All posts by John

Nejzabavnejsi cast podnikani je ten rozjezd

Kazdeho v praci bavi trosku neco jineho. Pro me je naprosto nejzabavnejsi cast, ta tvurci cinnost pri rozjezdu podnikani.

Dejme tomu, ze se podivate na jakekoliv podnikani. A vetsinou se ta cinnost dela desitky let podle nejakych pravidel u kterych uz nikdo nevi proc. Jen se proste vi, ze se to takto prece dela!

Me hrozne bavi se na nejakou tu trivialni cinnost podivat uplne novym pohledem. A dat si otazku, proc se to tak dela? A proc to nedelat jinak? A chci slyset argument nez si potvrdime, ze to treba budeme delat stejne jak se to vzdy delalo. Jde mi o to porozumeni. Vedet presne proc to tak delame (napr. je to nejrychlejsi zpusob). Ten proces premysleni,  je pro me naprosto nejzajimavejsi cast.

Uplne nejlepsi je tohle delat s nejakym partnerem. Nekdo kdo dokaze mit otevrenou mysl. A na podobne urovni se zvidave ptat. Je to pak doopravdy radost, protoze pri te diskuzi se najednou objevi  nova unikatni reseni. Je to jak zazrak. Najednou se rozsviti zarovka a vse je jasne. Jeste k tomu partnerovi. Hodne lidem je takova diskuze neprijemna. To jsem si casto vsiml. Treba s nekym na necem delam. On prijde s resenim, ze bysme neco meli delat urcitym zpusobem. Treba si vemte grafika co navrhuje web. A kdyz se ho zeptam proc dal nejaky prvek na toto misto. Proc neco je tucne a vyrazne. Tak proste nechteji o tom vubec diskovat, protoze proste nevi a ty otazky berou pomalu osobne. Proste chteji bojovat za to co navrhli, ale v podstate sami nevi proc. Kdyz se me zeptate proc jsme dali nejaky kus vybaveni na urcite misto nebo nejaky stul v kuchyni, tak presne vim ty argumenty proc. Je to zavisle od nejake procedury, aby se nechodilo daleko, apod. Kdyz nam delal navrh kuchyne zkuseny sefkuchar, tak to vubec nedokazal vysvetlit a nakonec sam zjistil, ze to nenavrhl dobre. Ale bral to jako velky osobni utok, ze se ptame na otazky, kdyz on je ten kdo ma desitky let zkusenosti a my zadne nemame.

Prevzit neco bez tech otazek je pro me spatny pristup. Ja mam dobry pocit pouze tehdy,kdyz se to nove podnikani takto posklada kamen po kameni a my presne vime, jak ty kameny na sebe skladame a proc to tak delame. Proste kazda procedura ma nejaky argument, ktery nam musi davat logiku. Vzdy dam prednost pracovat s clovekem, co ma takto otevrenou mysl, radeji nez s nekym kdo ma zkusenosti a mysl uzavrenou. V dnesni dobe jsou informace velmi dostupne. Jen je potreba premyslet co je fakt dulezite a dokazat se rozhodnout. To je dalsi vec. Moc se s tim nepareme. Tech rozhodnuti je takove mnozstvi, ze  se musi hrnout kupredu a delat jedno za druhem.

Update pizza – unor 2018

Predstavte si, ze mame z mesta finalni schvaleni pristavku na popelnice! Pred tydnem nam to prislo. Beru to skoro jako vtip, jak dlouho to trvalo vyridit.

Je videt, ze je konjunktura. Kalkulace od kontraktoru na rekonstrukci provozovny prisly v  rozpeti 100-330 tisic dolaru. Jen pro predstavu to je prostor 100m2! Ty ceny jsou bez materialu. Jen ciste za praci. Za tyto ceny se be se nedavno dal postavit cely rodinny dum (i s temi materialy). Proste kontraktori nevi co by si rekli.

Nakonec nam tu rekonstrukci dela muj stary dobry znamy inzenyr z Peru, ktereho znam uz dob XYZ Bikes. A myslim, ze se vejdeme do tech 100 tisic.

 Zlati imigranti. Vazne!

Nechal jsem si do provozovny dat kameru, at se muzu divat jak vse postupuje.

Uz jsme meli nastevu od inspektora z mesta. Ten rekl, ze nektere veci ve schvalenych planech mestem jsou spatne a mame je delat jinak. Proste bych toho architekta uz nebral na dalsi job. Je videt, ze moc nad tim nepremyslel a nesnazil se.

Take uz objednavame vybaveni do kuchyne. A postupne to zacina byt dorucovano.

Prisly nam krabice na pizzu. Jak vidite, budu mit atypicky tvar pizzy. Obrazek je od ceskeho umelce Vaclava Rohace.

Takze drive nebo pozdeji tu provozovnu asi fakt zprovoznim!!!

Verte mi jak se tesim, az vezmu ten 22 kg pytel mouky. Nasypu ho do toho velkeho mixeru. Udelam testo. Vyvalim ty testove bochanky. Vazne! Min. jednou me to bude strasne bavit. Mozna i vicekrat. Zato to stoji!

Jdu rozdavat rozumy o podnikani

Mam jit pristi tyden prednaset studentum MBA co maji zajem o podnikani. A maji za ukol zpovidat nejakeho podnikatele.  Takove ty otazky co byl ten nejvetsi problem co podnikatel musel prekonat, jake byly ty nejtezsi rozhodnuti, jake byly duvody, ze podnikani uspelo… a z toho maji udelat nejakou objektivni analuzu.

Ty otazky sami o sobe me pripadaji dost komplikovane, aby se na ne dalo smysluplne odpovedet. Kdyz clovek rozjizdi firmu, tak resi neuveritelne mnozstvi problemu. Je toho moc. Casu je malo. Zdroje jsou omezene. Vypichnout par nejakych problemu je docela zavadejici. Je to vzdy mraky malych rozhodnuti a kroku, ktere zajisti ten uspech.

Podle me uplne nejdulezitejsi je se neukolebat tim procesem budovani firmy, ale jit tvrde za vysledky. A tohle nevim jestli je v te skole nauci. Jako prvni radu jsem chtel rict, at se vykaslou na ztraceni casu studovanim MBA, jestli fakt chteji podnikat. Ale to by asi nebylo vhodne. Takze se budu krotit.

Zaplneni casu praci pro zivotni spokojenost

Toto je dotaz co prisel emailem:

Ahoj,

vim, ze jsi psal prispevek na blogu, jak travis den.

Nicmene nemel jsi nekdy pocit diky tomu, ze jsi vnitrne neuspokojeny?

Ne, ze bych byl milionar, ale celkem me to zajima. Vsak dnes kazdy kdo ma v Praze nemovitost, tak je prakticky, kdyz je setrivy zajisteny.

Tak co s tim? Podle me clovek musi byt mezi lidmi a neco stejne tvorit. Ne?

Treba muj kamarad je zajisteny, a stejne premysli, ze by sel do prace, protoze ten svet tak proste funguje.

Byt doma a cekat na manzelku neni ta vyhra.

Ale zase chodit do prace, aby clovek zabil cas a nebyl sam je taky zrudnost.

A jen chodit na masaze, to je prazdny.

Takze ve final clovek musi delat asi nejaky non-profit, trenera, masera nebo neco takoveho, ne? Proste pomahat nejak lidem.

Neresil jsi to nahodou? Nevis o nejake knizce na toto tema?

Co delaji milionari kolem tebe?

A jen Kitesurfovat, to si preci pak clovek prijde zbytecny, ne?

Diky


Tohle je velmi zajimave tema na diskuzi. I je to velmi casty dotaz co dostavam: “Johne, to musi byt strasne, kdyz naplno nepracujes”.  Me treba fascinuje to presvedceni vetsiny spolecnosti, ze vlastne clovek bez prace musi byt nestastny. Nekdy si rikam, jestli to neni nejaky spolecensky brainwashing, aby ta spolecnost kolem nas fungovala. Proste je potreba aby lidi chodili do prace a byli presvedceni, ze to je zpusob jak byt stastny. Jinak se ta spolecnost kolem nas rozpadne. Fakt hodne lidi predpoklada, ze musim byt nestastny a ptaji se na toto tema casto.

Ale nechci generalizovat. Tohle ma kazdy clovek individualne. Kazdy at si dela co chce a dela ho stastnym. Podle me si to skutecne kazdy musi ujasnit v hlave sam. A asi se to taky bude menit podle veku nebo prace co dela. Proste nekoho bude bavit porad pracovat a nekoho jineho ne. A je to naprosto v poradku. Nekdo bohuzel bude muset a ani tu moznost na vyber nema. Ale tohle tady neresime. Dejme tomu, ze mate finance a mate moznost se rozhodnout co delat se zivotem.

Ja se na to divam z pohledu, ze nikdy jsem nemel pocit, ze mi chybi neco na zaplneni casu. Neprobudim se a nereknu si, jak by to bylo super kdybych mohl odejit nekam do prace a stravit tam treba cely den. Presne naopak. Vzdy jsem mel pocit, ze bych chtel mit vice casu na neco jineho nez praci. 

Ono je strasne jednoduche si zadelat zivot ruznymi aktivitami (praci) a byt v tom stresu, ze neni cas na veci co clovek skutecne chce delat!

Dokonce to chce i nejakou sebedisciplinu se nevrhat do kazde voloviny. Takto to vidim aspon u sebe. Ten cas se da zaplnit strasne rychle ruznymi zavazky. Prilezitosti vidim spoustu. V tom problem absolutne neni. Ja se musim se svym nadsenim drzet zpet, protoze jinak bych mel doopravdy kompletne zaplneny kazdy den a byl bych ve stresu.

Filozoficky se na to divam nasledovne. Kazdy z nas mame pocit, ze budeme zit vecnost. Proste si nikdo nepripousti to datum, kdy zemreme. Tim ze to datum nezname, tak ma clovek pocit, ze na vse ma porad moc casu. Jestli promarni rok, dva roky nebo deset let nehraje roli. Vzdy ma pocit, ze ma jeste na vse dost casu za sveho zivota zvladnout. Takze neni problem odkladat a rikat si, ze to co chci skutecne delat, budu delat nekdy v budoucnu. Jenze pak treba prijdou problemy se zdravim nebo jine prekazky. Ale to clovek zjisti az uz je pozde. Uz sportovat nepujde. Uz se mu nebude chtit cestovat. Uz nebude mit chut se ucit nove veci. Proste prijde stari a to co se odkladalo uz nepujde realizovat. Kdyz se delali pruzkumy co nejvice mrzi lidi na smrtelne posteli, tak nikdo nerekl, ze lituje, ze trosku vice nepracoval. Ze nestravil vice casu v praci nebo ze nevydelal vice penez. Kazdy litoval, ze nemel vice casu na svoji rodinu, ze vice necestoval, nedelal nejake konicky nebo veci co ho zajimali. Tohle je realita na kterou hodne lidi prijde az uz je pozde.

Z tohoto vychazi moje pomucka jak nad tim premyslet a rozmyslet si co je skutecne dulezite. Zkuste se zamyslet, ze nebudete zit “vecne” ale nejakou kratsi dobu. Na toto cviceni je to celkem jedno jake obdobi si urcite Treba 5 let, 10 let… Nebo klidne do extremu jeden rok nebo i par mesicu. Nebo budete zit jeden den. Co presne byste delali, kdybyste byli na tomto svete jen jeden den. Sli byste do prace, aby ten posledni den zivota nestal za prd? Aby  ten zivot nebyl neuzitecny a beze smyslu? Tohle si kazdy musi odpovedet sam. S kym by ten den stravil. Co byste delali za aktivity. Pak si prestavte stejnou situaci kdyz to bude par mesicu, pak na par let, apod. Tohle vam krasne odpovi co delat.

Ja mam spoustu veci co delam rad.  Podnikani pro me vzdycky byl nejrychlejsi zpusob jak vydelat penize, abych mel svobodu a mohl delat co chci. Ale podnikani nikdy  nebylo to hlavni cemu bych chtel dat veskery svuj cas. Takze praci nezavrhuji, ale jsem opatrny kolik casu mi zabere. V soucasnosti delam projekt na pizzerii Pizzoun. Taky stavim sklady. Bohate mi to staci. Kdybych je nedelal, tak se taky nic nestane. Nejak nestastny bych nebyl. Jine veci co bych nemohl delat by me mrzeli mnohem vice (treba sportovani).

Naprosto miluji ten pocit, bez velkych zavazku. Nechybi mi mutnosti si psat do kalendare s kym mam schuzku, kde mam byt, komu mam volat. Nechci mit velky seznam ukolu co je potreba kazdy den plnit.  Naopak chci mit  ty otevrene moznosti co delat. I kdybych je mel vyuzit nejakym flakanim nebo ctenim knizky, tak to je paradni. Klidne me bavi resit nejake obchodni dealy, ne kvuli tomu, ze musim vydelat penize, ale protoze me to bavi nebo mam chut. Ale delam to s rozvahou aby se z toho nestaly velke casove zavazky.

Ale jak jsem psal. To jak si ma kazdy zaplnit zivot je nejlepsi si udelat to mentalni cviceni. Vysledek bude individualni. Kazdy najde naplneni v necem jinem.  A treba pro nekoho bude naplneni  nejaka kazdodenni normalni prace. A je to v poradku! Ja jsem radeji vydrzel vetsi stres s podnikanim a intenzivnejsi pracovni nasazeni, ktere mi umoznilo byt financne nezavisly. A ted si uzivam tech plodu prace a bavi me to!

Kiosek na objednavani i placeni podle vaseho obliceje

V Kalifornii se zveda minimialni mzda. Za chvili to bude v celem state $15 na hodinu. Takze fast foody zacinaji premyslet jak omezit pocet zamestnancu na pokladnach a objednavani automatizovat.

To objednavani musi byt super jednoduche. Jinak to proste zakazniky jen nastve. Co se mi libi je reseni popsane v tomto clanku o Caliburger. (Caliburger je takova kopie slavneho In-N-Out.)

Introducing "FACE" the AI Kiosk from WINTERSTONE on Vimeo.

Budou mit objednavaci kiosky u kterych objednate a kiosek vas pozna podle obliceje a rovnou i zaplatite bez vytahovani kreditky. Proste ta uz je ulozena na vasem ucte a podle obliceje se jen verifikuje platba. (Tohle by me zajimalo jak spolehlive bude fungovat).

Me by se libilo, kdyby kiosek podle obliceje rovnou nabidl co si nejcasteji objednavate (at se objednani jeste urychli) a pak rovnou zaplatili. Proste kiosek treba napise: “Ahoj Johne, das si syrovou pizzu jako naposledy?”.

Jak jde neco podobneho se soucasnymi technologiemi co jsou dostupne realizovat? Jestli jste nekdo na necem podobnem delali muzete mi prosim napsat nejake zkusenosti?