V cervenci jsme spolu komunikovali docela intenzivne. Chystal se delat web. Psal mi jak je vse pripraveno. Vybaveni do skladu nakoupeno.

Tohle je treba nadpis emailu z poloviny cervence, ktery mi poslal:

V emailu psal: We are all ready. Dokonce ne jenom jedna zeme, ale rovnou nekolik najednou (jak vidite v nadpisu). Proste velkolepe plany.

Takze jsme udelali integraci na nasi strane. Prace jak nadelane. Mezitim tlacil co nam tak dlouho trva. Napojili jsme FedEx ucty, dohodli lepsi slevy na postovne pro odesilani z dalsich zemi. Vse kompletne nachystano u nas. Upravovali jsme admin, aby to fungovalo pro dalsi zeme. A taky, aby se nedostaval k informacim, ke kterym se nema dostat (opatrnosti neni nazbyt).   Rekl bych minimalne nekolik desitek hodin prace. Jen jsme od neho potrebovali, aby udelal testovaci tisk nalepek a dokumentu pro posilani.  Coz  predstavuje par minut prace. Slo o to videt jestli vse funguje.

Od te doby uplne mrtvo. Zadne reakce. Jen jednou mi napsal, ze mu neco nejde. Pozadal jsem ho at mi posle kopii chyby. A od te doby uz vubec nic.

Je to fakt narocne! Ta komunikace s jinymi kulturami. Clovek ma casto pocit, ze se vubec neni schopen domluvit. Nebo nedostava odpovedi vubec.

Nastesti ta nase prace neni  ztracena. Vyuzijeme to pro jinaci zastupce. V Cine jsme nasli myslim o dost lepsiho partnera. Aspon to ted vypada podle  komunikace a podle toho, ze nemaji problem na vlastni naklady prijet a vse se naucit. Za ctrnact dni se presvedcim osobne:-).

Pro me je tento blog zpusob jak dokumentovat me experimentovani v podnikani. Treba si myslim, ze neco je nejlepsi zpusob jak delat v urcitem okamziku. Pozdeji zjistim, ze to mohlo byt jinak. Nevadi me napsat o tom jak nejaky projekt zacal skrome a nedokonale. Ne vzdy to musi byt jen o uspesich a jak vsechno fantasticky funguje. Ono pro vymenu zkusenosti je pomalu lepsi psat i o tom co nefunguje. To ale neni zas tak jednoduche, ale snazim se byt i v tom otevreny. Jestli se me stane nejaky prusvih v podnikani tak o tom napisu. A uz jsem i napsal.  Kazde podnikani co delam beru jako experiment. Je to cesta s cilem najit nejlepsi reseni. Nekdy se i to zdanlive reseni vyviji v case.

Co ale dost casto zjistuji je, ze i kdyz se ne vzdy rozhoduji idealne, tak se vse da pozdeji nejak vyresit. Treba se o necem rozhodnu vice srdcem nez racionalne. Nebo neco udelam urcitym zpusobem kvuli me lenosti. A pak zjistim, ze urcita nevyhoda se obratit ve vyhodu. Ze ty moje rozhodnuti vytvari urcity zpusob podnikani, ktery si najde svoje zakazniky a system. Neni potreba mit strach, ze nedokazete vsechno. Ze mate slabiny a neco neumite. Kazdy clovek to ma jinak. Jen jde o to vytvorit si to svoje podnikani tak, aby co nejvice stalo na vasich silnych strankach a ty slabiny se co nejvice potlacili. Samotneho me to casto prekvapi jak to je mozne udelat a skutecne to funguje.

Neni to tom presvedcovat, ze delam vsechno nejlepe. To urcite nemam v umyslu. Rad se poucim ze zkusenosti jinych. Jen nemam rad, kdyz nekdo jen rozdava nazory a zapomene pripsat, ze je treba teoretik, ktery v zivote nic nezkusil. To pro me nema hodnotu. Cenim si zkusenosti (dobrych i spatnych) od lidi co neco zkusili delat. Nejradeji bych omezil diskuzi pod clanky prave na tyto lidi. Nebo pridat nejakou informaci ke kazdemu diskutujicimu at vidim kdo ten nazor pridava. Nazory dokaze placat kdokoliv. Ale ne kazdy se odhodla neco skutecne delat a podelit se o realne zkusenosti. Toho si cenim nejvice. Proto mam i takovou averzi k radikalnim nazoru anonymu. A vazim si  lidi co se neboji byt otevreni. Je jedno co dokazali nebo ne. Neni to tady nejaka soutez. Spise jde o to vymenu nazoru a znat souvislosti kdo za tim komentarem stoji.

Kde najdete v USA nejlepsi zamestnance pro vasi firmu? Zalezi co delate.

Clayton si v diskuzich mysli, ze v Palm Springs budou stejni zamestnaci jako v Los Angeles. Nebudou. V kazdem meste USA jsou obrovske rozdily. Kdyz budu chtit zalozit technologickou firmu tak pujdu do Silion Valley. Kdyz casino tak do Las Vegas a tam najdu nevice kvalifikovanych zamestancu. Nejvice herecek najdete v Hollywoodu. Proste v kazdem meste je nejaka koncentrace lidi, kteri se hodi pro neco jineho.

