Vybrano zkomentaru a hodi se to na separatni clanek:

Johne, ví­š co by mě fakt zají­malo, jak po prodeji Shipito uvažuješ finančně. Máš to stylem, že sis spočetl pení­ze, řekněme je ti 50, řekneš si můžu se teoreticky doží­t 120, tzn. xxx / 70 let / 12 měsí­ců, to mám xxx na měsí­c, a pak se to snaží­š utratit, nebo neustále šetří­š.

Po prodeji firmy jsem presne takto pocital a snazil jsem si prerovnat v hlave jak nad penezmi premyslet. Delal jsem to podobne jak tady Martin pise v komentari. Mam tabulku. Tam jsem si dal jak dlouho asi budeme s manzelkou zit. Kolik budeme utracet kdyz budeme stari. Pocitam s tim, ze cim starsi budeme tim utratime mene. Bude se nam chtit mene cestovat, apod. Dale jsem pocital kolik potrebujeme jako rezervu. Kolik asi vydelame na urocich a investicich a z toho jsem si udelal odhad kolik penez lze utratit kazdy rok. A mam z toho udelany takovy hruby budget. Coz si myslim, ze je velmi dobry start takova tabulka, aby clovek mel trosku prehled.

Premyslel jsem nad tim, co se vsechno muze stat za krize a jak diverzifikovat, aby nas to nikdy vyrazne neohrozilo. Taky jsem premyslel co si vsechno muzeme dovolit, aby zase po nas nezustalo moc penez:-). Ano tohle je taky velmi tezke si nekdy rict, ze je mozne za neco utracet, kdyz na to clovek neni zvykly.

Sem tam me chodi dobre minene rady od ctenaru blogu nebo knihy. Rikam dobre minene, protoze si to fakt myslim, ze to ti lide mini velmi dobre. Ale kdyz ty rady ctu, tak si rikam, ze moje zivotni zkusenosti jsou naprosto odlisne.

Doufam, ze se dotycny nebude zlobit, kdyz anonymne vytahnu kus z jeho emailu, ktery mi napsal jako reakci na nejake kapitoly v me knize o Podnikani v USA.

přečetl jsem celou tvou knihu o podnikání­ v USA a hodně mě zaujala, jelikož teďka prochází­m podobným kurzem, který je také na toto zaměřený, a to s názvem CESTA NA PRAVOU STRANU (něco podobného, jako Kiyosakiho cashflow kvadrant).
V tvé knize jsem viděl pár věcí­, které by ti nejspí­še mohly pomoci:

1.) Všiml jsem si, že máš problémy s koupí­ nemovitostí­, či auty že můžeš přeplatit hodně za to, že se tam najde nějaká vada a že nemáš čas tam jezdit a řešit to a kolikrát tě to vyjde velmi draho. Takový tip si nají­t jednoho člověka, který ti bude řešit jen tyto záležitosti (tyto problémy) a ušetří­š tak tvůj čas i pení­ze.

Tak zni to fantasticky jednoduse a logicky. Na jakykoliv problem staci najmout cloveka, ktery problemy vyresi, usetri cas a jeste penize.

Ja totiz ani neumim na takove emaily nejak rozumne odpovedet. Jsem doslova bezeslov.

Jsem treba obrovskym zastancem delegovani vsecho co jde. Ale strasne casto zjistim, ze najit nekoho je mnohem tezsi nez se zda. Plati to od uplne obycejnych veci jako ruznych oprav v domacnosti, hledani schopnych remeslniku az po programatory, ucetni a pravniky. Proste kdyz najdu na jakoukoliv praci nejakeho schopneho cloveka tak to beru jako obrovskou vyhru a stesti. Vetsinou to ale stejne neni idealni a stejne vim jake mouchy ten clovek ma a ze stejne na spoustu veci musim nejakym zpusobem dohlizet.

Je to presne o tom pomeru penez, casu a starosti. Snazim se najit nejakou rovnovahu, ktera funguje. Treba neco radeji delam sam. Jine veci deleguji. Zvazuji rizika a co me bude stat kolik penez. Nektere pravni veci treba taky delam sam i kdyz by bylo jednodussi najmout pravnika. Ale treba vim, jaky presne risk v tom je a nez bych to vsechno navysvetloval pravnikovi (a pak ho kontroloval jestli tam vsechno fakt napsal) tak je pro me efektivneji ho do toho nezatahovat.

Takze bohuzel si myslim, ze tato jednoducha rada je az moc zjednodusena. Realita je mnohem slozitejsi. A najit ten spravny balance je dost umeni!

Zpusob jak delat mentorstvi je pro me dostat toho cloveka do situaci ze kterych se sam neco nauci. Radeji nez nekomu radit tak mu ukazat realny zivot a situace. Nechat ho najit reseni z tech situaci s nejakym mirnym nasmerovanim. Nedavat mu primou radu. Spise vysvetlit souvislosti. Ukazat jak se na situaci divat. Myslim, ze je nutne aby si clovek to reseni v podstate nasel sam. Hlavni je to urychlit aby v tom moc dlouho sam netapal a neztracel cas. Tomuhle verim, ze je nejlepsi zpusob jak nekoho neco naucit.

Nemam rad dlouhediskuze o podnikani. Takove ty teoreticke. Radeji delam nez dlouze analyzuji. Kazdy kdo si takto se mnou chce povidat tak chvilku vydrzim argumentovat, ale pak reknu: “Tak to vyzkousej”. Kdyz si clovek svoje teorie vyzkousi tak velmi rychle pozna jestli neco funguje nebo ne.

Tohle je moje zasada, ktere se dlouhodobe ridim. Snazim se hodne testovat. Snazim se zkouset koncepty. A kdyz neco neprinaseni adekvatni vysledky tak to velmi rychle opoustim. Nedivam se moc na to jak veci dela nekdo jiny. Ono to je totiz casto velmi zkreslene a clovek nema presne informace k dispozici. Naopak kdyz si neco vyzkousim sam na vlastni kuzi, tak mam perfektni a prime informace. Vim presne co jsem delal. Jak jsem to delal a co fungovalo nebo nefungovalo.

Je to strasne jendoduche az primitivni. Taky je to velmi efektivni. Z nejakeho duvodu, se tomuto postupu hodne lidi brani. A radeji teoretizuji nebo hledaji duvody proc neco nemuzou delat.

Me vzdycky zajimalo jestli se posouvam kupredu. Kdyz ne tak neco zmenim a zkusim to jinak. Neni potreba vest akademicke diskuze co funguje a hledat argumenty jak presvedcit ostatni. Staci vyzkouset a pak zhodnotit. Ty vlastni zkusenosti jsou naprosto k nezaplaceni!!!