Mam jednoho kamarada, ktery se pohybuje ve financnim svete. Vystudoval Harvard. Pracoval pro nejvetsi private equity firmu. A ted se pokousi kupovat jednu firmu co vyrabi veci na kiteboarding.

Je to pro me velka skola to sledovat. Protoze zpusob jak to dela je pro me velmi odlisny nez bych to delal ja. Ja si nejdrive v hlave vizualizuji presne cely ten scenar se vsemi moznostmi. A kdyz si to takto promyslim, tak vim presne co chci. Vidim ruzne varianty a promyslim scenare. Tohle udelam nez zacnu o cemkoliv jednat. Dopredu vim co chci dosahnout. Co je pro me dobry deal. Co muze byt akceptovatelne. Proste mam to kompletne promyslene a nebudu ztracet cas jednanimi kdyz hned od zacatku nevidim jak by to cele mohlo dopadnout, aby to bylo pro vsechny strany akceptovatelny obchod.

On naopak jde do toho naprosto otevrene. Vubec nevi za kolik chce firmu koupit. Ani nejaky obecne pravidlo (treba nasobek zisku nebo obratu). Domlouva si schuzky a jednani. Pomalu uz hleda zamestnance, kterym rika, ze za par mesicu firmu koupi. Nevi proc by to mel byt dobry deal. A doufa, ze na to prijde jak mu prodavajici doda vice informaci behem due dilligence. Ja naprosto nechapu, proc by mu mel prodavajici vubec nejake duverne informace davat, aniz by vedeli aspon jaky deal je na stole. Sam bych takto na potkani informace o sve firme kazdemu kdo mi zavola neposilal.

Ne, nechci aby to vyznelo, ze to kritizuji. Je to proste uplne jinaci pristup. A vidim z toho pristup co se uci v business skolach. Podobne jsem se potkal se spoustou lidi z private equity co se takto chteli schazet se mnou a ziskavat informace o Shipito. Takze ono to je jak to normalne funguje. Jen bych to takto ja sam nedelal.

Kdyz se divam zpet na ruzne situace co jsem zazil, tak strasne casto neco negativniho melo nakonec velmi pozitivni dopad. Proste nejaka situace ve ktere nechcete byt. Neco co byste si v zadnem pripade dobrovolne nevybrali. Ale pak zjistite, ze to melo velmi kladny prinos.

Kdyz jsem rozjizdel XYZ Bikes, tak fulfillment firma co me zajistovala rozesilani kol, delala jeden prusvih za druhym. Byl jsem z nich tak frustrovany, ze jsem se rozhodl koupit vlastni sklad. Financne to vychazelo mnohem draz. Sam bych se takto racionalne nerozhodl. Ale fakt me tak stvali, ze jsem na sebe vzal ten nechteny risk. Ten sklad byl ale tak drahy, ze me to mohlo polozit. A donutilo me to premyslet co za dalsi cinnosti v nem muzu delat abych vydelal na mesicni splatky. Diky tomu vzniklo Shipito!

Kdyz jsem vyrizoval viza do USA na firmu co prodava software na barterove burzy tak doslo ke krachu na burze Nasdaq (vrchol bubliny byl v breznu 2000). Prijel jsem znovu do USA a vsichni nasi zakaznici zmizeli. Nikdo uz nechtel zadny software kupovat. Nikdo nechtel mit nic spolecneho s internetem. Diky tomu jsem rozjel business v realitach a IncParadise (zakladani firem).Ale verte mi byl to stres. Ty zmeny, ze neco nevyjde podle predstav jsou neprijemne. Jen to ale cloveka donuti se nekam posunout.

Takovych situaci bych mohl vyjmenovat spoustu. Ruzne neprijemnosti a drobnosti vyustili do velmi dobreho vysledku. A sam vim, ze bych se jinak nedokopal ty stejne veci realizovat, kdybych k tomu nebyl donucen.

