Tiptrans – logistika v době Coronaviru

Napsat tento článek mě napadlo když jsem si přečetl o té cestě do Kanady. Musel jsem se usmát, protože i já v tu dobu cestoval a to do Vietnamu. Tak nejdřív něco málo o té cestě a pak napíšu něco o podnikání v oboru logistiky v souvislosti s COVID-19.

V mém případě šlo o dovolenou. Odlétal jsem 3. března. Všchni známí mě od toho zrazovali, ale vzhledem k tomu, že Vietnam byl v té době (a pořád je) bezpečnější než ČR tak jsem strach neměl. Bylo tam minimum případů a navíc na opačné straně země. Během 14 dní se situace dost změnila. Přibylo tam pár případů a i když to bylo opravdu minimum na tak velikou zemi, tak vláda začala okamžitě jednat. Lidi najednou začali nosit roušky, na mnoha místech se začala měřit teplota, všude se objevila desinfekce a každému denně chodili SMS s aktuálním stavem a radou co dělat (udržujte si odstup, myjte si ruce, noste roušku). Podél cest se objevily bannery s návodem, jak se chovat. Nebylo to přikázáno, ale líbilo se mi, jak ta nová pravidla společnost vzala za své v rekordně krátké době. Lidi byli v pohodě. Osobně mi to nepřišlo divné, žil jsem pár let v Hong Kongu a byl jsem zvyklý, že lidé třeba nosí roušky. Ten pocit tam však ostře kontrasoval v tím, co se dělo v ČR, kde se dělala jedna bota za druhou a mezi lidmi začala panika.

Pár dní před koncem už nebylo úplně jasné, jestli bude let do ČR v pohodě. Překotně se pořád něco navrhovalo a nikdo si nemohl být jistý co se stane druhý den. Bylo mi jasné, že jakmile se uzavřou hranice tak drasticky klesne počet letů a bude problém se vrátit. Nakonec to vyšlo, ale bylo to opravdu za pět minut dvanáct. Po odletu z Vietnamu se země uzavřela pro lidi z EU a přiletěl jsem v neděli, v podstatě posledním spojem. V pondělí se uzavíraly hranice. Neodpustím si podotknout, že jsem byl opravdu šokovaný. Po příletu na pražské letiště nikoho nezajímalo odkud člověk přiletěl. Žádné měření teploty. Prázdné desinfekční stojany. Obrovské shluky lidí před imigračním, namačkaní na sebe. V tu chvíli jsem už viděl, že u nás se opatření prostě dělají “čím víc tím líp” ale nikdo nad tím nepřemýšlí. Vláda to umí dělat hrubou silou, ale neumí to dělat chytře.

A teď k tomu podnikání.
Provozuji Tiptrans (https://www.tiptrans.com/cs/), firmu, která přeposílá zásilky (ala Shipito) Máme sklady v 5 zemích – v Hong Kongu, Číně, Anglii, Německu a v ČR. Vždycky jsem si říkal, že je fajn být takto rozkročený, protože případná krize v jedné zemi ten business nepoloží. Opačná strana mince je ta, že frekvence “potíží” je vyšší, protože pořád se někde něco děje.

Nejprve Čína.
Situace tam eskalovala a byly prodlouženy novoroční prázdniny. Náš sklad zůstal uzavřen výrazně déle, než jsme očekávali a bylo potřeba jej začít dotovat. Když se pak situace začala uvolňovat, tak jsme naráželi na neustálé problémy a museli jsme hodně improvizovat. Třeba – některé fabriky a logistické firmy začaly fungovat, ale naše industrial zone byla pořád zavřená. Nemohli jsme přijímat zásilky. Pro mě je neakceptovatelné že si k nám někdo něco zašle a vrátí se mu to zpět jako nedoručeno. Takže pár našich lidí co bylo doma v karanténě v Shenzhenu si nechalo ty zásilky přesměrovávat domů. Pak jsme mohli do skladu třeba jen v úterý a čtvrtek (regulovalo se množství lidí na té ploše). Tak jsme to tam převozili. Začali jsme akceptovat zásilky na naší adrese. Jenže – všude samé roadblocks a dopravci buď nemohli, nebo nechtěli zajet až k naší budově. Takže nám to prostě vyklopili na silnici před těmi betonovými záterasami. Museli jsme to nosit do skladu sami (celkem daleko) což byl fakt problém vzhledem k tomu, že jsme měli velmi omezený staff (do dneška nemáme 100% lidí zpět).

Postupem času se to celkem uklidnilo a najednou se objevil další problém – nedostatečné kapacity letadel a restrikce u dopravců pro různé země, jejichž seznam se mění doslova každý den. Není to fakt sranda, máme v systému přes 100 dopravních služeb a když to zkombinujete s 200+ zeměmi do kterých se zasílá/nezasílá tak si to asi dovedete představit.

Také je zajímavé sledovat zákazníky. Kupř. tento týden jsme prostě museli vypnout všechny poštovní služby. Je prakticky jasné, že cokoli teď zašlete čínskou poštou buď vůbec nedojde, nebo až za několik měsíců. Nedává smysl to vůbec poslat. Jenže to znamená, že najednou nabízíme jenom drahou dopravu (DHL, FedEx, TNT, UPS) a lidem se to nelíbí. Někdo to chápe, ale někdo trvá na tom, ať to pošleme tou poštou. Jenže to je pro nás veliké riziko, protože byť vám ten člověk 100x napíše že si je všeho vědom a bere riziko na sebe tak za dva měsíce ztratí trpělivost, dá vám negativní hodnocení a otevře chargeback, který prostě prohrajete.

Německo.
Když už to bylo v Číně jakž-takž v pohodě, tak se najednou objevil problém s hranicemi. Náš sklad v Německu je 10 min autem od toho českého. Má to řadu výhod – z obou lokací tak můžeme nabízet dopravce z druhé země, tzn. z CZ umíme poslat balíky přes německou poštu a naopak, balíky v Německu lze poslat DPD nebo Českou poštou. Můžeme zaměstnávat Čechy. A právě z této výhody se jak mávnutím kouzelného proutku stala naše slabina. Vláda nechala nejprve pendlery jezdit do ciziny za prací, takže to bylo OK, měli jsme vyjímku. Pak se ale rozhodli tu vyjímku zrušit. Dostali jsme 3 dny na vyřešení. První krok byl jasný – oznámit zákazníkům, ať tam nic neposílají. Nechtěl jsem riskovat nepřevzaté zásilky. To byl první den. Ten následující jsme převezli kompletně všechny balíky z Německa do ČR. Byla to hrozná pakárna 🙂 ale nemohl jsem riskovat, že se k balíkům našich zákazníků nebudeme moci dostat třeba dlouhé měsíce (nebo i roky jak straší Prymula). V mezidobí jsem samozřejmě pořád přemýšlel, jak to udělat, aby byl sklad otevřený. V deset večer jsem sehnal čecha s trvalým pobytem v Německu, který byl ochotný tam sedět a přijímat balíky s tím, že si je denně převezeme a budeme zpracovávat v ČR. Ve středu dostal neuvěřitelný rychlokurz a ve čtvrtek, kdy jsme už nemohli za hranice, to zůstalo na něm. Vyřešili jsme logistiku, takže vše si ihned stáhneme a zpracujeme v českém skladu. Ani jeden balík nebyl nedoručený.

Krize
Není to jednoduchá situace a chápu, že spousty lidí se cítí v pasti. Ale apeluji na každého, aby se vyburcoval ke kreativitě a nastalou krizi využil ke tvorbě něčeho nového. Hrozně se mi líbí jak dokážou být někteří lidi akční když je potřeba (kupř. skupina COVID19CZ je fakt inspirativní, obdivuji co všechno dokázali udělat za pár týdnů, od infolinky až po plicní ventilátory).

My jsme uspořádali začátkem roku sbírku a poslali na naše náklady darované ochranné pomůcky do Číny a do Hong Kongu. Teď se situace obrátila a tak jsme nakoupili roušky a respirátory zase v Číně a v Hong Kongu (za čtvrtinovou cenu než to kupuje vláda) a posíláme je do ČR. Vymysleli jsme a integrovali řešení, jak si naši zákazníci mohou tyto věci “koupit” jedním kliknutím (eliminovali jsme poněkud zdlouhavý proces Asistovaného nákupu, protože teď se hraje o čas). Kupujeme denně za aktuální street prices. Desítky tisíc respirátorů se tak podařilo odeslat pro obyčejné lidi, ale také nemocnice, lékaře a stomatology.

Lidi teď musí sedět doma, ale pořád potřebují logistiku. Vycházíme jim vstříc naší novou službou Přímá zásilka (https://www.tiptrans.com/cs/poslat-balik) kdy si z pohodlí domova mohou objednat dopravu. Vyzvedneme balík druhý pracovní den a doručíme kamkoliv do světa. Také jsme stlačili poštovné na minimum. Hodně se teď posílá jídlo a sazmořejmě roušky, často do Anglie. Využíváme naší existující infrastrukturu, takže třeba i z ČR mohou poslat do Anglie zboží přes anglickou poštu.

Úspěch a neúspěch se rozlišuje jenom jednou věcí – realizací. Nápad nestačí. A jo, je to nepohodlné a někdy na palici, ale taky to je dobrodružství a zkušenost. Teď je fakt dobrá příležitost začít realizovat to, co už třeba dlouho nosíte v hlavě.

Přeji všem čtenářům pohodovou karanténu,

Marian

Spread the love

5 thoughts on “Tiptrans – logistika v době Coronaviru

  1. Mariane, skvělý post! Otázka, ten Čech s trvalým pobytem v Německu může normálně jezdit přes hranice tam a zpátky?

    Druhá otevřená otázka na ostatní jak dlouho budou zavřené hranice v Evropě a USA, váš odhad?

  2. Nemyslis, ze pohled na Cinu se ted vyrazne meni? Nedivil bych se kdyby se spousta nadnarodnich firem rozhodla odejot z Ciny.

    1. Neviem, ale napriklad po niekolkych – dajme tomu negativnych – skusenostiach nasa nadnarodna telco firma sa nepoucila a stale “hajruje” ludi v oblastiach, ktore su vzdy nejakym sposobom rizikove
      1, Egypt – revolucia, inflacia, 5x za dne modlenie
      2, India – vela sviatkov, pri preseknuti podmorskeho kabla vypadok, specificky zamestnanci
      atd atd…
      Ja chapem, ze na urcite pozicie je to proste brutal lacna pracovna sila, ale niekedy idu dost bez rozmyslu a nejakeho prehodnotenia… popripade pouzitia sedliackeho rozumu… skor “je trend outsourcovat, tak outsourcujme vsetko”…

      1. Ted se k tomu dost mozna pridaji i zakaznici, protoze “Made in China” bude spatny marketing. Trump nazyva Coronavirus- Chinese Virus, v Britanii co vim taky zacina silit odpor ke vsemu co je z Ciny. Tohle muze byznys tak jak ho zname dost zmenit.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *