Tak ty balonky vyfouknete a poslete v obalce

Na Shipito mame vyjednany lepsi tzv DIM faktor. To je ta formule podle ktere se pocita rozmerova vaha u kuryrnich sluzeb jako je FedEx nebo DHL. Je to vysvetleno na obrazku viz. nize.
DIM

Me casto pobavi ten stret ruznych kultur. Tohle jsme udelali “po americku” takovy kriklavy priklad. Nikdo samozrejme nafouknute balonky neposila. Ale je to dobry priklad, protoze to cloveka trkne. Ale nejaky uzivatel na Facebooku hned napsal do komentaru at ty balonky vyfoukneme a posleme to first class postou (coz je asi nejlevnejsi zpusob na nejake miniaturni zasilky).;-)

Shipito ma 6 let

26. unora 2008 jsem v publikoval v rubrice predstaveni projektu clanek o moznem projektu na preposilani veci z USA.

4. brezna 2008 byl spusten beta provoz. Ono to byl zhruba tyden co to trvalo nachystat.

10. brezna 2008 prisla prvni zasilka.

Ted je to tedy sest let od spusteni projektu Shipito. Ten cas fakt bezi. Cely pribeh jsem uz u ruznych prilezitosti opakoval mnohokrat. Nebyl to muj napad. Nechtelo se mi to delat. Dnes je z toho naprosto nejuspesnejsi firma se kterou jsem mel docineni.

Po sesti letech obrat 29 mil. Slusny zisk. Mame pres 150 zamestnancu. Sklady v nekolika statech USA. Nikdy jsme nemuseli vzit penize od investoru. Neznam zadnou z nasich konkurenci, ktera by kupovala sklady misto pronajimani. Ja jsem rad, ze ty sklady kupovat slo. Pritom jsme dokazali i velmi rychle rust. Proste to nejak slo vsechno. Jsem velmi vdecny za tu zkusenost.

Jak se z mych pujcek delaji derivaty na obchodovani

Nejsem zadny odbornik nebo ekonom. Uprimne spouste veci nerozumim. Ale utkvelo me v hlave, ze jednim z duvodu financni krize bylo ruzne obchodovani s derivaty. Proste banky si vytvorili z hypotek ruzne cenne papiry, jine agentury na ty papiry dali nejaky rating a pak se s temi cennymi papiry obchodovalo. S tim, ze nikdo poradne nevidel dovnitr s cim se vlastne obchoduje. A pak to prasklo.

Po skonceni financi krize jsem myslel, ze se od techto ruznych derivatu bude spise odstupovat. Z me prakticke zkusenosti je to opak. Vsechny me posledni pujcky na koupi skladu jsou tzv. interest swap. Banka mi da pujcku s promenlivou urokovou mirou, ktera se vaze na nejaky index. Ale ja chci mit ty uroky fixovane aspon na nejakou dobu. Treba pet let. Takze banka vytvori tzv. interest swap diky kteremu mam garanci na urcity urok na urcitou dobu. Pro me je ten interest swap jako kdybych si kupoval pojisteni, ze me ten urok nebude letat nahoru nebo dolu. Je to teda znovu derivat se kterym se obchoduje. Ja jsem jedna strana obchodu a na druhe je zase nekdo kdo to pouziva jako hedge nebo spekuluje. Proste si treba mysli, ze uroky nahoru nepujdou, takze kupuje tyto derivaty. A asi techto lidi je hodne, takze proto to ty banky tak prosazuji.

Tyto interest swap pujcky pred financni krizi mohli vyuzivat pouze obrovske firmy a na par obchodech. Ale ted je to naprosto bezna vec. Presunulo se to k mensim firmam. A skoro na vsechny dealy co banky nabizeji. Myslim, ze uplne kazdy deal nad $1M je ted agresivne tlacen jako interest swap (mozna i povinne). Ja osobne mam rad, kdyz je vsechno velmi jednoduche a srozumitelne. Takze jsem se temto interest swapum vyhybal s tim, ze jsem rikal, ze tomu nerozumim at mi to nevnucuji. Ale banky to vnucuji velmi agresivne.

