Situace kdy se nemusi platit Sales tax pri nakupu v USA

O tom jak funguje sales tax jsem uz psal. Jen pro rychle shrnuti: sales tax funguje jinak nez DPH.

Jestlize objednate pres Internet zbozi od firmy, ktera ma pobocku napr. v Kalifornii a nechate si zbozi poslat na adresu v Kalifornii tak musite zaplatit sales tax. Kdyz si zbozi nechate poslat do statu ve kterem ten obchod zadnou pobocku nema tak vam sales tax nebude uctovana. Sales tax je vetsinou automaticky zauctovana do nakupniho kosiku, takze nemusite moc premyslet jestli vam ji nekdo bude uctovat nebo ne. Staci si dat zbozi do kosiku a kliknout na CHECKOUT. A uvidite jestli vam bude sales tax nauctovana.

Nedavno jsem delal asistovany nakup (Shipito) v obchode Zipzoomfly. Je to obchod s elektronikou a zakaznik si kupoval notebook. Zipzoomfly to ma velmi dobre osetrene, protoze nabizi moznost se rovnou zaregistrovat jako RESELLER a Sales tax se pak neuctuje. Reseller znamena, ze zbozi je urceno na dalsi prodej. Coz je presne tento pripad. Delame asistovany nakup a zbozi prodavame zakaznikovi v CR. Takze spravne a oficialne sales tax nemusi byt uctovana. Zrovna treba v pripade notebooku, ktery stoji okolo $1,000 dela sales tax skoro $80. A to je cena postovneho do CR. To neni spatne, ne? Za usetrene penize mate postovne zdarma.

Jestlize nekdo narazite na nejaky jiny obchod ve kterem se da velmi jednoduse zaregistrovat jako reseller tak mi dejte vedet. U toho Zipzoomfly to jde velmi dobre a maji na to nachystany cely system. Firmy vyzaduji tzv. Seller permit nebo reseller number. Je to registracni cislo (mozna neco podobneho jako DIC v CR).

Clanky v novinach – reklama zadarmo

Dnes mi par ctenaru poslalo odkaz na clanek v Metru, ktery zminuje Shipito (diky za upozorneni!). Nekteri se ptali jestli je to placene PR. Neni. Je to nahoda.

[photopress:clanek_v_metru_zm.JPG,full,pp_empty]

http://www.metro.cz/domov/nakup-na-internetu-usetri-tisice

A podobnou nahodou vysel dnes i clanek o XYZbikes.com. Tento vysel v mistnich novinach Daily Breeze. Fotograf co pro Daily Breeze pracuje prisel do naseho skladu. A libilo se mu co delame. Poslal reporterku, ktera udelala rozhovor.

Tady je online verze clanku:

http://www.dailybreeze.com/business/ci_8996290

[photopress:xyzbikes_daily_breeze.jpg,full,pp_empty]

Z vlastni zkusenosti doporucuji snazit se delat vase podnikani tak jak si myslite, ze to je nejlepsi. Neni potreba nejak tlacit na to abyste ziskali publicitu v novinach. Mam dokonce pocit, ze kdyz na to tlacite, tak o vas skoro nikdo nenapise. A kdyz delate neco aspon trosku zajimave nebo dobre tak tento bonus reklamy v novinach zadarmo dostanete sami od sebe.

UPDATE: Zacinaji se nam hrnout lidi do skladu, kteri rikaji ze cetli clanek v novinach! Update 2: Chodi nam ted hrozne nejak moc duchodcu. Asi cilovka novin Daily Breeze:-)

UPDATE 2: Duchodcum trva hrozne dlouho nez si vyberou nejake kolo. To co jinemu zakaznikovi zabere 15 minut tak duchodcum zabere hodinu. Jini duchodci zkousi kola s prehazovackou tak, ze na miste zmeni rychlost z nejnizsi rychlosti na nejvyssi a pak se teprve rozjizdi. A divi se, ze to dobre neprehazuje. Nemam na to nervy:-)

Clanky v novinach funguji. Dnes se hrnou objednavky jak na Shipito tak na XYZbikes.

Vikend v Kalifornii

To byl ale vikend. Zacalo par gastronomickymi zazitky. Nejdrive v sobotu v peruanske restauaraci. Vyuzil jsem znamosti v peruanske komunite a nechal si vse krasne vysvetlit o jidle v Peru. Vyzkousel jsem tri jidla, ale nejvice na me zapusobilo CEVICHE. Neco jako salat z morskych potvor, ktere nejsou uvarene v klasickem smyslu, ale pouze nalozene ve stave z citronu (prekvapive dobre).

Vyzkousel jsem si docela velky kus ovoce ROCOTO. Prvnich par sekund chutnalo vyborne, pak jsem myslel, ze se udusim jak strasne palilo. Moji znami se divili jak jsem odvazny, ze si beru tak velky kus. Ale jejich varovani jsem zaregistroval az docela pozde… kdyz uz jsem mel vse v puse a rozkousane. Ted se na webu restaurace dovidam, ze rocoto je zname jako (raising the dead nebo Gringo killer). 🙂

V nedeli jsem hral 7 hodin plazovy volejbal. Byla to velka party u prilezitosti narozenin jedne japonske kamaradky. Popijely se piva, jello shots a jedla pizza, kterou jse si nechali dovezt na plaz. Jak? Pouzili jsme ulici a popisne cislo nejblizsiho domu. Pak jsme videli jak obyvatele toho domu jsou vyplaseni, kdyz jim privezli asi 15 pizzas a nechapali kdo to objednal. V tom okamziku jsme si nastesti vsimli, ze to je pro nas.

Volejbalovy turnaj ktereho se zucastnilo asi 40 lidi a ja jsem byl ten kdo vyhral. Ani jsem netusil jak jsem dobrej. Ze bych mel radeji profesionalne hrat volejbal misto podnikani? Zni to lakave:-) Ne, bylo to spise stestim. I kdyz jsem treba hral v tymu co prohral, tak jsme meli vzdy hodne vysoky pocet bodu. A secital se pouze pocet bodu u kazdeho jednotlivce (tymy byly pokazde jine).

Konflikt podnikatelskych kultur

Potkal jsem jednoho manazera, ktery pracoval pro velkeho vyrobce kol v USA. Ted ma svuj vlastni business zamereny na dovoz soucastek na BMX kola. Ale nejak se mu to nedari a hleda praci. Navstivil me jiz dvakrat v kancelari a chtel by pro me pracovat. Ja si ho ale moc dovolit nemuzu (chce min. 80-100 tis. dolaru/rok) coz se mu snazim vysvetlit, ale nejak to nechce pochopit.

Vidim tady obrovsky rozdil podnikatelskych kultur.

Moje firma je mala, ale vydelava penize. I kdyz jsem ted zariskoval s koupi vlastniho skladu tak porad vse dava v celkovem a dlohodobem pohledu smysl. Hodne firem co vyrabi/dodava kola chce byt co nejvetsi, ale casto maji problem s penezmi. Jde hlavne o ten pristup, ktery mi tento manazer perfektne vysvetlit. Tohle je jeho mysleni jak bych mel delat moje podnikani s koly.

1. Urcit si cile jak daleko to chci dosahnout. Napr. napsat si cil, ze budu prodavat 100,000 kol rocne nebo ze prodam kola za 10 mil. dolaru rocne.

2. Podle toho jaky ten cil je se napise business plan. Cim vetsi cil, tim ten business plan bude muset byt jinaci. Bude se treba muset vice agresivne investovat, apod.

