele nez od radoveho zamestnance. Cim vyse postavena osoba, tim byl proces ziskani reference rychlejsi, snazsi a primoracenjsi. Ti nejvyssi me dokonce sami uhaneli. Kdyz jsem se dele neozval, tak mi psali, jestli s nimi pocitam, ze tam urcite chteji byt. Naopak ti nize postaveni delali proces komplikovanejsi.

3)      Ziskejte prvni 3 reference a mate napul vyhrano. V momente, kdy se vam podari ziskat nekolik prvnich referenci, muzete upravit svuj pruvodni e-mail o veticku, ze vam referenci jiz schvalili HR reditele spolecnosti X, Y, Z. Timto se vyrazne zvysi uspesnost, protoze kdyz uz jsou tam vsichni kolegove z oboru, tak ja tam musim take byt. Důvěryhodnost zadosti jde strme nahoru. Pokud nechcete pouzivat nejake black-hat taktiky, tak první reference musite ziskat proste pouze pouze ukazkou sveho produktu – v mem pripade ukazkove kapitoly nebo cele nedokoncene knihy.

 4)      Nabidnete asistenci s napsanim reference. Pracujici lide obecne nemaji cas a takovymto zalezitostem s nizkou prioritou nechteji venovat usili. Nabidnete jim, ze pokud souhlasi, udelate navrh reference za ne a oni ji pouze doupravi. Par lidi tim asi nastvete s tim, ze takovou referenci urcite nedaji. Ale obecne se to vyplati a zvysite tim procento lidi s kladnou odpovedi, kteri by vam bez teto moznosti asi vubec neodpovedeli pri predstave jake usili by tomu museli venovat. Nezapomente pozadat o fotografii nebo nabidnete, ze pouzijete fotografii z LinkedIn profilu. Ctenari stejne nakonec ctou pouze o jakou osobu a spolecenost se jedna a divaji se na fotografii. Malokdo cte samotny text referenci slovo od slova.

 5)      Vyuzijte reference na maximum. Je skoda nevyuzit vytvoreneho vztahu s osobou, ktera vam poskytnula referenci, zvlaste kdyz je to vase cilova skupina. Diky tomuto se mi vratila investice do knihy prakticky ihned po jejim vydani a prijmy primo vazane na reference tim nekonci. Je to skvely door opener. Vyuzijte osoby i k dalsimu marketingu, ted uz pro vas udelaji vse: ) Muzete se s nimi a vasim produktem nechat napriklad vyfotografovat a dodat vasi referenci jeste vice autenticnosti.

 Josef Kadlec

Ondrej Bartos 8

Ondrej Bartos

 Vladimir Kovar 4

Vladimir Kovar, Unicorn

 John Vanhara

John

 Agnieszka Nordbo

Agnieszka Nordbo, Randstad

Jak importovat zbozi z Ciny do CR

Toto je guest post od ctenare Martina: 

Pred delsi dobou jsem se zde ctenaru ptal na dopravu zbozi z CN http://www.podnikanivusa.com/2011/08/27/dotaz-na-dopravu-z-ciny-do-cr/ . Ozvalo se mi nekolik lidi s velmi cennymi radami, za ktere velmi dekuji. Na oplatku se podelim se svymi malymi zkusenostmi, protoze se ozyvaji i lide, kteri maji stejny problem jako ja. Timto tedy snad odpovim na vetsinu otazek.

Nejprve mimo otazku vlastni dopravy: nekolikrat jsem byl tazan na vyber dodavatele. Neumim odpovedet, protoze nemam mnoho zkusenosti-muj obor je znacne specificky. Pokud do Ciny nepojedete osobne delat kontrolu zbozi, je urcite dobre tam mit nekoho, kdo bude “rucit” za kvalitu.  Navic takovy agent umi rozodne vyjednat i lepsi podminky nez dostanete Vy. Obecne je dobre zbozi poptat u vice dodavatelu, ceny se mohou lisit i o stovky procent. Urcite je hloupost vybirat dodavatele podle Alibaby a podobnych, i kdyz vzorky budou dobre, nic to neznamena o objednavce. Ja nase dodavatele “relativne” znam z minula a vim co od nich cekat. Vim, ze to jsou male firmy a model mam postaveny tak, ze i kdyz prijdu o penize z objednavky, porad budu diky minulosti v zisku.

Dale padla otazka vyberu zbozi, ktere sem vozit. Nekteri lide nemaji jasno a chteji to pouze vyzkouset. Nerikam, ze to je spatna cesta (delam to stejne: misto planovani radsi v malem danou vec vyzkousim), ovsem je potreba brat na vedomi, ze zde (lokalne v CR i EU) je na trhu spousta firem, ktere se nezivi nicim jinym nez importem z Asie. Pokud nemate nejake super niche nebo neumite zbozi dodat lokalne s velkou pridanou hodnotu, tak mate proti sobe silne soupere, se kterymi budete bojovat. Oni profesionalove, vetsinou s velkym obratem, proti tomu maly clovicek, ktery ma temer vse drazsi (a vetsinou netusi ani jak zbozi prodat: to mi vzdy prijde jako nejslozitejsi vec).

Pripravte se taky na to, ze u Cinanu vzdy bude nejaky problem, zejmena v mistech kde je necekate. Doporucuji knihu “Poorly made in China” –http://www.amazon.com/Poorly-Made-China-Insiders-Production/dp/0470928077 .

K vlastnimu importu: poslat lze cely kontejner nebo mensi zasilky (LCL-Less than container load, teoreticky lze poslat i malou krabici, nicmene uctuje se od 1 m^3 – vaha nehraje roli pokud neprekroci limity). Mam zkusenosti jen s druhym (LCL).

Zbozi je dulezite mit dobre zabalene, volne sypane vyrobky v kartonech nejsou uplne dobry napad (a zrovna to nam jeden z dodavatelu letos i pres vyslovne instrukce udelal: nastesti se nic nerozbilo). Je potreba si uvedomit, ze na vysku kontejneru muze byt naskladano hromada tezkeho zbozi dalsich subjektu.

Prvni problemy mohou nastat s exportnimi dokumenty v CN. Stalo se mi to poprve tento rok, kdy rovnou dve zasilky nemely kompletni papiry (jeden dodavatel dle meho nazoru umyslne prehledl dodaci podminku FOB a zbozi dorucil EXW, druhy nedodal vse a zacal se vykroucet, ze to nikdy nebylo potreba: na jeho obranu tedy musim dodat, ze asi ma pravdu, ackoliv to nic menenilo na jeho povinnostech zbozi dodat uvolnene). Blizsi info o podminkach dodanihttp://cs.wikipedia.org/wiki/Incoterms .  Spedicni firmy to umi zhojit a papiry zajisti samy, ale stoji to dost penez (nas to nyni stalo asi 16 000 CZK na ruznych nakladech jako je dokumentace, commodity inspection, atd).

Jakmile je zbozi na lodi, trva to cca 3-4 tydny, nez se lod’ dostane do Evropy. Kde je lod’ si muzete “trackovat” na ruznych webech, napr. http://maritime-connector.com/ (potrebujete zjistit na jake lodi kontejner je, to se da zjistit z bill of ladingu).

Kdyz je zbozi v pristavu v EU, je potreba jej dorucit do mista urceni. Jsou dve moznosti, nektere (vetsi) spedicni firmy cely kontejner napr. do Prahy a zde dojde k jeho otevreni (ze zkusenosti to je levnejsi), jine (rekl bych, ze ty mensi) nalozi jedotlive zasilky do dodavky nebo kamionu a odvezou do CR (a to muze byt stejne drahe jako cela lodni doprava).

Jeste pred tim, nez je zbozi predano, musi byt procleno – propusteno do volneho obehu. Celni deklarace se asi u vetsiny firem plati (radove 500-1500). Celni urad muze vymerit celni dluh, ktery budete muset uhradit. Dale neplatci DPH zaplati i prislusne DPHcko. Informaci o tom jake zbozi podleha jakemu clu najdete na http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/taric-cz.aspx – vhodnou volbou tarifniho zarazeni se da vyse cla i znacne ovlivnit. Nechci nikoho nabadat k podvodum (Celni sprava ma mnoho moznosti jak na ne prijit), spis mi jde o to, ze deklaranti obcas maji tendenci zbozi zaradit tak, jak tomu rozumi sami nebo podle mnohdy i zcela zmatecneho textu na fakture (Cinani nechteji platit exportni clo tak obcas trosku podvadi). Jednou se nam stalo, ze deklaranti proclili zbozi zcela proti nasim instrukcim jen podle faktury (deklarant si domyslel, ze jde o nejake audio/video komponenty, pritom slo ale o neco uplne ale uplne jineho: zaplatili jsme zbytecne clo nekolik tisic, oni potom navic otaleli s reklamaci a chybu vcas nenapravili, takze jsme o penize prisli).

Snad to nekomu pomuze.

Prislo emailem jak udelat socialni a levnejsi posilani zasilek

Prislo emailem a zverejnuji k diskuzi jak udelat jeste levnejsi a socialnejsi Shipito

Čau Johne,

Nedávno jsem tě prosil abys mi pověsil na tvůj blog řekněme spíš takové cvičení na tvoje dilema jak distribuovat vína po USA. Za to velké dík, zpětná vazba mi opět otevřela trochu víc oči.

Nicméně teďka k jádru pudla. Ty a tvůj blog je teďka víceméně o strastech a slastech shipita. Jak ho tak pročítám tak mi to nedá a podvědomě onen koncept “levného přeposílání” balíků v hlavě neustále rozvíjím a snažím na něj naroubovat ještě více “Low-cost” priority. Ba co víc, abych byl konkurenceschopný musím nejen byznys model, ale i celou ideu zaobalit do moderního “sociálního” hávu. Lidé v dnešní době neumí bez internetové socializace žít, ale na druhou stranu ony fyzické potřeby v podobě posílání fyzických předmětů jsou zde stále, stále více se rozvíjejí a já sem si řekl, že přesně tohle by měla být konkurenční výhoda (nebo spíše jen díra na trhu) nového, dalšího českého “Johna”(rozuměj mě:). Teď jen krátce k tomu jak nápad co popíšu později vzniknul. Jelikož se snažím podnikat v Brně(vývoj mobilních aplikací) a každý den tak jezdím vlakem(ne autem) z Hodonína(cca 60km) tak aby mé podnikání bylo opravdu co nejvíc lowcost, přemýšlel sem, že by bylo super kdybych nejezdil denně za dvě stovky tam i zpět, ale zadarmo, nebo dokonce ještě něco cestou vydělal.

Jak toho docílit? Říkám si co využít potřeb jiných, kolik lidí z Hodonína kde bydlím potřebuje řekněme v úterý poslat balíček do Brna? A kolik existuje lidí, kteří právě v úterý jedou autem do Brna nakupovat(tudíž vezou cestou tam jen vzduch) nebo jedou třeba jen ráno na otočku k zubaři a mají volné místo v batůžku? No možná Vám to bude znít poprvé šíleně, ale já bych něměl problém vzít na nádraží do ruky igelitku kde by se mi sešlo nějkých pět libovolných věcí, které se jen prostě potřebujou lowcost variantou dostat z bodu A do bodu B(na hlavák v Brně kam stejně jedu tak i tak)a kde je opět předám. Balík o hmotnosti 1kg Vás bude stát cca 60kč(ovšem doručení do druhého dne), ostatní dopravci od 120kč nahoru. Já kdybych si vzal za transport jednoho balíčku 20kč, tak jsem minimálně 5x levnější než drtivá většina konkurence, moji osobu to fakticky nic nestojí a jedu do práce zadarmo. Tady se hodí lidové rčení :”Vlk se nažral(já vydělal) a koza zůstala celá(spokojený koncový “zákazník”)”.
Ano je zde plno otazníků a vykřičníků,ale zde jsem chtěl představit pouze koncept/ideu. Samotné rozklíčování všech procesních problémů mám v byznys pláně.

Pokud si ovšem představím celosvětový potenciál samotné myšlenky, stávají mi chlupy na zádech. Netajím se ani tím, že velkou inspirací mi byl cestovatelsko-podnikatelský portál airbnb.com kde můžete pronajímat třeba jen jedinou nevyužitou místnost v domě témě komukoliv na světě. A pozor opravdu to funguje a airbnb.com má po dvou letech existence aktuální tržní hodnotu cca 1mld USD! Zakladatelé tohoto portálu velmi dobře přečetli trh když si všimli, že ona škálovatelnost ubytovacích služeb jde ještě dál rozšířit a to velmi efektivně a přijatelně pro obě strany “obchodního vztahu”. Jeden nabízí ubytování za konrétní cenu a v konrétní čas, druhý poptává útočiště za bezkonkurenční cenu na oplátku za jistý “diskomfort” hotelu kde je všechno pěkně tak jak má být(u airbnb když neteče voda nebo praskne odpad problém se většinou nemusí ihned podařit vyřešit atd).(http://www.moneycrashers.com/airbnb-reviews/ )

Stejně tak i u přepravců- člověk má jen velmi malou možnost nastavení úrovně služeb, chcete-li škálovatelnosti kvality a samotné přepravy. Je jasné že pokud budu chtít poslat nějakou high tech křehkou věcičku byť jen 60km daleko využiju DHL nebo UPS nebo PPL, ale pokud se máme bavit o tzv Point-to-point tracking nenabízí žádní světoví dopravci jakoukoliv LOWcost variantu- ono to ve své podstatě ani cenově nabídnout nelze- mluvím teďka o příkladu když potřebuju dostat z bodu A do bodu B například tenisovou raketu nebo helmu na motorku atd. Přepravce ve své podstatě nabídne stejný přepravní “komfort” jak křehké tříkilové 3D tiskárně tak tříkilové helmě, která byť má balíkově stejné parametry bude mě stát přeprava balíku úplně stejně.

Nějak takhle by vypadala odpověď na potencionální otázku: “Jaká je přidaná hodnota Vašeho nápadu a co řeší za reálný problém” kdybych byl před investory ve Dni D.

Tzn tento nápad “zabalený” do podoby sociální sítě nemá nějak dramaticky konkurovat zavedeným přepravcům, ovšem řeší problém nebo chcete-li nabízí alternativu lidem , kteří chtějí dát posíláným věcem ten nejnižší možný přepravní komfort a prioritu na oplátku za extrémně nízké ceny.Zároveň ale využít ten obrovský potenciál lidí, kteří denně cestují byť už za prací nebo kamkoliv jinam a chtějí si svým přičiněním a zvýšeným úsilím něco přivydělat.

Samozřejmě, že koncept může fungovat ve dvou rovinách- 1/Friends of friends nebo 2/Business(cizí služba pro cizí lidi)- vše se dá ale rozpracovat.

Určování ceny by bylo naprosto tržní- tudíž bych si rozklikl mapu ve své lokalitě a podle toho pokud bych chtěl něco někam převést či bych já někam cestoval nabízel své kapacity tak bych viděl jednotlivé ceny a buď si mezi něma mohl vybrat anebo v případě že bych já něco někam vezl tak bych je tvořil.

Určitě by fungoval stejně tak jako v případě airbnb.com(mají 50k USD) jistý fond náhrad pro ztracené či ukradené zboží(z každé zásilky by šlo třeba 50centů do fondu), ale vzhledem k tomu že by se lidi registrovali a byli pod dohledem alá ebay.com nečekal bych žádné extrémní delikventní chování- přecejenom buď chci vydělat anebo ušetřit.

Poslední věc, která je nejvíce komplikovaná je samotný příjem/výdej zásilek. Ovšem k socialnímu prostředí celé platformy/sítě bych alespoň na straně odesílajícího nečekal dramatické problémy. Zkrátka když uvidím že borec co jede z Los Angeles do San Franciska autem v 5 hodin odpoledne v pátek od té a té nemocnice, kde má sběrný bod pro domluvené všechny “zákazníky”, tak je v zájmu odesílajícího, aby na avizovaném místě byl a zásilku předal.
Problém může nastat na straně přebírajícího. Ten si nemusí opět na domluveném místě a v domluvený čas balík převzít, ovšem tohle je přesně ta cena za LOW cost variantu zásilky.(V byznys plánu tohle je ošetřené)

Jenom sem chtěl Johne vědět co si ty o tom jako člověk se zkušenostmi s logistikou myslíš. Ano je to víc sociálně-interaktivní než si poslat balík zásilkovou službou, ovšem bavíme se tu o extrémně lowcost přepravě 21.století:)

Za odpověď budu velmi rád, nápad jsem schopný formou startupu se svým týmem zpracovat téměř ihned. Kapitál by taktéž neměl být problém, nejvíc chybí mentoring zasvěceného člověka.

Měj se fajn, Ondra!