Paradoxne kvuli vetsi regulaci po finacni krizi musi prochazet pres ruzne kontroly a nova pravidla. Takze treba podminkou teto pujcky je, ze mi nejaky odbornik z banky musi udelat prezentaci, nahrava se ten konferencni hovor a musi z toho vyjit najevo, ze tomu rozumim. Vsichni okolo se taky tvari, ze tomu rozumi, ale kdyz davam otazky bankerum tak mam pocit, ze tomu poradne nerozumi nikdo. Ale kazdy kolem toho strasne naslapuje po spickach, protoze podle zakonu mi to nikdo nesmi prodat, kdyz tomu nerozumim.

Teoreticky me to muze byt uplne jedno. Diky tomu swapu mam nizky urok a dobrou pujcku. Jen mi nejde do hlavy, ze po financni krizi se to takto rozjelo. Clovek by cekal, ze se spise ruzne financni produkty zjednodussi. Ne ze se bude delat cim dal vice ruzneho spekulativniho obchodovani.

Taky nevim co je na tom pravdy nebo jestli jsem tomu dobre rozumel. U posledni pujcky jsem se na toto trosku dukladneji ptal meho bankere. A pak mi mezi reci rekl, ze to teda nesmi vubec sirit, ale ze pro banku je to obchodvani pomalu dulezitejsi nez ten urok co mi uctuji. Rikal mi, ze ma projekci k me pujcce, ze na tom obchodovani me pujcky vydelaji neco pres 100 tisic dolaru (presne si to nepamatuji).

Jen male vysvetleni na zaver proc to vubec resim. Hodne pujcek splacim rychleji nez je jejich splatnost. Takze se potykam s necim cemu se rika tzv. pre-payment penalty. Pokuta za rychlejsi splaceni. V minulosti jsem treba ziskal pujcky, kde zadna pre-payment penalty nebyla. Kdykoliv poslu extra splatku tak se nic nedeje. Tyhle pujcky mam nejradeji. Pak jsem mel nejake pujcky kde byla prepayment penaly mensi cim vice let jsem pujcku drzel. Velmi oblibene bylo 5-4-3-2-1. Prvni rok byla pre-payment penaly 5%, dalsi rok 4%, … a tak dale. A ted kdyz se nabizi ten interest swap tak to zacina byt s temi pre-payment penalty komplikovanejsi. Zalezi totiz jestli uroky pujdou nahoru nebo ne. Kdyz ano tak na predplaceni vydelam. Kdyz zustanou stejne nebo pujdou dolu tak mam nejakou pre-payment penalty. Ale ta neni pevne dana. Urcuje se podle toho jak se zrovan ten muj swap obchoduje. Jestli je nekdo ochoten ho koupit nebo ne. Na toto existuje trh, kde se kazdy den da podivat na to obchodovani. Ale uz to neni tak primitivni na planovani. Ten swap se obchoduje ruzne podle toho jaka je nabidka a poptavka.

Představení­ projektu nalezen.cz

Ahoj Johne,

rád bych Tobě a čtenářům blogu představil svůj projekthttp://www.nalezen.cz. Jedná se o katalog nabí­dek práce zí­skaných pří­mo z webů zaměstnavatelů. Tedy žádné personální­ agentury ani job servery.
results
Princip je jednoduchý:
  1. zaměstnavatel (společnost, instituce) umí­stí­ na svůj web nabí­dku práce
  2. náš robot-crawler prochází­ Internet a nabí­dku velmi rychle (1 den) najde a zařadí­ do katalogu
  3. uchazeči o práci mohou v katalogu vyhledávat nabí­dky; nechat si posí­lat notifikace o novinkách
Projekt už je v provozu cca rok. Asi měsí­c po uvedení­ jsem začali s lehkým marketingem – formou technického blogu naroot.czkde jsme popisoval technické potí­že, kterým jsme čelili. Tyto blogy přinesly jednak malou uživatelskou základnu (jednotky unikátní­ch pří­stupů denně), ale také tolik potřebnou zpětnou vazbu. Ta byla v zásadě pozitivní­ ohledně nápadu a velmi negativní­ ohledně uživatelského rozhraní­. Proto jsme udělal několik iterací­ a UI doufejme dostali do použitelného stavu. Také vznikla možnost přihlášení­ a sledování­ novinek.
mapa
Pokud bych měl shrnout výhody pro uživatele, tak v první­ řadě je to absence prostřední­ka – personální­ agentury – v procesu hledání­ práce. To je pro mě z pohledu zaměstnavatele i uchazeče velká výhoda, i když uznávám, že existují­ zaměstnavatelé kteří­ preferují­ filtrování­ uchazečů personální­ agenturou. Další­ výhodou je množství­ nabí­dek které nejsou na žádném jiném serveru agregovány (firma je má z různých důvodů jen na vlastní­m webu) – uchazeč si je musí­ vygooglovat. A hledat pracovní­ nabí­dky googlem není­ jednoduché – zkus vyhledat “programátor java Brno”. Ve výsledcí­ch je to samá agentura a job server. Konečně, špatný není­ ani počet nabí­dek,v databázi máme asi 900 aktuální­ch nabí­dek práce.
Z pohledu zaměstnavatele je velkou výhodou to, že se nemusí­ nikam registrovat a nikam nic vkládat. Prostě vystaví­ (nebo už má) nabí­dku práce na svém webu a tí­m se dostane do našeho katalogu. Další­ výhodou je, že se do katalogu nabí­dky zařazují­ bezplatně – personální­ agentury i job servery jsou poměrně drahé.
graf
Jestli Tě zají­má jak jsem k nápadu přišel, tož to bylo tak: Když jsem před nějakou dobou poprvé v životě hledal práci, využil jsem možností­ job serverů (jobs.cz,sprace.cz, …) a také personální­ch agentur. Nabí­dky které jsem našel mě moc neoslovily – samé “velká nadnárodní­ společnost hledá”. Nakonec jsem přece jen absolvoval pár pohovorů, všechny s negativní­m výsledkem. Nejsem si úplně jistý proč – možná nejsem kompatibilní­ s tí­mto typem firem… Nakonec jsem se rozhodl zkusit nají­t nějakou nabí­dku pomocí­ Google.Na 54. (!) stránce výsledků jsem našel firmu, která vyví­jí­ zají­mavý produkt a požádal o pohovor. Během první­ch 5 minut pohovoru už mi bylo jasné, že mě zaměstnají­…
Napadlo mě zkusit nabí­dky práce na Internetu hledat automaticky a zpří­stupnit je. Nápad se mi lí­bil a proto jsem oslovil kamaráda, se kterým jsem službu začal vyví­jet. Kamarád už bohužel z rodinných důvodů vzdal, takže jsem zbyl sám. Vývoj nám trval asi 2 roky. Z vnější­ho pohledu to tak nevypadá, ale museli jsme se poprat s netriviální­m množství­m technických problémů, namátkou: konstrukce crawleru který je s minimální­mi náklady schopen prohledat český Internet, detekce nabí­dky práce na stránce, detekce geolokace, tvorba webu, automatizace přidávání­ nových nabí­dek, administrativní­ nástroje, správa serverů, …
Do budoucna se dá uvažovat o expanzi do jiných oborů, pří­padně zemí­. Také by stálo za to zapracovat na detekci nabí­dek a rozší­řit geolokaci na úroveň ulice, … Vnitřně ale cí­tí­m, že teď je ten pravý čas zjistit, jestli je onalezen.czzájem mezi uživateli. Dokud nebudeme mí­t rozumnou denní­ návštěvnost, asi nemá cenu bavit se o finanční­ stránce jinak, než v úrovni konceptu. Pokud bude dostatek uživatelů,plánujeme monetizaci služby pomocí­ zvýhodňování­/zvýrazňování­ nabí­dek (jako Aukro, Ebay, …), pří­padně reklamy.
Tak. To je můj projekt.
Mám několik otázek, jimiž se trápí­m a budu vděčný za jakoukoliv radu:
  • UI & UX služby není­ ideální­. Je ale dostatečné? Udělat drobné opravy? Mám investovat do lepší­ho hned? Raději bych počkal na chví­li, kdy budu mí­t slušnou denní­ návštěvnost.
  • Existuje poptávka po tomto typu informací­? Přijde vám služba užitečná?
  • Cokoliv další­ho?
Děkuji předem za pří­padné zveřejnění­.
Jarek Kuboš

Vlastni pojistovna pro snizovani rizik

Nemam rad dlouhodobe ukoly. Neoplyvam totiz moc velkou trpelivosti. Takze kdyz se neco tahne tak me to docela frustruje.

Dnes konecne, skoro po roce skoncil jeden takovy projekt. Kvuli tomu cekani mam o to vetsi radost. Zakladal jsem vlastni pojistovnu. A konecne stat Delaware vydal pojistovaci licenci. Takze oficialne mam vlastni pojistovnu.

Neni to ale na pojistovani zasilek v Shipito. Je to na pojistovani vsech moznych podnikatelskych rizik. Budu pojistovat rizika, ktera muzou velmi radikalne ovlivnit moje podnikani a nejdou jednoduse pojistit u normalnich pojistoven.

Napriklad pojistuji to, ze dojde k nejakym velkym zmenam, ktere nemuzu ovlivnit. Prikladem je, ze staty zmeni pravidla na procleni baliku. Treba co se ted asi stane v Rusku. Stat se rozhodne, ze velkorysy bezcelni limit zmensi na velmi maly. Uz jsem to zazil v CR, kdy ze pred par lety tento limit zmenil. A pro Shipito to znamenalo propad o 50% v poctu zasilek. Cesko uz tehdy pro me nastesti nebyl hlavni trh. Ale kdyby byl tak je to strasne drasticke prijit o polovinu businessu doslova pres noc.

V podstate je to neco co me trosku desi. Cim vice se firma rozrostla tim vice je ruznych fixnich nakladu. Treba naklady na sklady se blizi k milionu dolaru rocne. Kdyz najednou polovina neni potreba tak to je presne ten naklad co by me tahnul dolu. A prodat nebo pronajmout vetsi sklad zabere hodne casu. Neni to otazka par mesicu. Naprosto s prehledem se sklady prodavaji klidne rok i vice, kdyz je treba slabsi trh. Kdyz se podivam na prodavajici od kterych jsem kupoval sklady ja tak spousta z nich se je snazila prodavat tri roky i vice (to bylo hlavne kvuli krizi). Ale na me takova informace vzdycky zapusobi. A jsem vice opatrny. Radeji premyslim nad temi pesimistickymi scenari nez jen nad optimistickymi. Co kdybych se do takove situace dostal jak dlouho ji preziju. Ja vim, nekdy to az prehanim s tim pesimismem, ale vzdycky se mi to vyplatilo. Tak to nemenim. Radeji chci byt vzdy pripraven na nejhorsi, a pak muzu byt prijemne prekvapen, kdyz to nejhorsi nevyjde.

Takze z toho, ze si ted muzu pojistit tyto ruzna rizika je fantasticka vec. Vvetsina velkych firem presne toto dela. Ten nejvetsi for je v tom, jak jsou pojistovny daneny. Trosku to zjednodusim, protoze ta problematika je slozitejsi a existuji ruzna pravidla pro mensi pojistovny i vetsi. Zjednodusene receno to premium (cena za pojisteni) je okamzity danovy naklad pro moji firmu (stejne tak jako kazde jine pojisteni co platim). Ale ta pojistovna, kterou vlastnim to premium danit nemusi. Neni to prijem. Je to jen rezerva, kterou si drzi na budouci vyplaceni nahrad. Kdyz k zadnemu vyplaceni nahrad nikdy nedojde tak jde pojistovnu v budoucnu zrusit a nahromadene penize vyplatit jako dividendu (s nizsim danovou sazbou nez normalni dan z prijmu).

Je to jako davat si penize bokem na dobu kdy se stane nejaky pruser. Kdyz se nestane tak ty penize tam zustanou (na rozdil od normalniho pojisteni kdy jsou ty penize nenavratne pryc).

Tato moznost vlastniho pojisteni neni uplne pro kazdeho. Zalozit pojistovnu stoji docela dost penez. Jsou k tomu potreba i ruzne studie, aby se spravne nastavilo kolik si muze clovek takto na pojisteni platit. Je potreba zaplatit odborniky. Ale pro firmy, ktere uz maji nejaky slusnejsi zisk je to naprosto genialni moznost.

P.S. Zrovna kdyz jsem na tomto pracoval tak jsem cetl znovu vsechny knizky o Dune. A pojistovnu jsem pojmenoval podle planety Caladan:-)