Mam jednoho kamarada, ktery se pohybuje ve financnim svete. Vystudoval Harvard. Pracoval pro nejvetsi private equity firmu. A ted se pokousi kupovat jednu firmu co vyrabi veci na kiteboarding.
Je to pro me velka skola to sledovat. Protoze zpusob jak to dela je pro me velmi odlisny nez bych to delal ja. Ja si nejdrive v hlave vizualizuji presne cely ten scenar se vsemi moznostmi. A kdyz si to takto promyslim, tak vim presne co chci. Vidim ruzne varianty a promyslim scenare. Tohle udelam nez zacnu o cemkoliv jednat. Dopredu vim co chci dosahnout. Co je pro me dobry deal. Co muze byt akceptovatelne. Proste mam to kompletne promyslene a nebudu ztracet cas jednanimi kdyz hned od zacatku nevidim jak by to cele mohlo dopadnout, aby to bylo pro vsechny strany akceptovatelny obchod.
On naopak jde do toho naprosto otevrene. Vubec nevi za kolik chce firmu koupit. Ani nejaky obecne pravidlo (treba nasobek zisku nebo obratu). Domlouva si schuzky a jednani. Pomalu uz hleda zamestnance, kterym rika, ze za par mesicu firmu koupi. Nevi proc by to mel byt dobry deal. A doufa, ze na to prijde jak mu prodavajici doda vice informaci behem due dilligence. Ja naprosto nechapu, proc by mu mel prodavajici vubec nejake duverne informace davat, aniz by vedeli aspon jaky deal je na stole. Sam bych takto na potkani informace o sve firme kazdemu kdo mi zavola neposilal.
Ne, nechci aby to vyznelo, ze to kritizuji. Je to proste uplne jinaci pristup. A vidim z toho pristup co se uci v business skolach. Podobne jsem se potkal se spoustou lidi z private equity co se takto chteli schazet se mnou a ziskavat informace o Shipito. Takze ono to je jak to normalne funguje. Jen bych to takto ja sam nedelal.
Ja si nemyslim, ze takto sa to uci, ale proste ze ti ludia nevedia co robia. Videl som to mnohokrat v korporatoch, ze sa nejak pretlaci projekt vdaka politikareniu, ale nie je za nim jasna vizia a business case, ktory by ukazoval preco to robime a co to prinesie. To sa stale hovori o nejakych ROI ale realne som videl kopec firiem, ktore proste nemali jasne preco kupuju niektore firmy, rozbiehaju nove projekty na nove produkty a fungovalo to neustale na principe pokus-omyl. Vacsinou tie firmy boli namazane stroje. Existoval v minulosti nejaky vlastnik (founder), ktory mal jasnu viziu a spravil prvy produkt. Po exite, skoncil ten produkt ako cash cow na saturovanych trhoch a prisiel novy management, ktory systemom pokus-omyl skusa akvirovat nove firmy, skusa nove produkty ale narozdiel od foundera nema ani paru co robi. Firmu drzi nad vodou cash cow povodneho produktu a financuje ich omyly. Videl som to v telco, security aj IT management software trhoch.
No, možná ten první vlastník (founder) přesně nevědel, co dělá, ale měl prostě štěstí, že našel produkt, který jede 🙂 Vždyť kolik neúspěšných podnikatelů (startupů) je na jednoho úspěšného…. Vždyť i John by mohl vyprávět, že ostatní nápady nebyly tak zajímavé jako Shipito…Většinou je to mix schopností a štěstí.
No kazdopadne mohu potvrdit, ze s tim stestim si to mysli hodne lidi co se pohybuji v tom private equity … Doufaji, ze founder nevi co delal, mel jen stesti a potom co oni koupi firmu to zacnou delat poradne a vydelaji mnohem vice.
Johne
Neuvazoval si nad zalozenim vlastny private equity firmy? Mohlo by to byt zaujimave
Private equity by me sedelo vice nez venture capital. Ale nedokazu byt moc v te pasivnejsi pozici investora.
Ono je dost velký rozdíl pracovat v korporaci než jako podnikatel sám ze sebe. Dokážu si představit, že ve velké korporaci ti co rozhodují mají určitou představu , což ti kteří pro ně připravují podklady a jednají s potencionálními prodejci nemusí ani tušit.
Ono v tom je mozna i trochu psychologie. Jeden extremni pristup je mit vsechno do puntiku naplanovane a rozmyslene, druhy je totalne improvizovat treba i bez cile. Souvisi to s pouzivanim dvou hemisfer v mozku, ktere presne takto funguji. Zda se mi nejlepsi zkombinovat oboje. Mit dost presny racionalni plan, ale nechat mezi nim prostor pro intuici a improvizaci. Jeden z duvodu je rychlejsi prizpusobivost necekanemu vyvoji.
Ja som chodil na kvalitnu britsku business skolu a toto nas neucili. Je to viac o tom nastaveni v tych equity firmach. Lebo ak mate mba z harvardu, presli vasou hlavou desiatky/stovky case studies s roznymi situaciami a vysledkami. Ale ako ahle vam niekto povie ze toto je univerzalna spravna odpovet ergo mustra, tak sa treba na pate otocit 🙂