Posledni priklad mam uplne aktualni. Muj pes Brutus si utrhl vazy na kolene. Musel jit minuly ctvrtek na operaci. Ted ma po operaci. Urizli mu kost, natocili, aby byla pod lepsi uhlem a nasroubovali ji zpet s kusem zeleza a osmi srouby.

Skoro nemuze chodit. Jen tak tak dojde na zachod. Doktor rikal, ze nejvetsi riziko je infekce. Takze ho musime hlidat, aby si nelizal ranu. A aby se nehybal. Aby nechodil do schodu. Mel by byt doslova zavren v kleci a jit maximalne na zachod. Zadny dalsi pohyb. To je docela peklo, protoze cim lepe mu bude tim vice se bude chtit hybat. Tohle bude tezke. Prvnich par dnu mu bylo hrozne zle. Ted se to trosku zlepsuje. Ma v neuveritelne energie, ale nez ta kost sroste, tak proste nesmi behat, nesmi udelat spatny pohyb, nekde vyskocit, apod. Takze sedim uvazany doma a jsem na pocitaci. To ze jsem najednou uvazany doma ma za nasledek, ze pisu casteji na blog a vymyslim ruzne dalsi veci;-). Zpetne se na to jednou podivam a tohle treba bude duvod kvuli cemu neco vzniklo!

Private equity je neco jako venture kapital. Rozdil je, ze private equity pracuji s vice zavedenymi firmami, ktere uz maji produky/sluzby a z nich cash flow. Naopak venture kapital je spise pro firmy, ktere svuj produkt a prijmy teprve rozvijeji. Private equity investuji do uz rozjetych firem a hledaji zpusob jak vse maximalne zoptimalizovat a zmenit, aby se dosahlo vetsich prijmu.

Jeden z velmi silnych prostredku jak zvysovat vynosy je pouziti tzv. leverage. Misto aby pouzili vlastni penize na investici do firmu, takjdou za bankou, ktera jim tu transakci pomuze zafinancovat. Ruci se firmou kterou kupuji.

Ta leverage je fantasticky prostredek jak si zvysovat zisky za predpokladu, ze vse funguje velmi dobre. Dejme tomu, ze banka pujci polovinu penez. Tak pro toho investora to znamena, ze s polovinou penez dosahne stejnych vynosu. Muze takto misto investice do jedne firmy, udelat investice dve se stejnym mnozstvim penez.

Je tam ale trosku hacek. Firmu zatizi velkym dluhem. A ten dluh nema nejak moc vyhodne uroky. Banky povazuji takove pujcky za vice riskantni a da na ne vetsi urok nez na jine pujcky. Kdyz bych si pujcoval ja jako (100% vlastnik) treba na nakup nejakeho vybaveni nebo nemovitosti tak dostanu bez problemu pujcku s urokem kolem 4%, ale private equity dostane na jejich pujcce urok klidne 8-12%.Ten dluh s vyssim urokem firmu pekne zatizi a jsou to obrovske castky co pak firma musi splacet.

A pak je tam druhy hacek, kdyz je situace, ze ne vsechno funguje dobre. Kazda banka si da do smlouvy svoje podminky (covenants). Napriklad jake musi byt ruzne pomery zisku k obratu, kolik musi mit firma hotovosti, apod. Kdyz se firme nedari tak se ty podminky porusuji a banka muze uctovat ruzne penale nebo dokonce pujcku odvolat. Tohle je velmi neprijemna situace a firmu to muze stat spoustu penez nebo ji i polozit. Bankeri nemaji radi risk. Nejsou radi kdyz se covenants porusuji. Kdyz jsem mel Shipito tak me kazdy rok prudili s tim, proc mi treba stouply nejake naklady. Treba proc jsme utratili 5% na krabicich.Nebo proc neco kleslo o par procent. Proste i kdyz jsem mel vyborne vysledky tak me stejne otravovali s nejakymi drobnostmi, aby se ukazalo, ze vsechno hlidaji. Muselo se to vsechno slozite vysvetlovat. Byla to silena otrava a spoustu vyjednavani. Nedejboze, kdyby se nedarilo dobre tak by to bylo o hodne neprijemnejsi.

