Z emailu: Dostupné kvalitní zájmové kroužky

V nějakém městě/ obci nejsou kroužky vůbec, jinde třeba málo kvalitní lektor a pod. A rodič nemá vždy možnost trávit s dítětem 2hod. denně, 3x v týdnu kvůli tréninku.

Proto plán:

  • dovoz dětí busem/ minibusem do kroužku mimo obec, kde bydlí
  • převzetí odpovědnosti hned při nástupu do busu
  • možnost spolujízdy s dítětem – např babička, rodič
  • v buse by byl člověk, který by děti (+ jejich případný doprovod) evidoval, že jedou (tužka nebo systém)
  • hodnota pro dítě – dovoz až ke kroužku+kvalitní vedení, pro rodiče – časová úspora, pro mě- profit z členských příspěvků, z jízdenky nebo z obojího

Otázky:

  1. Je vůbec reálný takový projekt vzhledem k proměnným jako jsou různá města (okruh např. 20-30km), různé kroužky a různé časy jejich začátků? Ano?…pak…
  2. Dokáže takový projekt být profitabilní z % z členských příspěvků a/nebo z dopravy?
  3. Jak dopravu řešit?
  4. Jaké další otázky bych si měl položit?
  5. Je to celé hovadina? – děkuji za přečtení až sem:)

Aleš

6 thoughts on “Z emailu: Dostupné kvalitní zájmové kroužky

  1. Provozuji kroužky programování na několika školách a mám děti školou povinné. Jsem ve vesnici, kde je jenom první stupeň a nyní děti jezdí na základku do středu Brna.
    1) do školy jsme děti vodili v první a druhé třídě. V půlce třetí třídy už začli jezdit sami. Tj. jezdí příměstským autobusem do školy a zpět. Sami jezdí na kroužek do jiné části Brna. Někteří rodiče můžou být více paranoidní, ale nejpozději v páté třídě to už zvládají všechny děti. Ergo, cílíte na docela úzkou věkovou skupinu.
    2) V první, druhé třídě jsme zaměření kroužku příliš neřešili. Chodili na to, co bylo na škole (na KAŽDÉ škole něco je) a co se nám hodilo do časového rozvrhu – angličtina, volejbal, divadlo, keramika. V tomto věku jsme dojíždění na kroužky vůbec neřešili. — opět to omezuje cílovku.
    3) V první, druhé třídě zkouší co se jim bude líbit. Velmi často v kroužku po pololetí nepokračovali a zkusili jiný (zvýšená administrativa).
    4) Na dost kroužků je přetlak. Na nějakou provizi se vám většina provozovatelů vykašle.
    5) Děti do kroužku nedojíždí jenom z jednoho směru, ale z mnoha různých směrů. Pokud chcete dovést osm dětí, tak v podstatě musíte obkroužit cílovou destinaci (vysoké náklady). A hlavně např. vzhledem ke stavu dopravy v Brně byste musel první dítě nakládat tak dvě hodiny předem. Rozhodně bych nechtěl abyste moje dítě nakládal jako první, resp. dovážel jako poslední.
    6) děti od nás z obce nejezdí jenom do jedné destinace, ale do mnoha okolních obcí, plus do různých částí Brna.
    7) čas strávený při dojíždění jsem nikdy nepokládal jako úplně ztracený. Dost často to byl jeden z mála momentů dne, kdy jsem měl v klidu si s dětmi promluvit. Navíc jsme se cestou stavili koupit boty/pomůcky do školy/bundu…
    8) Když se děti naučí jezdit sami, tak je doprava extrémně levná (bo dotovaná). V našem případě pět korun za dvacet km do Brna a zadarmo po Brně.

    Nedovedu si představit kolik by to stálo. Asi bych to něchtel platit. Raději ty peníze investuji do smartphone pro děcka (a opravy každého půl roku), do datového tarifu, a toho že je nauždím dojíždet. Smartphone mi řeší dohled/jistotu. Na každém přestupu se děcka hlásí a je tam GPS tracker, takže vím kde přesně jsou a dohledám je když se ztratí/zabloudí.

  2. V EU za dotace profit určitě, ale tuším, že to bude dražší než taxík, kvůli krátkemu času využití a nízká šance na profit vs všechny starosti vyhovět všem zákazníkům. Když se někdo opozdí, druhý příjde kvůli tomu pozdě a jednou jeden podruhý druhý nebude spokojen.

  3. Já si myslím, že to nikdo nezaplatí. A nemá to smysl. Dám děcku instrukce a ono si to zařídí samo – dojde, dojede, naučí se řešit problémy.
    A když budu paranoidní, že dnešní svět je nebezpečný – svěřil byste dítě někomu cizímu, aby ho doprovodil busem?
    Myšlenka je to jistě ušlechtilá, ale určitě jsou výdělečnější činnosti, než hlídat nevděčné parchanty na cestě. A ta zodpovědnost. Taky se Vám může stát, že skončíte u soudu, ani nemrknete

  4. To co je v clanku je samozrejme velky problem (delat diteti “taxikare”), nicmene urcite nema reseni v tom si platit toho realneho taxika. Casto by se to dalo formulovat “nemam cas na sve dite” (proto ty krouzky “aby neco delal/a”). Navrhovane reseni problem jen prohloubi (nebudu s nim uz ani v tom aute). Pomijim ekonomickou stranku, navic skalovat to naprosto nepujde-najit zamestnance ktery by toto delal je hola utopie, ten pujde radsi ridit 3,5t dodavku za mnohem vetsi penize a mensi odpovednost.

    Ale co by mohlo mozna fungovat je udelat nejaky system, ktery by umoznil delat “sousedskou vypomoc” v tomto duchu. Predstavte si 3 rodiny, ktere se postupne vymeni v tom jak budou odvazet deti na nejaky krouzek, nebo treba jen do skoly. Kazdy chvilku taha pilku. Krome vlastni organizace “smen” by dulezitou funkci by melo ale byt hlavne vyhledavani moznych skupin k odvozu, tedy ze budu moci zadat ze jsem z obce A, dite je v 1. tride obce B, chci treba kazdou stredu 15:00 nebo 16:00 vozit na krouzek v obci/meste C. A ostatni by mohli udelat to same + prochazet zaznamy ostatnich a nejak se napojit (i ve stylu “mozna bych mel zajem”) a SW by mi potom nabizel nejlepsi alternativy.

    Vydelat prachy to ale myslim muze jedine z reklamy …

  5. Nápad s odvozem dětí na kroužky určitě zajímavý, ale jako největší problém vnímám velkou kombinaci proměnných a asi i nízký finanční strop, který by byli rodiče ochotní za tuto službu platit. Jestli pak ve výsledku nebude jednodušší to dítě někam odvézt, zařídit si mezitím něco v místě kroužku nebo se vrátit domů.. Co by mi dělalo vrásky:
    1) více dětí (aby se to zaplatilo) z různých oblastí – než naberete všechny děti, tak to zabere čas a první nabrané dítě se bude zbytečně dlouho vozit
    2) více míst/měst
    3) různé kroužky s různými času začátku a konce
    4) čekání dětí v auto/mikrobuse na ostatní až skončí .. rychle by je to přestalo bavit
    5) obava rodičů z neznámé služby
    6) finanční nákladnost služby, aby se vyplatilo ji provozovat – potřeba mít více dětí a s tím roste i náročnost předchozích bodů
    7) riziko, že se přihlásí více rodičů/dětí, ale postupně jich zbyde jen pár a bude potřeba to zrušit nebo hodně zdražit..
    Osobně bych šel spíše cestou, kterou výše zmínil Martin tj. tou sousedskou výpomocí, ale i tak..když vídám co za silnici jezdí za „hovada“, svěřil byste jim své dítě?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *