Z doslych emailu: Nepritel c. 1 = pohodlnost

Ahoj Johne,

Vzpominal jsi zmenu mysleni emigrantu a proc uspeji. A taky tu pohodlnost, kterou treba vcechach mame. Necim podobnym prochazim. Mam vseho vice nez dost. Skolu (student), bydleni, jidlo, praci, ze které mam pení­ze na vyziti. Casto premyslim, jestli je mozne umele navodit podmí­nky nedostatku a nutnosti, abych makal. Jsem od pří­rody dost lenivy. (i když vim, ze to je spise vyhoda, snazim se delat vse jednoduse a efektivne, abych mohl zase lenosit). Mas ze svých zkusenosti nejaky figl na to, jak se neustale posouvat i kdyz citis pohodlnost? Jakou jednu jedinou vec bys mi doporucil? Clovek pomalu prosi, aby se něco posralo, aby mel proc zase makat, tvorit a posouvat se dale ‘¦

Diky za zkusenosti.

Lukas

 

S Lukasem jsme se domluvili, ze ten jeho dotaz otiskneme na blogu. Ono totiz kdyz se ma clovek relativne dobre, tak je velmi tezke se dokopat k nejakym vykonum. Proste se nechce. A vidim to sam na sobe. Pohodlny zivot je velmi prijemny, jen to cloveka neposouva nikam kupredu. Naopak stres a tezke situace posouvaji kupredu, ale nikdo o ne nestoji, protoze to je neprijmne. Me porad pripada, ze kdyz se clovek prestehuje do jine zeme tak je nucen zjistit jak se novem prostredi uchytit. Takze to je jeden ze zpusobu jak se posunout. Klidne napiste svuj nazor nebo co vam pomaha do komentaru.

33 thoughts on “Z doslych emailu: Nepritel c. 1 = pohodlnost

  1. Mě žene dopředu to, že chci dělat to co mě baví­, a že jednoho dne chci mí­t volno kdy budu chtí­t já. Makám 16 hodin denně už 3 roky a už pří­ští­ měsí­c začnu prodávat svoji značku oblečení­.

    1. No jen dej pozor aby si plešatý v 50 s nadváhou a bypassem nezjistil, že sice už máš dost peněz, ale na to lyžování­ co si měl rád v 25 už to tak moc není­, s ženskýma už taky už nic moc a odrostlé děti vlastně skoro neznáš 🙂

  2. Mám to úplně stejně.
    Minulý rok jsem toho moc neudělal, všechno mi vycházelo, pení­ze byly, motivace žádná.
    A teď, když mi něco ruplo, tak makám ostošest. Přesně, jak ří­káš – je to nepří­jemný, ale tak nějak mě to baví­ a věří­m, že mě to posouvá i charakterově.

  3. Ono prestehovat se do jine zeme neni reseni samo o sobe. Kdyz to prestehovani do jine zeme obnasi to, ze dostanes skvelou praci, tak za chvilku budes “vpohode a pohodli” v te jine zemi. Neco jinyho bude, kdyz prijedes na byznys viza, nemas tu v USA zadny trvaly status, musis se starat o firmu aby rostla, protoze to je ten jedinej zdroj obzivy a zaroven podminka pobytu, pak mas silnou motivaci. No pain no gain, my 2 cents

  4. No ještě hodně pomáhá mí­t abnormalne větší­ vizi.

    Chtí­t vybudovat neco z čeho budou mí­t opravdový užitek další­ lidi. Nekoukat “co bude za 2 roky” ale dí­vat se co bude za 20 let.

    Myslim, ze nedostatek motivace je způsoben jak zahálkou a nedostatkem nedostatku, tak hlavně nedostatečně smysluplnou činností­. Protože jak se ří­ká “nejchytřejší­ mozky světa přemýšlí­, jak přimět lidi, aby klikali ví­c na reklamu.” A to moc smyslu nedává.

  5. Skoro jsem mel z prispevku ctenare pocit, ze jsem jej zaslal ja sam. V podstate od detstvi mam vseho minimalne z materialniho hlediska nadbytek (na druhou stranu ktere deti dnes nemaji?) a je snadne tomu podlehnout a nic nedelat.

    Ja to resil tak, ze jsem se snazil si ubirat. Kdyz by ti treba rodice pri stehovani na vysokou skolu koupili zaridili byt, radeji jdi na kolej a idealne jeste s nahodnym spolubydlicim, ktereho neznas. Ja to tak udelal a nelituji, prestoze to s nim nebyl lehky rok :). Mel jsem pocit, ze clovek si potrebuje zazit trochu mene pohodli, hledat zpusoby, jak se pres problemy dostat.

    Co se tyce financi… Kdyz se prijmy z podnikani dostanou pres nejakou uroven, uz nesmim zpet, coz me motivuje k tomu, abych se prubezne posouval dale, i kdyz bych mohl vyzit jako student v ramci moznosti i z kapesneho – naopak je mym cilem zit z vlastnich vydelku a naopak o kapesne navysovat castku na sporicim uctu jako takovou zalohu, kdyby neco (priznam, ze nemam koule jit na nulu, i kdyz pak bych se teprve snazil na 200 %).

    Snazim se nakladat si vice, nez kolik je mi aktualne pohodlne. Snad to dava smysl a treba to pomuze. Podle me je zkratka dulezity, pokud mas az moc dobre podminky, si stanovit nejake vlastni limity a psychicky si na sebe nejaky tlak vytvorit.

    Ale nejlepsi samozrejme je, kdyz se neco podela samovolne a clovek si prozije 14 dni stresu. Je neuveritelne, co pak dokaze a jak rychle se posune. Pokud se problem vyresi, zustane zkusenost a sebevedomi. Ale opet, nic se nepodela, kdyz nic clovek nejprve delat z pohodlnosti nebude, je nutne zacit.

  6. Odporucam 90% vsetkych zarobenych penazi pravidelne investovat do aktiv, ktore maju bud praivdelny bezny vynos alebo takmer isty kapitovaly vynos/istotu v buducnosti (v CZK napr. CPI alebo priamo kupit nehnutelnost, v USD napr. striebro alebo short na S&P500 cez ETF, v EUR napr. kava). Disponibilny zostatok 15000-25000 CZK na bankovom ucte ta prinuti tvrdo pracovat, aby si mal vobec na zakladne zivotne potreby, stav tvojho investicneho uctu ta donuti prikupit este viac aktiv, aby si sa mal v buducnosti konecne raz dobre. 🙂

      1. Nepisal som o dlhodobej investicii, ale ako poistka na najblizsi rok dva to je super. V case pisania mojho komentu som akurat kupil vyhodne short etf s trojnasobonou pakou a mozem teraz pokojne spavat a tesit sa na Vianoce. 🙂

    1. “aby si sa mal v buducnosti konecne raz dobre” a toto je problem aj stranok ako tato, ze vytvara iluzornu predstavu, ze stale musime nieco robit, planovat aby sme sa mali raz dobre. Ludia, ktori maju 90% uspor ich nemusia investovat aby sa mali niekedy v buducnosti dobre, ale si ich mozu uz uzivat teraz! Nemam na mysli bezhlave uzivanie, ale skor robit co Ta bavi a nerobit si strach z buducnosti. Ved o tom to je. Vsetci chcu mat peniaze tak sa furt nahanaju v domneni, ze ich to urobi stastnym. Lepsie je radsej nic nerobit a zit si v klude, pretoze ako tu uz niekto spomenul je to lepsie ako v 50tke s bypassom a cukrovkou… Steve Jobs to tiez nedotiahol daleko so zdravim…Takze ani ten “naujspesnejsi” to nepochopil…

  7. Za poslednich 6 let jsem zil v Londyne, Hong Kongu, Shanghaji, Taipeii, Bangkoku a nyni v San Francisku. Ver, ze kdyz budes daleko od pohodlneho domovam, tak se budes setsakramentsky snazit se uchytit, zkoumat a poznavat a na lenivost zapomenes, na to nani cas. Kazdy by mel poznat jake to je zit v zahranici.

  8. Myslí­m si, že ildyž se má třeba relativně mladý člověk dobře, nemůže mí­t většinou všechny životní­ cí­le splněnené. Je tu pak otázka co pro koho znamená úspěch, ne vždycky je to materialismus, ono ví­c než materialismus je důležité mí­t v pořádku psychiku, protože někomu nepomůže mí­t úspěch jen v tom. Tí­m se pak dostáváme k cí­lům – jaké to jsou a co je proto potřeba udělat. Většina snů vždy ale něco stojí­, pak je to otázka vůle, na to už recept neexistuje – jak je sen moc důležitý a co je proto potřeba udělat ke 100% duševní­ spokojenosti. Mladý člověk na škole nebo čerstvě po škole kolikrát nemůže mí­t ani pořádně jasno, co přesně chce za cí­l, těmto lidem bych já doporučoval cestovat, často to pak rychle pochopí­, čí­m ví­c člověk ví­dí­ a zažije, tí­m má ví­ce informací­ ze kterých si prakticky udělá selekci a představu o životě = cí­le. U lidí­ch starší­ch je to jinak, zrajou jako ví­no a hodnoty se mění­ v průběhu života, cí­le jsou různé, první­ se splní­, nové se objeví­. Takže cí­lem mé odpovědi jsou dvě klí­čová slova CíL a PSYCHIKA.

    1. To je přesně to, dneska člověk všude slyší­ – vybudovat firmu, vydělat hodně peněz, odejí­t do penze ve 40 a zbytek života si uží­vat.
      Ale podle mě to rozhodně není­ cesta pro každého. Pro většinu lidí­ bude asi ví­c naplňují­cí­ odhákovat si denně těch 8h, ve 4 vypadnout z práce a neřešit ji a zbytek času se věnovat tomu co mají­ rádi – rodině, koní­čkům atp. – někomu může přinášet ví­c štěstí­ třeba rybaření­ nebo surfování­, než lí­tat někde po drahých hotelech a jezdit drahýma autama. Myslí­m že pří­klady bohatých/slavných lidí­, kteří­ skončili v totální­ch sračkách psychicky i fyzicky netřeba vyjmenovávat. A naopak existuje spousta šťastných lidí­ co zase tak moc nemají­.

  9. Jako malý kluk jsem si musel začí­t přivydělávat sběrem kovů, papí­ru, prodávání­m novin. Musel jsem si začí­t organizovat cas (noviny se vydavali jen v úterý, kontejnery s papirem byly nejplnejsi v naši čtvrti ve ctvrtek ;)) , za vyděláne pení­ze jsem si koupil veceri a vzdy neco zbylo. Na svoje 18 narozeniny jsem mel založenou firmu, ridicak, umel polsky, nemecky, slušne auto a hlavne vizi co dal. Kazdy den jsem na sobe makal. Když jsem v 19 letech uvažoval, jestli si mam za dosažené výsledky koupit 911 nebo S8, koupil jsem dalsi zboží­ na sklad. Dnes je mi 26, jezdí­m ve starší­ audine, neutratí­m za běžný život o moc vice nez běžný čech (mimo cestování­), mam sve bydlení­, neco naspořeno, a většinový zisk jde stále do firmy, do novych zají­mavých pracovní­ku, kteří­ mi dávají­ novou energii a rozví­jí­ naši působnost, do zásob, do technologii přinášejí­cí­ nový zisk, do veletrhu přinášejí­cí­ nové obchodní­ partnery. Kdybych si vytáhl na svůj účet 5 mega, zastaví­m se ja i firma. Souhlasí­m s názorem investovat do aktiv a svého rozvoje.

  10. Ahoj Lukáši,

    existuje jedna docela dobrá finta – použí­t ostatní­, aby Tě kopali do akce.

    Je to trošku neobvyklé, ale funguje to. Utrácej vše (za rozumné investice samozřejmě – nekupuj si drahou dovolenou nebo podobné mrhání­). Např. kup si na hypotéku větší­ byt, než potřebuješ.
    Hypotéka a banka za zády Tě budou nutit. Bude tě to tlačit makat (musí­š, jinak exekuce …) a na konci budeš mí­t větší­ nemovitost. Pokud tu jednu zvládneš, tak si kup druhou a pronají­mej ji třeba. V další­m kroku si třeba pujč pení­ze a udělej mimořádnou splátku hypotéky (třeba pár desí­tek tisí­c – neznám tvé možnosti). Pak jsi opět nucen ví­ce makat, aby jsi vrátil půjčku kamarádům či kde jsi si půjčil.

