Mnohem lepsi je budovat nove firmy v dobach krize

V Americe je ted doopravdy obdobi obrovskeho optimismu. Staci se podivat kolem sebe. Firmam se dari. Oteviraji dalsi pobocky. Najmy jdou nahoru. Ceny nemovitosti jdou nahoru. V okoli kde bydlim je neuveritelna aktivita v poctu lidi co se rozhodli bud pristavovat nebo kompletne prestavit svuj dum.

Tohle obdobi je prechodne. Nikdy nic netrva vecne. A nejaka krize urcite prijde. Kdy to nevim. Tipuji, ze za par let.

Pro zacinajici firmu i pres tento optimisticky stav je podle me tezka doba na podnikani.

Je tezsi najit zamestnance. Mzdy stoupaji. Je mala nezamestnanost. Lidi maji malou motivaci, protoze se maji dobre.

Je strasne tezke najit nemovitosti k pronajmu nebo koupi za rozumne ceny. Doopravdy je to silene jak to vystoupalo.  Najmy u skladu jsou na dvojnasobku za poslednich 5 let (to me treba nevadi, ale kdybych sklady nekoupil a potreboval je pro vlastni podnikani tak bych narikal).

No proste vzpominam, ze Shipito jsem budoval kdyz zacala ekonomicka krize (2008) a bylo to uplne jine prostredi. A kdybych si mohl vybrat tak radeji buduji firmu v dobe , kdy je krize nez v dobe, kdy je ten blahobyt;-).

Co me k tomuto clanku vedlo je, ze uz jsem byl nastvany na naseho architekta co dela plany na pizza restauraci.  Vsechno mu trva dlouho. Porad rika, ze ma spoustu prace. Uz me dochazela trpelivost a zkousel jsem hledat nekoho kdo bude rychlejsi. Komukoliv jsme volali, tak rikal, ze maji strasne moc prace a absolutne nestihaji. Ze i kdyz jim to zadame tak se zpozdime o dalsi 1-2 mesice!

ShareShare on FacebookTweet about this on Twitter

Pravnici u vyjednavani najemnich smluv

Pravnici jsou hodne uzitecni kdyz neco resite, ale taky casto vytvareji praci navic. Nekdy je musite i hodne krotit, aby nerozbili nejaky obchod kvuli prehnane aktivite.

Kdyz pronajimam sklady, tak si uz ted vsechny smlouvy resim sam. Za prve jsem si tu smlouvu detailne nastudoval. Na toto jsem drive nemel cas (kdyz jsem resil Shipito), ale mam z toho mnohem lepsi pocit, kdyz uz konecne rozumim do detailu kazdemu clanku co v te smlouve mame. Ono toto neni uplne trivialni. Melo by to tak byt, ze presne rozumim uplne vsemu co kdy podepisuji, ale smlouvy dokazou byt hodne komplikovane.

Najemnika casto reprezentuje pravnik. A ja vzdycky s napetim ocekavam co pravnik bude chtit v najemnich smlouvach zmenit. Mame standardni smlouvy, ktere pouziva snad uplne kazdy broker v Kalifornii. Takze v teorii by se nemelo menit moc.

Ale zjistil jsem, ze kazdy pravnik ma uplne jinaci pripominky. Kazdy chce menit neco jineho. A nekdy kdyz uz tech pripominek moc nenajde, tak mi treba napise, ze mam zmenit nazvy priloh nebo ocislovani dodatku. Tohle je presne co se mi stalo ted. Pravnik najemnika si navymyslel uplne kraviny. V podstate nic co by bylo pro me dulezite. Z toho vyplyva, ze i kdyz mate standardni a jednoduchou smlouvu tak ten pravnik musi vygenerovat nejake zmeny aby oduvodnil svoji fakturu.

Taky jsem zjistil, ze vubec nevadi na spoustu pozadavku na upravy rici NE. Drive bych si s tim delal tezkou hlavu. Ted reknu co upravit nehodlam. A zatim v kazdem pripade mi rekli, ze to vlastne nevadi a muzeme podepsat.

ShareShare on FacebookTweet about this on Twitter

Distribuce potravin do restauraci – rozbity system

Uprimne receno, jeste ze se mi projekt s pizzerii tak pozdrzel.

Do dnes pracujeme na tom, abysme zajistili dodavatele surovin pro pizzerii. Ten system distributoru funguje, jakoby vubec neexistoval internet.

Neni zpusob, abyste si nekde online podivali jake suroviny nabizi urcity distributor a za jake ceny. Proste s kazdym musite projit slozitym rizenim, kde zjistuji, jaky mate kredit a jestli vam vubec neco prodaji. Vyplnie zadost ktera ma 10 stranek a pak cekate na schvaleni. Tohle jim casto trva tydny!!! V jednom pripade uz i mesice (odesel zamestnanec co nas mel na starosti, mesic nikdo na nic neodpovidal a ted mame totalne nekompetentni zamestnankyni co se no nas ucet stara). Tohle je pritom jedna z nejvetsich firem co distribuji potraviny. Pak po schvaleni zjistite, ze treba maji jen jednu z polozek co chcete a ostatni jsou suroviny co odebirat nechcete (protoze jsou treba nic moc nebo nemaji moc polozek v organicke kvalite nebo od solidnich producentu). Timto se to taky jeste vice komplikuje, kdyz mame nejake preference co vlaste do te pizzy chceme davat.

Jen zjistit ceny je neuveritelne usili. Uplne je z toho pocit, jakoby nechteli prodavat.

Moje predstava je, ze by to melo fungovat jako v eshopu. Proste online uvidim jake suroviny distributor nabizi. Naklikam si je do kosiku a nastavim treba pravidelne dodavani kazdy tyden. Tohle je jak z rise fantazie a vubec to tak nefunguje!

Doopravdy s tim valcime a je to frustrujici. A nejhorsi je, ze ten system nejde moc obejit. Vyrobci  z praktickych duvodu nemuzou dodavat na primo (moc velka minima na objednani).  Nebo se boji nastvat distributory, tak trvaji na tom, ze se musi objednat pres ne. Ale znovu mam problem, protoze mam jasne vymezeno jake suroviny chci brat. A treba na kazdou je jiny distributor, ktery vyzaduje minima objednavek (proste chteji abysme od nich brali vsechno co potrebujeme na pizzu), ale zaroven nemaji nic krome jedne suroviny.

Ten system pusobi tak, ze kazdy distributor chce prodavat jen CO CHCE prodavat. Treba dostanou nejakou vetsi provizi od urciteho vyrobce syra a pak ten syr tlaci za kazdou cenu. A jsou neochotni kdyz nekdo chce neco jineho. Ale chudak nejaky mensi producent si takto myslim, ze ho distributor zastupuje, ale ve skutecnosti ten distributor tlaci nejakeho konkurenta.

ShareShare on FacebookTweet about this on Twitter

Transfery autem k letadlu pri cestovani prvni tridou

Predstavte si, ze cestujete letadlem s prestupem. Vystoupite z letadla a pak hledate z jake brany budete odletat. Jak se k ni dostat. Nekdy to je dost velka vzdalenost nez k ni vubec dojdete a celou dobu sledujete cas, aby vam letadlo neuletlo.

A ted druhy scenar. Prijdete do salonku, kde vam reknou at si v klidu sednete, date si neco na jidlo a sami vam reknou jakmile bude cas na boarding letadla.

Prijdou pro vas. Ridic vas zaveze limuzinou primo k letadlu. Nedivate se na hodinky. Nic neresite. Kdyz dojde k nejakemu zpozdeni tak jen o to dele posedite v salonku.

Air France pry dela transfery autem u kazdeho letu.
Lufthansa podle toho jestli pristanete na tzv. remote stand (kdy se pak jede autobusem z letadla). Nebo jestli jste napr. ve first class terminalu ve Frankfurtu (pak vas vzdy odvezou).
Swiss me ted prijemne prekvapil ve Vidni, kde automaticky prevazi Mercedesem S550 primo k letadlu.

Odpadne tak premysleni jak daleko je ze salonku k odletaci brane. Jak moc casu je potreba, aby clovek nesel zbytecne predem nebo moc pozde. Pohodicka!

Takhle to cestovani pak vypada v praxi u Lufthansy pri letu z Los Angeles.

Po priletu do Frankfurtu je potreba si dat pozor a v zadnem pripade nejit do salonku u bran B (i kdyz z nejake brany B odletate). Salonek prvni tridy u B totiz vubec neprivazi autem k letadlum (a jeste se pak musi pred nastupem projit imigracnim). Takze po vystupu z letadla jit rovnou do salonku prvni tridy u A bran (nebo vyjit ven a prejit pesky – tak 15 min. k specialnimu first class terminalu). First class terminal je jistota na transfer autem, ale je to trosku z ruky. Ja doporucuji ten salonek u A bran u transferu. A kdyz letite smerem do Ameriky, tak tak jit do toho first class terminalu (na B salonek se vykaslat).

Tam naposledy nebyla ani noha (tusim, ze vetsina lidi v tom Frankfurtu trosku bloudi). Neni to tam uplne sikovne vyreseno pro lidi co prestupuji a cestuji prvni tridou. Ja jsem taky udelal chyby a sel do salonku u B bran (ale da se napravit a podzemim prejit k A branam – je to propojene). V restauraci v salonku si date neco dobreho na jidlo.

Pak si date sprchnu nebo napustite vanu. Samozrejme hlavni je si vzit tu kacenku! Lidi to vazne sbiraji a jsou stastni, protoze kazdou chvili Lufthansa ma jinou variantu te kacenky. Ted meli stribrnou.

Jakmile je cas na boarding tak vas obsluha upozorni a ridic zavede k autu.

Projizdka po letisti je pekny zazitek, kdyz se propletate kolem pohybujicich se letadel.

Prijeli jsme rovnou k letadlu ke schodkum. Ridic rekl, at pockame v aute a ze zjisti jestli je letadle pripraveno k nastupovani.

Po minute cekani rekl, ze je pripraveno a muzeme jit. Do letadla jsme vstoupili prvni. Mezitim prijeli ostatni cestujici autobusy a ty nechali jeste chvilku cekat. Byl rad, ze v tom autobusu necekam taky. Ty transfery autobusem jsem nikdy nemel rad. Takto se tomu da krasne vyhnout.

Transfery limuzinou k letadlu jsou ted moje oblibena cast cestovani.

ShareShare on FacebookTweet about this on Twitter