Kolega mi poslal email s nejakym problemem od zakaznika:
Tohle ti fakt predam, ja bych u te zenske nevydrzel s nervy. Hlavne to jak vyhrozuje. Vubec mam pocit, ze Cesi kdyz se chteji na necem domluvit tak vyhrozuji v domeni, ze tak ziskaji lepsi podminky 🙁
Doopravdy je to rozdil v jednani mezi zakazniky v USA a CR. Amecane nejdrive jdou po dobrem. Jsou nauceni, ze takto se dosahne nejvice. V klidu a po dobrem. Idealne vas jeste pochvali jak perfektni sluzby nabizite a jak jsou spokojeni. Jen po vas chteji, abyste jim pomohl vyresit nejaky problem.
Dokonce se vetsina problemu i takto vyresi. Je to zaklad psychologie. Lide radi pomuzou lidem, kteri jsou na ne slusni. Alespon ja to tak taky mam. Kdyz je na me nekdo hodny tak jsem taky hodny zpet.
Kdyz na me nekdo zacne okamzite rvat a vyhrozovat tak moc pomahat chut nemam. A to stejne vidim na mych zamestnancich. Funguje to tak skoro u kazdeho. Malokdy je vsechno cernobile. A hodne problemu jsou jen nedorozumeni, ktere se daji vyjasnit (nebo najit reseni).
Nejhorsi je, kdyz nejaky zakaznik takto vyhrozuje a vubec nema pravdu.
Nerikam, ze se to v Americe nestava. Taky se to stava, ale ne tak casto. V CR jakoby si skukecne nekteri lidi mysleli, ze takto dosahnou vice. Ale nemyslim si, ze by to fungovalo.
Johne, hrozne by me zajimal ten mail s vyhruzkou kdyz uz je to tu takhle nacate, ale asi to nepujde vid.
jinak naprosty souhlas
Ja si myslim, ze u nas na Slovensku a v Cechach su ludia zvyknuti, ze pokial nenarobia poriadny hluk, tak sa na nich kazdy vykasle. Je to zrejme este pozostatok socializmu, ale je to v hlavach hlboko zakorenene.
Na uradoch ta budu buzerovat uradnickovia, lebo maju pocit ze su strasne doleziti. Namiesto toho aby ti pomohli (ved preto ich platis z dani) ti vsetko stazia. To iste plati o vsetkych statnych zamestnancoch (policajti, …).
Ja som nauceny vzdy sa spravat slusne a ustretovo, ale casto zistim ze o to horsie sa ku mne zacne spravat ta druha strana – lebo moze.
Takze podla mna – different culture.
Mas pravdu, Cesi nebo Slovaci pouzivaji vyhruzky mnohem vic, nez na civilizovanem Zapade.
Diky tomu ztraci vetsinou obe strany, bohuzel kdyz se me to taky, tak ja taky, i kdyz za to nemuzu…
Záleží jak se to vezme. Určitě není dobrý při prvním kontaktu/stížnosti apod. vyhrožovat, ale pokud to jinak nejde, tak se vyhrožovat musí. Osobně teď řeším ztrátu osobních údajů (jméno,adresa, rč, identifikační číslo, podpis) a bez vyhrožování bych se tak daleko jak jsem teď nedostál. Ona ta PO se to snažila hodit na mě :D.
Párkrát jsem měl vyhrůžky od firem kvůli obrázkům na nahrejto.cz, jsem jim odepsal, že hned vyhrožovat soudem to není to pravý. Napsali mi, že vyhrožovali hned, aby se to urychlilo. Docela i k smíchu.
Mam osobnu skusenost, ze aj ked je zakaznik protivny, neprijemny a vyhraza sa napriklad do telefonu, treba s nim jednat ako v rukavickach.
Oni vecsinou otocia spravanie o 180 stupnov, lebo dostanu pocit, ze druha strana chce problem riesit a ono sa to aj vecsinou vyriesi…a spokojni sme vsetci a hlavne zakaznik 😉
A pri osobnom stretnuti a rieseni problemov je zaklad sa usmievat, bud ho to prejde a ukludni sa, alebo ho tak naserete, ze radsej odide 🙂
Uz delsi dobu sleduju tenhle blog, vetsinou pokud se objevi na WT novy clanek jdu se podivat. Sry Honzo, ale ty tvoje abstraktni polemiky me dostavaji. Nevim ale podtitul webu “Informace o tom jak podnikat v USA, jak prorazit, napady, apod.” hovori jasne, ale to tady nenachazim. Spis nez rady do podnikani tady nachazim filosoficke uvahy, ktere pro me prinosne nejsou. Pritom vetsina komentaru pod kazdym clankem je pozitivni. Az si nekdy rikam, ze asi neumim cist mezi radky. No nic, tolik pro zmenu moje filosofovani. 🙂
Osobně si myslím, že to není o Češích. Těžko nějak zobecňovat, v jednom našem projektu máme za dobu jeho trvání asi 600 klientů a jediný, kdo nám zle vyhrožoval, byl nějaký Kanaďan. Přitom vůbec nechápeme proč. Tvrdil, že náš software nedělá to, co jsme vůbec netvrdili, že dělá (funkční demoverze je na stránkách projektu ke stažení), vyhrožoval vším možným. Normálně když je někdo z jakéhokoli důvodu nespokojený, hned vracíme peníze když klient slíbí, že software odinstaluje a nebude používat (je to tak výjimečné, že si to můžeme dovolit), tenhle nás ale vyprovokoval k několikadenní mailové výměně. Přitom úplně zbytečně. Někteří lidé holt jsou zřejmě takoví…
Johne, v Cechach je jina kultura. "Proc bychom to delali?" Myslim si, ze to je oboustranne. Podivej se na nasledujici pripady, ktere me presvedcili, ze slusnosti v CR moc daleko nedojdes.
Treba Oskar pred par lety neco zblbl, vsichni operatori na telefonech, ze to hned zpravi. Byl jsem velice slusny, nechal jsem je mluvit. Kdyz se ale uz ctvrty mesic nic nedelo a na infolince me prepojovali vsude mozne… potom mi rekli, ze nic nebudou delat, tak jsem jim zacal vyhrozovat COI a zalobou. A teprve potom se neco zacalo dit. Volal mi jejich pravnik a vyzkousel, jestli nekecam!!! (editovano)!, tim me fakt nastvali, protoze zkouseli, jestli jsem schopen to dovezt do konce. Potom jsem byl dobela a litoval jsem, ze jsem nevyhrozoval hned ze zacatku.
Druhy pripad jsou statni urady. Na Katastralnim uradu jsem slusne prisel, ze neco chci. Pani za prepazkou me rekla, ze mi to neda a nechtela ani zavolat vedouci. Potom jsem to poslal pisemne, oni zase nic – i kdyz jsem dodal rozhodnuti Ustavniho soudu, podle ktereho mi to musi dat (tim jsou nejvic vazani, teda po mezinarodnich smlouvach a to je problematicke). Tak jsem se odvolal a oni mi to pak hned dali (mel jsem to do par dni) a taky mi rekli, ze kdybych tim vyhrozoval hned ze zacatku, ze by se tim vic zabyvali!!! Takze kdybych jim hned ze zacatku vyhrozoval, tak by me vubec poslouchali (mel jsem plnou moc a byl jsem obecny zastupce s titulem mgr., tak jim mohlo dojit, ze nejsem Franta z hospody). A taky o nic neslo, oni pouze potrebovali byt duleziti.
Stavebni urad. Zacal jsem slusne, jen oni neco nechteli udelat a odmitali rict proc, typicky komunisticke chovani, vsichni nas potrebuji. V tom meste uz nikdy nic nebudu potrebovat, tak jsem si mohl dovolit to doresit. Hazeli mi nezakonne takovy klacky pod nohy, ze jsem jim rikal, ze se odvolam. Oni pry, ze to mam udelat, ze se moje vyrizeni prodlouzi. Tak jsem podal stiznost na krajsky urad a k ombudsmanovi a najednou vsechno slo (kdyz jsem jim slibil, ze to stahnu). Zase, ztratil jsem tolik casu tim, ze jsem se snazil byt hodny a domluvit se.
V USA na uradech byli vsichni mili doted. Sice pomali, ale jakmile jsem jim rekl, ze si myslim, ze se neco musi udelat jinak, poslali me za sefem a rychle se to vyresilo. Pouze na par federalnich uradech to bylo trosku problematictejsi, ale nikdy se nikdo nechoval jako cesky urednik.
V USA pravnici taky posilaji "cease-and-desist letters," ktere nikomu nepreju dostat. Pousteji tam hruzu hned na zacatku. Takze i v USA se nekdy hraje rovnou na boj.
Také jsem to zažil s DirectoGLOBAL. Opozdili jsme se o pár týdnů s platbami a hned se množili výhrůžky od žalob počínaje až po fyzickou likvidaci, apod. A když jsme všechno zaplatili, tak zase kdosi vymyslel, že máme platit každému penále, protože musel na svojí pětistovku čekat celých 5 týdnů.
Co je na tom ale nejlepší je skutečnost, že často vyhrožují lidé, kteří sami nedodržují podmínky systému a podvádí nebo si z něj dělají dojnou krávu a když jim pak člověk zablokuje účet, tak to najednou hrozně řeší.
Druhá věc, která také hodně často v Čechách frčí je nařknout někoho z podvodu a nemít pro to absolutně žádné důkazy. Prostě Franta napsal, že to a to nestojí za nic nebo že se opozdil s platbou, tak je majitel hned podvodník.
Mě osobně se bytostně příčí a nesnáším nafoukané a laciné kecy typu – "u nás je vše v pořádku", "nám by se tohle nikdy nestalo", "my jsme nejlepší, apod." nebo takové to mlžení, apod.
Jenomže když člověk tady řekne opravdu jak to je, tak je hned oheň na střeše a rojí se kolem toho šílené konstrukce a fámy.
Prostě se člověk bude muset také naučit mlžit a lhát nebo podnikat v jiné zemi než v ČR.
Já bych to neviděl s těmi Čechy až tak moc černě. Je pravda, že člověk občas narazí na "vola", ale stále jsou tu naštěstí slušní lidé, kteří prvně přemýšlí a až poté něco dělají…
no… zaujímavý je ten druhy komentár…
mne sa stav dosť často ze tu citam iba komentáre 🙂
Souhlasím s Mártym. Na vola člověk narazí v ČR stejně jako kdekoliv jinde. Pohoršovat se nad malostí čechů a vychvalovat západ bylo strašně in po revoluci, ale to už je přece jen 20 let zpátky.
Každý máme jiné zkušenosti a svůj, určitým způsobem deformovaný pohled. Já mám třeba 13 let zkušeností v překladatelství, kde máme třetinu klientů z Francie, třetinu z Německa a třetinu z České republiky. A ty rozdíly v jednání jsou patrné na první pohled.
Francie: Člověk začne dělat pro Francouze a nejdříve z něj jako z Čecha udělají blbce (zkritizují překlad za každou maličkost, apod.). Pokud se to nějak uspokojivě vyřeší (tedy opraví i ty jejich drobnsoti, apod.) je to v už pořádku a často z toho vznikne spolupráce na fakt dlouhou dobu. Pokud člověk navíc dokáže komunikovat francouzsky i ústně – je to super a takřka vždy a všude jsou dveře otevřeny. Klient si potom nechá vysvětlit třeba i to, že udělat překlad 50 stran do dvou dnů není reálné a že kvalita něco stojí. Takže spolupráce s Francouzi je celkem v pohodě, akorát se opravdu hodně dlouho čeká na zaplacení (2 – 3 měsíce po splatnosti není u Francouzů žádná míra).
Německo: Němci jsou na všechno pinktlich. Musí se dodržovat termíny a kvalita překladu musí být špičková. Pokud něco nezafunguje spolupráce obvykle rychle skončí. Naproti tomu Němci platí včas a sami vědí co je reálné a co ne – proto nepožadují nereálné termíny. Do Německa je podle mých zkušeností vždy lepší dát vyšší cenu, protože nároky na kvalitu jsou skutečně obrovské a sebemenší chyba se trestá snížením ceny za překlad, apod.
Češi: Hodně záleží na věku zadavatele překladu. V uvozovkách stará škola (lidé nad 40 let) jedná obvykle slušně, za překlady platí bez problémů a spolupráce s nimi je celkově v pohodě. Přitom nároky na kvalitu nejsou tak vysoké jako v případě Němců či Francouzů a v případě pochybení se dá všechno napravit bez nějakých větších škod (tedy bez toho, že by člověk přišel o zákazníka). Tato generace také dokáže pochopit, že není možné kvalitně udělat 20 stran překladu za 1 den a že dobrý překlad něco stojí. Naproti tomu generace mladých lidí a generace novodobých manažerů funguje trochu jinak, a to často následovně. Večer v 9 hodin volají, že jim právě skončila porada a že do rána potřebují mít překlad 20 stránek na stole. Kvalita prý není problém, stačí orientační překlad. Pokud to člověk vezme, objeví se často po předání překladu kritika směřující na kvalitu (a to i přes to, že třeba klienta upozorníme na to, že kvalitu nelze zajistit při tak rychlém termínu). Nakonec taková zakázka často končí tím, že klient nezaplatí nebo různě vyhrožuje soudními spory a revizemi. Proto já třeba na podobné nabídky nikdy nereflektuji a to i kdyby mi klient sliboval zlaté prase.
Takže takhle to asi funguje, alespoň v případě mého překladatelského businessu. Já tím nechci říci, že Češi jsou debilové (nejsou a znám spoustu dobrých a poctivých lidí), ale spíše to, že demokracie je tady ještě tak nějak v plenkách a učíme se s ní žít.
mě osobně nejvíc vytáčí klient, pro kterého makám o víkendu, udělám si na něj čas, místo oddycu s rodinou jedu někam do horoucích pekel, finanční výsledek pro mě nejistý a on sotva přjede, začne : no JÁ to musím dělat o víkendu, nemám jindy čas, a mimochodem ta vaše nabídka nic moc, asi se poohlídnu po němkom jiném…
v poslední době už to málokdy udělám, zbytečně mě to pak mrzí a ten čas je většinou ztracený…
klidně jim řeknu, že buď si udělají čas přes týden, o víkendech že jezdím na jachtě… to byste koukali, jak mi hned vzrose prestiž…
podotýkám, že žádnou jachtu nemám… 🙂
No ja som vždy sladký ako med. Aj keď jednám s ministerskými úradníkmi na úrovni referentov.
Proste hrám to na kckctka, pokiaľ to ide po dobrom, hrám ich hru. Až keď ma preháňajú hore dole ako malého chlapca s prkotinami alebo mi dávajú zjavné dezinformácie tak zasiahnem.
Ako sa hovorí, pes ktorý šteká nehryzie. Tak ja som skôr ten čo nešteká a potom bez upozornenia zakusne, väčšinou dám niekomu s čapicou zhora.
Proste v ČR a SR sa inak nedá. Keby som bol bez zjavnej mocenskej výhody hneď zlý, tak sa proti mne spriahne viac referentov a už nevybavím ani h*vno.
Osobne sa snazim vyhybat klientom, ktori su arogantni, akonahle je niekto na zaciatku arogantny, tak s nim nerobim obchod. Mam osobne kredo:"Nerobit obchod za kazdu cenu", ktore sa mi doteraz osvedcilo. Este v zaciatkoch som urobila obchod s arogatnym clovekom ,ale skoncilo sa to tak, ze sa to vlieklo, stale tam boli problemy, ktore sa normalne nevyskytuju a stratila som dost casu aj penazi. Preto si myslim, ze je velmi dolezite spravne odhadnut klienta hned na zaciatku a tak sa vyhnut moznym problemom pri spolupraci v buducnosti.
Co sa tyka arogancie na uradoch alebo v obchode, tak tam plati iba jedno a to pisat staznosti. S najvacsou neochotou u nas som sa stretla v obchodnych retazcoch, napisala som staznost a prislo dokonca pisomne ospravedlenie. To iste som zazila s jednym mobilnym operatorom, slecna na info linke bola velmi neochotna, znovu som napisala staznost a vsetko mi vyriesili tak, ako som potrebovala.
Vembl: manazerske praktiky na SK to je peklo…mlady "manazeri" si velmi casto pletu asertivitu s blbostou a agresivitou, to potom dopada presne ako pises…clovek si povie, ok vydem mu v ustrety a nakoniec z neho spravia blbca
Já se snažím mít život co nejjednodušší, proto neberu zakázky v ČR, protože tady se platí x dnů po splatnosti, po dvou telefonátech a kupě keců. A taky jako spotřebitel nerad něco podepisuji, či vstupiji do smluvních vztahů. Místo paušálu na mobil mám předplacenku, míst kreditní karty platím hotově. Já prostě nemám náladu komunikovat s "molochem" řešit reklamace a věčné problémy :).
Ohledně úřadů opravdu záleží na osobě. V české republice se hodně podplácí, a pokud pak bojujete s, protistranou, podplaceným úředníkem, tak je to opravdu zážítek (z vlastní zkušenosti. A to ani nemluvím o nekompetenci. Čeští úředníci jsou byrokratičtí, ani sami se nevyznají v lejstrech a neví, co po vás mají chtít, nedokážou pomoci, pořád jen kecají, surfují na internetu a pijí kafe. Aby si ale prostudovali zákony a jednali podle nich, to ne.
Ale fakt jde o osobu. Třeba na finančním úřadě jsem narazil na spoustu profesionálů, kteří mi radi tak dokonale, že nepotřebuji ani daňového poradce. Stejně tak na zdravotní pojištovně a sociálce. Naopak ale na stavebním úřadě a živnostenském je to hrůza. Na stavebním nedodržují územní plán a na živnostenském vám nedokáží poradit, jakou živnost si zařídit (což jsou kapky).
Ohledně porovnání USA/CZ. Mě hlavně štve neplnění toho, co se dohodne a hlavně neplacení. V CZ se prostě neplatí, neplatí a zase neplatí, je to k zblití. Z USA jsem zvyklý, že když se má zaplatit 1., tak jsou 1. peníze na účtu. Tady je situace jiná…
Kdyby mi někdo neplatil měsíce, jak píše Vembl o Francouzích, tak nespím a pořád na to myslím.
Mimochodem Vemble zpoždovat se o týdny se splacením je opravdu humus… 🙁
Právě teď čekám na pitomých 1100 korun za fotky, co mi má zaplatit jedna česká firma, a už jsem jim o tom psal 5*, prostě je těžké zůstat asertivní, navíc člověk na to musí myslet a trápí ho to.
A to už vůbec nemluvím o tom českém zvyků, že kamarádí/známí/sousedi by měli všechno dělat zadarmo. Kolikrát za mnou příšel soused, ať mu spravím PC, či jestli nemám Microsoft Office (ať mu ho dám… = ukradnu) když jsem mu řekl, že používám OpenOffice, tak odešel kompletně nasraný. A když spravujete sousedovi PC dvě hodiny, tak jsou dvě možnosti, jak to skončí:
1) to nespravíte, a ještě tam nedej bože něco lehne (protože soused vás volá jen když už nic nejede, a čeká od vás zázrak), není nic pozalóhované, Windows s 100 programy skoro nejede, no prostě hrůza, historické vybavení a čekají se doslova zázraky… Takže když to "lehne" tak vás soused zabije
2) to za dvě hodiny spravíte, a on vám dá velkého panáka domácí pálenky a to se vyplatí…
Kdepak, kdepak, jak vidím čecha, co ode mě chce spravit PC, tak už říkám, že dělám jen reklamu, a že tomu nerozumím. A když se bavím s jinými podnikateli a oni ode mě chtějí stránky, tak vždy odmítám s tím, že pro čechy nedělám, že mají špatnou platební morálku. A MÁM KLID 🙂 !
Akorát já blbec jsem si koupil foťák a prodal pár fotek do místních plátků…
Jaromír Adámek: Souhlasím s tebou, že zpožďovat se s placením je humus a taky mě to mrzí, jenomže co má člověk dělat? Je to přesně jak píšeš. Klienti prostě neplatí a já musím volit to nejmenší zlo. Je to blbé to takhle říkat, ale je to prostě tak. DG si na sebe vydělalo do konce května. Od té doby začaly problémy. Penalizaci snížením page ranku od Googlu jsme ještě nejak zvládli, pak ale přišel soumrak patičkářů od Seznamu a hodnota těch odkazů koupených přes DirectoGLOBAL klesla a souběžně s tím klesl i zájem o inzerci. Navíc řada lidí zbytečně zpanikařila a začaly masivní výplaty. Během 3 měsíců se tak DirectoGLOBAL propadlo do hluboké ztráty přes 200 tisíc korun, kterou jsem dokázal urovnat za cenu pozastavení investice do nového překladatelského softwaru, který jsem chtěl pro firmu koupit. Nicméně pozitivní na tom je fakt, že to už padlo na úplné dno a ti kdo chtěli odejít jsou pryč a pomalu se důvěra vrací a lidé začínají reklamu kupovat. Připravujeme také trochu jiný systém fungování DirectoGLOBAL a doufám, že to bude fungovat a lidem se líbit a získá si to popularitu. Podle mě to dnes všechny systémy fungující na podobné bázi jako DG budou mít velmi těžké, protože to tak tak vydělá na provoz.
Já jsem z toho také špatný, protože tohle opravdu není můj styl a nechci to pořád takhle protahovat, apod. Jenomže jsem také v problematické situaci, protože klienti, kteří nás živí platí se zpožděním 2 – 3 měsíce (respektive jednou za 3 měsíce zaplatí 3 dlužné faktury, takže 3 měsíce aby člověk chroustal kůrky, pak přijde balík a z toho se všechno poplatí, zatáhne se ztráta DG a čeká se vesele dál. Tohle je právě důsledek skutečnosti, že jsem příliš neposlouchal rady, které nám tady John dává a zůstal jsem závislý na několika velkých firmách, které sice nakonec ty peníze zaplatí, ale je to až po mnoha urgencích a doslova brečení do telefonu. Ale to zpoždění plateb mě fakt moc mrzí, možná více než si řada lidí myslí.
Asi je to tak. Hodně slýchávám a čtu o odlišnostech kultur (US-CS). A mám pocit, že ta americká je ve vyšších vrstvách společnosti lepší.
Já spíš ale řeším věci v klidu, nějak jsem si zvykl a mám pocit, že toho dosáhnu víc. Možná jsem tak trochu američan =)