3. A pak se podle business planu bude postupovat a dosahovat cile.

Muj styl spociva v selskem rozumu. Napr. jsem se ho zeptal jak chce zvednout prodeje. Vysvetlil mi, ze pres prodejce kol (male obchody), coz sam rekl, ze je hodne tezke se do obchodu dostat a stoji to hodne penez. Sam mi spocital, ze na tom nebudu nic vydelavat nebo mozna i prodelavat. Ale ze to ma smysl, protoze kdyz kola jsou v ruznych obchodech tak to slouzi jako reklama. A tim, ze si vybuduji znacku. Zkouseli jsme to pocitat. Prodelal bych statisice, mozna miliony dolaru.

Takze z profitabilni firmy mam udelat firmu co prodelava penize jen abych rostl. Nejak mi tento styl nesedi. Pridelat si praci. Prodavat mnohem vice, resit mnohem vice problemu, extremne se zadluzit.. proc?

Podobne by resil i jine problemy. Bavili jsme se o dovozech z Ciny. Jak cinani casto neco udelaji trosku jinak. Misto oranzove jsou kola cervena. Misto jednoho typu sedatka daji jinaci. Proste takove detaily jim unikaji. Pan manazer by to vyresil tak, ze by do Ciny casto letal nebo by tam byl po celou dobu vyroby. Ptal jsem se kolik by to stalo. Odhadem treba tisice nebo i desitky tisic dolaru. Cena kol by se musela vyrazne zdrazit. Znovu mi to nedavalo smysl. Dobre prijde mi spatna barva a nic se v podstate nedeje. Kola se prodaji. Takze ten benefit je fakt maly. Ptal jsem se ho jestli velci vyrobci dostavaji mnohem lepsi ceny nez mam ja. Rekl mi, ze tim, ze do Ciny tak casto letaji a resi vse na miste ma za nasledek to, ze Cinani jim uctuji jeste vice nez mne. Proste, ze vsechno neco stoji. Budes buzerovat cinany at vsechno delaji dokonale dobre a oni ti zvednou cenu na dvojnasobek. Tolerujes male chyby a ceny mas nizke. Takze znovu co ma vetsi smysl?

Netvrdim, ze nechci byt uspesny. Chci aby ten business rostl. Ale bud to pujde organicky a relativne jednoduse, nebo to nema smysl tlacit. Vzdy to muze zustat jako maly business (ktery bude vydelavat) a ve volnem case muzu delat neco jineho. Ale udelat z toho obrovsky business, ktery je sice velky, ale prodelava, je v nem spousta starosti… to me nelaka.

Je lepsi chodit do prace nebo pracovat z domu

Co je lepsi pro vetsi spokojenost cloveka? Pracovat z domu nebo chodit nekde do prace. Vyzkousel jsem si oboje. Chodil jsem do prace i pracoval z domu. K posledni zmene doslo nedavno. Posledni dva roky jsem pracoval z domu a ted jsem zacal chodit znovu do prace (na konci ledna). Oboji ma sve vyhody i nevyhody.

Kdyz pracujete doma tak neztracite zadny cas dojizdenim do prace. Staci se probudit a rovnou muzete pracovat. Taky si kdykoliv muzete odpocinout. Kdyz jsem delal doma tak jsem byl strasne produktivni. Nekdy az moc. Da se pracovat velke mnozstvi hodin bez preruseni s vysokou koncentraci. Je to super na dokonceni velkych projektu, ale je to taky hodne vycerpavajici.

Naopak v praci, clovek mnohem vice casu travi interakci s ostatnimi pracovniky. Nejaky cas se taky stravi dojizdenim. Hure se koncentruje na slozitou praci. Proste porad vas nekdo vyrusuje (dost casto s blbostmi). Ale prinasi to vyhody. Tim, ze se snadno komunikuje (kazdy je na dosah) tak hodne veci funguje mnohem lepe. Rychleji se resi problemy a najdou idealni zpusoby jak pracovat.

Co se tyka spokojenosti tak mam pocit, ze ta socialni interakce je dulezita. Reseni problemu i radost z uspechu v ramci kolektivu prinasi lepsi uspokojeni. Co myslite, ze je lepsi?