    Smyslem ale je ty pení­ze nevyhazovat, ale dávat jich hodně do smysluplných věcí­. Pak budeš mí­t na konci toho procesu ví­ce majetku a bohatství­. A ta motivace tam bude – o to už se banky umí­ postarat 🙂
    A kdyby se ti to zvrtlo, tak ten byt se dá vždy prodat, hypotéka splatit a vyřešeno. Pokud ovšem budeš pení­ze na dluh vyhazovat za dovolené, hrozí­ katastrofa a osobní­ bankrot …

  11. Dí­váš se na to ze špatného hlediska, koukáš co ti stačí­ a myslí­š, že máš všechno co potřebuješ, ale ono je to spí­še tak, že máš všechno co znáš a myslí­š si, že potřebuješ.

    Jakmile se můj finanční­ pří­jem zvětšil, najednou jsem zjistil, že chci létat do exotických zemí­, že chci každý ví­kend být někde po čr na hotelu, že chci po práci si zají­t do nadstandardní­ho fitness centra, že chci domácí­ho trenéra, pak začneš uvažovat, že chceš lidi co ti domů přijdou uklidit, že chceš druhou nemovitost – apartmán, že chceš větší­ auto, kde se dá přespat v kempu, že chceš létat první­ tří­dou.

    Fakt, že to co máš ti stačí­ jsou většinou keci. Vem si třeba 2.000 Kč na den a udělej si na týden dovolenou po čr s tí­m, že to musí­š utratit. Zkus ží­t trošku naplno, alespoň týden a uvidí­š, jak se normálně v životě děsně omezuješ. Zkus si jednou zaplatit nějakou věc (seskok padákem) o které si ří­káš, že jí­ nepotřebuješ, atd…

    Sbal jsi věci a chytní­ první­ vlak nějakým směrem, náhodně se ubytuj v hotelu a zkus ží­t neočekávaně. Dostaň se z komfortní­ zí³ny tí­m, že budeš dělat věci, které ti jsou nepří­jemné.

    Já jsem třeba našel na webu letenky do Thajska za 5.000 Kč, vůbec jsem nevěděl s kým pojedu, co budu dělat, ale prostě jsem je koupil s tí­m, že to vyřeší­m. 2 dny jsem z toho nespal, byl jsem z toho úplně v prdeli, protože jsem vůbec nevěděl co mě čeká a nakonec to byla nej dovolená co jsem byl.

    Ty letenky jsem koupil i přes pochyby i to, že se mi do toho nechtělo. Výstup z komfortní­ zí³ny jako prase, dokonce jsem lidi, s kterými jsem cestoval potkal až na letišti. Strašně mě ty nepří­jemnosti zvedly sebevědomí­.

    BTW fakt, pokud si myslí­š, že máš vše co potřebuješ, nemáš podle mě ani potuchy, kam až se dá životní­ úroveň vyšponovat…

    1. Každopádně vystoupení­ z komfortní­ zí³ny je dobrá rada. Myslí­m, že pokud se baví­me o mladých lidech (typicky student do 25 let) je rozhodně dobré cestovat do zahraničí­ (studium v zahraničí­, prazdninové brigády v zahradničí­). Začí­t západní­m světem (relativně známé prostředí­ a bezpečno). Každopádne doporučuji v té zemi i pracovat, klidně studentskou brigádu. Z vlastní­ zkušenosti – pracovat v zahraničí­ manuálně na studentské brigádě je ideální­ – ta perspektiva zespodu je poučná. Naví­c jako spolupracovní­ky má člověk obvykle lidi na které by jindy v životě nenarazil a to je podle mě taky velice důležité, člověk náhodně zí­skává obrovský nadhled – různé osobnosti, typy jednání­, vzdělání­ atp. A to, že člověku někdy šéfuje kretén, je taky zkušenost;-).
      Velká změna je pří­chod rodiny – tí­m nechci ří­ct, že člověk nemůže mí­t své osobní­ cí­le, ale je třeba je přizpůsobit rodině (vlastní­ zkušenost – aktuálně 36 let, vlastní­m malou firmu zabývají­cí­ se službami).

  12. Dá se taky vytvořit pocit nedostatku správným způsobem práce se svými osobní­mi financemi. Přebytečné pení­ze odkládat někam, kde na ně není­ vůbec vidět. Pracovat s nimi, ale pomalu to brát jako kdyby nebyly tvoje osobní­ ale spravuješ někomu portfolio. Sám sobě si nechat na aktivní­m účtu fakt jen to málo, co stačí­ na vyžití­, takže počí­tám prostě pení­ze, i když nejdu do extrémů. To mi pomáhá. Sledovat si svoje výdaje a snažit se optimalizovat pří­jmy/výdaje/cashflow, ale vytvářet si takový podmí­nky/tlaky jako: posí­lám si X jinam (spoření­ investice) ale beru to jako výdaje, který musí­m zmatchovat zvýšenejma pří­jmama. X zvyšuju.

    Plus myslí­m, že dát si správné výzvy, aby to byl stále challange vlastní­ch schopností­ je ten správný pří­stup. Ne tolik, abych to vzdal, že je to nereálné, ale ne tak málo, abych si lebedil. Správných 105%.

    3. vliv, který by mohl podle mě také pomáhat je si ří­ct, že to neděláš kuli sobě, ale pro ostatní­ na kterých ti záleží­. Mně osobně stačí­ málo, ale když si řeknu, že to dělám, protože chci, aby se měla dobře moje máma nebo chci umožnit bráchovi studovat v zahraničí­, kdyby náhodou potřeboval finačně pomoct, nebo šetřit dětem na něco, tak mě to žene prostě dopředu.

    Tyhle důvody pomáhají­ jet jako fretka mě. Selfcouching.

  13. Všetci si to veľmi komplikujete. Ja som si v “najlepší­ch rokoch” kúpil veľkú zanedbanú záhradu sedem kilometrov za mestom, kde žijem. Každý deň po práci a každý ví­kend tam idem autom, aby som si tam duševne oddýchol, v tichu a pokoji v prí­rode. Tá práca v záhrade a dielni ma tak neskutočne baví­, že sa doslova trasiem každý deň, kedy priateľka skončí­ v práci a pí´jdeme.
    Na druhej strane prvotné investí­cie stoja tak veľa a súčasne mi zrazu ubudlo času na pracovné povinnosti. Musí­m stihnúť urobiť a zarobiť vaicej za menej času. To je potom nápadov a snaženia!

    Tiež som, ako vy, zmenil vzduch. Len som nemusel letieť do zámoria 😉 Mám motiváciu, mám uložené investí­cie, mám živobytie. Fakt je to všetko len o psychike 🙂

  14. Na pohodlnosť je najlepší­ liek – Nadšenie – proste pohodlnosť je niečo ako choroba ale dá sa výborne liečiť nadšení­m ! A ako si dostať do hlavy, duše, psychiky, života nadšenie a chuť makať ??? Sadni si do kresla, pusti si hudbu čo máš rad – naprí­klad soundtrack z Rockyho 😀 – zavri oči a predstav si sen o sebe samom ! Predstav si seba samého kde chceš byť, čo chceš mať v budúcnosti, kto chceš byť a úplne chví­ľu sní­vaj svoj sen o sebe samom ! Prí­klad: ráno sa zobudí­m zapnem notebook a skontrolujem akcie firmy, urobí­m si kávu, potom skočí­m do bazénu a poriadne si zaplavem , oblečiem sa sadnem do ferari a idem do firmy ktorá ma 24 poschodí­ – veziem sa na 24 vo výťahu kde hraje Talianska opera, z klimatizácie voňajú fialky a kukám na seba v zrkadle vo výťahu obloženom mramorom a zlatom .. keď to cinkne že som na 24 poschodí­, vojdem do officu a pozdraví­m modelku so 4 silikonami čo mi robí­ asistentku 🙂 Vo firemnom pc si pozriem čo nove vo firme a keďže nič nové nieje poprajem asistentke pekný deň, poviem jej že som na mobile keby dačo a zavolám si helikoptéru a pilota.. Nasadne do helikoptéri otvorim minibar a dam si šampus napriklad Moet .. Po 30 minutach letu vystupujem na jacte 70m za 70 milionou Eur a doprevadzaný 2 modelkami kráčam po palube na terasu kde sa v jakuzi voda perlí­ a je čas na relax .. Potom dám pokyn na štart jachty kapitánovi .. Po hoďke v jakuzi s 2 modelkami a 3 Moetmi už mám chuť na trocha adrenalí­nu .. Sadám na vodný scooter a fičí­m na vlnach, vo vlasoch a na tele cí­tim vietor a slobodu … Potom otvor oči a porovnaj si svoj sen zo životom čo máš.. Daj si otázku : Čo chcem viac ???? Potom si stiahni z webu obrazok megayachty, 2 modeliek čo sa ti páčia, flašu Moetu v ľade a vytláč si to ako obrázky a prilep si to nad pracovný stí´l .. Vždy keď prí­de pohodlnosť, znechutenie, lenivosť sa pozri na tieto obrázky, zatvor oči a zasa sní­vaj .. Tak to rob stále, kým si svoj sen nesplní­š … Toto je mí´j recept a rada na pohodlnost 🙂

