Libil se mi dotaz od Caymana v komentarich u predminuleho clanku:

Johne, asi neodbočí­m moc od tématu, když se zeptám, zda sleduješ i konkurenční­ firmy v oboru a zda upravuješ své podnikání­ dle jejich služeb? Nebo si jen hledí­š svého?

A chci k tomu trosku vice napsat.

Sledovani konkurence pred zacatkem podnikani

Rika se, ze by clovek nemel zacinat stejne podnikani ve kterem je uz spousta konkurence. Takze by si mel udelat pruzkum kdo jiz v tom oboru podnika. Zjistit jak funguji a pak se rozmyslet. Ja se samozrejme divam. Hlavne chci videt kdo ma jake slabiny, abych vedel jestli mam sanci konkurovat.

Jen kvuli tomu, ze existuje konkurence bych se nenechal odradit. Vetsinu podnikani bych nemohl ani zacit, protoze konkurence jiz existovala.

Kdyz jsem prijel do Las Vegas tak na zakladani firem existovalo spousta dalsich firem. Nejmene jich bylo par desitek. Mozna i par stovek. To stejne v realitach. Realitnich firem bylo nekolik tisic. Kola taky prodavalo spousta firem a na posilani zasilek uz taky bylo hodne firem.

Nez zacnu podnikat tak se divam na jednu vec. Jestli dokazu najit aspon jednu vec jak budu delat lepe podnikani nez konkurence. Musi to byt neco duleziteho. Treba jestli budu mit schopnost nabidnout stejnou sluzbu mnohem levneji. Muze to byt i neco jineho. Uplne unikatniho co nikdo jiny nedela. Kdyz nejakou takovou vec najdu tak s podnikanim zacnu. Ale musim videt, ze budu schopen vydelavat i kdyz tu vyhodu vyuziji.

Sledovani konkurence po rozjezdu

Jakmile se do neceho pustim tak kazdy den premyslim co presne chteji zakaznici. A kazdy den se to podnikani snazim vylepsit, abych se do tomu co nejvice priblizil. Premyslim jake zdroje mam k dispozici a jak je nejlepe vyuzit.

To je take doba kdy se nechci uz temer vubec divat na konkurenci. Snazim se najit svuj unikatni pristup. Nechci se nechat moc ovlivnit. Myslim, ze to je hodne nebezpecne jen zacit kopirovat co dela konkurence. Chybi tam ten myslenkovy pochod, kdy se doslo k urcitym zaverum. Chci presne rozumet proc delam ruzne upravy a zmeny v me firme. Je mi jedno jestli to konkurence dela uplne jinak. Tim lepe. Snazim se najit svou vlastni cestu. I kdyz ta cesta muze byt kontraverzni. Je to muj zpusob. A vzdycky se mi to takto vyplacelo.

Tak se mi podarilo nadelegovat dalsi vec. Kompletni system na prijmani novych zamestnancu. Mam z toho radost, protoze delat pohovory a vybirat zamestnance je dost casove narocne. Obzvlast kdyz jich ted prijimame cim dal vice. A ted to mam nadelegovane.

Nadelegovane pro me znamena, ze min. dva lidi ve firme to dokazou delat. Vse od podani inzertu, vyberu podle zivotopisu, sjednani pohovoru, jak vybirat, jaky test udelat, jak vyhodnotit a pak kdyz nekoho najeme, tak kompletni vyrizeni veskereho papirovani. A skutecne si to zkusili. Kdyby byl jeden nemocny tak nekdo druhy muze zaskocit. Cely proces si vyzkouseli uplne sami. Ja jsem se jen podival koho najmuli. A mluvil jsem s temi novymi zamestnanci az kdyz byli prijmuti. Musim uznat, ze vybrali dobre.

Zase jsem ve sve vlastni firme mene potreba.:-) Ale takto to ma byt. Mozna bude potreba nekoho najmout az budeme pryc. Krok za krokem predavam ruzne cinnosti dalsim lidem. Delegovani ma jeste jedno hledisko. Schopni lide radi prijmou dalsi odpovednost navic. Jsou radi, ze si muzou vyzkouset neco noveho. Novou praci. Novou zkusenost. Hodi se jim to do zivotopisu, kdyz muzou ukazat jake ruzne prace delali a otevira jim to dvere do budoucich povolani.

Kazdy kdo podnika tak nechce, aby jeho konkurence vedela co presne dela. Takze se vetsinou snazi nikde o nicem nemluvit. Nebo kdyz uz nekde pise nejaky blog nebo dava rozhovory tak radeji mlzi, aby nevypustil neco co by mu uskodilo. Ja tohle presne chapu. Ale premyslim do jake miry je to prospesne.

Mam zkusenosti s obojim. O necem vubec nepisu vubec. O jinych aktivitach pisu nebo mluvim hodne otevrene.

Kdyz se piste otevrene o podnikani tak se da ziskat velmi primy vztah se zakazniky a ruznymi partnery. Proste je to skoro jako kdybyste se znali osobne. Zakaznici a partneri o vas vi vice. Rozumneji lepe proc delate neco jak delate. Pritahnete k sobe podobne smyslejici lidi a ti vam zase lepe pomuzou k uspechu. Byt otevreny vam pomuze vybudovat tyto vztahy. A ty jsou k nezaplaceni.

Je to risk byt otevreny. Je to obrovske dilema jake informace poustet do sveta. Pochlubit se uspechem? Ale nevyuzije tu informaci konkurence? Ale to pochlubeni zase taky pomuze, protoze zakaznici a partneri vidi, ze firma neco asi dela dobre. Verim, ze vetsina lidi si mysli, ze je lepsi tajit co nejvice to jde. Ja bych si to stejne myslel jeste pred par lety. Ted se me uhel pohledu uz dost zmenil. Je to hodne tezke vedet co je doopravdy klicove a nesmi se zverejnovat. Je to tezke delat tyto rozhodnuti. Ale vidim, ze se vyplaci byt otevreny. Je v tom i risk a clovek musi pomalu naslapovat a testovat co si muze dovolit.

Cim je clovek otevrenejsi tim je to zajimavejsi pro lidi okolo. Nejenom clovek dostane dobry feedback, inspiraci, ale je tam ten primy ekonomicky prospech. Kdyz se podivate na “old school” firmy, tak ti toto nikdy nebudou delat. Nejaky CEO nebude psat blog a psat neco o sve firme. Proste toto je nemyslitelne. Ale rikam si, jestli neni jina doba a tento pristup je jiz prekonany.

V podstate nemuze jet nikdy. Nikdy neni vhodny cas. Vzdycky se objevi nejaky duvod proc nejet. Pokazde je mozne plany zrusit a jit resit nejaky problem. Jen popisu nasledujici pravdivy pribeh, ktery to krasne ilustruje.

Mam kamarada jehoz bratr podnika v necem podobnem co ja. Ma firmu na freight forwarding. Resi, ale vetsi zasilky nez male baliky. Ma sklad primo v ramci letiste v Los Angeles. A posila tyto vetsi zasilky predevsim pro firemni zakazniky letadlem po celem svete.

Pred dvema roky svou firmu prodal. Byl totiz uz kompletne vyhoreny. Uz tu svoji firmu kompletne nenavidel. Sedm let nejel vubec nikam na dovelenou. Ani na vikend. Kazdy den chodil do prace. Mel spoustu prace. A firma rostla.

Pak dostal nabidku at firmu proda. Koupila ho mnohem vetsi firma. A chteli, aby zustal ve vedeni jako zamestnanec. Dela porad stejnou praci. Ridi stejny team lidi. Ale jako zamestnanec. Najednou je strasne spokojeny. Jezdi na dovolene. O vikendu chodi hrat golf. A ma pocit, jak je to fantasticke, ze uz nemusi byt porad v praci.

Firma funguje porad dal. Nezkrachovala a dari se ji stejne nebo i lepe nez predtim. Najednou to ale jde. V cem byl teda problem? Proc to nemohlo fungovat kdyz byl tento clovek majitelem. A muze to fungovat kdyz je majitelem nekdo jiny?

Odpoved at si kazdy najde sam podle toho jak se mu to hodi. Nejaky podnikatel bude verit, ze to nejde a nikdy na dovolenou nepojede. Nekdo jiny zase radeji ani nezacne podnikat, protoze se toho dopredu boji. Kazdy si najde svuj duvod proc to jde nebo nejde.

Tesne pred dosazenim nejakeho vetsiho uspechu byva nejaky obrovsky problem. Takovy problem, ze mate pocit, ze se to neda prekonat. Neco co vas posune dozadu a ztracite uplne nadeji. Tohle jsem uz nekolikrat zazil. Mel jsem pocit, ze se na vse chci vykaslat. Ze uz to ani nema cenu. Proste ten problem se me v tom okamziku zdal neprekonatelny. K tomu me okoli me jeste utvrzovalo v tomto pocitu. Treba i ruzne autority jako pravnici mi rekli, ze to nejde.

Pak jsem to nejak zpytlikoval dohromady sam. V dusi jsem mel uplne pocit beznadeje, ale nedalo mi to a udelal jsem ten posledni krok. Mel jsem pocit zbytecnosti, kdyz jsem travil desitky hodin resenim. Jakoze travim cas, kdyz kazdy prece vi, ze uz to nema cenu.

A najednou doslo ke zlomu. Vse se vyresilo temer zazracne a jednoduse. Kdyz resite jakekoliv problemy, tak to chce vydrzet. A neustale hledat moznosti. I kdyz si uz clovek neveri a ma pocit, ze to uz nema cenu. Vzdy se da najit reseni.

Zrovna dneska jsem si jedno takove vitezstvi vychutnal. O detaily se snad budu moci podelit nekdy v budoucnu.

P.S. Jeste z jineho soudku. I kdyz dosahnete jakehokoliv uspechu tak se najdou nejaci loseri, kteri vzdycky budou chtit poukazovat na neco co se vam nepovedlo. Proste to budou chtit vypichnout pri jakekoliv prilezitosti. Jen aby to mohli shodit.