Kniha Ze Strahova do NASA

Ahoj Johne,

rada bych ti podekovala za dlouholete sdileni cennych informaci na tvem blogu. V mnohem mi to pomohlo uvedomit si priority, delat veci efektivneji a celkove me to hodne inspirovalo. Jako podekovani ti posilam knizku Ze Strahova do NASA aneb Cesta za americkym snem, kterou jsem napsala s mym manzelem.

Pokud to uznas za vhodne, chtela bych te pozadat o predstaveni projektu u tebe na blogu.

Pres deset let pisu osobni blog pod prezdivkou Verzana, zamereny hlavne na cestovani, dobrodruzstvi a zivot vzahranici (primarne USA). Nekolik mych ctenaru se ptalo, jestli ho nechci shrnout do knihy jako uceleny pribeh, tak jsem to zkusila.

Pred vice nez deseti lety jsem se do USA dostala poprve na program Work and Travel. Veci nesly podle planu a docela jsem si sahla na dno. Nicmene to byla velmi dobra skola zivota a Ameriku jsem si i po tak kratke dobe zamilovala.

Kdyz pak po mnoha letech manzel ziskal pracovni nabidku na univerzite, nevahali jsme tuto prilezitost vyuzit. Bohuzel i tentokrat se stalo neco, co jsme absolutne necekali ‘“ manzel dostal asi dva mesice po prestehovani vypoved a to znamenalo i konec platnosti nasich viz.

Presto se nam podarilo vUSA zuby nehty udrzet, ale nasledujici dva roky byly snad ty nejintenzivnejsi vnasem dosavadnim zivote. Bylo bezpodminecne nutne se pokusit ziskat povoleni ktrvalemu pobytu (zelenou kartu). Jednak jsme uz nechteli zazit tu situaci, kdy by nas spolecne svypovedi zprace cekal i vyhazov ze zeme, a take jsme potrebovali ziskat i pracovni povoleni pro me (byla jsem na nepracovnich vizech). Na pravnika jsme penize nemeli, tak jsem se rozhodla zadost o zelenou kartu zkusit pripravit sama. Musim rict, ze to byla asi jedna znejtezsich veci, co jsem kdy delala. Bez nadsazky, pripravit 700 strankovou zadost bylo tezsi nez udelat doktorat.

Mezitim se nam narodilo prvni dite. Pres den jsem byla matkou na plny uvazek a po nocich zkusila pracovat na svych online projektech. Potrebovala jsem najit neco, co by slo flexibilne delat jen vdobe, kdy budu mit cas (par hodin denne). Chtela jsem, aby to co nejdrive prinaselo zisk, aniz bych musela do projektu investovat penize. Ve svem prvnim projektu jsem vyuzila zkusenosti zprace na zelene karte. Sepsala jsem vse na blog a prodavam knizku a vzorovou aplikaci. Muj projekt uz pomohl priblizne 600 zakaznikum za dva roky od spusteni. Podobnym zpusobem rozjizdim jeste dalsi projekty.

Ve stejne dobe jsme si take prosli velmi neprijemnou zkusenosti ‘“ soudili jsme se smajitelem apartmanu, ve kterem jsme bydleli. Nicmene mi to prislo zajimave se podelit i o tuto zkusenost, protoze jsem zvladla pripad zase pripravit cely sama bez pravnika. Prekvapilo me, jak jednoduse se muze obycejny clovek sam branit u soudu, aniz by musel platit astronomicke sumy za pravnika a soudni vydaje.

Vknizce jsem se snazila zachytit i bezne kazdodenni situace ze života vUSA, ktere mi prisly zvlastni nebo nezvykle. Napriklad narozeni nasich deti nam umoznilo nahlednout do systemu zdravotnictvi. Trochu nas zaskocilo jak to tady funguje a jak vyznamna cast rodinneho rozpoctu padne na zdravotni pojisteni a platby za doktory . Clovek si to predem ani nemuze moc spocitat. Pribeh jsem se snazila obohatit i o zabavnejsi momenty, treba jak tady chytame aligatory do vlastnich rukou, desi nas tarantule atd. Manzel se podelil o zkusenosti z prace vNASA ‘“ zminuje nejen detaily sve vedecke prace, ale i zajimavosti z historie.

Na zaver jsem pridala ciste praktickou cast, kde zminuji moznosti jak se do USA dostat ‘“ viza a zelene karty, vcetne kriterii a odkazu na oficialni zdroje. Vysvetluji take jak jsme si vybudovali vybornou kreditni historii.

Doufam, ze knizka poslouzi nejen faktickymi informacemi, ale ze ctenare i pobavi dobrodruznym pribehem.

Ebook a paperback lze koupit na nasem blogu:

http://www.verzana.me.cz/zestrahovadonasa.html

Diky a at se dari,

Verzana, ctenarka tveho blogu

Spread the love

20 thoughts on “Kniha Ze Strahova do NASA

  1. Výborná kní­žka. Stojí­ za přečtení­. Většina Čechů netuší­, že odborní­k, o kterého má zájem i NASA, nemá v USA na růží­ch ustláno a nikdo ho tady nebude ví­tat se slavobránou. Prosadit se v USA není­ samo o sobě jednoduché a ví­zová problematika to celé ještě dost komplikuje. Verzana a její­ manžel to neměli jednoduché, ale je třeba to vydržet a něco jako “americký sen” je ještě pořád reálné.

  2. Stejně jako Verzana pí­še svůj blog, napsala tak i svoji knihu. Čte se to jední­m dechem a i pro nás lidi, co jsme už delší­ dobu v USA je to zají­mavý čtení­. Pro lidi, co teprve přemýšlí­ o návštěvě nebo přestěhování­ do USA, najdou v této knize spoustu informací­. Lí­bí­ se mi, že to není­ psaný s růžovýma brejlema. Kdo se dokáže učit ze zkušeností­ ostatní­ch, tomu si myslí­m kniha pomůže. Doporučuju

  3. Proboha, co všechno se pí­še do 700 stránkové žádosti o trvalý pobyt? :-O Mi přijde, že by se tam 5x vešel kompletní­ rodokmen a historie rodiny do 15. stol. 😀

    1. Je to silena byrokracie. V tom, co popisuje Verzana, museli hodne detailne zdokumentovat duvody, proc by si je USA mela nechat v USA. Hromada prace, predkladani vedeckych praci, dukazu, atd. Kup si knizku a dozvis se mraky veci 🙂

    2. slo o to vymyslet dostatecne presvedcivou story, ze by americke narodni zajmy byly poskozeny, kdyby manzelovi zelenou kartu nedali. Takze takova pekna BS story. Jenze vse co tam bylo zminene se muselo i nejak dokazat, dosvedcit atd.

  4. Chtěl jsem koupit přes PayPal, ale nutí­ mě to volbu zapamatování­ karty bez přihlášení­ (honosně fast checkout), tudí­ž platbu ruší­m.

  5. Koupena papirova verze (proste mam radeji papir, nez data) a uz se nemuzu dockat az dorazi. Blog od Verzany mam precteny tam i zpet. Velice zajimave cteni.

  6. Zajimave proc spousta chytrych lidi jde do ciziny, kde zije ve stresu, v nejistote, v chudobe…misto toho by v CR byl doma, v klidu a byl celkove na tom lepe, pokud by vydaval ze sebe takove mnozstvi energie…chapu, ze motivaci je nejaky sen o bezstarostnem zivote, ale co kdyz se vam ten sen splni v dobe, kdy vam bude 50, navic zjistite, že nejlepsi leta jste prozili ve stresu, odlouceni a moc dobre se nemeli…navic casto mimo rodinu, stare kamarady a zname….vzdycky nad tim premyslim, kdyz ctu tento blog…John je trida, ten to zvladnul rychle, ale je vyjimka…na druhiu stranu vim, ze v CR, kdyz je nekdo pilny, sikovny a trochu vi, ktera bije, tak se ma velmi dobre (sam vydelavam cca 100t cisteho v zamestnani a cca 50t cisteho doplnkovym podnikanim, samosebou mesicne – a to nejsem zadny Einstein, jen proste je na me spoleh, umim komunikovat a lidmi a kdyz je potreba, tak maknu co to jde)…nemam zadne hypoteky, mam velky dum, rodinu, cas na konicky..proste klidek..a je mi malinko pres 30…a pisu to take proto, protoze kdyz hledam lidi do naseho tymu a nabiZim neskutecne penize, tak stejne dobre lidi nenajdu (casto jen vychcanky), a pak ctu clanky, jak cestuji ven a tam ziji v podivnych podminkach…omlouvam se, ale nemohu se podepsat

    1. Bez urazky, ale pokud jsi nikdy nebyl delsi dobu mimo svuj “ukryt” (CR), tak je pro tebe nemozne pochopit, ze i venku se da zit s lepe, nez “doma” v bezpeci. Je to mnohem vetsi zkusenost a vyzva. Sam se citim lepe zde v UK, nez “doma” v CR. Proste to clovek musi zazit a snad potom pochopi.

      1. Ahoj, byl jsem 2 roky v UK v Kentu, mel jsem tam vlastni business, pronajaty dum…nechci tu rozjizdet flame, opravdu jsem ten dotaz polozil jako seriozni otazku..muzes si to preformulovat jako ze se personalista pta, proc nemuze najit schopne lidi, kdyz vi, ze spousta z nich odjede ven a nema se tak dobre, jak by jim on mohl nabidnout…..doplnil jsem svoji situaci jen pro dokresleni…dal reakce viz na verzanu

    2. Honzo, ja myslim ze, je to hodne individualni. O tom proc , bysme stravili pokecem u piva mozna dlouhe hodiny. Naprosto chapu, ze nekomu to za tu namahu a stres vubec nestoji a pak je dobre zustat ve svem bezpeci doma v CR. Ostatne myslim, ze ti kteri se relativne dobre byli schopni uchytit v CR se drive nebo pozdeji uchyti i v USA nebo jinde po svete – nas pripad, tady jsme ted oceneni za stejnou praci lepe, na druhou stranu podminky jsou trochu tvrdsi (vsude je chleba o dvou kurkach). Urcite si, ale nemyslim, ze by tady ti schopni zustavali, kdyby se tu nemeli dobre, proste by sli jinam.

