V USA je trh na prodavani firem velmi vyspely. Firmy se zde prodavaji s pomoci tzv. business brokers, kteri na to musi mit specialni licenci (podobne jako realitni agenti). Ti se staraji o to jak je business na prodej prezentovan, pripravi vsechny podklady, udelaji nejakou reklamu a hledaji pripadne kupce.

Cim vice je firma ziskova tim vice penez za ni muzete dostat. Plati docela jednoduche pravidlo, ze hodnota firmy je 3-5 nasobek jejiho rocniho zisku. Cim lepe je firma zorganizovana a muze treba fungovat samostatne (bez ucasti zakladatele) tim se se da prodat za vice penez. V tomto cenovem rozmezi se prodavaji firmy velmi rychle. Je na to velmi vyvinuty trh a muzete takto prodat jakekoliv podnikani. Myslim tim i nejake obycejne podnikani, zadne genialni napady.

Jednou jsem to osobne zkousel. Nabidl jsem k prodeji cast meho businessu (mail forwarding). V te dobe jsem mel asi 300-400 klientu. Stehovali jsme se totiz do novych kancelari a mel jsem hruzu z toho predelavat adresy pro 400 klientu. Hlavne jsem mel strach z toho jak budou nastvani, ze musi menit adresu a ze jim pak treba nebude chodit posta. Takze mi pripadalo dobre reseni zkusit tuto cast podnikani prodat. Dal jsem nabidku do databaze kam se davaji firmy na prodej (jako broker k tomu mam taky pristup). Ozvalo se mi asi 5 zajemcu a dva z nich velmi serizoni. Jenze jim trvalo hodne dlouho nez se rozhodli a ja jsem se mezitim musel stehovat do novych kancelari. Takze jsem zmenil vsechny adresy na poste a zacal vse presmerovavat. Par klientu bylo nespokojenych, ale vetsina to vzala dobre, takze to nebyla takova hruza (musel jsem jim slibit, ze uz se nikdy nebudeme stehovat:-). Ale na vlastni oci jsem videl jak relativne snadne je prodat nejakou cast podnikani. Ti kupujici nakonec byli uplne nestastni, ze jsem jim to neprodal.

Kdyz ma nekdo o vasi firmu velky zajem tak muzete prodat i za mnohem vice. Treba nekdo touzi rozsirit cinnost o neco co delate vy a je ochoten za to zaplatit cenu. Casto jde o velke firmy, ktere maji spoustu penez, ale chybi jim napady. Takto koupi nejakou mensi nadejnou firmu se zajimavym obchodnim modelem. Ale uz to neni tak jednoduche/rychle takoveho kupce najit.

HSBCDirect nyni nabizi 6% urok na vsechny nove vklady na jejich sporici ucet. Paradoxne hypoteku na dome mam s urokem 5.78%. Penize mam pujcene za mene nez muzu dostat na sporicim uctu. Navic uroky u hypotek jsou odecitatelne z dani. Coz znamena, ze efektivni urok je jeste mensi. Takze snazit se zbavit dluhu je mene vyhodne nez ho mit.

Jestlize mate nejaky projekt do ktereho potrebujete zapojit vice nez dva lidi tak je vzdy nejaky problem s komunikaci. Minimalne je problem najit v emailech co se kdy diskutovalo a domluvilo. Taky je otrava dostavat kopie emailu od vetsiho mnozstvi lidi. Myslim tim takove ty kopie emailu jen pro info, ktere neni potreba hned cist, ale kdyz jsou potreba tak nejdou najit.

Na takove projekty jsem zacal pred casem pouzivat Basecamp. Je to placeny software. Jeden projekt muzete mit zdarma, ale vice projektu uz stoji par desitek dolaru mesicne.

Dnes mi Ivan nainstaloval ActiveCollab. Je to open source. Zdarma a podobny basecampu. Pripada mi, ale lepsi. Treba tim jak muzete vyuzivat TAGY misto kategorii. Zatim testuji, ale jsem nadseny. Muze bezet na me vlastni domene. Basecamp nabizi jejich vlastni URL.

Jak treba takovy project management pouzivam? Pro kazdy novy projekt je potreba dat dohromady napady, myslenky, okomentovat, vymyslet a mit o tom nejaky zapis. Dale jsou ruzne ukoly, deadlines, ktere je potreba plnit. Je to idealni jak pro vlastni projekty tak veci, ktere delam pro zakazniky. Nejde jen o WWW projekty. Treba nabizime sluzbu vedeni ucetnictvi. Nase firma zamestnava ucetni, kteri jsou rozmisteni po cele Americe. Pres takovy projekt management muzeme vsichni vzajemne komunikovat (klient, nase kancelar, ucetni) a ja vidim presne co se udelalo a diskutovalo (z me kancelare na plazi:-).

Hodne sleduji realitni trh po cele Americe. Existuji velke rozdily v cenach a samozrejme kazdy trh jde nahoru nebo dolu podle toho jak se vyviji lokalni ekonomika, zamestnanost, pracovni prilezitosti, apod.

V nekterych mestech se daji koupit nemovitosti pravdepodobne levneji nez v CR. Prikladam ukazku z Clevelendu, Ohio. Neni to nejlevnejsi co jsem mohl najit. V mensich mestech jsou takove nemovitosti jeste o dost levnejsi. Ale jen pro ukazku je to dobry priklad.

Je to apartment building s 36 byty a 14 garazemi. Cena $1,095,000. Vychazi to takto zhruba na $34,000 na byt.

V posledni dobe narazim na cim dal vice obchodu, ktere po me nevyzaduji podpis pri placeni kreditni kartou.

Zacalo to fast food restauracemi (KFC, McDonalds, apod.). Dale v supermarketech (kdyz platite mene nez $25) uz taky neni vyzadovan podpis (Whole Foods Market, Albertsons).

Libi se mi to. Je to rychlejsi a ta rychlost je urcite duvod proc se to tak cim dal vice zavadi. Pravdepodobne je i velmi nizke riziko podvodu. Malokdy se mi totiz stane, ze by po me chtel nekdo videt kartu nebo ID (ridicak) i kdyz je podpis vyzadovan. Proste jen zaplatim a kartu hned schovam zpet do penezenky.