Co vsechno se deje v restauracnim businessu

Dnes jsem mel schuzku s clovekem co dela ve stejnem oboru. Mym prihodam se zamestanci se vubec nedivil. Naprosto normalni.

Pridal, ze v jeho pripade jsou nejhorsi ridici. Ze treba odejdou z prace behem rozvozu. Maji nalozene pizzy. Rozvazeji je. Nikdy nedorazi k zakaznikovi a uz se ani neukazou v praci! Proste to jen tak vzdaji.

Nejhorsi je, ze i kdybych toto slysel nez jsem zacal, tak bych si v duchu rikal, ze me se to nestane. Jaktoze jsme jako lidi takto nepoucitelni. Ze si kazdy musi vse vyzkouset sam na vlastni kuzi nez tomu uveri. Mockrat jsem takto nekomu taky radil a uplne stejne ignoroval mou radu nez zjistil jak to je:-).

22 thoughts on “Co vsechno se deje v restauracnim businessu

    1. Jenze ty jsi me jeste vice varoval pred Shipitem! Tak jak tomu mam verit!!! Prave jsem si rikal, ze musim zasadne delat opak co mi reknes, a ze to je ten recept na uspech co fungoval spolehlive v minulosti

      1. Dám ověřenou byznys radu, jak vydělávat velké kačáky, funguje na 100% – poté, co jsem po mnoha letech přešel z laptopu na stolní počítač s 23palcovým monitorem se mi znásobily příjmy. kup si velkej kompjůtr, fakt to funguje!

        1. Ano je to pravda. Příjmy se ti za 2 roky z 2-3 násobí….záleží jak jsi šikovný.
          Stačí ten laptop připojit k 2x 23″ monitoru a dělat IT developera, analytika, testera či IT architekta.
          V ČR je jich nedostatek, dělají tu jihoameričani, Američani, asiati a další národnosti.
          V poměru náklady / výdělek je to tu lepší než v západní EU 🙂
          Konečně alespoň v něčem jsme ty kapitalisty dohnali a předehnali :-)))

          1. To by me celkem zajimalo, pac jsem se jako SW dev/architect pred mnoha lety odstehoval do zapadni Evropy za lepsim a zatim jsem maximalne spokojeny. Kde se daji najit realisticke statistiky prijmu v Praze, v Brne – tzn. percentily, ne jen random stories typu “ja delam online pro Americana a mam 500kKc za mesic”?
            Jinak, naklady se tezko srovnavaji zvenci, pokud clovek nekde par let nezije; spousta veci stoji stejne nebo min. Pokud si clovek zvykne na pohodlny middle class zivot v zahranici, stejne zbozi je v CR drazsi, protoze je brano vice jako nadstandard kvuli nizsi kupni sile (obleceni, potraviny, …).

  1. Johne, přijde mi to zvláštní. Nějakou dobu jsem dělal v pizzerii na HHI v SC a nikdy jsem nic podobného nezažil. Občas se tedy stávalo, že někteří zaměstnanci nepřišli do práce, ale byli to spíše nezodpovědné děti, studenti středních škol, ale šéf měl vždy v zásobě někoho, kdo tu díru vyplnil, nejčastěji mě 🙂 Kdysi jsem sám o vlastní restauraci přemýšlel, než jsem tam začal dělat, říkal jsem si jaká je to pohoda, ale pak jsem zjistil, jak moc náročné je vše zkoordinovat. Třeba majitel podniku byl téměř na každé směně a tou restaurací prostě žil, když byl potřeba busboy dělal busboye, když byl potřeba food runner, děla food runnera, prostě to restaurací žil….A rozvoz ten tam lidi dělali rádi, tam si vydělali opravdu slušné peníze. Chvíli jsem na ostrově rozvážel i kola a děsně mě štvalo, že nás skoro nikdo netipoval, na rozdíl od kolegů, kteří rozváželi jídlo 🙂

  2. No podľa mňa je to len skúška osudu. Proste máš pred sebou len ďalší test či si mentálne nezlenivel a si ochotný hľadať iné prístupy ako v minulosti.
    Zatiaľ sa zdá, že skôr je to tá vec, že áno spohodlnel si. A už nemáš (nepotrebuješ mať) takú energiu na riešenie každodenného stresu ako v Shipito.
    Tam si na začiatku bol celý deň a každý deň. Až neskôr si si dovolil viac projektov naraz.
    V každom prípade sa mi páči ta myšlienka inej skupiny – dôchodcov a seniorov, z minulého článku. Možno je to náznak toho iného riešenia.

  3. Rozvoz je podle mě čistě ztrátová záležitost. Když jsem dělal rozvoz po Brně, tak mi sám provozní říkal, že to mají spíše jako reklamu a ani jsem se mu nedivil. Dneska už se naštěstí dá koupit auto na Operák a dobře ho pojistit, ale řešit vozový park rozvozu pizzy kdy s tím každý ( opravdu každý ) řidič jezdí jak prase, protože jsou to krátké pojížděčky po městě a ještě spěchá… Pokud najdeš někoho schopného tak ho buď nezaplatíš a nebo ho to přestane po nějaké době bavit. Myslím, že spousta lidí v tomhle oboru tu práci dělá max rok a pak chce změnu.

  4. johne dej jim tzv trinacte platy za vernost v hodnote 30 procent berozdrleneho zisku

    kdo utece nema nic, cim mene bude fungovat biznis tim mene si rozdeli

    presne jak jsi tu pred casem psal jak to dela nekdo jiny

  5. Pravdu mají všichni, ale každy z jiné strany. Pokud je to nový byznys ( a gastro zvlast ) se tomu musis venovat jako nekolikamesicnimu miminu – tj. dat tomu vsechno a dýchat s tím a byt tam pořád a vypiplat si to k obrazu svemu. Kdyz uz to bude 15-letý teenager tak staci zajit parkrát za týden a uz to tolik péče a pozornosti nepotřebuje. Ten začátek nejde ošidit – jak ted říkal Arnold v tom vánočním videu – neni žádný substitut za těžkou práci.

    Co popisuje John jsou bezne porodni bolesti, které časem odezní ale je třeba vydržet. Časem se tam dá dohromady dobrý team a situace se zlepší. A jak psal kolega Clayton – do pár měsíců bude lidí na trhu habaděj. Křivka už jde teď dolu a ekomomika je za vrcholem – jen se čeká kde to praskne.

    Jinak byznys s jídlem je dobrej, všechno si lidé odpustí jen jídlo musí kupovat pořád – to je jedna z mála věcí co je skutečně v životě potřeba. Takže to není tak špatny nápad jak to vypadá.

    John by to měl zvládnout jinak si to bude vyčítat. Asi i za cenu že to bude rok dva dotovat což není jeho šálek čaje. Nicméně se to běžně děje.

    Rozjet to je masakr ale jde to a je to zvladnutelný. Dějou se mnohem horší věci než se tady popisuje. Můžou se ztracet věci a třeba všechny hrnce. Odešli nám všichni zaměstnanci najednou, pošlou kontroly atd atd. Pak si ale vše sedlo jak podnik zvětší velikost a posune se v čase.

    https://youtu.be/mNDA-o9yJNw

  6. Je to velkolepé čtení, články o zaměstnancích vedou blog:-) Je to takový “manažerský bulvár”. Co když je to prostě tak, že Pizzoun je o nemovitostech a personalistice?

  7. Mě by spíš zajímalo, jestli je to v ostatních oborech jinak. Mám zkušenosti s maloobchodem a to, co tu píše John, byl můj každodenní chleba. O to víc se divím, že může mít fungující firmu, kterou deleguje na dálku. Jak zařídí, aby všichni zaměstnanci přišli včas do práce, nikdo se tam celej den nekopal do zadku, svižně reagovali na maily a telefonáty, zkrátka dělali dobře svoji práci. A když se mu to povedlo tam, proč ne tady?

  8. Najdi sefkuchara a urob z neho manazera. Daj mu fixny plat a podiel na zisku, ale najskor ho sam otestuj, rob s nim aspon 6 mesiacov. Budte v dobrom vztahu, vezmi ho cez vikend napr. lyzovat, alebo niekam do kupelov a zaplat mu to. Pozvi ho par krat ma veceru. Alebo chodte si zakiteovat
    (ak taky sport robi). Zisti aky je to clovek.

Leave a Reply to Tomáš Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *