Cekal jsem na nazory pod clankem o riskovani a zkusim k tomu ted neco pridat.
Kdyz jsem rozjizdel Shipito tak to vubec nebylo o nejakem riskovani. Spise obracene. Vedel jsem, ze mam ve skladu nejake misto navic. A hledal jsem jak minimalizovat risk v dobach kdy se kola moc neprodavaji. Slo mi o to najit dalsi prijem, ktery by doplnoval prijmy z prodeju kol. To ze se z Shipito rozjel velky business neni zasluhou nejakeho velkeho risku z moji strany. Bylo to obracene. Premyslel jsem co delat, kdyz prodejem kol nevydelam dostatek penez.
Kdybych se mel rozhodovat nad popsanou situaci v predchozim clanku tak do takoveho rizika (50% sance) nepujdu! Uspech neni o tom, delat velke riskatni kroky. Je to spise o nedramatickych mensich rozhodnutich, ktere se delaji kazdy den.
I kdyz si myslite, ze to delate opatrne tak vam garantuji, ze budete riskovat. Nikdo nedokaze odhadnout jake vsechny mozne prusery ho cekaji kdyz zacne podnikat. I velmi opatrny pristup prinasi infarktove situace, kdy vam budou sedivet vlasy na hlave.
Neznamena to, ale zase byt super opatrny a mit na vse vymluvu proc to nedelat. Ono se da spousta problemu vyresit a vymyslet tak, aby ten risk nebyl tak velky. Jen to vetsinou stoji vice prace a premysleni. Muzu vybudovat firmu temer bez penez. Nebudu tolik riskovat svoje nebo cizi penize, ale da to vice prace.
Ale cela ta debata o riskovani je subjektivni. Kazdy pozaduje za riziko neco jineho. Ja muzu rict, ze neco risk neni a jinemu to bude pripadat jako obrovsky risk.
P.S. Firma, ktera funguje temer sama neni mytus! Da se to tak zaridit.
Johne, vrtas ty nejluxusnejsi srouby do hlavy! 🙂 Dikec…
A co dnes není risk, člověk riskuje už tím, že vyjde na ulici. Navíc už nás život je omezen (časově), takže riskovat se musí.
Spíš jde o to, jak to dělat.
Johne, že ty jsi byl programátor 🙂 ?
Tvůj postup je klasický programátorský:
1) udělám základní verzi 1.0
2) udělám novou verze 1.01
3) pokud nová verze funguje tak jak má, pokračuji v mírné evoluci do další verze, a pokud něco nefunguje a nevím co to je, tak "hupky šupky" k předchozí verzi 🙂
Změna je život.
Otázka není jestli změny nedělat, či dělat. Občas se udělat musí.
Otázka je pak spíš, aby se to nenakupilo, protože pak se špatně testuje výsledek (člověk neví která část změn ho ovlivnila) a nejhorší je dělat hlavní změny, něco jako kompletní změna cen atd, to je fakt pak důležité sledovat co to udělá se zákazníky.
I když na druhou stranu, někdo věci, které fungují, nechává beze změn. Zvláště pokud je člověk paranoidní a nebo do procesu vstupuje třetí "nevyspytatelná" strana (typu Google u SEO), tak pak, když to relativně funguje je mnohdy lepší, do toho nerýpat, protože nejde garantovat výsledek.
Jak nastavujete ceny (neznáte nějakou literaturu o tom)?
Teď něco rozjíždím a nevím jak nastavit ceny.
Buď okopíruji konkurenci, a nebo si udělám spíš vlastní (mírně dražší), ale pak je nechci už moc měnit (abych nezklamal své potencionální zákazníky, kteří si mě vyhlédnou ale budou chtít koupit v budoucnu).
Jak je to se slevami, čeká na ně hodně lidí (taková ta sorta, co má vyhlédnuté nějaké zboží a čeká na vánoční či jinou slevu). Třeba dáte o vánocích -50% slevu. Nebudou pak lidi, co koupí v listopadu naštvaní a ti co v lednu zase požadovat prodloužení slev a vyhrožovat.
Jak to řešítě?
Myslim si, ze nad tou otazkou se asi jinak zamysli clovek, ktery zacina a nema jeste nic. A jinak se zamysli clovek, ktery vynalozil mnoho usili do urciteho projektu, a svoji pili jiz dosahl urciteho uspechu. Tento clovek bude hodne dlouho premyslet jestli ma cenu zahodit nekolik let dozadu. Pravdepodobne do takoveho risku nepujde. Ja se blahove pocitam do te druhe skupiny.
Já už jsem dnes také pochopil, že věci jdou dělat jinak, bez velkých nákladů a přesto mohou vydělávat peníze.
Hlavní problém vidím v tom, že pokud člověk investuje jenom svůj čas a snaží se nejít moc do velkého rizika, trvá všechno hrozně dlouho a jde to strašně pomalu.
Naproti tomu investice přináší další rychlý zdroj příjmů, ale je potřeba být opatrný a ne vždy se dají odhadnout rizika dopředu.
Mojí největší chybou bylo to, že jsem se vrhnul do oboru, který funguje naprosto jinak než offline podnikání. Internet je strašně anonymní a proto je zde větší koncentrace "nestandardně podnikajících lidí". Zatímco v offline světě jednám s lidmi ve věku řekněme 40 – 60 let, kteří mají určité zkušenosti a jsou poměrně konzervativní, tak v oblasti internetu najednou člověk jedná s novou nastupující generací, která se někdy chová jinak než je zvykem.
To nic nemění na situaci, že je to samozřejmě moje chyba, ale rozhodně jsem na jednu stranu za tohle školení rád, protože mi to dost otevřelo oči.
Jaromir polozil docela zajimavou otazku ohledne nastavovani cen, pokud tady jeste nebyl primlouval bych se Johne za clanek pripadne alespon nazor na toto tema.
Jestli "P.S. Firma, ktera funguje temer sama neni mytus! Da se to tak zaridit" bylo na moji poznamku, mozna to kazdy myslime jinak, nebo jeden z nas nema pravdu :-).
Myslel jsem to tak, ze firma se sice da dostat do stavu, kdy jeji bezny provoz uz neni potreba dale resit, ale konkurence nespi a je potreba firmu neustale posouvat dale. Predpokladam, ze shipito by casem taky zaslo, protoze by konkurenci stacilo jen delat veci "stejne" a neco o trosku zlepsit.
Souhlas s clankem. Howgh.
"Jak nastavujete ceny (neznáte nějakou literaturu o tom)?"
Jak na krizi – 33 okamžitých rad …, Hermann Simon. Cenovej politike a čo robí zvyšovanie/znižovanie ceny je tam venovaná značná časť knihy.
To Jaromir Adamek: Nadstavovanie ceny.
Cena sa da nadstavit podla kalkulacneho vzorca ceny , ktory sa uci na ekonomickych skolach.
Tieto vzorce sa tykaju toho ako vypocitat cenu, ak sa jedna o vyrobu, predaj alebo sluzbu .
Najlepsie je najst si vysokoskolske skripta, kde je presne popisana konstrukcia ceny, ako aj cenova politika a skripta tykajuce sa psychologie predaja, ktore popisuju chovanie zakaznikov napr. aj pri zlavach.
Martine mas pravdu… ale mozna zalezi asi vice na tom oboru. V nekterych oborech konkurence nespi a polozi te to, kdyz nebudes inovovat… ale v jinych oborech je to v podstate uplne jedno. Kdyz mam nemovitost v Memphisu a tam manazerku co ji pronajima jako virtual suites/executive offices tak je to taky business. Ale inovovat se nemusi vubec nic. Ale nerikam, ze s tebou nesouhlasim. To me nekdy az desi s podnikanim na internetu, protoze tam je tech zmen hodne a casto se deji.
John: O změnách v online světě internetu bych mohl vyprávět :).
Překladatelství je třeba také business, který není potřeba nějak inovovat. Jenom je potřeba dělat dobře svoji práci a mít odborníky na různé druhy překladů a jazyky. Pak to funguje samo.
Podle mě taky záleží na tom kde člověk podniká a jaké si dokáže sehnat k sobě lidi. Třeba v USA zaměstnanci makají, protože ví, že jim můžeš zítra říci "sbohem", v Evropě je to složitější, protože tady jsou různé sociální polštáře a dávky a viděl jsem již hodně případů, kdy firmu předal třeba táta synovi a během pár let šla do kytek.
Podle mě je proto nejdůležitější neustálá inovace a snaha se zlepšit jak říká Martin. Ale pravdu máš v tom, že se to dá zařídit tak, abys třeba nemusel každý den do práce, apod.
bella: problém je v tom, že mým jediným nákladem je vlastně server a pak pár dalších věcí, jako jsou licence, ale výsledný produkt můžu prodávat kolikrát chci, takže skoro zadarmo. Těžko se mi bude dosazovat do vzorečku, když vezmu, že na celý chod projektu mi stačí pár zákazníků a dalším bych to mohl dávar vlastně zadarmo. Takže je ceu třeba nějak "nastřelit". Nejde to spočítat nějak jak v hospědě: cena vstupů krát dva plus DPH…
Johne mohl bys tu napsat článek, jak jsi se stanovil cenu kol? Psal jsi, že i s dodáním tě kolo stálo 35 USD a prodával jsi asi za třínásobek v průměru, tak ale JAK jsi stanovil cenu, jen tak odhadem aby jsi byl levnější než konkurence? Tuším, že jsi psal, že pod nějakou hranici jsi těch kol prodával daleko víc, než když, jsi dal cenu třeba jen o deset dolarů víc. Znamená to, že jsi cenu prostě "nastřelil" a pak testoval na lidech?
Jako neříkám, že mě nezajímá psychologie, ale nebudu ji celou číst, jen abych dokázal stanovit cenu. Asi si odpovím sám. Stanovím mírně vyšší cenu než konkurence a udělám test s 1M lidí, které na to pošlu a pak uvidím. Udělám třeba pak akci atd.
Jaromíre, jaromíre – bella písal aj o službách 🙂 To jepresne tvoj prípad. Už píšeš jak ti to nepomôže aj na priek tomu, že si žiadne také spkriptum nevidel a nevieš o čo ide. Johnove kola ti v tomto prípade absolútne nepomôžu. Jednoducho sa zober a choď do knižnice pozrieť to, čo ti tu bella doporučila.
Skvele napsano. Ja se snazim svuj byznys provozovat stejne… rozjedeme jednu sluzbu (co nejkvalitneji umime) a rozjizdime dalsi, nebot ta prvni nas "neuzivi", protoze tu dalsi s tou prvni "nestihame", najmeme na prvni (opet co nejkvalitnejsi) lidi. To co rikam je hoodne zjednodusene, ale myslim, ze je to dost podobne tomu, co delas ty Johne :-). Mej se pekne a at se dari.
Jaromíre – len tak zjednodušne: pri na ceňovaní musíš brať do úvahy nie cenu samotnú, ale vzťah: predajná cena, objem predaja, fixné náklady, variabilné náklady. Urob si v exceli viarianty a grafy pre rôzne predajné ceny a objem predaja. Variabilné aj fixné náklady poznáš. Chvíľu sa s tým hraj a rozmýšľaj pri tom prečo konkurencia má práve také ceny aké má: prečo je jeden lacný a druhý drahý a ako by si to chcel robiť ty.
Johne víš o čem by jsi mohl někdy napsat, jak děláš tu správu byznysů v L.A., Memphis a Las Vegas, to to jako každých pár měsíců obletíš nebo to fakt kompletně řídíš na dálku?
Teď jsem si otevřel Google Earth a došlo mi, že tvůj byznys je roztroušený takřka po celých Spojených Státech
O to jsem uz urcite psal, ale asi ne jako samostatny clanek. Resim to hodne na dalku, protoze se mi moc nechce cestovat kdyz nemusim (dovolena to je neco jineho), ale kvuli praci se mi cestovat moc nechce.
Ale mozna nejde tak o nejake kazdodenni rizeni. Nadelegovat a pak resit jen dulezite veci.
Tak tak, nadelegovat a resit dulezite veci. Dobre si to Johne rekl, to je hlavne pro ty ktery si mysli ze firma nemuze jit sama. Ale treba verit lidem ktery to vedu, ze.
Ano najit takove lidi, kterym muzes verit. Kdyz neveris tak najdi jinaci lidi, kterym muzes verit. To je mozna to nejtezsi. Sam jsem s tim mel problem a myslel si, ze podepisovat seky nebo pristup k penezum/ucetnictvi budu mit jen ja. Ale deleguji uplne vse. Jinak je clovek otrokem firmy a porad tam je potreba. A bez neho to nemuze jet samo.
Skvělý článek! Souhlasím, že úspěch není o riskování. Trochu je smutné, že spousta mladých si neuvědomuje, že za úspěchem stojí především pečlivá, dlouhodobá a dost často náročná práce.
filip glasa: jojo, díky, to je ono! Ještě si přečtu pár knížek o marketingu a snad se něco dozvím. Díky všem za rady, na tu psychologii prodej se podívám taky, díky Bello!
Jaromire ale vyznelo to provokacne
Laco: No to snad ne :). Ještě jednou díky všem.
Nastudoval jsem hodně zdrojů z Internetu a čtu o psychologii prodeje.