O kolik penez si rict

Tenhle web s radami a hledani prace a zvladani pohovoru me pobavil. Pise to Yuhu. Je to dobre a vtipne napsane. Treba cast o tom kolik si rici penez je trefna.

Stává se občas, že přijde dobrý uchazeč, který si požádá o nesmyslně vysoké peníze. Třeba na pozici, na kterou mám 20, požaduje 35. S takovým člověkem nemá moc smysl vyjednávat. I kdybychom se navzájem dohodli, tak ústupek, který bude muset uchazeč udělat, bude veliký. V práci na to bude stále myslet, bude nespokojený a brzo odejde. Takové lidi je lepší s lítostí, ale rozhodně odmítat.

Mam s tim uplne stejnou zkusenost. A je pravda, ze kdyz takoveho cloveka zamestnam tak to nebude fungovat. Mnohem lepe funguje kdyz se zacne nize a pak se pridava. Spokojeni jsou pak vsichni.

Podobne to funguje i se ziskavanim zakazek. Vyplati se nabidnout trosku levneji, dokazat jakou ma vase prace hodnotu a pak si zadat vice penez pozdeji. Vetsinou to je reseni, ktere prinasi i mene problemu. Cim vice jako zakaznik nebo zamestnavatel platim tim vetsi mam naroky. Kdyz platim mene tak klidne necham nejake chyby projit a neresim je. Aspon ze zacatku kdyz se obe strany otukavaji a nikdo poradne nevi jak to bude fungovat. Jakmile se ale vyvine dobry vztah a vsechno slape tak i zamestnavatel presne vi jakou hodnotu to pro neho ma.

ShareShare on FacebookTweet about this on Twitter

13 thoughts on “O kolik penez si rict

  1. S tím získáváním zakázek… Bohužel s tou strategií nabídnout trošku levněji a časem chtít víc peněz mám dost špatnou zkušenost. Zákazník se i při jemném zdražení okamžitě začne ptát "co se stalo? minule to bylo levnější". Máte někdo nějaký osvědčený argument? Lhaní je mi dost proti srsti a pravdivě asi odpovědět nemůžu… "hele ta cena byla tak nízká jenom proto abych tě přetáhl od konkurence, teď budeš platit normální cenu"… to by mě asi zákazník moc rád neměl 🙁

  2. V tomhle musím souhlasit se Zadirrem. Alespoň v překladatelství to takto funguje. Jakmile člověk jednou sníží cenu, tak klienti již pořád chtějí překlady za tu nižší cenu a zvýšení ceny je velmi obtížné. Mě se nejlépe osvědčila strategie typu: "Víte, já bych vám mohl dáte nižší cenu, ale musel bych potom ten překlad někde ošidit. Buď bychom nemohli provést důkladnou korekturu nebo bych to musel dát někomu méně zkušenému, a to nechci. Rád bych naší práci udělal tak, abych za ní mohl dát ruku do ohně." Na tohle 80% klientů řekne – OK, souhlasím a zbylých 20% řekne, že jim stačí levnější řešení. O těch 20% ale hodně často člověk potom přijde, protože to jsou klienti, které zajímá jenom nejnižší cena a odchází hned ke konkurenci, pokud jim nabídne jenom o pár korun levnější cenu.

  3. zadirr: mam podobnou zkusenost, pokud neco date zakaznikovi levne, nebo zadarmo, tak to pak bude chtit levne porad. Ale pozor! Toto plati jen, kdyz si vas vybral pouze na zaklade ceny! Vysvetleni vyssich cen je pote hodne na obchodnikovi, accountovi…

    A k naboru zamestnancu – jeden uchazec na dotaz, jaky si predstavuje plat, rekl, ze je mu to celkem jedno, hlavne kdyz ho ta prace bude bavit 🙂 Co na takovou odpoved rikate?

  4. Já funguji u nás často jako nákupčí, a pokud firma-dodavatel navýší a nedokáže to odůvodit externími vlivy (např. stoupla nafta) či chtěnou přidanou hodnotou, potom si dělám nové poptávkové řízení, říkám si že se "vydírat" nenechám.

    Dobré řízení ušetří dost peněz – svého času jsem obeslal 50 firem na výrobu log – polepů na auta. Rozptyl nabídek za sadu byl od 270 korun do 1650, většina chtěla 500 – 600. Dal jsem to jedné firmě z Ostravy, byla nejlevnější o fous, ale loga pak ořezala kost, rozdělila jeden polep na 2 kusy aby ušetřila na přenosné fólii. Při příští dodávce jsem vzal druhou nejdražší z Klatov, kteří dodnes dělají perfektně.

    Chci říct že poměr cena/výkon je velmi ostře sledován, alespoň ve firemním sektoru, ale pokud jsou všichni dodavatelé v požadovaných parametrech stejní, cena pak vyhrává, ale kvalita je sledována i nadále.

  5. Nu s tím se nedá než souhlasit. Ostatně pokud někdo studuje personalistiku (nebo alespoň projde nějakým takto zaměřeným kurzem), tak se to dozví jako jednu ze základních pouček. Úplně nejhorší je ovšem nasadit vyšší částku na začátku a pak ji snižovat nebo třeba jen nechávat stejnou, zatímco ostatním ve firmě plat roste – pro zaměstnance je to pak naprosto demotivující faktor, který se negativně projevuje i v odvedené práci.

  6. Podle mne jde o to, aby si sedli obe strany, pak dohoda je mozna. Pokud si nesedi v odhadu ceny, potom to nema smysl ani pro zamestnavatele ani pro zamestnance, nebo jinak ani pro dodavatele ani pro odberatele.

    Myslim, ze taktika "ze zacatku nabidnout levneji a pak zdrazovat" je velmi spatna. Kdyby se tak nekdo zachoval vuci mne, povazoval bych to za netransparentni jednani a spolupraci ukoncil i v pripade, kdyby samotna sluzba byla kvalitni.

    Neni nic spatneho kdyz se nedohodnem na cene, horsi je to, kdyz si placnem a pak jedna strana prijde s tim, ze chce menit podminky.

    *Nesmyslne vysoke penize* je relativni pojem.

  7. No s timhle bezpodminecne nesouhlasim, ale jde taky o typ spoluprace. Pokud se jedna o vztah typu ze udelam zakladni produkt(napr. software), ktery vim ze bude potreba vylepsovat, pridavat funkce atd. klidne nabidnu schvalne nizsi cenu abych mel zakaznika “pojisteneho”.Stejne tak mozna v pripade zamestnance, co nastupuje nekam poprve. Anebo kdyz clovek prodava masove produkty jako kole, urcite, tam plati cim levnejsi tim vetsi prodeje. Na druhou stranu pri vetsine ostatnich dohod co jsem delal, kde jde treba i o kvalitu nejen o tom jak levne se to udela…pokud jsem nebyl vyslovene v nouzi, tak jsem si promyslel kolik chci a pak jsem pozadoval vic. Skoro pokazde jsem to dostal. Snazim se drzet realnych hodnot(tj. ne misto 20 tis 35 tis), a taky pocet kroku nehnat do extremu, vetsinou staci jeden az 2 “upresnujicich” mailu kolik to teda bude. Ale zas bych nepozadoval nizsi cenu nez ve skutecnosti chci, a pak nejak dokazoval zakaznikovi ze musi zaplatit vic, prijde mi to vychcany a takovym clovekem bych uz priste nespolupracoval 🙂 Na druhou stranu, kulturni rozdily…clovek se musi prizpusobit…u amiku to asi bude fungovat, takovy to “selling product” to je jejich.. Takze mozny je, ze v USA lip funguje tenhle pristup.

  8. Já se snažím nepodbízet se zákazníkům nízkými cenami, jsem v lecčems dražší než konkurence, ale zákazníků stále přibývá. Snažím se k nim uplatňovat velmi osobní přístup, kvalitu a především co nejdříve udělat to co chtějí i když nad tím strávím čas třeba do tří do rána, lidé to ale ocení.

    A ještě něco. Pokud mi nějaká cena za něco vychází třeba na řekněme na 92 000 a já bych chtěl ještě něco přilít, nikdy neřeknu baťovskou cenu třeba 99 000, ale rovnou třeba 105 000. Myslím, že každý zákazník nějak přirozeně vycítí, že cena 99 000 je co nejvíce vyšponovaná, ale ten kdo ji dává se bojí té stovky, aby nebyl odmítnut, naopak cena 105 000 vypadá zcela normálně a přirozený pocit pro zákazníka z ní je ten, že je cena určitě v pořádku a opravdu to takhle vychází.

    Dělám to tak u všech svých cen a musím řící, že to prochází.

  9. No k tomu affil webu na práci:

    Myslím, že v momentě, kdy shání někdo práci, postupuje při výběru zaměstnavatele

    úplně jinak.

    1) co chci dělat a co mi daná firma může přinést Bčkové firmy bez jména nabízející "oborový růst" mají nulovou hodnotu a musí platit, naopak velká jména mohou nabídnout menší mzdu.

    2) nabídnuté platové rozmezí

    3) na pohovor, kde není předem známo o co se hraje (platové rozmezí), teprve v absolutně největší nouzi. Jít na pohovor, hodinu se nechat zpovídat, někdy zkoušet, a pak se dozvědět částku poloviční než byla očekávaná? Ne díky.

  10. Ladislav: To máš pravdu. Cena 99000 vypadá jako vycucaná z prstu, že nemá žádné reálné podklady, protože jaká je pravděpodobnost, že výjde takhle.

    Ještě lepší by bylo dát cenu 105 270 Kč. Pak to bude vypadat, že máš opravdu spočtené do koruny.

    Ja nechápu ty ceny typu $34.95, $34.97, $34.99 a v obchodě to doslova nesnáším :(. Špatně se mi počítá cena nákupu, když je vše o dva haléře míň za 1,98 a podobně…

    Proč vlastně nenabízet cenu 35 místo 34,97, to zkusím.

  11. On je zase problém, že pokud si zde zaměstnanec řekne nízko, ve většině případů na tom zůstane.

    Možná v USA to funguje jinak, ale když vezmu zpětně, když jsem byl ještě zaměstnanec, tak i přes kvalitní práci, se kterou byli spokojeni, a přes množství odvedené práce byla tendence nepřidávat na platě. Což ale John do svých úvahách nezahrne, čímž se dostate oni Yuhů do virtuální neplatné poučky.

    Už pár roků nejsem zaměstnanec, ale pracoval jsem postupně po několika firmách na Moravě a nikdy jsem nezažil zvýšení platu (dokonce ani u sebe, ani u kolegů). Vlastně zvýšení platu jsem zažil jen jednou, a to v Plzni. Takže na mě s myšlenkou začít níže s tím, že budu doufat, že mi pak zaměstnavatel zvýší plat na mě nechoďte. Nefunguje to tak. To jsou dvacetileté zkušenosti.

    Proto také většina lidí tady se snaží zjistit, jaký plat je přiměřené si říci. Je jim totiž jasné, že když si řeknou málo, tak už se na 99,9% nedostanou na normální plat. A když si řeknou příliš, nevezmou je následkem chybných teorií lidí typu Yuhů, kteří si neuvědomí, jak to chodí.

    Možná v Praze, či v USA to funguje jinak. A navíc seznam určitě není typická firma, podle které by se měli ostatní řídit.

    Ale jak říkám, už mě to netrápí a nechci už být zaměstnanec. A nemusím už řešit chybné teorie o platech od lidí odtržených od reality.

    Věřím, že v případě Johna to funguje, protože John má eminentní zájem na tom, aby vše fungovalo dobře a obdivuji ho. Ale v Česku to tak nefunguje, protože je zde jiné prostředí.

  12. Jaromír Adámek:

    105 270 Kč si říct za práci? Tak to je na první pohled vycucaná cena z prstu, pokud nejde o nějakou naprosto přesně předepsatelnou činnost.

    Například kalkulaci na naprogramování aplikace s takovouhle hodnotou, když tam je vše plus minus odhad.

    A ty dva haléře mohou znamenat čelní pozici ve srovnání cen.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *