Jake to je po prodeji firmy

I kdyz jsem prodal firmu tak jeste porad chodim do prace. Ne uplne kazdy den. Zjistil jsem, ze Brutus si na to tak zvykl, ze mu to vylozene chybi kdyz do kancelare nezajdeme.

Naucil jsem ho, ze v kanclu se spi (aby me neotravoval kdyz pracuji). A on to ma uplne perfektne zapamatovane. Takze doma by me otravoval. Chodil by hlidat na balkon. Stekat na auta. Nebo proste porad by premyslel co ma delat. Nelehl by si a neodpocival. Naopak v praci prijde a okamzite si nekam lehne a spi.
IMG_1773

Takze uz kvuli nemu do te praci na chvilku zajdu. Vyridim si emaily. Udelam nejake sve veci. Jsem ted ten advisor, takze poradim kdyz nekdo nejakou radu potrebuje. Taky jsou porad ruzne veci co jeste postupne predavam. Pristupy k ruznym uctum, apod. Ono mam pocit, ze porad tomu jeste musim dat trosku nejakou organizaci, protoze novi vlastnici uplne nevidi do detailu proc a jak co fungovalo. Takze treba neco chteji zmenit, ale ja vidim jak se to musi udelat, aby to neohrozilo chod firmy. Vetsinu toho uz mame predane.

Uprimne je to obrovska uleva. Kdyz ted vidim stiznost od zakaznika tak se na ni divam uplne s jinacim nadhledem. Je to rozdil, kdyz vite, ze vlastnite 100% firmy a veskera odpovednost lezi jen na vas. Clovek si porad uvedomuje dusledky. Co kdyz se stane nejaky velky pruser a co to vsechno muzezpusobit. Asi jsem to bral az moc osobne, ale to je asi osud kazdeho cloveka co vlastni firmu. Proste to clovek nechce pokazit jen kvuli tomu, ze neco prehledne.

Zajimave je, ze strasne moc lidi se pta co ted budu delat. Jakoby se nedalo vydrzet ani par dnu bez nejake prace. No mam pocit, ze to fakt neni zadny problem. V poslednich letech jsem mel spise jsem mel staly pocit, ze nemam dost casu na to co chci skutecne delat. A to presto, ze jsem si jezdil na dovolene nekolikrat do roka, travil cas na horach lyzovanim nebo v lete u more. Ono fakt mam pocit, ze se nudit nebudu. Spise mam strach si ten volny cas nenacpat nejakymi blbostim (jako treba nejakou dalsipraci).

26 thoughts on “Jake to je po prodeji firmy

  1. Johne, muzu se zeptat, jak ten prodej berou zamestnanci? myslim, ze jste tam meli docela nadstandardni vztahy, a i kvuli nim (krom Brutuse 🙂 )si myslim, ze je fajn, ze te tam zatim obcas vidi…

    1. Tak jsou v Americe, takze keep smiling ne 🙂
      Jak bys to asi bral ty, kdyz kopes za nekoho, kdo to vyjimecne bere osobne a on by to pak cely prodal? To je cast catche exitu lifestyle byznysu.

      Taky prosim o dalsi posty, ted me to zajima ze vseho nejvic. Pokusim se moc nerejt, protoze tohle je fakt brutalne tezky obdobi, jakkoliv to vypada jako happy end.

      1. Myslí­m si, že lidem ve skladech, je to vcelku jedno. Ti neuvažují­ nijak složitě. A ti na vyšší­ch pozicí­ch mají­ šanci ve větší­ firmě dál vyrůst. Takže “keep smiling”, proč ne?
        No, a zbývají­ nám ti, kteří­ prostě velké korporace neradi a ti zdrhnou a polepší­ si nejví­c – to ví­m podle sebe 🙂

        1. Jj, lidi ve skladech, to jsou jen takovy lopaty s pulkou mozku, co je jim uplne jedno, pro koho delaji.

          A ty vyse urcite radsi budou na vyssi pozici v min funkcni firme, protoze to jsou zas takovy tupy manazeri, co jim jde jen o teplou zidli.

          Well…

  2. Castecne rozumim tomu proc se te lide ptaji, co budes delat. Specialne lide z Ceska. Ano, cast se jiste pta na to, co si koupis nebo na jaky vylet a kam pojedes. Ale mam pocit, ze hlavni duvod je, ze tu vyrostla jina generace, ktera je uplne nejak jinak motivovana a chce neco dokazat, takze to vidi jako pribeh ze zivota, ktery se vyrazne lisi od neustaleho stezovani si, ktere treba zazili od svych dedecku nebo babicek… takze je tu nadeje, ze pribej nekonci a ceka se na (jakekoliv) pokracovani…

    1. Babky a dedci taky chteli neco dokazat, kdyz byli mladi. A pokud dopadli blbe, tak to chteli dokazat blbe. Stejne jako dopadne vetsina lidi z tyhle generace.

      1. Starší­ generace z mých zkušeností­ většinou nic dokázat nechtěla, za hluboké totality to ani moc nešlo. Ani nebyl důvod, člověk měl práci jistou, na důchod zabezpečen, bydlení­ jisté, vlastně stačilo si jenom jet ve svých kolejí­ch.

        Nedávno jsem se bavil s maminkou o problémech v práci. Ona by si nechala “srát na hlavu” a problémy by neřešila, zatí­mco já se k tomu staví­m stylem “teď mě potřebují­, tak toho využiji a dupnu si o přidání­ a další­ změny”.

        Když jsem žil na západě, tak jsem sice pracovně převyšoval silně ostatní­, ale neměl jsem prostě to sebevědomí­ vydupat si lepší­ pracovní­ podmí­nky. A tohle je hrozný rozdí­l v naší­ mentalitě oproti té západní­, kde lidi mají­ často až úplně přehnané sebevědomí­ a dokáží­ to prodat. Na západě už všichni vědí­, že se nestačí­ jenom vést, tady převládá jiná mentalita – často předaná našimi rodiči, kteří­ žili za totality.

        1. Mlady lidi vzdycky chteli neco dokazat. Jen holt nechteli vzdycky tlacit svy ego, jako dnesni mlady, ale jinak se to nelisi. Treba moje babicka nadsene vykladala o 50.letech, jak tomu povalecnymu kolektivnimu boomu lidi fakt verili.

          A on se samozrejme posral, stejne jako se posere ten dnesni socialistickej startup boom, zalozenej defacto na tom samym plytvani.

          Jinak ano: Cesi maji jeste zbytky nejaky pokory, ale velmi rychle na to zapominaji a diky tomu budou brzo uplne stejne useless, jako ta zapadni svoloc. Jedinej ceskej/nemeckej asset je proste to, ze se clovek drzi pri zemi, jede s minimalnima nakladama, nepujcuje si atd. Je to uplne proti trendu, ale je to naprosto funkcni. Jak muze kazdy videt na clanku vyse – je to tenhle pristup a prave tenhle pristup, kterej vede k funkcni firme. Copak John nekde nakracel jako vladce sveta doprdele? Zacal s kolama v garazi ci co. Sebevedomi si clovek nepotrebuje budovat, to prijde naposled a samo, az kdyz clovek neco trefi. Prave to trendy budovani sebevedomi tam, kde nic neni, je trapny.

  3. John je za vodou uz davno, ono je myslim uz jedno jestli mas par milionu dolaru nebo stovky milionu dolaru – v obou pripadech uz nikdy pracovat nemusis. Ted je spis zajimavy co s tim volnym casem.

    Podle me tihle lidi si sice na chvilku daji pohov, ale pracovat (na necem) budou do konce zivota.

    Ono muze bejt docela tezky ty penize udrzet a dobre investovat. Myslim, ze by bylo zajimavy cist ted treba vic clanku o investovani.

    1. Je super, ako si vzdy ludia stanovia ciel a idu za nim. Najlepsia je na tom ta cesta k cielu. Dosiahnutie ciela je potom zvlastny pocit, pocit prazdnoty.

      John si stanovil ciel $2 mil. USD. Uz vtedy mi to prislo celkom vela, teda na europske pomery. Nedavno som na finmag.cz cital rozhovor s 27-rocnym Rusom zijucim v Prahe. Ten ma ciel do tridsiatky “nasetrit” 100 mil. EUR. Potom si uz len “uzivat”. Tiez zaujimave, najma keby tie peniaze mal minut v CR. 🙂

      1. To je uplne mimozni pristup k penezum a uz vubec k “velkym” penezum. Ty clovek skutecne nevydelava proto, aby si uzival, ale jako marker toho, ze neco dela dobre a zaroven jako prostredek k tomu neco menit (byt “jen” vest nekam “sve” zamestnance).

        Minou 2M nebo 100M jde lehce. 2M je za male letadlo, 100M je za velke letadlo a jsi zebrak na ulici.

        Prodat firmu za balik a uzivat si je skoro stejne iluzorni jako vyhrat balik v loterii a uzivat si. Jak dopadaji miliardari z loterii je znamo. Ano, clovek si to vic zaslouzi, ale na to se az tak moc nehraje. Zahalka je destruktivni jak pro cikana z Mostu, tak pro exitare. Clovek potrebuje cinnost a zadny penize, ani biliony, cloveku neposkytnou ochranu pred upadkem a zesilenim z necinnosti. Jo, clovek s prachama nemusi vydelavat dalsi a nemusi jit do takovych kompromisu, jako kdyz je vydelaval. Ale to je tak vsechno.

        Kazdej ma svaty pravo to zabalit v jakykoliv fazi, ale kazdej si ponese nasledky. Neni zadnej limit velikosti baliku, kdy je mozny se na to vsechno a vsechny vysrat. Krachovat lze i po nefinancni strance a pomerne rychle.

    2. Investovat dneska prachy tak tezky neni, pokud jde o defenzivni strategii, kdy se ty penize rozpocitavaji pro osobni zivot na par desitek let dopredu. Uroky jsou sice nula, nula nic, ale inflace je taky nula, takze pokud se clovek rozhodne pect burty v horach a o nic se nestarat, tak proste jen necha prachy lezet na ucte v nejakych lepsich bankach s tim, ze neco malo se mu kazdy rok ztrati/mozna pribude, ale zustane porad jeste dost.

      Problem je, ze driv nebo pozdeji pravdepodobne prijde zasadni zmena systemu a vubec neni jasny, jakym zpusobem se projevi a pro bohaty lidi (jejichz prioritni zajem je znova se nehrabat ode dna) je problem jak se proti ni hedzovat.

      1. Investovat dneska prachy tak tezky neni:

        Myslim, ze “dnes” to je slozitejsi, nez kdy jindy. Zejmena proto, ze jich je obrovsky pretlak (ale u osob, ktere je prave prilis “nepotrebuji”, takze se je snazi umistit kam to jde). Osobne jsem velmi zvedav, jestli John bude neco o investicich psat.

        A nizka inflace … to je rekl bych hodne naivni predstava. Papirove podle spravneho modelu muze byt i deflace, ale realne to je uplne jinak. I ropa ktera dnesni cisla hodne ovlivnuje se dle meho laickeho nazoru zvedne a to potom bude “politicky” zajimava situace.

      2. Michaeli, po tobě se mi tady stýskalo 🙂 Opravdu si nemyslí­m, že je nějaká podobnost mezi člověkem z ulice, který vyhraje v loterii a Johnem. Myslí­m si, že John ví­, co s těmi penězi dělat a letadlo si za ně nekoupí­. Bohužel asi ani Ferrari, což mě docela štve, protože bych se ho snažil ukecat, aby mi to na chví­li půjčil 🙂 Myslí­m si, že to dokáže zatraceně dobře investovat a nakonec bude průběžně vydělávat ví­c než se Shipitem.
        Pokud jde o tu nadcházejí­cí­ změnu systému, jak černě to vidí­š? Stačí­ zlato nebo radši rovnou zásoby jí­dla a munice?

        1. Ad ty postapokalypticke predstavy, podle me pro “vyssi stredni vrstvu” to je docela dobra vec k zamysleni. Pokud by se neco stalo, byt’ je ta pravdepodobnost treba v radu procent, takova “investice” by se urcite vyplatila. Nemyslim tim stavet nejake bunkry a porizovat tuny konzerv, ale treba si nekde koupit nejaky levny objekt, ktery se trosku oprasi … a mit tam schovanou nejakou rezervu. Nestoji to skoro nic s ohledem na mozny zisk to je dle meho nazoru zejmena pro lidi z mest potencionalni zachrana. Navic to lze spojit s prijemnym, treba si tam vysazet nejake uzitecne jedle rostliny, ktere nevyzaduji velkou udrzbu. Nebo udelat posezeni na taboracek…

          Existuje k tomu docela poucna serie clanku cloveka, ktery byl tusim ve valce v Kosovu (nemohu to nyni najit, odkaz mozna bude nekde z http://www.postapo.cz/ )

      3. Myslim, ze celkom zaujimava investicia je nakupit plny sklad konzervovaneho jedla. Ak sa nic nestane do troch rokov, dat vsetko na charitu a dokupit nove konzervy. 🙂 Urcite lepsia zabezpeka ako kupovat zlato. Z toho sa este nikto nenajedol. 🙂

  4. Myslí­m si ,že budeš chcieť pokračovať a začať nejaké nové podnikanie ,alebo kúpiť nejakú stabilne ziskovú firmu , nejaké nové nehnuteľnosti. Teraz si možno hovorí­š ,že už sa ti nič nechce ,ale tak o pol roka 🙂

    1. Kdyz vsechno dobre vyjde.. tak muj odhad je, ze do roka ten team lidi co jsem si vybudoval v Shipito budou ve vedeni firmy a i cele skupiny (kdyz se poskupuji dalsi firmy). Jediny handicap lidi co jsem si vybral je, ze jsou to velmi schopni lide, umi makat, zbytecne nekecaji, maji vysledky, jsou chytri, rozumi businessu… ale neumi to korporatni politikareni. V tomto se jim snazim pomoci pres vliv, ktery tam jeste mam. Zatim se to celkem dari a vypada to, ze je nechaji dal pokracovat dal a samostatne. Nejake propojeni se skupinou a nejaky dohled/kontrola navic tam bude, ale myslim, ze ve snesitelne forme.

      1. No ja ti nevim… bohuzel takhle podle mych zkusenosti korporatni politika na tak vysoke urovni nefunguje (nez jsem zacal podnikat tak jsem delal v nadnarodni korporaci 6 let). Takze daleko pravdepodobnejsi je mnohem cernejsi scenar.

        Zhruba to bude o tom, ze tam za chvili nekdo prijde s nejakou nehoraznou picovinou, kterou ti Tvoji lide logicky zamitnou, protoze budou chtit rozhodovat v zajmu firmy – a ne v zajmu necich osobnich ambici. Tim se brzy dostanou do stretu zajmu s nekym z noveho vedeni, ktery po nich pujde. Na zaklade cehoz bud za A) odejdou znechuceni sami, a nebo za B) budou primo odejiti…

        Pokud se odchazi, schopni lide se berou zasadne s sebou (do noveho businessu, coz ale neni Tvuj pripad, ty koncis uplne). Sam si vzpomen, ze vizor Top managementu je zhruba takovy, ze “na vedouci mista se zasadne nabiraji Top picusove”, jelikoz “konkurence ma na stejnych mistech taky Top picusy “, a tak teda “my je musime mit taky, aby se sily vyrovnavaly”.

        Pokud to bude jinak, tak se budu dost divit…

  5. Pro psa – zkopí­ruj si tu kancelář do jedné mí­stnosti doma, a hlavně si tam přenes ten koberec i s jeho pachy, alespoň na pár měsí­ců.

    Pro lidi – všem ří­kej, že si teď dáš svůj dětský sen dva roky prázdnin po světě.
    To všichni pochopí­, všichni ti budou závidět, a většina na chví­li odloží­ supernabí­dky na zainvestování­.

    Pro mě – Začni psát o snech jak s IncParadise dobyješ celý svět, a mí­sto skladní­ků začneš levně a efektivně organizovat mladé plávní­ky, pro opakovaně stejné služby firmám.

  6. Vyresit jak nalozit s volnym casem asi nebude takovej problem :).
    Slozitejsi bude vymyslet, jak nalozit s penezi. Kolik rozdat, kolik utratit, kolik zbyde na investice, jak diversifikovat, do jakych rizikovejsich investic jit, kolik procent tam dat…

    Tesim se, ze o tom vsem budes Johne psat. Myslim, ze to ted stejne bude tvoje hlavni pracovni napln minimalne na nekolik mesicu.

  7. To je přece jasné proč John nyní­ prodal Shipito! Jeden, dva měsí­ce si dáchne a pak se vrhne na další­ velkou výzvu, pomoc s budování­m kapitalismu na Kubě, když na ni Obama zrušil všechny sankce a na to se nějaká zlatka bude hodit 🙂

    PS. Jinak gratuluji k prodeji a těší­m se na další­ zají­mavé články!

  8. Asi by jsi měl pomalu Brutuse naučit spát i doma 😉 .
    Musí­ to být skvělý, dí­vat se na ty problémy, které jsi jako ředitel měl, z jiného pohledu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *