Category Archives: Podnikani & zivot v USA

Vse mozne o podnikani a zivote v USA.

Transfery autem k letadlu pri cestovani prvni tridou

Predstavte si, ze cestujete letadlem s prestupem. Vystoupite z letadla a pak hledate z jake brany budete odletat. Jak se k ni dostat. Nekdy to je dost velka vzdalenost nez k ni vubec dojdete a celou dobu sledujete cas, aby vam letadlo neuletlo.

A ted druhy scenar. Prijdete do salonku, kde vam reknou at si v klidu sednete, date si neco na jidlo a sami vam reknou jakmile bude cas na boarding letadla.

Prijdou pro vas. Ridic vas zaveze limuzinou primo k letadlu. Nedivate se na hodinky. Nic neresite. Kdyz dojde k nejakemu zpozdeni tak jen o to dele posedite v salonku.

Air France pry dela transfery autem u kazdeho letu.
Lufthansa podle toho jestli pristanete na tzv. remote stand (kdy se pak jede autobusem z letadla). Nebo jestli jste napr. ve first class terminalu ve Frankfurtu (pak vas vzdy odvezou).
Swiss me ted prijemne prekvapil ve Vidni, kde automaticky prevazi Mercedesem S550 primo k letadlu.

Odpadne tak premysleni jak daleko je ze salonku k odletaci brane. Jak moc casu je potreba, aby clovek nesel zbytecne predem nebo moc pozde. Pohodicka!

Takhle to cestovani pak vypada v praxi u Lufthansy pri letu z Los Angeles.

Po priletu do Frankfurtu je potreba si dat pozor a v zadnem pripade nejit do salonku u bran B (i kdyz z nejake brany B odletate). Salonek prvni tridy u B totiz vubec neprivazi autem k letadlum (a jeste se pak musi pred nastupem projit imigracnim). Takze po vystupu z letadla jit rovnou do salonku prvni tridy u A bran (nebo vyjit ven a prejit pesky – tak 15 min. k specialnimu first class terminalu). First class terminal je jistota na transfer autem, ale je to trosku z ruky. Ja doporucuji ten salonek u A bran u transferu. A kdyz letite smerem do Ameriky, tak tak jit do toho first class terminalu (na B salonek se vykaslat).

Tam naposledy nebyla ani noha (tusim, ze vetsina lidi v tom Frankfurtu trosku bloudi). Neni to tam uplne sikovne vyreseno pro lidi co prestupuji a cestuji prvni tridou. Ja jsem taky udelal chyby a sel do salonku u B bran (ale da se napravit a podzemim prejit k A branam – je to propojene). V restauraci v salonku si date neco dobreho na jidlo.

Pak si date sprchnu nebo napustite vanu. Samozrejme hlavni je si vzit tu kacenku! Lidi to vazne sbiraji a jsou stastni, protoze kazdou chvili Lufthansa ma jinou variantu te kacenky. Ted meli stribrnou.

Jakmile je cas na boarding tak vas obsluha upozorni a ridic zavede k autu.

Projizdka po letisti je pekny zazitek, kdyz se propletate kolem pohybujicich se letadel.

Prijeli jsme rovnou k letadlu ke schodkum. Ridic rekl, at pockame v aute a ze zjisti jestli je letadle pripraveno k nastupovani.

Po minute cekani rekl, ze je pripraveno a muzeme jit. Do letadla jsme vstoupili prvni. Mezitim prijeli ostatni cestujici autobusy a ty nechali jeste chvilku cekat. Byl rad, ze v tom autobusu necekam taky. Ty transfery autobusem jsem nikdy nemel rad. Takto se tomu da krasne vyhnout.

Transfery limuzinou k letadlu jsou ted moje oblibena cast cestovani.

Zpet v Kalifornii po nasteve Brna

Nevim co to je, ale kdyz se vratim zpet do Kalifornie k mori, tak citim mnohem vice energie neco delat. At uz jde o sportovani nebo praci. Mam mnohem vice energie se do neceho pustit. Jakoby v tom morskem (a chladnem) vzduchu byl takovy naboj, ktery cloveka nabudi a ma chut byt aktivni.

Kdyz jsem chodil po letnim Brne, tak jsem si rikal, jaka to je pohodicka. Vsude nejake zahradky. Vsude se neco pije.

Ale jakoby to bylo naprosto idealni prostredi pro nekoho kdo takto chce prosedet na tech zahradkach a parcich spoustu casu, jen popijet ty drinky a nic nedelat. Je to svym zpusobem prijemne, ale taky trosku ubijejici. Mam nejake rozjednane ksefty. Jednim z nim je vyjednani smlouvy na dalsi sklad a vubec se mi v Brne nechtelo prehodit mozek do toho podnikatelskeho mysleni.

Doopravdy nevim do jake miry ma to prostredi vliv na kazdeho cloveka. U kazdeho to muze byt jinak. Ale ta oblast u more v Kalifornii je doopravdy specialni. Kdyz jsem nekde jinde v Americe tak ten stejny pocit nemam. I kdyz se mi tam libi. Na me to more a ten prijemny vzduch strasne dobre pusobi. Mam strasnou chut neco delat. Mam chut sportovat. A mam pocit, ze jsem velmi produktivni. Behem kratke chvile dokazu udelat obrovske mnoztvi veci.

Jak vypada muj pracovni den (cerven 2017)

Podle toho v jake podnikatelske fazi jsem tak vypada muj pracovni den. Ted jsem v takove pohodove fazi. Sice rozjizdim muj pizza projekt, ale vetsinou cekam nez vyresime ruzne problemy s povolenimi. Taky se nebojim delegovat (coz jsem se nebal nikdy), ale ted to vyuzivam jeste vice.  Moje pracovni pondeli vypadalo nasledovne.

Vstal jsem a sel na prochazku se psem.

Chodim na vetsinou delsi prochazky kolem jedne hodiny. To je taky doba kdy casto telefonuji pri tom chozeni. Proberu nejaky business nebo nejaky projekt na kterem se pracuje. Nebo si jen tak zavolam se znamymi. Ono se pri tom chozeni trosku nudim, takze ten telefonat to zprijemni.

Po prochazce jdu do nejake z pekaren/kavaren na snidani. To je moje oblibena cinnost a jsem docela znalcem vsech novych kavaren a pekaren v okoli. Ty snidane jsou doba kdy se i rad s nekym potkam. Treba jsem vzal na prochazku a snidani kamarada co pracuje pro konzultanstkou firmu a vypravel mi prihody jak ted prodavaji nejakou firmu. On je trosku frustrovany, protoze ma sice nadherny plat, ale vidi ty podnikatele co prodavaji svoje firmy a prijdou na jednani v kratasech a sandalech a zeptaji se tech uhlazenych konzultantu v oblecich: “Kde je ta moje zasrana miliarda dolaru?”.  Tak on o tom asi tajne sni, ze treba jednou zacne podnikat a taky se mu to podari.

Ty snidane beru i jako trenink pro psa, aby dokazal vydrzet v klidu sedet v tech kavarnach. S tim ma porad trosku problem, takze intenzivne trenuji.  Takhle se prijemne promarni rano. Prijedu domu a zkontroluji emaily. To ale zabere jen chvilku, protoze mi uz jich tolik nechodi.

Rad varim, tak si vetsinou obed pripravim sam. Miluji farmers markets co jsou v okoli a kvalitni zeleninu co se tam da koupit.

Po obede se znovu podivam na pocitac, nebo si ctu knizku, ale zrovna dneska jsem se dival na velmi zajimavy dokumentarni porad o ruske mafii.

To je taky doba kdy zacnu sledovat jaka je predpoved vetru. Kolem poledne zacinaji termalni vetry a podle toho jak rychle narustaji se vydavam na kitesurfing. Vetsinou zacne foukat kolem 2-3 hodiny odpoledne.

Cesta na kitesurfing plaz mi zabere 45 minut a tak znovu nejradeji telefonuji. Ono to je i zaroven krasna cesta kolem pobrezi s vyhledem na more, ale i kdyz je to krasne tak se trosku nudim tak ten telefonat neni spatne zpestreni. A vypada to, ze vlastne i takto pracuji. Popremyslim treba o nejakem kseftu. A po kitesurfingu muzu znovu zavolat a dat veci do pohybu.

Odpoledne tedy kitesurfuji a pokecam se znamymi na plazi.  Chodi tam denne vice lidi co treba prodali firmy nebo se jim nechce pracovat. Tak je to docela prijemne si povykladat.

Kolem 5 odpoledne jedu domu. Po ceste se podivam na emaily a odpovim na zameskane hovory. Napr. od nekoho kdo chce pronajmout sklad. To je taky doba kdy zavolam nejakemu spolupracovnikovi s nejakym ukolem co se objevil v tech emailech. Treba, ze ma nejaky sklad ukazat zajemci a domluvit se s nim na prohlidce. Nebo si poslechnu update jak pokracuje reseni problemu s popelnicemi u pizzerie.

Prijedu domu a varim veceri na grilu.

Nebo neco jednodussiho s posezenim na zahrade a sklenkou vina.

Vecer pak nejaky serial na Netflixu a hodinu pred spanim cist knizku. Knizky me bavi cist hodne. Ctu uplne vsechno od beletrie po ruzne biografie.

Z nedavno prectenych:
Ručičky věžních hodin, Rudolf Barta – pribeh tatinka J.B.-ho, jak emigroval do USA
Pizza Tiger, Thomas Monagham – autobiografie zakladatel Domino’s pizza.
No Middle Name: The Complete Collected Jack Reacher Short Stories, Lee Child – beletrie a totalni oddechovka. Vyborne se to cte. Vsechny knizky o Jack Reacher.
Ruský týden, František Ringo Čech – velmi jsem se nasmal
Nothing Is True and Everything Is Possible, Peter Pomerantsev – Dobra kniha na pochopeni Ruska

Tak to je asi vse. Treba za nejakou dobu ten den bude vypada jinak. Ted jsem spokojeny jak to je, ale nesmim to pokazit a nezacpat si den nejakymi nesmysly. Coz vyzaduje hodne velkou disciplinu. Priznam se, ze ne vzdy ji mam.  Ono tak ze setrvacnosti nebo nekdy z nudy mam tendence rozjizdet ruzne projekty. Sem tam neco koupit. Sem tam neco rozjet. Sem tam kyvnout na nejakou schuzku. Dokud vse funguje v mezich, ze to neomezuje moc meho casu, tak je to dobre, ale jak rikam, musim k tomu pristupovat opatrne a s rozvahou:-). Uplne to odpovida memu staremu clanku ve kterem jsem v tom obdobi 40-50 let. Jestli vam je 20-30 tak makejte na tom, at muzete v budoucnu cerpat z plodu sveho usili. Jak jsem psal v tom clanku. Nepromarnete svoje nejdulezitejsi obdobi. Protoze az vam bude 50 let tak se vam uz zacinat  kompletne znovu nebude chtit (a bude i pozde).

Volkswagen vyrovnani s majiteli dieselu

V roce 2012 jsem si koupil dieseloveho VW Touareg. Perfektni auto. Maximalni spokojenost. Ctyri roky jsem s nim jezdil. Najel zhruba 100 tisic km. Nemel jsem s autem zadne problemy, ale mel jsem pocit, ze to ridicovo sedadlo je uz docela vysezene. Tak jsem auto v roce 2016 prodal. Nikdy jsem na nicem netratil. Cela afera s dieselovymi motory nijak neovlivnila prodejni cenu. Mozna naopak se mi snadneji prodalo, protoze v roce 2016 uz VW neprodaval dieselova auta.

A ted mi VW posle $5,726 jako vyrovnani byvalym majitelum VW.

Na jednu stranu je to prijemny bonus za vlastenni Touarega. Ale trosku je mi VW lito kolik je to stoji penez.

 

Ucetni nabidne reseni a pak mi nauctuje za to, ze to nevyslo

Ucetni mi pred par mesici zavolala na posledni chvili, ze mam zaplatit dan za jedno firemni danove priznani. Ale to upozorneni mi poslala ten stejny den, kdy to bylo nutne udelat. Normalne ji prosim, at mi dava cas aspon par dnu predem, protoze casto cestuji a nesedim porad u pocitace. Tady mi volala, ze kdyz to neudelam do odpoledne tak dostanu pokutu.

Mel jsem nejake technicke problemy se systemem, ktery se pouziva na placeni federalnich dani (EFTPS). A funguje to tam tak, ze kdyz potrebujete treba zmenit bankovni ucet, tak to trva nekolik dnu nez vam poslou novy dopis s heslem a novou aktivaci.

Tak jsem se ucetni ptal jestli nema nejaky napad jak to zaplatit. Rekla, ze to muzou udelat za me, ze maji nejaky system na placeni primo do IRS. Perfektni reseni. Poprosil jsem je at to udelaji a hned jim poslal penize. Slo asi o ctyri tisice.

Ted nedavno mi prislo z IRS, ze dan zaplacena nebyla. Tak pisu ucetnim jestli to teda platili nebo ne. Ti zavolali na IRS, objasnili to a potvrdili, ze tu dan zaplatili.

Pak mi poslali ucet na $517.38 (za tu praci, ze zjistovali proc si IRS myslelo, ze dan zaplacena nebyla).

Tak jeden pohled na vec je, ze maji 100% pravdu, kdyz mi uctuji za cas straveny s resenim te situace s IRS. Na druhou stranu me to stve. Nejdrive mi poslou na posledni chvili upozorneni. Za to jim nadavam. Pak mi nabidnou to vyresit, jenze nekdo udelal chybu a IRS si myslelo, ze platbu nema. Takze mi nauctuji za straveny cas.

Co si myslite? Maji pravdu, ze uctuji za svuj ca, nebo by meli vzit odpovednost, kdyz rekli, ze platbu zaridi?

Ja si myslim, ze jsou v pravu, ze uctuji za svuj cas. Ale jako zakaznika me to v tomto pripade netesi.