V Palm Springs jsou zase duchodci. Je to popularni mesto kam se stehuji lidi co jdou do duchodu.

To misto kde se rozhodnete podnikat fakt dela rozdil!

Jeste k tem komentarum a ruzovym brylim. Fakt na sve zamestnance nedam dopustit! Jsem jim vdecny, ze muzu jezdit na dovolene, kdykoliv chci. Vim, ze se na ne muzu spolehnout. Proste jsou fakt klicem pro uspech firmy. Kdyz si predstavim kolik veci bych musel delat sam, kdybych jim nemohl dostatecne verit, tak mi je spatne. Asi bych moc dlouho podnikat nevydrzel.

Jen kratka poznamka k diskuzim. Musim jen pripomenout tuto informaci z praveho sloupce.

Konstruktivni prispevky vitany. Piste s jakou firmou podnikate a pridejte odkaz na svuj web. Na anonymni chytraky nikdo neni zvedavy! Cilem je vymena konkretnich zkusenosti.

Tohle je fakt dulezite. Anonymni vykriky dokaze udelat kazdy. O to smutnejsi je, ze pak zjistite, ze treba ten anonymni ctenar je uplny loser. Cenim si kdyz se komentator neboji ukazat co skutecne dela (ukaze treba link, projekt, firmu…).  Diskuze ma pak uplne jinaci uroven.

Duvod k anonymite je vetsinou kvuli tomu, ze dnes se da vsechno na Internetu jednoduse overit. To je i duvod proc nemuzu psat nejake hovadiny. Kazdy muze jit na internet a presne si vse zjistit. Nebo se osobne prijit podivat treba ke me do skladu.  Staci znat jmeno me firmy.To ze otevrene pisu na blogu znamena, ze si musim davat velky pozor, abych vse delal presne jak se ma. Tzn. nemuzu mit nelegalni zamestnance jak si Michal v diskuzich mysli. Mozna to zrovna bere podle sebe, nevim. Ale byl bych uplny idiot, kdybych psal verejne na blogu o me firme a pritom porusoval zakony.

Ale zpet k tomu amaterstvi. Tohle si myslim, ze je uplne nejdulezitejsi. V USA se mi toho podarilo v mem pohledu za par let hodne. A vse jsem udelal tim amaterskym a jednoduchym zpusobem a s malo penezmi.

Neni tohle uplne fantasticka zprava pro vsechny? Vemte si, ze umite hodne veci delam mnohem lepe a profesionalneji nez ja. Ja jsem nadseny z toho co me se podarilo dokazat. A vy mate sanci byt jeste mnohem lepsi!

Ja popisuji jak vse lze delat relativne jednoduse. Jak usetrit cas a penize. Jak podnikani neni zas takova veda. Samozrejme, ze vsechno jde delat jeste lepe. Sam vidim ty mezery. Delam to jak to umim. A presto to funguje, i kdyz to je amatersky.

Sakra o spouste veci co mam ted k dispozici se mi v zivote nezdalo. Neveril bych ze to bude mozne. Ted v tom ziju.

Dobrý den,

potřebuji v USA založit společnost za účelem prodeje této společnosti třetí osobě. Je obtížné firmu v budoucnu přepsat na jinou osobu nebo firmu?

Děkuji za odpověď

V USA se majitele firem nevedou v nejakem registru jako je treba obchodni rejstrik. Kdyz budu chtit prevest svou firmu na nekoho jineho tak postup je nasledujici.

Je to stejne jak pro LLC nebo INC firmu. Jako stavajici akcionar prodam sve akcie nekomu jinemu (bud firme nebo osobe). Sepisu si o tom nejakou smlouvu, kde se to zaznamena. Ja osobne bych to udelal na specialni schuzi akcionaru. Vzory mate k dispozici zde a zdarma. V ramci schuze by byl jeden bod jednani prevod akcii. Prevod se take zaznamena do tzv. STOCK LEDGER (seznam akcionaru v ramci firmy).

Vsechny papiry zustavaji ve firme. Neni potreba je nekam posilat. Nechodi se nekam  na urady.

Rozjizdime lokalizovane verze Shipito do vsech moznych jazyku. Preklady delaji sami uzivatele. Hlasuji o zmenach a davaji navrhy na preklady. Co je schvaleno se dostava na zive stranky.

Mam ve schrance pres dvacet navrhu na lokalni zastupce pro Shipito po celem svete. Tohle je dalsi krok, ktery bude nasledovat az stranky budou prelozene.

Dnes prijeli na osobni navstevu francouzi, kteri chteji byt zastupci.

Za tyden prijzdi japonci, kteri budou rozjizdet Shipito Japan. Hned po nich cinani co rozjedou Shipito China. Prijizdi na skoleni, aby poznali jak vlastne fungujeme. Tohle povazuji za klicove pro budouci uspech.

Zjistil jsem, ze i pracovnici co odpovidaji na emaily delaji mnohem lepsi praci kdyz si zkusi pracovat ve skladu. Rozumi problemum. Chapou co se muze stat. Delaji mnohem lepsi sluzby.

A k tomu se v pondeli rozjizdi Shipito Oregon (nakupy bez sales tax).

Do 12 mesicu by Shipito mohlo byt celosvetovou jednickou na trhu!:-)

Ahoj Johne,
hele, mě by hrozně zajímalo, co by se stalo, kdyby sis HYPOTETICKY řekl, že Ti to takhle stačí a že už růst už nechceš a že to zapíchneš na té úrovni, kde zrovna jseš? Je to tak, že v momentě, kdy by poptávka převýšila tvoji schopnost nabídky by ten převis pochytala konkurence a Ty bys začal mít míň a míň zákazníků až bys zašel na úbytě?

Platí tak jednoznačně “grow or die”?
Mě je jasný, že to člověka baví, když mu firma roste, ale co kdyby si člověk řekl, že už se mu furt nahoru a dál nechce? Bude za chvíli po něm?

Uprimne receno to je fakt dobry dotaz. Presne tohle se casto rika. Ze je potreba rust jinak firma zahyne. Do urcite miry to tak skutecne plati. Ale neplati to vzdy a taky to muze byt presne obracene.

Hodne firme zkrachuje presne kvuli pocitu nutnosti rust. Rust prinasi obrovske problemy a rizika. Podnikatele si mysli, ze musi rust za kazdou cenu. Zvednou si radikalne fixni naklady. Investuji obrovske penize do reklamy. Zadluzi se. Nedejboze se rust trosicku zpomali tak zkrachuji.

Treba realitni firmy v Las Vegas pred par lety. Trh rostl. Tak take rostly. Nabraly si nove kancelare.  Rozjely spoustu pobocek. Rostly jim naklady. Pak se trh zpomalil a kompletne zkrachovaly. Nejaka mensi realitni firma si mezitim splatila nemovitost ve ktere sidli. Tim padem ji zmizel nejvetsi fixni naklad (najem/splatka pujcky za kancelare). Takovou firmu nemuze nejake zpomaleni trhu ohrozit. (Tohle jsem nepsal muj priklad, protoze jsem realitni firmu taky zavrel:-).

Ale ne vzdy se opatrny pristup vyplati. Nektera podnikani muzou mit vyhodu prave tom rustu a velikosti. Velka firma muze mit  obrovske vyhody, ktere mala firma nemuze replikovat. Treba kdyz nakupuji od dodavatelu ve velkem tak dostanu obrovske slevy. Nebo firma urcite velikosti muze nabidnout sluzby velkym zakaznikum (s malou firmou by se nebavili). Najednou ma velka firma vyhodu oproti male. A kdyz ta vyhoda je skutecne vyznamna tak ma cenu rust, temer za kazdou cenu.

Treba take stihla zaheslovat pocitac a ted nikomu nechce rict jake heslo tam dala. Poklada nam vse telefony. Na nic nereaguje.

Lekce dne byla, ze je nejdrive potreba prevzit klice, zjistit hesla a az pote lidi vyhodit. Me se stalo kdysi neco podobneho. Jedna zamestnankyne me vyrvala policku ze zdi a pak vymazala z pocitace dulezite informace. Nekdy jsou lidi emocialni i kdyz vetsinou je to naprosto v klidu. Radeji ted vsechno prebiram nez cloveku reknu, ze ho vyhodim. Predem jsem ji varoval at ji to nerika nez prijede. Udelala chybu, ze ji to rekla tesne nez prijela do kanclu. Mluvila s ni totiz na telefonu a prorekla se. Takze se takto minuli na parkovisti. Ale chybami se clovek uci. Tohle je manazersky trenink v praxi.

Puvodne jsem tam chtel prihlasit Shipito, protoze to by se dostalo na prvni mista. Ale problem je, ze pro kvalifikaci bylo nutne mit min. obrat 200 tisic dolaru pred 3 lety. Pocita se totiz rust za tri roky. A Shipito v podstate jeste neexistovalo. Pres stejnou firmu jsem zrovna prodaval kola a obrat jsem mel mene nez 200 tisic. Takze jsem se nemohl  kvalifikovat.

Zebricek INc. 500 | 5000 je dobry zdrojem informaci o rostoucich firmach. Nejlepe se roste, kdyz zacinate z niceho, ale uvidite tam i firmy s obrovskym rustem a stovkami milionu dolaru obratu.

Maly sklad, ale nebude nabizet plne sluzby. Bude mozne posilat baliky pres FedEx. USPS nebude hned nabidnuto. Nebude se konsolidovat. Zakaznici dostanou moznost prevest levne baliky do skladu v Kalifornii, kde jsou nabizeny plne sluzby. Je to pro nas takovy test. Chceme videt jak nam to pujde. Jaky bude zajem. A pak se rychle rozhodneme co dal.

Mozna v budoucnu rozjedeme velky sklad v Oregonu. Premyslime o hodne velkem skladu tak aby nam vydrzel aspon 5 let pri soucasnem tempu rustu (30,000-40,000 sq. feet, zhruba 3.000 – 4.000 m2). Jenze se tady otevira obrovske dilema.

Donedavna byl nejvetsim nasim nakladem nemovitost. Je jedno jestli koupime nebo pronajmeme, ale ta castka za mesicni najem nebo splatku teoreticky predstavovala obrovsky naklad ze ktereho jsem mel vzdy strach. Jenze ted je mnohem vetsim nakladem pracovni sila.

V Jizni Kalifornii mame nadherne pocasi. Ono se to nezda, ale to taky zvysuje produktivitu. Staci, ze neni v lete vedro a v zime obrovska zima. Obzvlast ve skladu, ktery jde tezko vytapet nebo chladit to dela rozdil. Nase prirodni klimatizace (prijemny vitr od more) dokaze udrzet prijemne pracovni prostredi cely rok. K tomu se prida velky mix imigrantu (zvlast pracanti z Asie) a skutecne je tady nejvyssi produktivita co jsem kdy zazil.

Takze resim obrovske dilema do budoucnosti. Bud udelam neco co je dobre pro zakazniky (novy plnohodnotny sklad se vsemi sluzbami v Oregonu, kde se neplati sales tax).  Ale bude me to stat muj zisk (mensi produktivita, vice problemu s rizenim na dalku). Nebo budu pokracovat pouze v Kalifornii, ale v ocich zakazniku mi bude chybet jedna velka vyhoda. Zatim to neni uplne aktualni. Mam min. tri mesice na rozhodovani. Ale vim, ze to utece jako voda.

Pri soucasnem tempu rustu bude tento novy sklad plny do 8 mesicu.

Stehovat sklady neni sranda. Koupit novy a jeste mnohem vetsi sklad je zalezitost na par mesicu. Nez se neco najde chvili trva (moc jich na trhu neni). Nez se takova transakce  uzavre taky chvili trva. V podstate bych ted mel zacit hledat kam se budeme stehovat nebo vymyslet reseni.

Muzeme udelat sklad v jinem meste. Muzeme najit mnohem vetsi sklad v Kalifornii. Moznosti je vice a je to dost zvazovani.

Taky chci byt opatrny. Nechci ziskat mnohonasobne vetsi sklad a pak zjistit, ze se vse zpomalilo. Zatim jsem byl takto opatrny a podcenoval jsem ten rust. Porad jsem si rikal, ze to musi zpomalit. Jenze nejak se to nerealizuje. A kvuli tomu mam tyto starosti co budeme delat za tech 8 mesicu:-).

Uz jsem zazil takovych situaci nekolik. Kdyz nam zakaznici rvali ruce a my jsme nebyli pomalu schopni uspokojit poptavku u jinych podnikani. Naposledy treba v dobe realitniho boomu s Milllionsaver.com (ted je realitni business doslova v prd…).

V dobe kdy to jde nahoru je potreba nepodlehnout optimismu a nenadelat si moc dluhu, ktere pak tahnou ke dnu, kdyz se rust zpomali. Videl jsem takto zkrachovat spoustu firem po konci realitniho boomu.

Ale zase nechci vse umele zpomalovat kdyz je prilezitost rust. Je to trosku gambling. Odhadnout co je ten spravny tah. Kdyz prestrelim tak moc riskuji. Ale myslim, ze to trosku ted risknu.

Za prve nas prijel pochvalit kolik jim davame businessu a jak nam to vyrostlo. Donesli si krasne vytisklou prezentaci, kde je ukazano o kolik vice posilame, jake baliky, do jakych zemi… analyza celeho naseho uctu. Ukazka jak to roste kazdy mesic. Jak to bylo pred rokem a jak dnes. Je to celkem zajimave a rad se na to sem tam podivam.

Pak jsme resili nejake veci co by mohli vylepsit. Mozna jsem to na neho nalozil trosku dost, ale mel jsem zrovna takovou pondelni naladu, ze jsem se s tim moc nesral.

Do konce tydne me slibil zavolat  s nejakymi resenimi. Business je fakt dzungle a strasne zalezi v jake jste zrovna pozici. Kdyz v silne tak se k vam vsichni chovaji pekne a s respektem. Jsme na ceste nahoru, takze ted to neni spatny pocit.

Jeste si delali legraci, ze me chteli jednou pozvat do nejake luxusni restaurace na obed jako male podekovani. A ja jsem jim na to rekl, ze nemam cas, ze jsem zaneprazdnen praci:-).  Jim to pripadalo strasne vtipne.

Nevim jak dlouho tam vydrzi. Predpokladam, ze moc dlouho ne, takze to tady zvecnuji.

Cely list

Diky! Diky! Diky! Je to velmi mile prekvapeni.

Kdyz mamka neni spokojena tak nikdo neni spokojeny. Tuhle vetu mi rekl pravnik, ktereho jsem potkal na U.S. Virgin Islands. Bavil jsem se o tom, ze manzelce se tam moc nechce stehovat. A to mi na to odpovedel:-).

Neni to nadherna veta, ktera shrnuje perfektne jak to v manzelskem stavu funguje?

Az bude vetsina lidi presvedcena, ze investovat do nemovitosti stoji uplne za hovno:-). Myslim, ze se k tomu docela blizime (v USA). V Las Vegas dokonce ceny uz poskocily nahoru od minuleho roku. Jinde v USA nas to jeste ceka. Treba u komercnich nemovitosti je to tezsi odhadovat. Dostat se na to dno je hodne dulezite. A jsme hodne blizko. Mozna tam uz jsme.

Funguje to presne obracene od situace,  kdy si naopak kazdy myslel, ze nemovitost je nejlepsi investice. Tehdy me bylo jasne, ze drive nebo pozdeji budou ceny klesat.

Co me k tomu zamysleni privedlo? Vcera me volala sousedni majitelka nemovitosti v Memphisu. Chtela by prodat a hodne levne (za stejnou cenu co jsem ja pred par lety koupil, ale to jsem mel docela stesti na skutecne levnou cenu). V podstate je rozhodnuta rict bance, ze prestane splacet. Je ji jedno, ze si pokazi kredit. Hlavne chce prodat. Bylo videt, ze je skutecne na dne. Vsechen optimismus ji zmizel. Obrovsky kontrast v porovnani kdyz jsem se s ni bavil pred rokem nebo dvema. No a ja se  ted  citim podobne takze do koupe se moc nehrnu:-). Ale pritom vim, ze tohle bude jednou dobra investice. Kdo na to ma ted zaludek skutecne udela neskutecny kup. Ale me se do toho ted nechce. Mam pocit, ze tech nemovitosti mam uz dost (a malo casu).

Nahrnulo se dost problemu. V poslednich tydnech mam uz druhe praskle potrubi. Budova mi tam nejak klesa a tohle je dusledkem. K tomu klasicke stiznosti, ze klimatizace v nejakych kancelarich nefunguje dostatecne (to je porad nejaky problem, ze je lidem bud moc vedro nebo zima) a nekdo to musi resit. Ted je zrovna vedro takze jsou stiznosti na horko. Protoze je stale krize tak lidi plati seky z uctu na kterych nemaji penize. A kdyz po nich chceme zaplatit znovu tak si vymysleji ruzne problemy jen aby platit nemuseli. Proste radosti vlastnictvi. Vetsinou jsem od toho docela izolovan, protoze na to mam zamestnance. Ale mame novou pracovnici, ktera v tom neni jeste zbehla, takze problemy se dostavaji az k mym usim:-).

5% z dvou milionu by byl rocni urok $100,000. To jsem bral jako takovou hranici, ze to uz staci na dobre vyziti. I kdyby clovek prestal pracovat tak mi to pripadalo, ze muze slusne vyjit.

Jenze ty doby jsou uz pryc. Banky v USA vetsinou vyplaci uroky pouze kolem jednoho procenta. Nejlepe tak kolem dvou procent. Stezi se da najit trosku neco lepsiho.

Mel jsem ty dva miliony zafixovany jako “magickou” castku. Ale uz to tak neni. Hodnota penez sla dolu. Aspon z tohoto pohledu. Jednou jsem si rikal, ze  v budoucnu prodam nemovitosti a prevedu vse do hotovosti. Ale ono to uz nevypada tak lakave jako drive.

Proboha on to tam fakt nekdo asi nekdo kupuje:-). Pomalu si ted uz teda pripadam jako autor. Jestli nekdo jeste knizku nemate tak si ji tam prosim kupte. Chci videt jestli to jeste poskoci na zebricku:-). Koupim vam pak v CR pivo (vice nez jedno) na dalsim srazu (treba i v te Praze!!!:-).

Prazaci slibuji to!!! Musite me dostat na prvni misto!!!

http://www.kosmas.cz/top10.asp

A kdo knihu cetl tak mi tam treba aspon napiste recenzi. Diky!

A problemu s nemovitostmi je spousta. Chce to mit na to zaludek.

Me k tomu, aby to bylo bezproblemove a pasivni paradoxne nejvice pomahaji zamestnanci. Zamestnanci a pasivni prijem to asi nejde moc dohromady, ze? Jenze u me to tak je.

Treba v Las Vegas kde mam nejvice nemovitosti mam take kancelar se zamestnanci. Zakladaji firmy (IncParadise) a ve chvilkach kdy nejsou vytizeni se staraji o moje nemovitosti. Resi problemy, ktere bych musel resit ja.

Kdybych tam najmul management company (ktere se takto o domy staraji), tak se nedoplatim.

Fandorovi se evidentne radeji chce uskrovnit a hleda nekoho kdo by mu to potvrdil, ze jedna spravne;-) . Ale vypada to, ze ostatnim lidem se moc nechce (aspon podle komentaru).

Myslim, si, ze tohle je naprosto individualni zalezitost. Kolem plaze, kde bydlim znam hrozne moc tzv. beach bums. Lidi co moc nemakaji a zijou z ruznych duchodu, investici, apod. Ziji skromne. Kazdy den jsou na plazi.

Mam par takovych kamaradu. Ne teda hardcore beach bums, ale takove ty co trosku nekde vydelali a ted si uzivaji. Aspon mam s kym hrat plazovy volejbal kdykoliv si vzpomenu;-). Normalni lide v mem veku v USA buduji kariery a makaji od rana do vecera.

Co je lepsi se da tezko rict. Me osobne vyhovuje oboji. Mit cas delat aktivity, ale pritom i docela naplno pracovat. Urcite si presne toto kazdy musi rozhodnout sam a najit ten spravny balanc. Cim vice se utraci tim vice je potreba vydelavat. A kazdy si musi urcit tu hodnotu co mu mene vadi. Jestli chce mit vice volneho casu. Nebo radeji vice penez. Nekdy se muze stat, ze by se ve volnem case kompletne nudil. Takze pak je lepsi ho vyuzit praci.

To me zaujalo. Nejaka jina lounge nez klasicka First class. Concorde letadla uz bohuzel neletaji, ale bylo by zajimave se podivat jaky zazitek meli cestujici ve specialni lounge primo pro ne.

Bylo to zase o stupen vyse. Krasne prostredi. Mnohem mene lidi nez v klasicke first class lounge. Na vse obsluha, kdy vam donesou cokoliv pod nos. Plnohodnotna restaurace. Pohodlne sedacky. Takze pridavam par fotek.

V pozadi je ta restaurace s privatnimi boxy.

Kdyby me na to mila pani na BA neupozornila tak bych netusil, ze takova lounge vubec v tomto terminalu je. First class lounge je totiz hned vedle, ale ma vchod uplne z jine strany. Vchod do Concorde lounge je docela schovany. Kdyz clovek nevi, ze tam je tak ho tam nenapadne jit.

Nechtel jsem davat jidlo. Jen jsem chtel vyzkouset  Tapas plate (jen tak na ochutnani vseho mozneho). Kvalitni suroviny. Bylo to vyborne.

Misto sprch maji takoveto Cabanas. Jsou to privatni mistnosti, kde muzete sami relaxovat. Date sprchu a zaroven mate misto na odpocinek.

Na stolku mate jidelnicek a tlacitko. Vyberete si dalsi obcerstveni a staci zmacknout na tlacitko, aby vam ho donesli.

Je to nejaka chripka. Vetsinu cesty zpet jsem nastesti prospal. Jen jsem nemel cas vychutnat vse jak bych si predstavoval.

Do USA jsme prileteli jsme ve ctvrtek vecer. Samozrejme se mi podarilo probudit se ve tri rano v patek (casovy posun = jet lag).

Povyrizoval jsem emaily. A rano vyrazil do prace. Aspon na chvilku. Co kdyby neco duleziteho cekalo. Ulevilo se mi a mel jsem pocit, ze bych tam mel zajet.

Po te ceste me uz zas tak dobre nebylo. Holt nemoc trva vylecit dele nez za dva dny. Ale mel jsem pocit (sebedulezitosti), ze po mesici cestovani musi byt neco strasne nutneho co musim udelat, prodiskutovat nebo rozhodnout. Proste, ze jsem nepostradatelny a urcite budu muset hned neco udelat.

Jenze v kancelari se vsichni tvarili jakoze je normalni den. Nic zvlastniho se nedeje. Vsechno bezi jak ma. Ukoly se plni podle planu. Nic neni zanedbane. A nikdo po me nic nechtel.

Bylo me stejne blbe tak jsem odjel po hodine domu odpocivat. Ale rikal jsem si, ze fakt uz nejsem potreba. Neni to smutne??? Jak jsem dopadl?:-))

P.S. Mam z toho radost. Po mesicni dovolene to neni spatne se vratit bez stresu, ze by se neco stalo. Aspon mam vice casu na reseni strategie do budoucna. Par novinek se uz pripravuje.

Vim, ze minimalne par tydnu me vydrzi obrovske pracovni tempo. Clovek ma po dovolene spoustu energie. Neboji se pustit do veci do kterych se mu normalne nechtelo. Ten rozdil v produktivite je obrovsky.

Registrace:  http://www.fabrica.cz/sraz.asp

Kde: Brno, Centrum Viktoria (cca. 3 km od krizovatky D1 a dalnice na Bratislavu)

http://www.centrumviktoria.cz/cz/restaurace-bowling

Leteli jsme ze Sappora (severni ostrov Japonska) do Tokya. V Tokyu mala prestavka nez se pokracovalo do Londyna. Ve first class JAL Sakura lounge jsem se hned objednal na masaz. Muzete si vybrat jestli chcete namasirovat hlavu, zada nebo nohy. Je to jedna z vyhod teto lounge (krome jidla, piti, odpocinku, sprch, apod.). Vyborne osvezeni mezi prestupem na dalsi let.

JAL (Japan Airlines) ma inteligentne vyresen nastup do letadla. First class je uplne oddelena zvlastnim vchodem (od business i economy). Takze nikde necekate a nikde se s nikym necpete. Jen tak mimochodem zvlastni vchod se dela pro 9 cestujicich (to byl pocet sedadel na tomto letu). Jeli jsme ale jen ctyri lidi. Ja, moje manzelka a dva japonci. Na ctyri cestujic byli tri letusky. Na tech jedenact hodin letu jsem si pripadal jako kral. Doslova.

Nastoupime do letadla a letusky hned vedeli jaka mame sedadla (listky jsme jim nemuseli ukazat) a rovnou se ptali jaky byl let ze Sappora. Nevim jestli meli oznacene, ze s nimi leti dva gainjinove:-), ale bylo to prijemne. Tohle jsou detaily, ktere asijske aerolinky zvladaji nejlepe.

Usadime se v letadle a najednou prekvapeni. Jeden z flight attendants byl cech (zdravim Ondreje:-). Prisel nas uvitat a rovnou v cestine.  To byl docela sok, ze na nas takto zacne nekdo mluvit cesky v letu JAL Tokyo – Londyn.  Kdyz jsou v letadle ruzna hlaseni v anglictine a japonstine tak jsme dostali i hlaseni v cestine:-).

V prvni tride meli jen tri sedadla na celou sirku letadla.  Za to se nam stihli asi trikrat omluvit. Jak na letisti tak v letadle. Protoze nemuzeme s manzelkou sedet tesne vedle sebe. kazde sedadlo je totiz uplne samostatne a dost vzdelene od dalsiho sedadla. Jen jsem se usmival.

Hned jak jsme nalezli do letadla tak nam dali pyzama. Prevlekl jsem se a premyslel co delat s oblecenim. Pred zachodem cekala letuska obleceni prezala. Sla ho povesit nekam na vesak. Ani me nedali sanci si to nekam povesit sam.

Let byl zase kulinarsky zazitek. Obrovsky vyber jidel. Same lahudky. Exklusivni vina. Za stejne jidlo v restauraci bych se v Japonsku nedoplatil. Doopravdy zazitek, kdyz si vybirate jaka ruzna vina chcete pit naparovana k ruznym jidlum. Tezke se trosku neopit, protoze se nedalo ujit pozornosti letusek. Hned jak jsem trosku upil tak ji nekdo stihl dolit.

Jidla je na vyber moc. Japonske i western. Dal jsem steak. Nevypada moc lakave, ale dal se doslova krajet vydlickou. Lahudka.

Pak mi letuska donesla ukazat, ze dnes jime steak z krav v Okinawe. Japonci si potrpi na speciality. Kazda oblast ma svoje.

Svacinka pred pristanim. Ramen polevka a Yakitori.

Pal jsem lupl jeste omeletu z vajicek… byl hlad.

Neradeji mam tuto cast letu… kdy  vam pripravi postel na spani… vyberete si jestli se chcete nechat prykryt perinou nebo dekou…. a tak dale… Fakt vas rozmazli jak male dite.

Kdo nezkusil tak vrele doporucuji. Skutecne dostanete motivaci a chut na dalsi rozvoj. Na me to tak pusobi.

Beru to tak, ze pred par lety se mi o tom ani nesnilo, ze toto bude jednou mozne. Ted si nedovedu predstavit, ze bych mel cestovat nejak jinak.

P.S. Jinak kazda aerolinka neni uplne stejna. Zalezi na typu letadla i aerolince jakou first class experience ziskate. Na teto dovolene letime trikrat first class. Z Ameriky do Japonska (pres American Airlines), z Japonska do Evropy (Japan Airlines) a z Evropy do USA (British Airways).

Japan Airlines – naprosto nejlepsi zazitek
British Airways – neni spatne. Davaji pyzama. Jen se naposledy zhrozili, ze mi je jedno jake cervne vino budu pit. Rekl jsem jen tak obecne nejake cervene francouzske a pak dusledne opakovali dlouhe francozske nazvy, aby meli jistotu co vlastne chci (nebo si rikali co to je za vola, co to ani nedokaze vyslovit:-)))
American Airlines – jen OK (nedaji vam pyzamo).

P.S. Cely clanek jsem napsal v opojeni z vina a sampanskeho primo v letadle. Pak jsem udelal  novy navrh na brutalni expanzi Shipito do celeho sveta:-). Uplne jsem citil, ze na to bylo to nejlepsi rozpolozeni.

Chci v Brne, protoze nemam moc cas cestovat.

A jestli napisete tip tak pripiste jestli jste schopni pomoci s organizaci. Rezervovat misto, apod. To neni povinne, ale bylo by pekne, kdyby nekdo prilozil ruku k dilu a postaral se.

P.S. Zatim jeste posilam pozdrav ze Sapora, kde popijim mistni pivo Sapporo a pomalu se presouvam myslenkami na pobyt v CR.:-). Zitra me ceka cesta s Japan Airlines (vrchol dovolene), ale fotky uz asi davat na blog nebudu:-)

Muzeum piva – Sapporo. To je moje oblibene pivo. Vyzkousejte a reknete mi jak vam chutna.

Ochutnavka piva v muzeu piva.

Takto vypada klasicke hospodske jidlo k pivu (v Japonsku).

rad bych znal nazor ctenaru, jestli to jde dat na web.

Diky,

Martin

Resime ruzne problemy s DPH pri mezinarodnim obchodu. Tematicky tato otazka opravdu velmi dobre pasuje k postu “Kde podnikat” . Pro neznale, pokud situaci zjednodusim, existuje nekolik scenaru:

- prodej po CR: vzdy se prodava s DPH
- prodej v EU, neplatci DPH (obcan, apod): prodava se s DPH
- prodej v EU platci DPH (ma DIC): prodava se bez DPH
- prodej mimo EU: zbozi se musi proclit a prodava se bez DPH

V nasem objednavkovem systemu mame vyreseno pocitani DPH podle zadane zeme a pripadne vyplneneho DIC. Najde se spousta uzivatelu, kteri prijdou na to, ze kdyz vyplni “USA”, tak DPH se jim nikdy nezapocte. Takze tam nastavi USA, a do zbytku adresy 5x zopakuji svoji zemi, typicky “POLAND” . No a po odeslani objednavky jim ji musime stornovat, pricemz rekneme polovina lidi objedna znovu, vetsinou uz dobre. Jeden expert takhle zadal asi 5 objednavek, nez pochopil, ze DPH musi zaplatit… Jak se tomuto problemu vyhybaji ctenari?

Pred nedavnem jsme spise z donuceni udelali www.patscode.com – je to online sluzba, ktera umoznuje ziskavat kody k immobilizerum u aut znacky Ford, Mazda, Mercury a Lincoln. Problematiku DPH k elektronickym sluzbam slusne popisuje http://interval.cz/clanky/elektronicka-sluzba-a-dan-z-pridane-hodnoty-dph/ – pro mnoho ctenaru by mohlo byt prospesne si to nastudovat, protoze mozna zjisti, ze jsou uz nejakou dobu platci DPH a ani o tom nevi. Nyni ale k nasemu problemu. Zde funguje objednavani naprosto identicky, ovsem neposila se fyzicky zadny balicek a nemame prilis mnoho moznosti jak overit, ze prijemce sluzby se nevyhyba placeni DPH tim, ze zadal spatnou zemi. Samozrejme jistou indicii je IP adresa apod. Zakladni problem je totiz v tom, ze dukazni bremeno pri dohadovani se s financnim uradem je na nas, tedy my musime prokazat, ze prijemce je skutecne z USA nebo jine zeme mimo EU. Tato problematika se zda byt jeste v plenkach, protoze odbornici na dane z ruznych pozic vetsinou jen konstatuji tento stav. Jak prokazuji ctenari, kteri poskytuji online sluzby za hranice EU, ze skutecne doslo k plneni mimo EU? Ma nekdo nejakou praktickou zkusenost z kontroly na fin. urade v takovem pripade? Nebo rovnou rozsudek spravniho soudu? Ja jsem bohuzel nic a nikoho doposud nenasel.

Me treba hodne laka Japonsko. Ale nedovedu si poradne ospravedlnit proc tam zacit  podnikat. Podle me budoucnost je spise v Cine. Ale i tak bych radeji podnikal v Japonsku. Jde o osobni duvody. Zajima me moznost jak jeste lepe poznat japonskou kulturu. Pri podnikani v cizi zemi toho clovek pozna hodne a velmi rychle.

Treba takto probihalo obchodni jednani o Shipito Japan.  Izakaya styl restaurace – mala jidla a k tomu piti (pivo, apod.). Ale to sem davam jen tak na okraj, abyste nerekli, ze jsem uz dlouho nedal nejaky obrazek jidla:-). Samozrejme si to idealizuji. Ale jsem Japonskem naprosto fascinovan.

Jak vidite tak sedime na zemi.. super pohodlne (ne, fakt neni pro gainjin jak ja).

Takto krasne to ta restaurace vypada z venku.

Privadi me to celkove k filozoficke debate co je lepsi. Podnikat v zemi, kde je treba levne. Levna pracovni sila nebo jine levnejsi zdroje. Nebo ve vyspele zemi, kde vsechno mnohem lepe funguje nez v nejake levnejsi zemi.

Kdybych se rozhodoval mezi podnikani v USA a CR tak dam jednoznacne prednost USA. Nechci tim nekoho urazit. Ale to jak veci funguji relativne snadno je strasne prijemne. Clovek neztraci cas a zameruje se skutecne jen na svuj cil.

Napriklad zalozeni firmy. V USA to je jednoducha zalezitost. Da se udelat online. Nikde nemusite jezdit. Nepotrebujete notare. Nemusite nic podepisovat a stoji dve tri stovky dolaru.  Taky nepotrebujete nejake zakladni jmeni.

V CR uz to je trosku slozitejsi. Navstivite notare. Bude to trvat trosku dele. A bude to stat trosku vice penez.

V Cine budete mozna davat uplatky a bude to trvat jeste dele.

Tak kde je nejlepsi podnikat? Kdyz se zamyslite nad  systemem fungovani v kazde zemi.

Mozna az moc namaham levou cast mozku (logicke mysleni). Dnes mi to rekli po  masazi nohou (reflexology) v Tokyu. Poznaji s jakou casti tela mate problem. Me rekli ta leva cast mozku a leve oko. A fakt je to pravda. Vyrazne se mi zhorsil zrak v tom levem oku. Sakra jen nechapu jak to fakt vi. Kdyz jsem se maserky ptal jak to vi, tak rekla lamavou anglictinou I STUDY.

Da se pripojit i na Gmail. I kdyz odpovidani na emaily je trosku nouzove reseni (klavesnice).

Jen me zaskocilo, ze original verze byla mela o dost silnejsi chut i vuni (trosku praseci smrad) nez jsem zvykly z USA.

Sli jsme na veceri s jednou Japonkou. Chtel jsem nejake rady jak na obchodni jednani, ktere ma probehnout dnes vecer. Rikala, ze mam poradne a narovnane sedet (v te restauraci). Nebyt moc lezerni. Moc se nesmat. A kyvat hlavou a rikat pritom HAI (ano v japonstine).  Ze se jim to bude hodne libit a ukazu tim respekt. Trosku jsem to s ni trenoval u vecere a placeni. Manzelka dostavala zachvat smichu. Ja taky.

Japonci nadavaji, ze maji stejne problemy v jednani s cinany tak jak jsem mel ja. A ze s Japonci se jedna uplne jinak. Jen neradi rikaji ne, ale poradila me jak mam poznat, ze chteji rict ne… budou delat neco jako hmmmmm… a kyvat u toho hlavou.

Par fotek z mesta Fukuoka a co se bude vozit pres Shipito Japan:-).

Pauce, ktere cisti podlahu.

Keramicke noze.

Pro Cappyho:-) Robosquare