Jak domlouvat spolupraci

V dnesni dobe prehlcenosti informacemi je cim dal tim dulezitejsi mit schopnost se vyjadrit jasne a strucne.

Mam-li pro nekoho nejaky obchodni navrh, tak mu nemuzu vypravet dlouhe pribehy. Musi byt hned jasne, proc by takova spoluprace mela davat smysl. Neni cas na dlouha jednani jen aby se zjistily zakladni informace. Nejlepsi je mit vse dopredu promyslene, aby to melo logiku a davalo smysl pro obe strany. Proste kazdy obchod musi byt win-win. Nejenom byt vyhodny pro me, ale take pro druhou stranu. A jit rovnou k podstate veci pri vysvetlovani.

Neni totiz cas dlouze analyzovat jednu ze stovek moznosti. A i kdyz vy zrovna tech sto moznosti nemate, tak vase protistrana je muze mit. Proto je potreba byt jasny, strucny a dokazat vysvetlit, proc spolupracovat s vami dava nejvetsi smysl.

Spread the love

7 thoughts on “Jak domlouvat spolupraci

  1. Ono celkove je potreba se vyjadrovat strucne. Dlouhy mail nikdo cist nebude, neni na to cas ani chut.

    Jestlize potrebuju vyresit 10 veci a jednu nezbytne, napisu ve dvou vetach o te jedne zasadni veci. A stejne je to s nabidkami.

  2. U nas si casto ludia, ktori chcu vyjednavat, myslia, ze pre druhu stranu bude ponuka jednoznacne zaujimava a chcu sa dlho dlho rozpravat pri kavickach a nakupnych centrach… a to mi lezie na nervy, je to najvacsi zrut casu.

  3. Je rozdí­l mezi online a offline prostředí­m. V online světě jsou dlouhé rozhovory v kavárničkách a restaurací­ch považovány za ztrátu času, zatí­mco v offline světě se bez podobných věcí­ nedá dělat velký business. Je za tí­m samozřejmě určitá “vychytralost” lidí­ s rozhodovací­ pravomocí­, protože se rádi nechají­ hostit a na oplátku pak pustí­ nějakou tu zakázku. V Evropě to takhle funguje docela standardně. Pamatuji si na jednoho klienta, se kterým jsem byl ve Francii 5x na tlumnočení­ a nikdy se nic nepřivezlo. Až když jsme Frantí­kům navrhli, ať se přijedou podí­vat na naše výrobní­ prostory a přitom jsme je tady 4 noci hostili a zpracovávali s pomocí­ různých večeří­ a mejdanů, rozjela se spolupráce za stovky milií³nů korun. Takže je to hodně individuální­. Je potřeba to brát jako jednu z cest k zí­skání­ nových kontraktů. Ovšem pokud to po několika pozvání­ch na večeři stále nic nehodí­ je potřeba tomu umět udělat razantní­ konec. Někteří­ lidé se totiž strašně rádi nechají­ hostit z čiré vychytralosti.

    1. Toto nemam rad. Rad se vidam s lidma, ale co pises mi pripada docela nechutne.. v evrope to ale takto opravdu casto funguje. Tady v US mozna taky, nevim. Ale tomuto zpusobu podnikani se snazim obloukem vyhybat.

  4. Pravidelne sa stretavam s problemom kde ludia z marketingoveho odd. nie su schopny jasne a strucne definovat poziadavku/zadanie , a niekedy nie su schpony poslat ani len kompletne zadanie v jendom maili.

  5. Myslí­m, že problematický postoj k osobní­m schůzkám je typický pro většinu lidí­ z online strany byznysu.

    Velmi podceňujeme neverbální­ komunikaci (která v e-mailu není­)

    Pracuji “na hranici” obou táborů, takže mohu zodpovědně napsat:

    Pánové, bez těch káviček ta “ultra-efektivní­ e-mailová komunikace” moc efektivní­ není­.

    Často potkávám lidi s on-line hlavou a s jasnou představou. Má to háček: chybí­ jim “koule” osobně vzí­t za kliku, pozdravit, férově nabí­dnout a uzavří­t dobrý obchod – to vše bez internetu.

    Občas si ří­kám: chtělo by to vypnout na rok internet, aby se obchod vrátil ke kořenům (kafí­čka, čají­ky, doutní­ky;-)

    E-mail je strašný žrout času (tedy pokud jich denně dostáváte +100)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *