Kupovani jidla na ulici v Seoulu

Jiny kraj, jiny mrav. Prave jsme v Seoulu v Jizni Koreji. Na ulicich je hodne ruznych stanku, kde prodavaji jidlo.

[photopress:IMG_2174.JPG,full,pp_empty] [photopress:IMG_2244.JPG,full,pp_empty] [photopress:IMG_2228.JPG,full,pp_empty]

To me samozrejme strasne laka, vsechno ochutnat. Jenze jsem neznal system. Rikal jsem si, proc vsichni lidi stoji primo u toho stanku, prekazi a ji to tam, ze se nikdo jiny uz tam nemuze dostat aby si objednal.

Pak jsem se konecne dostal k jednomu popularnimu stanku na radu a pani (z te prvni fotky) si me vubec nevsimala. Pet minut ji hypnotizuji, v ruce drzim penezenku, naznacuji, ze si chci neco koupit. Porad si me nevsima. Dokonce se tvari tak nejak otravene, ze tam opruzuji a nic nekupuji.

Pak si manzelka vsimla, ze novi lide prijdou a rovnou si neco vezmou a zacnou to jist. Proste tak nadrzo.

Takze staci prijit ke stanku, vzit si do ruky co se vam libi. Snite to. Pak si vezmete neco dalsiho. A az jste najezeni tak ukazete co jste snedli a zaplatite.

Po vikendu odjizdim na cestu kolem sveta

Letenky zajistene, hotely objednane (pres hotels.com, travelocity.com a expedia.com). Vybiral jsem luxusnejsi varianty ubytovani a prekvapive tyto americke weby casto meli na stejny hotel za mnohem lepsi ceny nez mistni weby (nebo primo weby hotelu). Nekdy i o polovinu levnejsi. Dekuji bohu za Internet! Vsechno to slo jednoduse jak po masle.

Jeste ze jsou pryc doby, kdy si clovek musel hotely rezervovat po telefonu nebo az na miste po prijezdu. Tusim, ze tohle si mozna vetsina ctenaru ani nepamatuje… Ale kdyz jsem kdysi jezdival do USA tak jsem po 13 hodinach v letadle vystoupil a sel procvicovat anglictinu rezervovanim hotelu nebo pujcovanim auta. Anglicky jsem moc neumel takze jsem volal na ruzne pujcovny a cekal s kym se nejak domluvim. A kdyz jsem se domluvit tak me vyzvedli na letisti a ja si jel pro auto. Nekteri byli frustrovani, ze nerozumi co rikam nebo ze ja nerozumim jim. Ale chteli prodat, takze se snazili domluvit. Byli to takove lekce anglictiny zdarma!

Na tu mou cestu jsem se snazil vybrat bezpecne destinace, takze predpokladam, ze se jeste nekdy uvidime nebo nejaky clanek v budoucnu napisu. Vynechal jsem destinace, kde byl moc velky opruz s vizy. A hlavne jsem se zameril na Asii. Jizni Ameriku jsem vynechal (tam az nekdy priste). Presny popis cesty psat nebudu. Uvidite z fotek.

Na letence mam moznost jeste pridat nejakou zastavku (zdarma), ale uz mam tolik ruznych destinaci, ze to bohate staci. Jen jedno misto kam jedu bylo misto kde jsem jiz byl (Tokyo, Japan), ale Japonsko miluji takze tam chci jet znovu. Paradoxne k nazoru mnoha cechu, kteri se v Japonsku nenaji, tak ja jedu do Japonska kvuli jidlu. A nemyslim tim sushi. V Japonsku je obrovsky vyber moznosti co jist. A jidlo je vyborne.

Ostatni mesta a mista budou nove destinace. Nemuzu se dockat.

Jak vas donuti premyslet imigrace do jine zeme

Predstavte si, ze prodate co se da prodat. Vezmete co se vejde do dvou kufru (coz neni moc veci) a odjedete do zahranici (treba USA). Z toho co jste prodali a za zivot nasetrili mate nejake penize. Treba 20 tisic dolaru. Kdyz budete zit hodne skromne tak vam to vydrzi na rok zivota v cizine. Nesmite vsak zapomenout, ze musite koupit spoustu nezbytnosti pro vas zivot. Nadobi do domacnosti, auto k jezdeni do prace, nabytek, apod. Vite, ze nemate zadny zajisteny prijem a vsechno stoji jen na vas.

  • Muzete vydelavat pouze podnikanim.
  • Nesmite nikdy pozadat o socialni podporu nebo jine vyhody pro lidi bez prace.
  • Nemuzete legalne byt zamestnancem. Proste zbyva jen to podnikani.
  • V oboru ve kterem mate zkusenosti je totalni krize a musite zacit kompletne znova v necem jinem. V cem nevite.
  • Vase partnerka (manzelka) take nemuze legalne pracovat, takze to visi pouze na vas.
  • Mate pouze 3 roky cas dokazat, ze se uchytite. Musite vytvorit firmu, ktera dobre vydelava a uzivi nejenom vas (dobre), ale take dokaze vytvorit pracovni mista pro americke obcany. K tomu mate odpor k zamestnavani lidi a vubec zadne zkusenosti s podnikanim v Americe. Firma nesmi byt ve ztrate. A kdyz za tri roky nebude uspesna tak budete vyhosten.

Zkuste se do tohoto vzit. Co nejvice to jde. Zkuste premyslet jak clovek v takoveto situaci premysli o kazdem rozhodnuti. Asi to neni o tom koupit si iPhone nebo podobnou blbost. Je to ciste jen o tom delat kazdy krok aby se utratilo co nejmene penez (ty jsou nutne na preziti) a pritom rozjela uspesna firma (coz je jak loterie, protoze kdo ma vedet co bude uspesne). Je orezano spousta rozptylovani. Zustane ciste jen fokus na to co je dulezite. Vyhlidka je bud byt uspesny nebo se vratit po trech letech a jit bydlet zpet k rodicum (a nemit nic k cemu se vratit). Nesmi se extremne riskovat, protoze nechcete zustat na ulici. Nerozhazujete penize za zbytecne firemni nebo osobni naklady. Nedelate spekulativni investice, protoze na spekulace se neda spolehnout. Jdete krok za krokem a na jistotu.

Tohle je muj pribeh. Kdyz jsem jel do Ameriky tak jsem premyslel o podnikani uplne jinak. Dnes to vidim zase jinak. Mam pocit, ze az ted to vidim naprosto jasne. Vidim jasnou cestu jak je vsechno potreba delat pro uspech. Krok za krokem. Je to samozrejme ovlivneno tou mou zivotni cestou. Kdybych zacinal s miliony tak ty zkusenosti budou zase jine. Kdybych zustal v pohodlnem zivote v CR se spoustou rozptylovani tak to vidim taky jinak. Ale prosel jsem zkusenosti a mam jasno co je dulezite a co neni. A nebal bych se zopakovat stejnou vec znova.

Vanocni silenstvi

Dneska si Fedex prisel pro 30 kol + kdyz uz toho je jak nadelaneho tak najednou zacali chodit lidi do showroomu.

Zakaznik v showroomu vyzaduje neustalou pozornost. Nekterym trva hodinu az dve nez si neco vyberou. Nejradeji udelaji binec v krasne poskladanych kolech. Vyzkousi si na 20 a vice kolech jak se na nich jezdi. Je to marna snaha zkusit vysvetlit, ze kolo stejneho modelu, ale jine barvy bude jezdit stejne. Jsou experti co treba vyzkousi uplne na kazdou barvu kola (stejneho modelu). Chteji mit jistotu, ze si poradne vyberou. A pri vyberu potrebuji pozornost nasich lidi ve skladu, kteri se snazi delat nejakou praci.

No je to neco. Ale jesteze to tak je. Lepsi je mit prace az nad hlavu nez nemit zadne zakazniky. Kdybych denne necetl v novinach, ze je recese tak bych to podle dnesniho pohledu vubec neveril. Pred tydnem oficialne zjistili, ze USA je v recesi od zacatku roku 2008. To znamena, ze jsem otevrel sklad v Kalifornii s perfektnim nacasovanim ve stejnou dobu:-).