  15. Ja to riesim tak, ze rano ihned po prebudeni mam interny zakaz jedla, radia a internetu pocas 8 hodin. Skoro vzdy sa dostanem do flow a urobim strasne moc. Ak to porusim, potom je vykon ani nie polovicny.

  16. Prestehovat se do jine zeme a poridit si k tomu dite nebo jeste lipe vice deti najednou. Jednak ti to ubere hodne casu a budes muset vse zvladnout efektivneji, a taky bude treba vic penez. Kdyz jses sam a nedari se, muzes si rict ze o nic nejde a klidne budes naky cas bydlet pod mostem. S detma uz to tak jednoduche neni a budes jim chtit zajistit naky standard a bezpeci. Dobra zeme na “bic na sebe” je treba zrovna USA, rodina te tady bude stat docela dost. Treba kdyz naky clen rodiny zajde k doktorovi nebo nedejboze vic clenu, hned muzes mit o par tisic dolaru v kapse min. Taky budes vedet, ze kazdymu diteti budes muset nasetrit minimalne par desitek tisic dolaru na skolu. Muze to byt docela dlouhodoba motivace. V kombinaci s vysoce konkurencnim prostredim te to nejspis vubec nenecha v klidu.

  17. K tématu dodám trochu offtopic. Já se přestěhoval do cizí­ země za lepší­m životem a větší­m pohodlí­m s ví­ceméně normální­m českým pří­jmem. Kvalita života šla nahoru, žádný stres, super strava, zábava, výlety, turistika, moře, lyžování­, … Základem je nejí­t na západ od ČR, ale na východ 🙂

    1. Mno zase ží­t v nějaké post-sovětské republice asi nebude pro každého… 🙂 Jinak mohl by si o tom aspoň napsat blogpost 😛

      1. Jak nebude pro kazdyho? To je jeste sick nez ten prispevek asi 2 roky zpet o Kalifornii, jak tu nejakej pytel psal, ze je super si naplnit smysly a pak prijde ta prace, kdyz bude clovek v pohode.

        Nebude. A nevymyslis to v zapadni uplne ujety spolecnosti, jejiz zaklad je proste to pohodli. Bud je clovek chlap, co ma koule a jde do dobrodruzstvi a mimo jiny u toho zbohatne, nebo je nema. Neda se sedet na dvou zidlich.

        Geografie neni az tak dulezita, i kdyz smerem na vychod a na jih je pocit vykorenenosti vyssi apriori. Jde o to nakolik jste obklopeni mekkou, ale ubijejici siti socialnich vazeb. V tech je cloveku sice dobre, ale jsou vam neustale potvrzovany (a vy sami je potvrzujete) nejaky mentalni konstrukty, ktery jsou uplne mimo. Takze vam nezbyde nic jinyho, nez bejt obycejnej spotrebitel a ryba na taliri. A je vcelku jedno jestli vydevate jen tisice nebo uz nahodou miliony z toho, co jste trefili nekde driv. Je to smrt, tak jako tak. Ti chudi jsou na tom lip, protoze je aspon neco tlaci.

      2. To je pravda a uvědomuju si to, určitě to není­ pro každého. Zrovna dneska jsem ří­dil auto s rozbitou klimatizací­ ve vedru tři hodiny po rozjebaných silnicí­ch (v EU jsem nikdy takové silnice nikde neviděl). Stejně tak rozjebaný chodní­ky, ví­ceméně nefuknční­ splašková kanalizace (pořádně zaprší­ a voda neodtejká do kanálu tak jak je člověk vzniklej z ČR, ale drží­ se na ulici), vzdělávací­ instituce stojí­ za vyližprdel, stejně tak zdravotnictví­ (ta poslední­ věc je celkem vážná, ale do eurosajuzu doběhne doslova po svých i moje tlustý tělo).

        Tyhle často optický nevýhody (resp. malinké hardshipy) ale vyvažuje plno skutečných výhod, třeba imho daleko větší­ osobní­ svoboda a minimální­ regulace čehokoliv (fskutečnosti legislativa je podobná jako u nás, ale nejsou už schopni ji vymáhat, takže jako by ony zákony nebyly), to že lidi žijou ještě podle selského rozumu, to že si na trhu může člověk koupit jakýkoli domácí­ přebytek (mléko, maso, zelenina, ovoce, houby, med, …) aniž by musel mí­t prodávají­cí­ nějaké certifikáty, povolení­, živnostenský list, prodejní­ pult z nerezu s umyvadlem s bezdotykovou baterií­, atd.

        Pří­jemným side-effectem je to, že jsem se naučil další­ cizí­ jazyk (v to jsem už moc nedoufal, v ČR jsem byl na to lí­nej a bez motivace, tady je otázka “přežití­”, protože anglicky prakticky nikdo neumí­ a nerozumí­) a začí­nám lépe rozumět post-sovětskému prostředí­ potažmo i Rusku a Rusům.

        A aj ten byznys pomalinku vzniká, jak psal výše Orbital 🙂

  18. Mne pomaha toto:
    som z beznej rodiny, moj start v 15tich bol 0Sk, 0Eur, 0USD.
    Zacinal som na klikackach, 0,1USD/klik, 1USD/mesiac, prvy rok som zarobil realne tak 1USD. druhy rok 10USD, treti rok 100USD… stvrty rok asi 1000USD, neskor to uz takto famozne neslo, ale toto bola motivacia, ale nemal som MOTIVACIU, rodina OK, detske hadky boli to ano, ale nejako ma to bavilo, podnikat..
    Po uplnom osamostatneni som zlenivel a to extremne, 5 rokov som nic nerobil a ak robil, robil som to ZLE.
    teraz, sice mam kde byvat, mam co jest – pomerne kvalitne suroviny, ale mam neuveritelny des – nemam ziadny plan podnikatelsky, ziadnu robotu, takze musim vymysliet, ako sa uzivim a ak uzivim rodinu az do konca zivota, alebo sveta.
    cize z pohladu tretej strany sa mam dobre, nemusim nic robit, ale som triezvy – co zajtra? co o rok ? o 10 rokov ?
    a sme doma – toto je moja motivacia – udrzat svoje pohodlie naveky, idealne pasivne (ale keby ma dany biznis bavi, aj aktivne)
    je v tom aj rodina – motivuje ma, aby som sa o nu dobre postaral.
    a ked sa nad tym zamyslim, neexistuje suma, mesacne ci kapitalovo, pri ktorej by si clovek mohol povedat, ze ma dost, ze ma luxus LENIVOSTI, je to falosny pocit lenivosti…
    no pokial nemas $300k v investicii ktore ti robia aspon 6% p.a. po zdaneni, tak neplati, ze sa mas dobre a si lenivy 😀 lebo odkrutit si mesiac, a minut dobru vyplatu, to este neznamena, ze sa mas dobre…
    ale dobre tu napisali ludia, napr NADSENIE…

  19. inak pomerne zaujiava motivacia je, pozerat stare foto alebo citat stare clank, napr, toto bolo v Juni, dnes je Oktober… KOLKO som toho zameskal, premrhal, nicnerobil 😀 KOLKO viac som mohol urobit..
    ale zas, nelutujem, treba to tak – brat ze zivot nie je ciel, ale cesta 🙂

  20. som rad ze som objavil tuto stranku kde pisu ludia s podobnym myslenim ako ja. Ajja sa nachadzam na krizovatke ked rozmyslam co dalej. Celkom som v pohode vsetko bezi tak ako ma podnikanie rodina ale aj napriek tomu mam taky vnutorny nepokoj a to z toho ze sa nic nove v mojom podnikani nedeje aj ja som pohodlny a lenivy. *Mam taku myslienku ist do usa alebo kanady kupit si vlastny truck a precestovat krizom krazom ameriku a pritomsi zarobit len na tu cestu. a potom to predat a vratit sa domov. Vie my v tom niekto poradit alebo pomoct kto ma skusenosti? Som vdacny za kazdy nazor a radu. Chcem nejaku zmenu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *