Category Archives: Cestovani

Miluji cestovani a poznavani kultur (idealne pres jidlo).

Air France first class ma fantasticky ground service

Cestovni reporty uz moc casto nepisu. Uprimne jsem docela liny v letadle nebo jinde fotit. Ono to je fakt docela dost prace ten cestovni report pekne udelat!

Jen me ted na poslednim tripu zaujalo jak neuveritelne dobry ma Air France tzv. ground service. Leteli jsme prvni tridou s A380. To letadlo miluji. Je v nem lepsi vzduch. Je mene hlucne. Ale u Air France mi pripada uz docela zastarale. Sedadlo prvni tridy nebylo spatne. I v podstate dost pohodlne, ale neposkytuje tolik soukromi (privatni koje) tak jak uz je dnes casto zvykem.

Ale ten ground service je doopravdy velmi pusobivy. Kdyz prestupujete v Parizi tak vas vzdy vozi k letadlu a od letadla limuzinou. Neni to jak u Lufthansy, kdy se modlim at letadlo pristane na vzdalenem miste od terminalu, kdy je nutne prejizdet autobusem, a pak vim, ze Lufthansa zajisti limuzinu. U te Lufthansy to je tak na 50% kdy vam limuzinu daji a kdy ne. Ale Air France ji dava pokazde.

Ono to je totiz obrovska uspora casu. Kdyz letite do USA tak musite projit dalsi kontrolou pred nastupem do letadla. A to je docela blazinec, ktery zabere hodne casu. U Air France to vypadalo takto.

Prilet do Parize. U vychodu stoji pracovnice Air France. Personal v letadle nas predstavuje jmenem. Ta nas prevezme. Specialnim klicem otevre jeste v tom tunelu co se jde do terminalu vytahove dvere. Sjedeme dolu. Tam ceka Jaguar do ktereho nasedame.

Prijizdime do salonku. V tom Air France nabizi masaze zdarma (maji tam spa). Krasnou restauraci. Ale hlavne neni potreba prochazet imigracnim nebo cokoliv resit. Pracovnice si od nas vzala pasy a rekla, ze vystup ze Schengenu vyridi za nas! Tohle se mi v Evrope nikdy nestalo. Takto se prochazi imigracnimi v rozvojovych zemich, kdy vyuzijeme nejaky VIP program. Ze proste projdete hranicemi a ani nevidite uredniky, protoze vam nekdo jen orazitkuje pas mezitim co si sedite v salonku. Proste zadne zdrzovani.

Omlouvam se, ale moc fotek jsem si z lounge nevyfotil. Nejvice me asi zaujal vyber vod. Proste uz nejde o to, ze mate na vyber spoustu alkoholu, ale mate bar s vyberem vody.

Po prijemnem pobytu v loungi nas stejna pracovnice zavezla primo k letadlu. Na posledni chvili a prekvapive jsme uplne vynechali tu dalsi kontrolu co si americani vyzaduji. Nechapu jak to ti francouzi delaji, ale proste zakazniky prvni tridy uz s tim nechteji otravovat. Tohle Lufthansa neumi a kvuli tomu vas nevozi primo k letadlu kdyz se leti do USA. Po ceste k letadlu volala vysilackou a zkontrolovala jestli jsou nase zavazadla uz nalozena. Proste maly detail a cloveka to potesi, ze se nekdo stara.

Pak dalsi trosku sok kdyz v letadle ten hlavni purser vytahl vytisknuty papir o me z Wikipedie a rikal, ze se snazil to nastudovat, ale ta cestina se mu spatne cetla. Ale ze mi chce ukazat, ze se snazili. Proste koukam na to, ze si v Air France zjistuji kdo jim v tom letadle sedi.

Ten ground service maji vyreseny i v pocatecni destinaci i po pristani v Los Angeles. Cekala na nas dalsi pracovnice a prosla s nami imigracni a pozdeji i celnici (pres frontu urcenou pro personal – crew). Proste doopravdy se o vas staraji od zacatku do konce jako o nejakou celebritu.

Trip report Amanpulo, Pamalican ostrov, Filipiny

Amanpulo je hotel z me oblibene site Amanu. Kazdy Aman je jiny a ma svoje charakteristicke znamky. Jsou to luxusni hotely, kde platite hlavne za soukromi a dobry servis.  Amanpulo se na nachazi na soukromem ostrove Pamalican. Na celem ostrove neni nic jineho nez tento resort, ktery ma sve vlastni letiste.

Je to takovy raj na totalni relaxaci.

Aman ma denne dva lety malymi letadly z Manilly na Pamalican. Private jet na Pamalican ostrove pristavat nemuze, protoze maji kratkou runway.

Manila to Pamalican    ETD: 1300H & 1600H                ETA: 1410H & 1710H
Pamalican to Manila    ETD: 0930H & 1430H                ETA: 1040H & 1540H

Kdyz priletite komercni aerolinkou tak na vas u vychodu z letadla cekaji zamestnanci z Amanu. Prevezou vas do terminalu pro privatni letadla, kde ma Aman svuj salonek. Date si nejake obcerstveni a pak letite 70 min. let na Pamalican ostrov.

Po prijezdu nas privitali zamestnanci a generalni manazer.

Golfovym vozickem zavezli na pokoj. Kazdy host ma svuj solarne nabijeny golfovy vozik s kterym se pohybuje po ostrove. On ten ostrov je docela velky. Obejit ho myslim trva tri hodiny. A i restaurace a ruzne aktivity jsou dost daleko od sebe, takze se ten vozik hodi a je to zabava ho ridit. Zamestnanci vzdy v nejaky nestrezeny okamzik vymeni rucniky na sedadlech a dodaji novou chlazenou flasku z vodou, kdyz nekde ten vozik necha stat.

Na pokoji na nas cekala flaska sampanskeho a cerstve ovoce (ktere kazdy den obnovovali).

Pokoje jsou takove roztrousene vilky, ktere jsou od sebe i docela dost vzdalene, takze mate hodne soukromi. Nektere jsou primo na plazi. Tzv. Beach casitas a to je presne pokoj, ktery jsme meli. Myslim, ze ty beach casistas 20-27 jsou nejlepsi z hlediska soukromi.

Spousta prostoru kde si lehnout nebo odpocinout.  

Od casity vedla mala cesticka na plaz s lehatky.

Takhle to vypada, kdyz se podivate na plaz. Mate pocit, ze jste na tom ostrove sami.

Z aktivit jsme vyuzili jejich centrum na potapeni. S perfektnim vybavenim a vybornym divemasterem. Kazde potapeni bylo vzdy jen pro max. dva lidi + divemaster. Takze je potreba si zabukovat den predem, kdyz prijedete jen na par dnu a mate nejaky specificky cas kdy se chcete se potapet.

Aktivit v hotelu je vice. Muzete jezdit na kole. Hrat tenis. Maji tam krasny gym. Vyborne spa. Ten muj report neni vycerpavajici. Spise tak namatkove co me napadlo nebo co jsem delal. Pro me bylo hlavni zjistit jak se na tom ostrove da kitesurfovat. Informace jsem nemel jednoznacne. Treba jak resit logistiku, kdyz pro prelet tim malym letadlem maji napsane vahove limity, a kdyby si clovek tahal svoje vybaveni tak jak to vlastne vyresit. Ted uz vim, ze vse jde bez problemu a proste je jen dulezite si to dopredu domluvit a koordinovat.

Jednou rano jsem si sel zakitovat s mistnimi zamestnanci. Melo totiz foukat hned brzo rano, tak jsem poprosil jednoho z nich at me vzbudi. Mart z frontdesku, sefkuchar ze Spanelska a dalsi sefkuchar z japonske restaurace chodi skoro kazde rano kitovat pred praci. Tohle je takova hodne zvlastni vec na Amanech, ale casto se hosti se zamestnanci doopravdy zkamaradi. Je to takove specifikum Amanu jak dobre lidi tam zamestnavaji. Tezko se to ale da vysvetlit.

Mart (napravo – vyborny clovek) mi pujcil harness a impact vest:-). Vybaveni jsem mel pujceno od instruktora co prave odjizdel.

Zamestnanci pak odesli do prace a ja jezdil dale sam.

Totalni raj! Nejlepsi sezona pro kitesurfing je prosinec az brezen (nejlepsi vitr).

Jidlo. Moje oblibene tema. Tak jen par obrazku. Amanpulo ma nekolik restauraci a v kazde vari neco jineho.

Aman taky vzdycky umi pripravit krasne vecere, kdyz treba skupina lidi chce mit nejaky zazitek a peknou veceri na plazi.

Kazdopadne se chystame brzy vratit a tentokrat si beru kompletne vsechno moje vybaveni na kitesurfing!

Je zlaty vek cestovani za hotovost

S tim jak vzrostla popularita cestovani za mile a vylepsila se ekonomika, tak se cestovani za mile zhorsilo. Aerolinky devaluovali nabidky letenke za mile. Na stejny let je najednou potreba mit nasbiranych mnohem vice mil. A rapidne klesla nabidka vyberu letenek, ktere je mozne za mile sehnat.

Lufthansa – najit first class je v podstate nemozne. Jen lide s elitnim statusem snad maji lepsi pristup.
Swiss – stejne jak Lufthansa.
Air France – davaji first class za mile jen lidem s elitnim statusem.
British Airways – taky bida oproti situaci pred par lety.
Cathay Pacific – byvala spousta letenk, obzvlast na posledni chvili. Ted jsou pryc.
Singapore Air – neni to uplne zoufale, ale saver awards jsou taky tezke najit.
Korean Air – posledni stalice, kde je dost letenek za mile.
Asiana – stejne jako Korean Air. Porad dost letenek.
Etihad a Emirates – sem tam se neco najde. Ale zadny nadherny deal to neni.

Ten muj komentar se tyka first class letenek. Treba economy vidim mraky temer vsude.

Na druhou stranu premiove cestovani (business a first class) za hotovost se vyznamne zlepsilo. Jeste pred par lety byly first class letenky prumerne za 13-20 tisic dolaru. Ted se daji sehnat za 5-10 tisic dolaru. Nejlepe jsou na tom letenky, kdy cesta zacina bud z Evropy nebo Asie. Na stejne datumy muzete z Evropy letet do USA nebo Asie prvni tridou za 5 tisic dolaru!!! Me to pripada neuveritelne, ze se da letet za tak malo penez prvni tridou. Jeste si vybirate jakym letadlem chcete letet (A380 apod.). Kdyz date stejne datumy a zacnete stejny vylet z USA tak to bude za 10 tisic a vice.  I to je  porad  levne oproti situaci pred par lety.  Ale je videt, ze zakaznici v USA jsou asi ochotni utracet za cestovani mnohem vice nez lidi v Evrope, ze ty ceny jsou o tolik vyssi.

Aman hotely

Pekny clanek popisujici kouzlo Aman hotelu. Jen mimochodem, zakladatel Aman hotelu ma ceske koreny (jsem hrdy jak jsme dokonaly narod!!).

Par trip reportu jsem o Amanech psal. Nastivil jsem jich uz jedenact. Z kazdeho jsem trip report nechtel delat, protoze citim, ze uz toho je moc i s temi par trip reporty co jsem uz Amanu popsal. Ja naprosto chapu, ze to je drahy hotel a vetsina lidi se do nej asi nepodiva. Ani me neslo o to se nejak chlubit. Jen jsem se do tech hotelu sam nadchnul a kdyz jsem psal trip reporty tak jsem se o to nadseni chtel podelit.

V komentarich u minulych trip reportu treba zaznelo, ze to nejsou realne zazitky. Coz asi tak nekomu pripada. Ja mam naopak presne opacny nazor. V tom clanku co jsem linkoval na zacatku to definovali takto:

Aman is able to do what it does best: make guests feel connected to local cultures. Aman provides the very wealthy a way to interact—at the right distance and with the right handling—with exotic and foreign places but within the cocoon of a five-star hotel.

Tohle je naprosto klicove. Kdyz prijedu do vzdalene oblasti, kde nikdo neumi anglicky, nejsou tam hotely, neni se kde najist, tak jsem jako turista ztraceny. Nejaky zazitek z toho budu mit, ze treba spim nekde po siraku, nekdo se na de mnou smiluje a nekde neco snim. Mozna tomu neverite, ale v mladi jsem cestoval stopem. Treba moji manzelku jsem vzal na cestu stopem do Maroka (jsem si ji tak trosku testoval nez jsem si ji vzal). Pres tri tisice kilometru stopem. Casto bez vody, v horku cekani nekolik hodin u silnice nez nas nekdo sveze, protoze pobliz nic nebylo. Jidlo jen co jsme si nesli v batohach. Low cost. Zadne penize na utraceni jsem nemel. Spani nekde v prikopu. Me to fakt silene bavilo (za mlada). Ale taky jsem treba stravil den chozenim po nejakem marockem meste a neustale hledal kde koupit mapu a mezitim nas vzdy nekdo zatahl do obchodu se slibem mapy a nabizel koberce (a byl nastvany kdyz jsme je nekoupili). No proste to jen pisu jako takovou vsuvku, ze nejsem s tim cestovanim uplne mimo a zazil jsem si cele spektrum. Ale nevim jestli to bylo o tolik realnejsi zazitek (coz si nekteri lidi mysli) nez co zazivam dnes.

Takovychto autentickych zazitku mam trosku mene, i kdyz to k te zemi taky patri, ale je to jen mensina (Indie). 

I uznavam, ze mi preferuji spat v dokonale pohodlne posteli s koupelnou kde tece voda pod proudem a vse je krasne ciste. To je co v Amanu ocekavam a ze nemam zadne neprijemne prekvapeni je i soucasti te vysoke ceny.

Naopak takovychto autentickych zazitku jsem diky Amanu zazil vice. Dostat se na mista, kde neni ani jeden turista (jen par mistnich). Kochat se pamatkami s vybornym vykladem od pruvodce, ktery pak ve vhodny okamzik pripravi domaci limonadu na osvezeni. 

 Kdyz se dostanete na uplne stejne odlehle misto v Amanu tak i kdyz ve vesnici nebude skokro nikdo mluvit anglicky (coz je normalni na spouste mist, kde nejezdi moc turistu), tak mit mistniho pruvodce, co v te vesnici zije a  mluvi anglicky velmi dobre je naprosta vyhra. Uz od posazeni do auta z letiste, vam muze povypravet vsechny mistni zvyky, jak se zije, proste cokoliv vas zajima. Samozrejme vas neco musi zajimat a nesmite se bat ptat!


Pozvanka na indicky caj s cerstvym mlekem od vodniho byka. Tohle jsou zazitky, ktere vam luxusni Aman zaridi.

Rodina a ozraly strycek (ostuda rodiny), kteremu bylo lito, ze ho odhaneli, aby nedelal ostudu, kdyz prisla vzacna nasteva. Tak aspon sedel na plote a maval.

Tohle ma pro me osobne neuveritelnou hodnotu, protoze cestuji a chci rozumet. Jenze kdybych se jen koukal a cestoval s batuzkem, tak proste na takoveho cloveka co by mi vse vysvetloval ani nenarazim. Zboznuji diskuze i o citlivych tematech. Zvlastnostech mistni kultury. O nabozenstvi. Proste doopravdy cokoliv. Proste clovek co na toto neni zvykly tak by se takovemu pruvodci snazil utect, protoze by chtel zazit to “autenticke”. A ja naopak jsem nastvany, kdyz takoveho pruvodce nemam, protoze se citim ochuzen jen koukat na autenticke bez moznosti treba mistni lidi oslovit (a mit nekoho kdo to prelozi). Nechci jen videt, chci rozumet. Taky ten mistni pruvodce presne vi co se hodi a nehodi. Napr. kdy je vhodne fotit a kdy ne. Kdy si sundat boty. Jak se chovat v urcite situaci. Ono se to da sledovat, ale taky je jednoduche se dostat do trapasu, ze proste mistni zvyky neznate.

Tohoto dedecka jsme potkali v Bhutanu pri chozeni po horach. Odesel do hor, aby se mohl cely den modlit a pripravit se na smrt. Bydli tam v male chatrci. Deti mu donesou jednou za tri mesice pytel ryze a kousek masa. Sam si tam pestuje zeleninu. Cim vice se blizi smrt tim vice se chce modlit a pripravit se na ni. A cim dele se tam modli, tim je vice vyrovnany a klidny s tim, ze smrt prijde. 

To jak zminuji v tom clanku, ze jste spojeni s mistni kulturou to je treba kdyz chcete ochutnat mistni jidlo a jste pozvani k nejakemu zemedelci domu, kde v dolnim patre domu jsou ustajeny kravy  a zvirate. A jste pohosteni s dukladnym vykladem o jidle.  Me fakt zajima co mistni lidi ji k snidani, k obedu a k veceri. Jak casto ji maso, apod.

Nasteva u mistniho farmare v Bhutanu a obed.

Aman ma taky svoje chyby. A ne kazdy Aman nabizi ten stejny zazitek. Taky po par dokonalych zazitcich vzroste ocekavani a pak me vadi, kdyz nejaky jiny pobyt neni stejne dokonaly. Proste to meritko se zmeni a divam se na to z jine perspektivy. Ale i pres vsechny nedostatky porad neznam lepsi alternativu jak cestovat a mit ten intimni zazitek s mistni kulturou. Pro lidi co maji obrovske mnozstvi casu a zvladnou se naucit mistni jazyk tak ti zazijou mnohem vice a lepe (kdyz mate cas v zemi dlouhodobe zit tak se tomu nic nevyrovna). Pro ty co maji limitovany cas to je podle me  nejlepsi moznost jak cestovat a poznavat. Ale je potreba byt dusevne pripraven. Umet ptat. Nesmi jen cekat co se mu vsune pod nos. Casto nejlepsi zazitek byl, ze treba pruvodci v Amanu rekneme, jestli bysme nemohli nastivit mistni skolu. A on rekne, ze neni problem a jdeme.

A pak si chcete povykladat se studenty, kteri se uci anglicky, ale kazdy se boji promluvit. A znovu jste radi, ze mate pruvodce, ktery prelozi co je potreba a muzete skutecne komunikovat.

Aman je takova kombinace luxusu a tech kulturnich zazitku. Kdyz se chcete citit jako indicky maharadza, tak vam treba uprostred dzungle udelaji veceri jen pro vas. Jdete po ceste ktera je oznacena stovkami zapalenych svicek.

Protoze to je doopravdy uprostred dzungle, tak tam neni elektrina a jite jen za svetla svicek. Kdyz maharadza sel lovit a prisel cas na veceri, tak sluzebni vysekali misto v dzungli a pripravili veceri.

I v tomto vidim zazitek. Muzikanti hraji k veceri. Sedime tam sami s manzelkou a uzivame si doopravdy jak nejaky kralovsky par.

 

No nejak jsem se rozepsal. Zacalo to tim, ze jsem si cetl ten clanek. A pak jsem se proste nad tim znovu zamyslel, proc to nekterym lidem pripada jako neautenticke a co vlastne na tech Amanech sam ocenuji. At si kazdy cestuje jak chce nebo jak mu vyhovuje. Ale pro ty co maji penize penize a nemaji moc casu, tak toto je podle meho nazoru velmi dobry zpusob cestovani. A jestli mate nekdo nejaky typ jak cestovat jeste lepe (bez ohledu na budget) tak mi nevahejte napsat.

Trip report: Nihiwatu, Sumba ostrov

Nihiwatu nedavno vyhral, ze je nejlepsi hotel na svete od Travel & Leisure casopisu. Ten hotel je velmi vyjimecny ve spouste vecech, ale nevim jestli bych jej jmenoval, ze je nejlepsi na svete.

To hlavni lakadlo je pro lidi co surfuji. Je na miste, kde jsou dobre vlny na surfovani. Takze kdyz chcete surfovat a byt trosku v luxusu tak to je idealni hotel.

IMG_6118

Nihiwatu se nachazi na Sumba ostrove, ktery ma jen 650 tisic obyvatel, ale je pritom dvakrat vetsi nez Bali. Denne tam je jen par letu letadlem a to z Bali. Ostrov pusobi, ze ho turisti jeste moc neobjevili. Na ostrove je jen par hotelu.

Nihiwatu maji  dobre vyresenu logistiku uz pri odletu z Bali. Maji na letisti sveho zastupce, ktery  se nas okamzite ujmul, prevzal zavazadla vyridil check-in. I kdyz na Sumbu leta jen let s jednou tridou (economy), tak se snazi celou zkusenost zprijemnit sluzbami okolo. Takze i s letenkou eocnomy jsme meli pristup do salonku  (se kterym spolupracuji), kde jsme cekali na let. Po priletu nas okamzite prevezli do hotelu a pak trosku se zpozdenim druhe auto dovezlo zavazadla.

Nase cestovka se pro nas vzdy snazi vybrat nejlepsi pokoj na ubytovani. V tomto pripade to byla vila Mandaka 1 (tech Mandak vil je pet jako takovy compound). Na vchodu do vily je napis Private residence.

IMG_6090

Ten napis tam je proto, ze ty vily pouziva majitel resortu miliardar Christopher Burch kdykoliv nastivi ostrov. A kdyz v resortu neni tak se pronajimaji hostum.  Sesli jsme par schodu dolu a vidime dalsi vchod uz primo do nasi vilky.

IMG_6092

Design nadherny.

IMG_6094

Vila ma svuj bazen.

IMG_6095

IMG_6088

Libilo se mi jak zamestnanci vzdy rano otevreli vsechny dvere a vecer zase vse krasne nasvitili.

IMG_6096

Nadherny vyhled.

IMG_6127IMG_6097

Nihiwatu ma takovy trosku zvlastni system na alkohol. Na pokoji ho mate v cene. Vcetne minibaru, ktery jednou denne doplnuji. Ale v restauracich nebo na baru za stejny alkohol  platite. IMG_6098 IMG_6099

Loznice. IMG_6106

IMG_6289

Loznice ma venkovni koupelnu.IMG_6107

Dalsi sprcha je jeste dole (take venkovni).IMG_6109

Vana na dalsim balkone u loznice s krasnym vyhledem.

IMG_6290

Kazdy pokoj (vila) maji prideleneho butlera. Na pokoji mate vysilacku a muzete butlerovi primo volat.

IMG_6114

To jsem uprimne moc nevyuzil, protoze nerad komanduji lidi. Mam radeji kdyz jsou proaktivni a treba se nekde objevi u obeda, kdyz zrovna jime. Zrovna s tim jak maji v Nihiwatu zarizene ty butlery vidim trosku nedostatek. Jsou jine hotely, ktere to dokazou delat mnohem lepe a prijemneji. Proste jak pisu velmi proaktivne, kdy i ten butler vi a dokaze zaridit mnohem vice a pritom neni otravny. Nihiwatu, ale ty butlery vyuziva jako normalni pracovni silu, takze nase butlerka vetsinou pracovala jeste v restauraci. Taky kdyz jsem po ni chtel zaridit nejake aktivity tak nejak nevedela jak na to a stejne me odkazala na nekoho jineho.  Mozna jsem ten jejich system nepochopil, ale po zkusenosti z jinych hotelu, kde to doopravdy umi na jednicku me to tady pripadalo trosku rozpacite. Treba Como Shambhala na Bali ma jejich personal assistenty dovedene k dokonalosti. Doopravdy vam dokazou zaridit spoustu veci, ale takovym prijemnym zpusobem, ze vas nikdy neotravuji. Dokazou se vzdy objevit na spravnem miste a zaridit proaktivne veci predem.

Na pokoji cekali cookies a rucne napsane prani na privitanou

IMG_6115  IMG_6122

Jidlo je zahrnuto v cene pokoje, takze bud muzete jist v restauracich nebo si objednavat na pokoj bez dalsiho priplatku. Nebylo to spatne si objednat treba cappucino kdyz na nej clovek dostal chut primo na pokoj.

IMG_6192

Hotel byl docela plny a zaskocilo me, ze ve spicce byly skoro vsechny stoly v restauraci obsazene. To se mi v podobnych hotelech nikdy nestava. Tady jakoby nebyli pripraveni na to, ze maji vice hostu. Nekdy to i dost dlouho trvalo, nez obsluha prinesla jidlo. Pritom maji snad jeden z nejvetsich pomeru zamestnancu na hosty. Na zhruba 30 vil ma Nihiwatu 400 zamestnancu (podle jejich slov). Ale ve skutecnosti to fakt nebylo poznat. Spise me pripadalo, ze maji nedostatek lidi.

IMG_6291

Jinak tohle je vice pratelsky hotel i pro rodiny s detmi. Mnohem vice nez Amany (jak se nekdo ptal v komentarich u trip reportu z Amanusa).  Bylo tam nekolik rodin s detmi.

Trosku me i zaskocilo jak nekteri lidi u jidla kouri. Uz na to nejsem  vubec zvykly a znovu to v hotelech kam jezdim normalne nevidim. Ale bylo tam dost evropanu, kde lidi kouri jeste docela dost.

Cenove to je hotel na podobne urovni jako Aman s tim, ze je vice veci zahrnuto (jidlo a akohol na pokoji). Coz znamena, ze to levny hotel v zadnem pripade neni. A celou dobu jsem si rikal, kdo je pro ne vlastne ta cilovka. Byl to takovy zvlastni mix surfer dudes, kteri tam jezdi hlavne kvuli surfovani (plati $100 denne navic, za exkluzivni misto na te jejich jedinecne vlne). K tomu rodiny s detmi a pak pary, jako ja a manzelka. Vetsinou si ty hotely vyberou kterou skupinu chteji jako sve klienty, protoze ono se to docela vylucuje, abyste udelali uplne vsechny zakazniky stastne. Slysel jsem, ze treba drive se surfer dudes nekdy opili a pak tancovali po stolech na nejake veceri, takze to si myslim, ze treba je naprosto OK pro dalsi surfer dudes, ale ty dalsi skupiny hostu to neoceni.

Co ma Nihiwatu vyborne vyreseno jsou ruzne aktivity, coz jsem uz popsal v predchozim clanku. V tom jim davam plusove body, ze nabizi hodne veci co nikdo jiny nenabizi. Ale nedelaji ty aktivity tak exkluzivne jako treba v Amanu. Tzn. vzdy na nejake akci jde vice hostu dohromady. Neni to nejak dramaticke, ale horsi je, kdyz se pripoji nekdo na koho se pak ceka. Tohle bylo k te cenove kategorii taky pro me neobvykle. V exkluzivnejsich hotelech je nepripustne, aby se nechavali hosti cekat kvuli tomu, ze jini hosti chodi pozde. Radeji se zaridi odvoz treba dvema auty, nez aby se nechavali hosti cekat.

Jednu z tech dalsich aktivit co nabizi je idealni  pro milovniky spa a masazi. Nazyvaji to Spa Safari. Den zacne tak, ze rano jde ne na 1.5 hodinovou prochazku do jine casti ostrova, kde maji spa centrum.

IMG_6144

Pochodujeme pres pole a mistni vesnice. Divame se jak lide ziji a vyhaneji dobytek na pastvu.

IMG_6150

IMG_6151

Nebo treba jak si mistni lide perou pradlo.

IMG_6160

Po 1.5 hodine jsme dorazilido mista kde se nachazi spa.

IMG_6162

IMG_6164

Nejdrive dostaneme zaslouzenou snidani po te prochazce na miste s nadhernym vyhledem. Ostatne tohle misto je cele kouzelne.

IMG_6165

IMG_6167

A po snidani se presouvame do mista, kde mame cely den k dispozici maserky. Je to trosku stoupani do kopce.

IMG_6182

Jsou to takove jednotlive bungalovy, vzdalene hodne od sebe. Mate totalni soukromi. Muzete si jakkoliv delat prestavky mezi jednotlivymi masazemi. Dat si treba prestavku na obed (ugrilovali nam na ohni vyborne kure a rybu). Nebo si lehnete na chvili ke svemu bazenu. To Spa Safari spociva v tom, ze za jednu cenu ($599 za par) mate maserky k dispozici uplne cely den, takze do omrzeni si muzete davat neomezene procedur co se vam zlibi.

IMG_6180

IMG_6174

Mame k dispozici i celou vilku, kdybysme treba chteli odpocivat na posteli. IMG_6172

Rikaji ji honeymoon suite.

IMG_6177

Ale posobi to skoro zbytecne, protoze taky mame k dispozici maly bazenek a dalsi mista na lezeni venku. IMG_6171

Takze maximalni relaxace.

Zaver: Je to velmi zajimavy hotel, ale jak jsem psal nemaji uplne vyjasnenou svoji cilovku a to si myslim, ze jim skodi. Aktivity co nabizi jsou perfektni.