No pisu to sem jen tak pro informaci. Kdyz jsem poprve jednal s private equity investory tak to pro me byla nova informace. Netusil jsem, ze jde koupit firmu, a jeste si na tu koupi pujcit penize (a rucit tou firmou co se kupuje). Mel jsem tehdy na stole term sheet na deal, kdy investor mel jen investovat a dostat minoritni podil. A me pripadalo uplne silene, ze bych kvuli tomu mel zadluzit vlastni firmu, abych tu investici vzal. Kdyz se firma proda kompletne tak je to podle me uplne jedno jestli si na to kupujici pujci penize.

V USA hodne uspesnych lidi tvrde maka a spoleha se na to, ze az budou v duchodu tak si budou uzivat.

Tohle je celkem normalni jev u hodne americanu, ze jezdi na dovolene mnohem mene nez treba lidi v Evrope. Zazil jsem to v me firme IncParadise, kde jsem zavedl placenou dovolenou, kterou nikdy nikdo nevyuzil, ze by odjel treba na 14 dnu pryc. Maximalne to zamestnanci vyuzili na jeden tyden, ale naprosta vetsina si vzdy vzala jen par dnu volno (treba na nejaky prodlouzeny vikend).

Tohle je pro nas Evropany nepochopitelne, ale je to fakt. Pro zamestnavatele je to naopak paradni, protoze nemate hruzu z toho, ze si zamestnanci budou chtit brat porad volno a lepe se vam vse v praci manazuje.

Ja jsem v tomto trosku jinaci a rad si beru dovolenou a jezdim nekam kdy to jen jde. Taky jsem nikdy necekal na to, ze budu cestovat az budu v duchodu. Mam pocit, ze cim je clovek starsi tim vice chce to svoje pohodli a stejne se mu uz tolik cestovat nechce. Za mlada jsem nekam letel economy tridou v letadle a byl jsem nadseny. Ted pracne hledam spoje, abych mohl letet prvni tridou a to jen urcitymi aerolinkami, ktere povazuji za dostatecne abych to prezil. Ve Swiss airlines se mi spatne spi, British maji moc mala sedadlaa jinymaerolinkam chybi uzavrene koje v prvni tride nebo nerozdavaji pyzama! A cekam, ze to bude cim dal horsi! Prekonavat jet lag je s vekem taky cim dal tezsi.

Ta pointa je, ze je tezke najit ten spravny kompromis. Na jedne strane kdyz chce byt clovek uspesny tak musi poradne maknout a venovat tomu cas. Na druhou stranu ten cas utika a ty sny se nesmi moc odkladat.

Ja se tech konferencnich hovoru uplne asi nezbavim.

Pisu lidem co se staraji o tu moji pojistovnu, ze uz nevlastnim Shipito a bude potreba zmenit pojistovaci smlouvy na me firmy. Tak mi pisou zpet, ze by chteli domluvit konferencni hovor na kterem jim reknu jake zmeny mam v mych firmach.

Pisu zpet, ze vsechny moje ostatni firmy jsou kompletne beze zmen. Jen ze uz nevlastnim Shipito. Ze v ramci efektivity tohle je plne vypovidajici informace.

Tak a ted mi pisou jestli teda ve stredu v 9 rano muzeme dat ten konferencni hovor. A probrat to!

Doprcic, kam ten svet speje. Ja vim, ze uz jsem o tom psal mockrat. Ale fakt nechapu, jak je dnesni business postaven na takove neefektivite. Jakoby kazdy chtel jen ukazat jak je zaneprazdneny, mel plny kancelar schuzek a telefonu. A nikdo nepremysli nad tim jak ten cas radeji setrit a radeji udelal nejakou praci!