Category Archives: Osobni zkusenosti & zivot

Jak jsme ovlivneni prostredim kolem nas

Kdyz jsem byl loni na dovolene na Bali tak na me uplne dychla ta mistni relaxovana atmosfera. Kompletne jsem zapomnel, ze existuje nejaky internet. Veci, ktere beru naprosto vazne (treba moje podnikani) mi najednou pripadali mene a mene dulezite.

IMG_5078

IMG_5133

IMG_4888

Pripadal jsem si skoro jako na drogach. Jakoby tam neco bylo ve vzduchu nebo ve vode co me tak ovlivnilo. Nejel jsem s zadnou cestovkou, ale nechal jsem si udelat takovy individualni program. Rad treba na ruznych dovolenych ucim varit mistni kuchyni nebo se rad necham uvadet do nejakych kulturnich zalezitosti.

Jednou casti programu bylo nasteva mistniho umelce, ktery vyrezava drevene masky.

IMG_4922

Prisli jsme k nemu domu asi v 10 rano. Evidentne jsme ho vytahli z postele. Anglicky temer neumel. Zacal osekavat kus dreva na masku. Pak nas to nechal taky zkusit.

IMG_4929

Tak uprimne, nejdrive me to sralo, ze kdyz prijdeme, ze jeste spal. Pak, ze mu vsechno strasne dlouho trva, zatimco sedim na velmi nepohodlne zemi. Pak ale najednou jsem na neho cumel jak vysekava a byl jsem jak v transu. No a takto jsme prosedeli asi tri hodiny. Naprosto nepredstavitelna vec, abych takto nekde sedel v Americe, kde mam pocit, ze na vsechno je nejaka deadline a vsechno musi kmitat. A byl jsem naprosto vyrelaxovany. Mel jsem pocit, ze neni vubec kam spechat!

Takto na me Bali skutecne pusobilo. Cast cesty jsme se presunuli na mene turisticky nastevovanou cast na severozapade ostrova (vetsinou se snazim vyhybat turistickym oblastem). Hotel se skladal s takovychto samostatnych vil.

IMG_5110

Ta leva cast je samostatna kabana – day room na spani pres den. Tam jsem travil docela dost casu. Dokazal jsem vubec nic nedelat a ten den ubehl jak voda. Normalne se na dovolenych nudim, ale tady jsem na to nemel cas. Ale nic jsem nedelal. Mel jsem sanci se pripojit na internet, ale vubec se mi nechtelo a tak jsem to ani neudelal.

Co jsem si strasne uvedomil jak moc nas ovlivnuje prostredi ve kterem jsme. Nedovedu si predstavit z Bali podnikat na dalku. Proste bych byl totalne zpomaleny a premyslel uplne jinak. Podnikani mi pripada jako byt v dzungli. Porad musite byt ve strehu. Mit vsechny reflexy pripravene. A nemuzete si nikdy dovolit moc zrelaxovat. Ale kdyz jste v prostredi, ktere je kolem vas hodne relaxacni tak nejake ty reflexy ztracite nebo si je ani nevybudujete. Proste podle toho v cem chcete byt dobri je potreba se pohybovat v odpovidajicim prostredi. Ale kdyz v dzungli zijete dlouho tak se tomu prizpusobite. Nakonec ovladnete pravidla preziti a nebude vam to pripadat ani tezke.

Ten posledni odstavec je vlastne duvod proc jsem napsal cely tento clanek. Tohle nemel byt trip report:-) Ale nejak mi to k tomu pasovalo.

 

Bullshit

Nekdy mam pocit, ze toho bullshitu kolem podnikani mam dost. Bullshitu co vam vykladaji lidi co vam chteji neco prodat nebo vas do neceho vmanipulovat. Jednou jsem sel tak daleko, ze jsem si na Amazonu koupil knizku jak manipulovat manipulatory. Ale nestihl jsem ji precist:-(.

Takze zatim se branim uprimnosti a konfrontaci bullshitaru. Na rovinu rikam co si myslim i kdyz to je casto spolecensky nevhodne. I kdyz vim ze lidi chteji slyset neco jineho tak jim to radeji rikam jak to je. A jsem hrozne rad, ze nemam nejake spolecniky nebo investory, kteri by byli vydeseni co jsem to kde a komu rekl. Ono to ma sve vyhody byt svym panem. Mit vlastni svobodu. A nebat se konfrontovat ruzne korporatni bullshitare.

Osobni cile

Nemam rad business plany, protoze neverim, ze se da moc naplanovat budoucnost. Ale mam rad osobni cile. Protoze to urcuje ten smer kam jit. A kdyz clovek vi ten smer kam jde, tak dela po te ceste spravna rozhodnuti. Ono je to tim padem i mnohem snazsi. Kazda otazka se da odpovedet jednoduse. Pomuze me to dostat se k memu cili nebo nepomuze. A podle toho se rozhodnu a jdu dal.

Proste drzim v hlave co je ten muj cil. Snazim si to casto pripominat. Protoze ono je hrozne lehke se nechat svest z te sve cesty. Porad vas neco bude lakat s vidinou, ze mozna jina cesta nebo uplne jiny cil je jednodussi. A pak treba casto zmenite za cim vlastne jdete a vypada to ze bloudite.

Kdyz mate pevny cil tak naopak kazde rozhodnuti je velmi jednoduche. S jistotou jdete kupredu.

P.S. Ono to fakt funguje. Doopravdy kdyz se na neco takto soustredim tak se to splni.

Prilezitosti nemaji nekonecnou zivotnost

S timto jsem osobne nikdy nemel problem. Kdyz vidim prilezitost tak po ni skocim. Nejsem clovek, ktery by prilis badal, odkladal, analyzoval, hledal duvody… Radeji delam.

A taky si myslim, ze v tomto dela hodne lidi chybu. Vidi nejakou prilezitost a mysli si, ze tam zustane na veky. Maji pocit, ze kdyz se par tydny nebo mesicu zdrzi tak se nic nestane.

Stane. Nacasovani je dulezite. A taky cim dele se neco odklada tim mene se pak cloveku do toho chce. Kdyz se vse krasne hybe kupredu tak je to i vetsi zabava.

Uspech se neda zaridit okamzite

Zadny uspech se nestane pres noc. Nikdy to neni, ze se rozhodnete najednou byt uspesny a hned se to zrealizuje nejak samo o sobe. Vzdy to zabere nejakou dobu se vypracovat. Nemusi to byt zas tak strasne dlouho, ale vetsinou to je otazka aspon par let.

Sami si rozhodujeme jak prozijeme svoje zivoty. Jestli treba stravime pohodovy zivot nebo budeme na necem makat. Znam hodne lidi, kteri jdou tou jednoduchou cestou. Nekdy jim trosku zavidim, ze jedine na co premysli co budou delat pro zabavu. Rikam si jak jsou krasne nezatizeni. Jenze pak jednoho dne prijde situace, kdy zjisti, ze maji nejake financni problemy. A najednou hledaji okamzite reseni. Jenze takove resnei neexistuje. Jeden kamarad se me takto ptal co mam ted delat, kdyz neuzivi vlastni rodinu. Jenze ja na to nejsem schopen odpovedet. Nad svou karierou je potreba premyslet kazdy den. Ne az kdyz jde do tuheho. Kdyz jsou dobre casy tak je potreba setrit, investovat, vzdelavat se.. proste porad jit kupredu. Kdyz prijde tezsi doba tak se z toho cerpa.