      Pro me osobne by bylo 20 let na “vypracovani se” do lepsi urovne opravdu prilis. Nam se v USA libilo od prvniho dne, prestoze jsme byli docela dlouhy cas (na muj vkus) nesvobodni a chudi. Ale vedela jsem, ze je treba to chvili vydrzet a bojovat a bude casem lip. A to se stalo. Tento stav se dramaticky zmenil cca po dvou letech v USA spolu se ziskem zelene karty. Za to nepohodli a stres na zacatku to stalo (nam ano, ale mnohym dalsim tohle muze prijit az moc, coz je OK). Dnes se mam podstatne lip nez jsem se mela kdykoliv pred tim, pricemz ted sice makam o dost vic (to je dano tim, ze mam o dve deti navic), ale ne tolik abych zanedbavala rodinu a zabavu s ni (travim minimalne 12 hodin denne s detma a s manzelem, teprve pak prichazi na radu business, nemicham to dohromady). Takovy benefity jsem nikdy jako cesky zamestnanec nemela.

      Je to jen o tom individualnim nastaveni, co kdo snese a co mu za to stoji. Ti, kterym se to takhle nezamlouva, tu uz podle me davno nejsou a treba ziji zivot, jak ty popisujes. V klidku a v pohode, doma v CR, coz je dobre!

      1. Ahoj, takze rikas, ze jste za stejnou práci oceneni lepe nez v CR? Muzes dat priklad prosim? Jelikoz třeba i kdyz vydelas vice, po prepoctu mas mene. A rikas, ze je to tvrdsi..takze z toho vyplyva, ze vam vyhovuje byt vice pod tlakem? Tj i casteji ve stresu?

        Treba chapu, ze je dobry behem studii vycestovat, clovek se nauci jazyk, ziska rozhled…ale to neni to, co mi neni jasne..neni mi jasne to, proc nekteri lidi proste promrhaji nejlepsi cast zivota hledanim neceho, co vlastne meli snadno na dosah…to asi urcite neni vas pripad, ale ja takovych mam kolem sebe spoustu

        1. Neporovnavam platy v absolutnich hodnotach, ale zivotni uroven jakou jsme meli v CR a ted tady. Prijde mi, ze zivotni standard bezny stredni tridy je tady lepsi. Je to dosazitelne i pro imigranty.

          Co se tyce toho prikladu na ktery se ptas: myslim, ze cesky vedec by si nemohl dovolit zivit rodinu se dvemi detmi, dve auta, mit dum v Praze, 10 minut od prace, v hlidane komunite s bazenem, tenisovymi kurty, golfovym hristem atd. Tady to mozny je a nerekla bych ze je to vyjimka.

          Ale zdaleka to neni jen o penezich. Amerika nabizi spoustu prilezitosti. Moznost rapidne rust nejen financne, ale i profesne, daleko rychleji (v CR bysme se pravdepodobne nedockali zdvojnasobeni prijmu behem dvou let). Vetsi prilezitosti v businessu, jednoduchy start. Tvrdsi je to treba v tom, ze lidi tady umi lepe prodavat (jak sami sebe a svoje schopnosti, tak produkty). Ocekavaji vyssi kvalitu sluzeb, vic se o klienty musim postarat, chteji vsechno hned atd. To se mi ale libi hlavne z opacne strany v roli zakaznika. Kdyz neco potrebuju, staci mit penize a dostanu to vetsinou v pozadovane kvalite a kdyz ne, mam na vyber spoustu dalsich firem, ktere to rady udelaji. Nemusim hledat hospodu, kde se na me bude servirka celou dobu usmivat a bude mila. Uspech nam tu vice lidi spis preje nez zavidi. Tech malickosti je ale mnohem vic. Celkove to proste prevazi ty minusy, ktere tady samozrejme take jsou.

          Jeste k tomu stresu – nemam rada byt pod tlakem a ve stresu. Jenze pokud chci mit uspech, tak ho nedosahnu tim, ze budu v klidku sedet a cekat az to prijde. To nepohodli tam bude. Ale i to je k necemu dobre – prekonani problemu mi umoznuje rust. Proste verim, ze kdyz se budu stale ucit neco prekonavat, bude me to posouvat vpred a kdyz prijde dalsi problem, vyresim ho snaz, protoze uz to mam “natrenovano”.

          Mozna, ze jsi potkal jen lidi, kteri ty prilezitosti nedokazali vyuzit nebo jim to proste nevyhovovalo. Ale ja mam uplne opacnou zkusenost. Cesi, ktere jsme tady poznali, a kteri pracuji na kvalifikovanych pozicich nebo maji business, se urcite nemaji spatne, ani nemam pocit, ze by ztraceli cas, spis naopak. Jina kategorie je Cech, ktery sem prijede na ESTU s vidinou snadnych dolaru a pak dre ilegalne od nevidim do nevidim, hluboko pod urovni sve puvodni kvalifikace – pak s tebou souhlasim, ze takovy clovek mozna mrha svym potencialem zbytecne.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *