Loni jsem na kite plazi potkaval s zeleznou pravidelnosti na stejnem miste jednoho cloveka. Po case jsme se dali jsme se do reci. Byl to podnikatel co prodal svoji IT firmu. Ale byl to takovy ten obvykly deal, kdy dostal nejake penize predem, ale zbytek dostane az behem trech let po prodeji. Kupujici se tim jisti, ze prodavajici nekam neutece a firma nezkrachuje.Tak jeste v loni mi rikaval jak je to strasne, ze po prodeji firmy ted musi resit ruzne “board room politics”. Proste ruzni vlezdoprdelkove a egomaniaci vymysli kokotiny v ramci firmy a nejde uz tolik o to, aby se vse hnalo kupredu, ale o to kdo bude mit jaky titul, jakou moc, kdo koho bude jak buzerovat, apod. No ten clovek mi rikal, ze ho to vubec nebavi, takze vzdy vypadne v pulce dne na tu kite plaz. Zajezdi si a pak se vrati do prace, aby to porad vypadalo, ze neco dela. Bral to optimisticky, ze ted po prodeji firmy ma konecne poradne sanci se vylepsit v kiteboardingu. 🙂

Letos jsem ho na plazi ani jednou nepotkal. Sezona nam krasne zacala uz v dubnu. Fouka temer kazdy den. No je to nadhera. Pred par dny jsem ho konecne potkal a volam na neho kde byl. Tak mi rika, ze to je poprve co byl letos jezdit. Ja rikam proc jako? Vzdyt prece krasne letos fouka. A on na to, ze firma co prodal se dostala do nejakych problemu a ted na tom musi tvrde makat, aby to znovu zachranil.

Nemel cas, abysme prohodili vice slov. Ale mam pocit, ze tohle je docela takovy typicky priklad. Kdyz se opusti ten totalni fokus na uspech. A resi se ruzne korporatni voloviny.

Ten podnikatel musi maknout aby zachranil ty penize ktere mu kupujici porad dluzi. Jinak by o ne prisel (kvuli tomu jak je to vyplaceni nastavene pres ruzne earnouts,kdyz se dosahnou vysledky, apod.). Ale klidne bych si tipnul, ze ty problemy jsou zpusobene prave tim kupujicim a temi korporatnimi praktikami. Ono o techto vecech se moc verejne nemluvi. V mediich zahlednete jak nekdo prodal firmu za balik, ale ty detaily v pozadi to je teprv to zajimave jak to vlastne ve skutecnosti vsechno je.

Nejvice uspokojujici pocit mam z toho kdyz vidim jak lide dokazou ve firme rust.

A nejkrasnejsi je kdyz si vzpomenu na dobu kdy jsem s nimi delal prijimaci pohovory.

Dozvedel jsem se treba nasledujici u zamestnancu, kdyz jsem je najimal:

– Tohle je pro me jen docasna prace, protoze mam v planu uplne neco jineho. Takze nez sezenu praci mych snu tak hledam neco na vyplneni casu.

– Ja ted studuji. A hledam ke studiu neco flexibilniho. A mam problem najit zamestnavatele, kteremu by nevadilo, ze nemuzu pracovat kazdy den.

– Ja nevydrzim v zadne praci moc dlouho. Max. 1-2 roky. Pak se zacnu strasne nudit a musim praci zmenit. Takze se nezlobte kdyz za chvili odejdu. (Tohle rekla uchazecka, ze ktere se pak stala manazerka kancelare a zustala u me 8 let).

Zajimave je, ze jsem od stejnych lidi nemel zadna velka ocekavani. Proste jsen jen potreboval okamzitou pomoc. Mel jsem toho nad hlavu a hlavne jsem chtel nekoho najit kdo mi pomuze s jednodussimi ukoly. U nekterych jsem si myslel, ze za chvilku odpadnou. Proste, ze to vzdaji. Ale casem se to vyvinulo v neco vetsiho. Videl jsem, ze se na ne muzu spolehnout. Videl jsem, ze jim zalezi na cem pracuji a neboji se pomoci, kdyz je potreba. Zajimali se o deni kolem nich a dokazali prispet vlastni iniciativou.

Nevim proc, ale mam z takoveho pribehu radost. Mam lepsi pocit najmout cloveka na obycejnou praci, bez ocekavani a dat vsemu cas at se to vyvine. Kdyz se ten clovek takto u me vypracuje tak vim, ze se na nej muzu mnohem lepe spolehnout nez na jakehokoliv super zkuseneho manazera, ktereho bych najmul za jakekoliv velke penize. Ten zkuseny a dobre placeny manazer nebude mit nikdy takovou loajalitu k firme a nebude mit nikdy tak intimni znalosti fungovani firmy. Ono kdyz se nekdo postupne vypracuje a vyzkousi si ruzne pozice ve firme, tak skutecne te sve praci rozumi do posledniho detailu. To jak pak vsemu rozumi dela uplne jine vysledky. A navic kdyz clovek do te vyssi pozice vyroste tak z toho mam vetsi radost. Proste ten postup me fascinuje. Jak se z cloveka bez velkeho ocekavani stane klicova postava ve firme.

Pripomina mi to zacatek nejakeho podnikani. Ze zacatku se nic poradne nevi. Malokdo veri, ze se to nekam dotahne. A pak najednou to predci vsechny ocekavani. Vytvori se neco vyznamneho.

Z mych zkusenosti s ruznymi podnikanimi mely ty nejskvelejsi prilezitosti vzdy nejaky velmi skromny zacatek. Vetsinou na zacatku stal napad a poslani jednoho emailu.

Kdyz jsem mel realitni firmu, tak jsem poslal email do Yahoo, ze muzu dodavat data pro jejich realitni sekce (tohle bylo v roce 2002 a Yahoo na tom jeste bylo jeste dobre). Individualni realitni agenti platili myslim $45 dolaru za zobrazeni jednoho inzeratu. Ja jsem Yahoo garantoval tisice inzeratu domu na prodej a dali me to zadarmo. Pro Yahoo melo smysl, ze budou mit obsah. Obsah stoji penize. Ja jsem jim ho daval zdarma. A tim umoznoval, ze drobnym zakaznikum mohli uctovat tech $45 dolaru za kazdy inzerat. Takto jsem na Yahoo inzeroval tisice domu kazdy mesic. Kdyz to prevedete do financi, tak jsem dostaval reklamu za desitky tisic dolaru zdarma. Jako realitni broker jsem mel legalne k tomu obsahu pristup. A kupodivu co napadlo me, nenapadlo jineho agenta z Las Vegas, kde jsem v tech realitach podnikal. Kazdy agent dostal software s nabidkou vsech domu na prodej. A ten software tam mel nekde schovanou funkci na export. Stacilo kliknout a vygenerovat .csv soubor se vsemi domy na prodej. Tento .csv soubor jsem pak pedaval Yahoo a ti byli stastni, ze najednou maji pro Las Vegas spousty inzeratu.

Na zacatku vsak byl jen jeden email. Samozrejme jsem musel prijit na ten napad. Nekde jsem cetl, ze Yahoo nabizi spolupraci dodavatelum obsahu. Takze jsem si to jen spojil s mym podnikanim v realitach a napsal jim.

Takovychto zkusenosti mam vice. A vim, ze kolikrat opravdu staci kdyz se CHCE. Nemusite mit nejake velke zkusenosti. Chce to byt jak se rika trosku “street smart”. Prijit na souvislosti. Zkouset. A porad premyslet. Casto jsem takto nasel vyborne zakazniky nebo zacal velmi vyznamne spoluprace, ktere uplne zmenily muj zivot. Nejde o to vubec mit dostatek kapitalu. Nemuzete se na nicvymluvat. Jde ciste jen o vnitrni kreativitu. Prijit na souvislosti na ktere nikdo jiny neprijde. Tohle jsou reseni, ktere vam neporadi zadny konzultant. Musite si na ne prijit sami. Ja jsem byl vzdy donucen si na takova reseni sam vymyslet. Nemel jsem spoustu kapitalu, abych na vse najmul lidi nebo abych ho utratil za reklamu. Tim padem jsem musel primyslet jak tuto moji nevyhodu premenit v silnou stranku. A presne tyto ruzne napady jsou tim vysledkem. Premyslel jsem jak dostahnout nejakeho cile s tim, ze nemam penize co bych mohl vyhodit z okna. Tohle povazuji za moji nejsilnejsi stranku. I kdyz dnes penize mam a mohl bych ruzne veci resit jinak, tak nechci o tuto moji schopnost prijit. Vzdy si rikam jak bych vyresil stejny problem kdybych nemel prostredky. A pak ty reseni jsou mnohem lepsi. Musim vymyslet neco navic.

Jsou to velmi zajimave veci na diskuzi. Porad to funguje, ale presne o techto resenich nemuzu verejne psat. Treba za par let neco zverejnim s odkazem na tento clanek.

Mam na jednom z much domu hypoteku s nadherne nizkym urokem. Je to 2.3% fixovane na 15 let. Perfektne nizke uroky. Logika rika, ze by clovek mel sve extra penize radeji investovat nez splatit tuto hypoteku.

Jenze, kdyz zacnu pracovat na portfoliu tak je trosku potreba rozdelit do ceho investovat. Treba riskatnejsi akcie nemuzou tvorit 100% vsech investic. A kdyz to takto zacnete rozdelovat tak se ten argument najednou zacne menit. Proc investovat treba dodluhopisu, kde dostanu par procent vynosu (kvuli nizisimu riziku), kdyz muzu splatit vlastni hypoteku za dostat stejny vynos s nulovym rizikem.

Pred par dny jsem psal o tom jak v Americe konci moznost ziskat Line of Credits, protoze je banky prestali nabizet kvuli zvysene regulaci.

Banky opousteji trh pujcek pro male firmy radikalnim tempem. Proste kvuli te regulaci se jim to nevyplaci a nechteji to delat. Jde o obrovske financni castky. Takze jak jsem si ve clanku stezoval, ze me to mrzi. Tak najednou zjistuji, ze to neni zas tak strasne.

Ona ta situace vytvari nove prilezitosti. Prisel jsem na to dnes, kdyz jsem mluvil s jednou firmou do ktere chci investovat sve penize.

Jak vite tak jsem velkym fanouskem P2P pujcek napr. pres firmy jako je LendingClub a Prosper. V urcitych vecech ty platformy dobre funguji, ale ta prilezitost dobre vydelat se snizuje (je velky tlak na uroky, ktere jdou dolu).

Nasel jsem cloveka co provozuje investicni fond, ktery ma nyni temer 200 milionu dolaru. Ten udelal podobny system jako LendingClub, ale pro male firmy. Velmi chytre. Velmi elegantne. A veci ktere se mi na LendingClub nelibi dokazal vyresit velmi peknym zpusobem. Takovy prumerny vynos z investovani do LendingClub pujcek je zhruba 8-9%. U techto pujcek do firem je to 12-13%. Navic s okamzitou likviditou (mene nez 30 dnu), kdyz potrebujete penize zpet.

Kdyz jsem s nim dnes mluvil po telefonu tak jsem celou dobu zavidel, ze me ten business nenapadl tak jak jeho. Take zacinal investovanim do LendingClub a pak na zaklade toho vymyslel business se zamerenim na male firmy. A tim, ze banky vyklizeji pozice tak mu to nadherne roste a ma pred sebou obrovsky potencial.

Takze misto aby mali podnikatele dostali pujcku od banky, tak nyni zacnou pouzivat ruzne nebankovni instituce, ktere tak prisne regulaci nepodlehaji.