Jiny kraj, jiny mrav. Prave jsme v Seoulu v Jizni Koreji. Na ulicich je hodne ruznych stanku, kde prodavaji jidlo.
[photopress:IMG_2174.JPG,full,pp_empty] [photopress:IMG_2244.JPG,full,pp_empty] [photopress:IMG_2228.JPG,full,pp_empty]To me samozrejme strasne laka, vsechno ochutnat. Jenze jsem neznal system. Rikal jsem si, proc vsichni lidi stoji primo u toho stanku, prekazi a ji to tam, ze se nikdo jiny uz tam nemuze dostat aby si objednal.
Pak jsem se konecne dostal k jednomu popularnimu stanku na radu a pani (z te prvni fotky) si me vubec nevsimala. Pet minut ji hypnotizuji, v ruce drzim penezenku, naznacuji, ze si chci neco koupit. Porad si me nevsima. Dokonce se tvari tak nejak otravene, ze tam opruzuji a nic nekupuji.
Pak si manzelka vsimla, ze novi lide prijdou a rovnou si neco vezmou a zacnou to jist. Proste tak nadrzo.
Takze staci prijit ke stanku, vzit si do ruky co se vam libi. Snite to. Pak si vezmete neco dalsiho. A az jste najezeni tak ukazete co jste snedli a zaplatite.