Strategie pro neschopne lidi v korporacich

Zrovna resim nejake problemy s neschopnymi korporatniky. Jsem v takovem zacarovanem kruhu. CPA se vymlouva na CFO ve firme. CFO se vymlouva na to, ze ma moc prace, protoze predchoziho CFO vyhodili a ted toho ma moc. CEO se zastava CFO, protoze predchozi CFO byl neschopny. Majitel rika, ze predchozi CFO byl vlastne uplne vyborny a odesel ze zdravotnich duvodu. Vysledek, ale je, ze nikdo nedokaze udelat rozhodnuti. Nikdo nedokaze vzit odpovednost. Nikdo nechce delat tu skutecnou praci. Jedine na co se vsichni zmuzou je diskutovat a odkladat. Planovat konferencni hovory ze kterych vyplyva jediny zaver, ze se pak pozdeji zase poradi mezi sebou. A pak se asidoufa, ze se na ten problem zapomene…

Vysledoval jsem z toho jak tito lide v tech firmach prezivaji a jak to funguje. Je to pro me hodne nove, protoze ve vlastni firme jsem si vzdy cenil toho, kdyz lidi dokazali vse hned udelat bez dlouheho vykecavani. Takze z tech mych pozorovani jsem sepsal navod jak to taky muze fungovat nebo nefungovat.

Kdyz se dostanete do vedouci pozice v nejake korporaci, tak je hlavni cil se v te pozici udrzet. Problem je, kdyz jste neschopni a na tu praci nestacite. Takze mam pro vas rady co jsem vysledoval, ze skutecne funguji. Mam totiz obrovsky problem najit jedineho cloveka ve vedouci pozici se kterym by se dalo jednat. Narazim na ruzne zasivace a neschopne lidi, kteri nejsou schopni udelat cokoliv. V tech firmach prezivaji a ridi se podle nasledujicich pravidel.

Musite zacit tajit veskere relevantni informace. Ja uz podle toho vidim ze se do tohoto prostredi moc nehodim. Mam totiz zasadu, ze vzdy premyslim co je dobre pro uspech firmy a nevadi se me radit s kymkoliv. Treba klidne se ptam nebo radim se zamestnancem na nejnizsi pozici. Nebojim se sdelit relevantni informace. Vysvetlit souvislosti. Proste poskytnout co nejlepsi informace o pozadi. Jde mi o to, ze chci aby kazdy rozumel proc se veci delaji.

Jenze tohle je pristup, ktery se vam v korporaci nemusi vyplatit. Kdyz budete sdelovat moc informaci podrizenym tak oni pak poznaji, kdyz udelate nejake hodne spatne rozhodnuti. A dokazou pak i rict presne argumenty proc to bylo spatne. Kdyz je naopak budete drzet naprosto ve tme, tak z nich muzete udelat totalni blbce, ze nicemu nerozumi. Proto je velmi dulezite, si drzet vsechny relevantni informace u tela. Nikomu nic nesdelit. Nikdo nesmi vedet co je vlastne dulezite. Jake jsou priority. Jak ma firma fungovat. Jestli se maji setrit naklady nebo naopak utracet. Nejlepsi je drzet vsechny v totalni tme. A pak si muzete vzdy vytahnout nejaky argument, kdyz se vam to zrovna hodi. Vy vite vsechno. Ostatni jsou blbci. Tohle chovani vam uz zajisti velmi strategickou pozici.

Takze, ucastnete se uplne vsech konferencnich hovoru a schuzek. Nacpete se kde se da. To je asi nejduleziteji. Nejde o to jestli delate nejakou skutecnou praci. Jde o to, ze jste VSUDE! Shromazdujte informace. Nikomu nic jen tak nesdelujte. Budte strateg! Zajistete aby lidi, kteri vam konkuruji v ramci organizace nemeli pristup ke stejnym informacim. Kdyz udelate jakekoliv rozhodnuti tak nikdy nedejte nekomu vedet proc. Nikdy neukazujte svoje prave argumenty. Mlzte. A kdyz vas nekdo podrizeny napadne tak ho odbijte nejakou nesmyslem. On stejne nema spravne informace. Az dojde ke konfrontaci s nadrizenymi tak teprve tehdy vytahnete ty spravne informace.

A kdyz neco nevyjde vzdy mejte nekoho na koho to muzete svest. Idealne nejakeho podrizeneho, ktery nikdy nemel dostatek informaci ke sve praci. Tohle je taky relativne jednoduche na zarizeni. Staci kdyz nebudete delat zadnou skutecnou praci. Kdyz nic nedelate tak nic nemuzete zkazit. Ze zasady musite oddalovat jakekoliv rozhodnuti. Zaplnte si cas diskutovanim. A pak kdyz uz to naprosto nejde tak dejte prikaz co udelat nejakemu podrizenemu. Ten prikaz, ale nesmite nikdy dat pisemne treba v emailu. Jedine po telefonu nebo osobne at se to pak da poprit a svest vinu na toho podrizeneho.

Kdyz mluvite na tech schuzka a konferencnich hovorech tak pouzivejte tzv. nekonecne vety. Proste i jednoduchou otazku na kterou se da odpovedet ano nebo ne, musite rozvest tak, aby se kazdy unavil poslouchanim a prestal se soustredit o cem ta otazka byla. Naucte se vykladat ruzne prihody a anekdoty. Dulezite je zabit co nejvice casu a nikdy neresit co je doopravdy dulezite. Kdyz nevite odpoved nebo se vam nechce odpovidat na nejakou otazku tak se jednoduse odmlcte. A pak zmente tema. Proste ty otazky ignorujte. Podrizeny si moc nedovoli na vas tlacit at odpovite.

Dalsi tip je kdyz uz neco posilate pisemne v emailu, tak zasadne davejte co nejvice lidi do kopie. Cim vice lidi v kopii tim vetsi sance, ze pak tu odpovednost muzete svest na nekoho jineho. Taky to zajistuje, ze tu praci nakonec nebudete muset delat sam, ale nejak tak davate najevo, ze ti lidi v kopii jsou za neco odpovedni, protoze o tom vedeli.

Tak doufam, ze jsem pokryl to nejdulezitejsi a na nic nezapomnel.

Z dotazu: Silne a slabe stranky v podnikani

Vybiram z komentaru a rozepisuji se.

Ahoj Johne, asi to úplně nesouvisí­ s tématem, ale byl by jsi ochoten zveřejnit tvou typologii/charakter (jednoduše silné a slabé stránky, které ovlivnili tvé dosavadní­ úspěchy)? Dělal sis někdy osobnostní­ testy a ří­dil se jimi? Moc dí­ky a ať se Ti v pří­ští­m roce daří­ !

Jako kazdy clovek mam svoje specificke silne a slabe stranky. Kazdy clovek je ma jine a je potreba si uvedomit jake to jsou. Tohle povazuji za velmi dulezitou vec.

Jsme v dnesni dobe zaplaveni ruznymi navody jak se vse naucit, jak organizovat cas, jak presvedcit lidi, jak se naucit prodavat, jak se naucit programovat, jak GTD, jak delat weby, SEO, jak vse analyzovat … Na vsechno jsou knizky, navody, webove stranky, skoleni a konference. Kazdy z tech profiku se vas snazi presvedcit jak ta jeho oblast nebo predmet jsou dulezite a jak se vsechno muzete naucit. Nebo pripadne si objednat konzultaci nebo sluzbu.

Uprimne receno to mnozstvi informaci a navodu je PREHLCUJICI! Bylo by to fantasticke, kdyby se clovek dokazal VSECHNOnaucit. Ale realne to nejde. Zabralo by to obrovske mnozstvi casu. A i kdyz se stanete kompletnim odbornikem v nejake oblasti vam nezaruci uspech a prosperitu. V nasledovani nejakych navodu nebo najmuti odborniku to neni. Proto je dobre vedet jake mate silne a slabe stranky. Co realne dokazete. V cem se muzete vylepsit. V cem se stanete odbornikem. A podle toho si urcit vlastni strategii jak maximalizovat svoje schopnosti a pritom se z toho nezblaznit.

Tohle omezeni si uvedomuji a ridim se podle toho. Vim predem, ze moje znalosti jsou omezene. Proto se snazim mit pohled z odstupu a radeji vzdy hledat prilezitosti v tom, ze mam prehled v sirsim zaberu. Ctu, zkoumam a zkousim, abych mel o vsem prehled. Kdyz to vezmu v podnikani tak chci trosku rozumet ucetnictvi, programovani, jak se delaji weby, SEO, PPC, marketingu, jak zmerit co je efektivni… Nemusim vedet uplne kazdy detail. To ani nejde. Ale tenhle pristup beru jako velmi dulezity. Z te me slabosti, ze nejsem odbornik na nic vychazi silna stranka, ze mam prehled z toho sirkeho zaberu. A tim padem prijdu na spoustu veci na ktere odbornici neprijdou, protoze jsou az moc specializovani.

Takze moje hlavni slabost je, ze poradne nic neumim. Takze tomu zase vsechno prizpusobuji. Vyhybam se komplexnosti a vse se snazim delat jednoduse. Kdyz treba nerozumim pravu tak se vyhybam komplikovanym pravnim situacim a smlouvam. Z toho taky vyplyva, ze v podnikani se nezameruji na firmy (B2B), ale na zakazniky (B2C). V B2B budete podepisovat smlouvy s velkymi firmami a jednat s jejich pravniky. V B2C mate nejake jednoduche obchodni podminky a v nejhorsim pripade se da temer kazdy problem vyresit vracenim penez. Kdyz mate spoustu malych objednavek za par dolaru tak neni problem nikdy vratit penize a vyresit problem. Kdyz mate par B2B zakazniku s kontrakty za miliony tak si vytvarite spoustu potencialnich pravnich problemu. Takto to funguje se vemi dalsimi obory. Vse delam jednoduse do miry jen jak tomu rozumim. Kdyz tomu nerozumim tak to nedelam. Najdu zpusob jak to delat jednoduse, abych minimalne riskoval. Zase tohle ma kazdy jinak. Kdyz je nekdo velmi dobry na pravo tak treba na tomto zalozi sve podnikani. Dela komplikovane pravni veci. Citi se v pohode a vyuziva svou silnou stranku. Tohle plati pro kazdy obor a specializaci. Treba to programovani, kdy radeji vyuziji nejaky open source nebo treba Gmail na delani supportu pro zakazniky. Cim jednodussi tim lepsi.

Moje slaba stranka je prodavani. Nesnasim schuzky. Nesnasim nekam telefonovat. Nechci nikoho o nicem presvedcovat. Nechci ztracet cas. To je moje slaba stranka. Kazde podnikani co delam se vyhyba prodavani. Tohle o sobe vim. A protoze to vim, tak jsem kazde podnikani prizpusobil tak, abych se tomu prodavani vyhnul.

Radeji nabidnu levnejsi ceny a rovnou je jasne a zretelne zverejnim na webu, nez aby me musel zakaznik kontaktovat a neco se mnou osobne resit. Nekdo jiny to bude delat presne obracene, protoze treba vi, ze dokaze lidi presvedcit kdyz se s nimi bavi po telefonu.

Moje silna stranka je nastaveni cen. Tohle osobne beru jako marketing. Jak nastavit ceny a sluzby, aby zakaznik mel pocit, ze dostava dobry deal. Chci ty ceny mit nastavene tak, aby firma byla hodne profitabilni a abych ty ceny nikdy nemusel menit. To je idealni stav. Stravim obrovske mnozstvi casu premyslenim jak nastavit ceny kdyz zacinam neco noveho. Tohle si myslim, ze je moje silna stranka. Mit ten cit jak ty sluzby dat dohromady, aby zakaznik kupoval, ale zaroven aby firma i vydelavala. To nikdy jsem zvyraznil proto, ze myslim, ze zakaznici v podstate nemaji radi zmeny. Nekdo si vytvori marketinkove oddeleni co bude vymyslet ruzne slevy a akce. Bude porad hybat s cenami a postupne nasirat zakazniky. Davam prednost znovu jednoduchosti. Jasnym cenam. Zadnym hram na to, ze jednou je sleva a pak neni. Sam nesnasim pocit, ze si neco koupim a za mesic to je slevneno. Takze tu stabilitu cen a jasnou cenovou politiku povazuji za extremne dulezitou.

Moje silna stranka je efektivita. Dokazu delat vse maximalne efektivne a levne. Proste tak jako bych nemel penize. I kdybych ty penize na nejaky naklad mel, tak radeji vymyslim jak to udelat levneji. Je to mentalni cviceni a zakladni pravidlo. Snazim se vzdy vymyslet nejake kreativni reseni jak delat veci levneji a rychleji nez konkurence. Tohle je nesmirne dulezite. At mate jakoukoliv konkurenci a dokazete delat veci o dost levneji a rychleji nez konkurence tak mate nesmirnou vyhodu. Tenhle pristup mam pro kazdy aspekt fungovani firmy. Kazde male zlepseni ve firme se nakonec scita. I uplne male detaily a treba to jestli utratim za neco mesicne za neco o padesat dolaru mene. Behem casu to naskace. A takovych vylepseni vymyslim desitky nebo stovky v kazde casti firmy. Nebojim se vyzkouset si jakoukoliv praci. Vymyslet jestli to nejde delat lepe. Konkurenti muzou prodelavat penize a ja budu mit nadherny zisk s nizsimi cenami pro zakazniky. Kupodivu, kdyz jsem kdykoliv daval nekomu rady z teto oblasti tak se to lidemnikdy moc nelibilo. Vzdy mel kazdy predstavu, ze to bude delat mnohem lepe a profesionalneji nez jsem to delal ja. Ze kdyz ty penize utrati tak budou vepredu. Proste tento pristup neni pro vetsinu lidi atraktivni.

Najimani lidi je moje silna stranka. S tim predchozim efektivnim zpusobem souvisi najimani lidi. Vetsina firem strasne rada verejne rika, ze nabiraji jen ty nejlepsi zamestnance (“A” players). Cpou a preplaceji se vzajemne o zamestnance u kterych si mysli, ze jsou ti nejlepsi. Me je jedno jakou ma kdo za sebou minulosti. Nezajimaji me moc zkusenosti z jinych firem. Naopak mam casto strach, ze si donesou ruzne neduhy z predchozich zamestnani. Radeji zamestnam nekoho na entry level pozici. Nekoho mladeho, ktery v podstate pro vetsinu firem nema zadnou hodnotu. Je mi to jedno. Dokud to je clovek, u ktereho vidim, ze ma chut a snahu. Ten jeho pristup je jedine co me zajima. Vse ostatni se da naucit. A to relativne rychle. Takove zamestnance si sam vychovam. Naucim ho co je pro me dulezite. Zamestnanci muzu davat velmi casto pridano, protoze zacal na zakladni pozici. Muzu ho casto povysovat, kdyz vidim, ze potrebuje dalsi vyzvu. Kazdy muj manazer vyrostl z te zakladni pozice. Nikdy jsem nenajmul do vedeni nekoho z venku. Je to pracnejsi pro me. Zabere to vice casu v komunikaci na zacatku. Neni to taky zadny med. Spousta veci se musi vyjasnit a srovnat. Kdyz tohle ten zametnanec vydrzi tak pak zustava loajalne velmi dlouho ve firme. Ma obrovske znalosti. Chape jak co funguje. Co ocekavam. A ja mu muzu totalne verit, ze vi co ma delat. Nemusim nic mikromanazovat. Muzu mu dat obrovskou odpovednost. Muzu v klidu jezdit po dovolenych. Nemusim chodit do kancelare. A firma bude vydelavat a fungovat.Je to nesmirne efektivni v dlouhodobem horizontu.

Tak predpokladam, ze kazdy si to delat podobne. Zvazi si jake ma silne a slabe stranky a podle toho si prizpusobi zamestnani nebo vlastni podnikani. Nebojte se podelit jak to je ve vasem pripade v komentarich.

Trip report: Amankora v Bhutanu (Thimphu)

Bhutan na me velmi zapusobil.

Himalaje z letadla

Prvni zazitek bylo pristani na jejich letisti. Je to jedno z nejnebezpecnejsich letist na svete a Bhutan vyzaduje, ze kazde letadlo musi mit na palube jejich vlastniho navigatora. Takze i kdyz jsme leteli privatnim letadlem z Ciny, tak jsme museli udelat mezipristani v Kolkate v Indii. Tam jsme nabrali na palubu navigatora z Bhutanu, ktery mel zajistit aby nas pilot dobre pristal.

Letadlo se naklanelo pekne a pusobilo to, ze jsme docela tesne mezi temi horami. Ale pristani probehlo bez problemu. Jinak letiste v Bhutanu neni uplne trivialni kdyz priletite soukromym letadlem. Maji tam jen dve mista na parkovani pro soukroma letadla. Dost casto se stane, ze nedostanete ani moznost tam zustat s letadlem a pilot musi odletet parkovat nekam jinam.

IMG_3065

Na letisti na nas cekal ridic a pruvodce. Priletelo nasvice, ale kazdy jsme meli sve vlastni auto a ridice. Co me prijemne prekvapilo, ze nas pruvodce sel rovnou za nami a oslovil nas jmenem. Proste si nas vytipoval mezi ostatnimi lidmi jak vychazime z haly a sel na jistotu. Nevim jak to ten Aman dela, ale zamestnanci velmi casto predem vi, kdo jste. Tohle je detail, ale vzdy me to strasne prijemne prekvapi.

IMG_2679

To ze jsme meli pruvodce sebou od prvniho okamziku byla naprosto fantasticka vec. Hned nam zacal vse vysvetlovat o Bhutanu. Cesta do hotelu v Timphu byla zhruba neco pres hodinu. Po ceste rovnou zastavoval na fotky a vysvetloval bhutanske tradice.

IMG_2685

Bhutan je nadherny. Proste takova pohadka. Neni tam zadny Starbucks, McDonalds nebo KFC. Teprve nedavno se zacal trosku otevirat svetu, ale i tak velmi opatrne. Turismus je povolen pouze omezene. Nastevnik musi mit vse zajisteno (ubytovani, stravu, pruvodce) a utratit minimalne 250 dolaru denne. To je podminka na udeleni viza.

V aute nam pruvodce predal nas program a informace. Je to napsane na rucne delanem papiru. Dalsi den jsme nastivili primo tu vyrobu, kde ten papir delaji.

Prijeli jsme do hotelu v pravy cas. Zrovna se konal odpoledni program, kdy mistni tanecnici ukazovali ruzne tradicni tance.

V Amankora zase nebyl zadny check-in jak se normalne v hotelech dela. Kdyz jsme prijeli tak nas privital manazer a par lidi. Dostali jsme bile saly na krk v ramci uvitaci ceremonie (ty se davaji na krk lidem pri ruznych oslavach nebo kdyz prijede vyznamna nasteva). Zeptali se jestli se rovnou chceme jit divat na predstaveni. Zadny check-in. Jdete si sednout. Nabidli uvitaci drink. Ja jsem se po ceste dozvedel od pruvodce, ze bhutanci tradicne piji tzv. butter tea (maslovy caj), tak jsem si ho hned objednal. Vzbudilo to usmev, protoze to asi nikdy nikomu z turistu nechutna. Ale nebylo to zas tak strasne. Caj ma v sobe nejake byliny (ruzovou barvu) a je slany.

IMG_2701

Pak jsme se proste zvedli a sli na pokoj kam nas obsluha zavedla. Proste se dodivate na predstaveni. Date si drink. A mezitim nekdo odnese zavazadla. Kdykoliv se zvednete ze zidle tak se tam nekdo objevi kdo vas na ten pokoj zavede a presne vi na ktery. Muzete vypnout mozek. Pokoje v Amankora jsou udelany v takovem severskem designu. Na pokoji jsou i kamna, kde vam pred spanim obsluha zatopi drevem na tu atmosferu. Normalni topeni tam je taky.

V Aman hotelech vam neustale chodi uklizet. Trosku se to lisi hotel od hotelu, ale v extremnich pripadech prijdou treba do pokoje petkrat za den. Poznal jsem to tak, ze jsem se treba sprchoval a najednou vidim, ze nekdo znovu vymenil rucniky. Nebo prijdou vecer napustit vanu a roznout svicky okolo vany. Jsou velmi casto schopni ustlat postel v den kdy rano odjizdite. Delaji to ale tak, abyste o tom vubec nevedeli. Kdyz odejdete na snidani nebo na nejakou aktivitu tak se uklizi vas pokoj. Nikdo vam nebude tukat na dvere nebo vas nejak rusit. Tohle dokazou skoro dokonale.

IMG_2822Hotel Amankora Thimphu

Kazdy Aman je trosku jiny a nekdy to je matouci. Nekdy za nejakou sluzbu platite extra a jindy je to zahrnute. V Amankora bylo vsechno jidlo i piti (vcetne alkoholu) zahrnuto v cene. Vecer jsme meli zorganizovanou schuzku a drinks s par zajimavymi lidmi. Ambassador Lhatu Wangchuk (autor UN rezoluce Gross National Happiness). S ambassadorem jsem mel velmi peknou diskuzi presne natema jak propojit ten koncept s kazdodenim zivotem a podnikanim. Intuitivne jsem uz byl na dobre ceste:-). Ve zkratce je jen potreba si uvedomit, ze to neni jen o tom se honit za cisly, zisky a obraty… Ten zivot i podnikani je komplexnejsi a stesti neni jen v tom, ze jdete porad nekam nahoru za dalsimi cily.

IMG_2725

Povecereli jsme s clovekem co ma na starosti bhutansky olympijsky team. A s manzelem kralovy sestry, ktery v Bhutanu rozjizdi pet novych hotelu Six Sense (krome spousty dalsich aktivit). Bylo krasne osvezeni jak lide pekne mluvi o mistnim kralovstvi a jak kral (otec, ktery nedavno odstoupil), vse velmi dobre v teto zemi vedl. Jeho syn (soucasny) kral je take velmi oblibeny. Bhutan je velmi mala a chuda zeme. Ale je tam citit, ze je dobre vedena. Bhutan ma jen 700 tisic obyvatel a velikost zhruba polovicni jako Ceska Republika. S rozdilem, ze cestovat po Bhutanu trva dny, protoze silnic je malo a jsou ve spatnem stavu. Hodne lidi taky bydli uplne mimo nejake dostupne cesty. Je celkem obvykle, ze farmar vypestuje ryzi a pak jde pesky tri dny na trh v Timphu. Tam pak tyden spi dokud neproda vsechnu ryzi a pak jde tri dny zpet domu.

IMG_2792

Mistni trh v Timphu (hlavni mesto)

IMG_2789

Nejoblibenejsi soucast kazdeho jidla v Bhutanu (chili).

IMG_2788

Bhutan je nesmirne malebny.

IMG_2806

Tohle si lide maluji na sve domy. Prinasi to plodnost a prosperitu.

IMG_2820

Pred nastevou muzea me zastavila mistni televize, abych jim poskytl rozhovor. Davali me otazky co se davaji turistum. Proc jste sem prijel? Jak jste se dozvedel o Bhutanu? Co se vam tady libi? Co bysme meli delat jinak nebo zachovat?

IMG_2815

Moje odpoved byla asi taky hodne typicka. Prosim vse zachovejte zde vsechno jak to je. Nepoustejte sem moc turistu. Nekomercializujte! No jenze to zrovna mladi lide v Bhutanu nechteji slyset. Nechteji zit jako v muzeu. Jenze tohle je presne co je pro turistu atraktivni, ze ma pocit, ze je jako v muzeu, kde jeste neni nic zkazene turismem a komerci. Treba to, ze kdyz mistni chodi do prace nebo na urad tak musi mit oblecen ten jejich mistni kroj. Mladym lidem se to nelibi. Ale presne tohle vytvari nadhernou atmosferu. Predstavte si to v CR kdyby lidi museli chodit do prace v krojich!!!

V Bhutanu lidi velmi veri na astrologii. Je to zalozeno na vypoctech a statistikach. Neodolal jsem a sel jsem do skoly astrologie, abych se dozvedel o svych minulych zivotech, soucasnosti a i budoucnosti. Ty detaily by byly na samostnany clanek. Vyklad trva zhruba hodinu.

IMG_2827

Nechali jsme si take udelat obrad od mnichu na prodlouzeni zivota. Naprosto fascinujici take hodinovy obrad. Tady je mala ukazka. Bylo me hloupe filmovat. Nas pruvodce me povzbuzoval, ze to neni problem, kdyz nebudu filmovat urcita mista (sochu budhy). Tak jsem malou ukazku udelal.

Na zaver jsem odstal pozehnani a porozdaval obalky mnichum.

IMG_2748

IMG_2760

Nastivili jsme i skolu pro mnichy. Kdyz jste treba velmi chudi nebo se vam narodi dite s nejakym fyzickym defektem tak ho rodice casto daji do skoly pro mnichy. Tim, ze ruzneceremonie jsou velmi zadane tak o mnichy je dobre postarano. Funguje to jako urcita socialni sit. Kdyz vam nekdo umre tak po 49 dnu nechate mnichy at se modli a delaji ritualy pro toho zemreleho. Za to jim musite neco zaplatit a kazdy den donest jidlo.

IMG_2739

Kdyz mate dite, ktere je nejak postizeno a nemuze fyzicky pracovat. Tak tohle je sance jak se uzivi a nebude stradat. Stane se mnichem.

IMG_2769

Zrovna meli hodinu anglictiny tak jsme jim trosku neco povykladali.

IMG_2780

Tento chlapec je reinkarnaci vysoce postaveneho lamy. Nejdrive se trosku stydel a schovaval za dvermi. Pak dostal kuraz. Udelali jsme prednasku o Ceske Republice.

IMG_2782

Byl s nami porad nas pruvodce, ktery prizpusobal program nasim potrebam. Kdyz jsme meli pocit, ze uz mame dost kulturnich zazitku tak jsme se ho zeptali jestli se po obede neda nekde vyslapnout na nejakou peknou prochazku. Vzal nas na vystup k jednomu chramu.

IMG_2844

Stari lide tam travi cely den modlenim a meditaci. Pripravuji se tak na smrt. Odejdou z vesnice. Postavi si nejaky provizorni pristresek v kopci u chramu. Jejich deti jim jednou za par mesicu prinesou jidlo (hlavne ryzi). A oni pak nachazeji mir a klid v tech modlitbach a priprave na odchod z tohoto sveta. Pro nasi kulturu to je dost nepochopitelne.

IMG_2851

Modlitebni prapory.

IMG_2862

Vyhled na hlavni mesto Bhutanu – Thimphu z nasi prochazky.

IMG_2861

Takto si mistni susi maso (ti kteri nemaji lednicku).

IMG_2845

Na prochazce jsme potkali starsiho pana. Ten si s nami chtel povidat. Pruvodce nam rekl, ze to je byvaly ministr zivotniho prostredi. Ten zavzpominal na dobu kdy probihala v Cesku Sametova revoluce. Byl zrovna v Geneve na nejakem jednani a vykladal jak zastupci z ruznych zemi premysleli jak to dopadne. Velmi zajimava diskuze. Ten Bhutan je strasne mala zeme a clovek ma sanci potkat hromadu zajimavych lidi.

Aman ma v Bhutanu dalsi hotely. Po Thimphu jsme se presunuli do Paro a meli tam dalsi program. Muzete se takto presouvat mezi peti udolimi se stejnym pruvodcem a spat v jine casti hotelu.

IMG_2960

Amankora v Paro (tema na dalsi trip report)

Na rozlouceni vam v Amanu vzdy daji nejaky darek. Ten dostavate i kazdy vecer. A na rozlouzeni pozvali mnicha, aby udelal ceremonii na dobrou cestu.

IMG_2878 IMG_2883

Rozdily v rocnich poplatcich za firmu v ruznych statech USA

Kazdy stat v USA ma jine poplatky za zalozeni a provozovani firem. Tady je jen takovy rychly prehled poplatku kdyz si zalozite firmu pres IncParadise a pak pres nas objednavate i rocni sluzby (posilani tzv. Annual list – prehled kdo je reditelem nebo manazerem ve firme). Vybrali jsme jen ty nejpopularnejsi staty na zakladani firem a poplatky jsou jak pro Corporation (INC) tak pro Limited-Liability Company (LLC).

NEVADA (muj nejoblibenejsi stat, ktery nema statni dan pro firmy a taky protoze tam jsme schopni nabidnout dalsi sluzby jako mail forwarding, office program a mame tam sidlo).

INC
Initial/Annual list $150+ $10 za vyplnění­. State business license $500 + $10 za vyplnění­. Celkem $670 za rok.

LLC
Initial/Annual list $150 + $10 za vyplnění­. State business license $200 + $10 za vyplnění­. Celkem $370 za rok.

DELAWARE(nejvice popularni stat pro lidi co chteji mit investory. Venture kapitalisti maji nejradeji Delaware kvuli business friendly zakonum a soudum. Delaware ma 8.7% statni dan z prijmu ve state Delaware).

INC
Delaware Corporation Annual Report $50.00 + $175.00 (minimální­ franchise tax) + $15 za vyplnění­. Celkem $240 za rok.

LLC
Delaware LLC Annual Tax Fee $300 + $15 za vyplnění­. Celkem $315 za rok.

WYOMING(Nema statni dan a ma jedny z nejnizsich poplatku, ale taky je hodne daleko odevsad oproti Nevade, kdy za par hodin dojedete bud do Los Angeles z Las Vegas nebo do San Francisca ze severni Nevady. Takze i kdyz je Wyoming levny tak podle me zas tak prakticky neni).

INC
Annual Report License $50 (do zisku $250k) + $15 za vyplnění­. Celkem $65 za rok.

LLC
Annual Report License $50 (do zisku $250k) + $15 za vyplnění­. Celkem $65 za rok.

Jak ted uvazuji financne po prodeji

Vybrano zkomentaru a hodi se to na separatni clanek:

Johne, ví­š co by mě fakt zají­malo, jak po prodeji Shipito uvažuješ finančně. Máš to stylem, že sis spočetl pení­ze, řekněme je ti 50, řekneš si můžu se teoreticky doží­t 120, tzn. xxx / 70 let / 12 měsí­ců, to mám xxx na měsí­c, a pak se to snaží­š utratit, nebo neustále šetří­š.

Po prodeji firmy jsem presne takto pocital a snazil jsem si prerovnat v hlave jak nad penezmi premyslet. Delal jsem to podobne jak tady Martin pise v komentari. Mam tabulku. Tam jsem si dal jak dlouho asi budeme s manzelkou zit. Kolik budeme utracet kdyz budeme stari. Pocitam s tim, ze cim starsi budeme tim utratime mene. Bude se nam chtit mene cestovat, apod. Dale jsem pocital kolik potrebujeme jako rezervu. Kolik asi vydelame na urocich a investicich a z toho jsem si udelal odhad kolik penez lze utratit kazdy rok. A mam z toho udelany takovy hruby budget. Coz si myslim, ze je velmi dobry start takova tabulka, aby clovek mel trosku prehled.

Premyslel jsem nad tim, co se vsechno muze stat za krize a jak diverzifikovat, aby nas to nikdy vyrazne neohrozilo. Taky jsem premyslel co si vsechno muzeme dovolit, aby zase po nas nezustalo moc penez:-). Ano tohle je taky velmi tezke si nekdy rict, ze je mozne za neco utracet, kdyz na to clovek neni zvykly.