General Erich Von Manstein (1887-1973) on the German Officer Corps

Tento citat zclanku na blogu Tropical SEO meskutecne pobavil.

There are only four types of officer. First, there are the lazy, stupid ones. Leave them alone, they do no harm’¦Second, there are the hard- working, intelligent ones. They make excellent staff officers, ensuring that every detail is properly considered. Third, there are the hard- working, stupid ones. These people are a menace and must be fired at once. They create irrelevant work for everybody. Finally, there are the intelligent, lazy ones. They are suited for the highest office.

General Erich Von Manstein (1887-1973) on the German Officer Corps

Hrozne nerad prekladam z anglictiny do cestiny. Muze se stat, ze preklad neni presny a nevyzni to jak by melo. Ale toto je dostatecne jednoduche, takze doufam, ze si to vetsina lidi zvadne precist.

Zkousite to take prevest na soucasny zivot a podnikani? Jaky zamestnanec je nejlepsi? Inteligentni a liny? Za lineho v podstate povazuji sebe, protoze se porad snazim prijit jak toho udelat vice s mene usilim. Takze proto asi ridim tu moji firmu?:-)

Nebo pracoviti a blbi by se meli co nejdive vyhodit? S tim bych taky souhlasil, protoze jsem parkrat zazil, ze takovy zamestnanec dokazal vytvorit velke mnozstvi prace navic. Mel jsem treba jednoho zamestnance, ktery mi chodil asi 20x za den davat updaty jak je daleko s jakou praci. Diskutovanim updatu jsme zabrali vice casi nez skutecnou praci.:-)

Spread the love

14 thoughts on “General Erich Von Manstein (1887-1973) on the German Officer Corps

  1. Misto liny a chytry by se dalo pouzit jedno slovo – vychcany :). Nevidim duvod proc to nejak zobecnovat, na kazdou praci se hodi jinej typ cloveka.

  2. Tohle mi připomí­ná můj oblí­bený výraz “iniciativní­ blbec”, když je to absolvent po škole – dá se to pochopit.

    Sám osobně jsem lí­nej zaměstnanec (=konzultant) a je docela zají­mavé, že mám i hodně lí­ných kolegů, ale naše spoleÄ�nost je docela dost úspěšná. Klí­Ä� je v tom, že nejsme vůbec inovativní­, ale děláme jen to co klienti tak nějak nejví­ce chtějí­ a oni jsou spokojení­.

    Ono lenost je ve své podstatě klí­Ä� k efektivitě, v nějaké ekonomické knize co jsem Ä�etl bylo napsáno, že svět se změnil k lepší­mu od doby co první­ zaměstnanec zaÄ�al uvažovat o tom, jak si ušetřit práci.

  3. To Scar:

    Ne? Měl jsem pocit, že je to nějaký zvlášní­ typ humoru…, ale bohužel.

    Takže Ä�istě pro Vás, posloupný rozbor této “debaty”:

    Já jsem psal: V urÄ�itých stupní­ch ří­zení­ byla úroveň důstojní­ků a poddůstojní­ků znaÄ�ně diskutabilní­, a tudí­ž tlupa primitivů (jako vždy) zví­tězila nad několika strategickými génii.

    A Vy mi na to pí­šete: Německý důstojnický sbor na všech úrovní­ch patřil v té době k nejlepší­m….

    Jaká byla realita?

    Německý důstojnický sbor NEPATŘIL k těm nejlepší­m. Naopak. Byla to banda hovad a idiotů. Na “všech úrovní­ch”.

    Důkaz: Jední­m z představitelů důstojnického sboru byl i Hermann Gí¶ring, který proslul slibem daným Hitlerovi, že jeho Luftwafe bude zásobovat letecky obklí­Ä�ené vojáky u Stalingradu – což nebylo ani teoreticky možné, protože i kdyby Luftwafe stáhla všechna svoje letadla ze všech front na východě a na západě a poslala je ke Stalingradu, stejně by jich polovina chyběla.

    Takovou operaci by nemohlo vymyslet ani pětileté dí­tě s poÄ�í­tadlem v ruce.

    A ano, i Adolf Hitler byl, jako vrchní­ velitel, souÄ�ástí­ důstojnického sboru.
    Blbci byli pochopitelně i v řadách nižší­ch důstojní­ků Wehrmachtu, a to obecně a bez diskuse. Nebudu tu vypoÄ�í­távat, kolikrát se dí­ky (kvůli) protichůdným rozkazům navzájem postří­leli.

    (Mimochodem, ta vaše teze o iniciativě je velmi zají­mavá. Nehodlám s ní­ polemizovat, ovšem kdybyste byl někdy v armádě, tak byste možná věděl, že pro jakoukoliv “vlastní­ iniciativu” tam mají­ takové zvláštní­ zaří­zení­ — ří­kají­ tomu polní­ soud. V lepší­m pří­padě.)

    Dále: Článek od J. V. je založen na citátu (postřehu) Mansteina, který se týká obsazování­ urÄ�itého typu lidí­ na pozice ří­dí­cí­ch orgánů, konkrétně důstojní­ků.

    Já na to reaguji a napí­ši, že Manstein neměl tak docela pravdu, že “Strategie ří­zení­ nespoÄ�í­vá v lenosti, inteligenci nebo stupiditě”.
    “Strategie ří­zení­ spoÄ�í­vá v pří­sné kontrole a nezkresleném vyhodnocování­ všech dosažených výsledků”. (Protože i inteligent může udělat chybu a je potřeba to kontrolovat).

    A Vy mi na to napí­šete: “….a předevší­m nedokázal nikdy definovat strategický cí­l.

    Což je reakce naprosto k nepochopení­. Zaprvé, Adolf Hitler VŽDY dokázal definovat strategický cí­l – a to velice jasně. Přepadení­ Francie bylo z jeho hlavy a zásadní­m způsobem se podí­lel na vypracování­ plánu na překroÄ�ení­ Arden a obejití­ Maginotovy linie…. a tak dále.

    Zadruhé, a co je podstatné a co je naprostou záhadou – proÄ� tu mluví­te o STRATEGICKí‰M Cí�LI — když je tento Ä�lánek o “STRATEGII Ří�ZENí�?? Rozumí­te tomu rozdí­lu?

    A co ta avantgardní­ konstrukce, že “Strategie spoÄ�í­vá předevší­m v definování­ dlouhodobého cí­le” (??????)…. a vypracování­ plánu k jeho co nejpreciznější­mu dosáhnutí­..”.

    Kde jste to vyÄ�etl? Pro Vaší­ informaci, slovo “strategie” ve slovní­cí­ch znamená “dlouhodobý plán (záměr) Ä�inností­, zaměřený na dosažení­ nějakého cí­le” – takže vy jste ve skuteÄ�nosti napsal:

    “Dlouhodobý plán Ä�inností­ zaměřený na dosažení­ nějakého cí­le spoÄ�í­vá předevší­m v definování­ dlouhodobého cí­le a vypracování­ plánu k jeho co nejpreciznější­mu dosáhnutí­”.

    Na to Vám zcela poprávu napí­ši: Je mi lí­to, ale Váš pří­spěvek nemá žádnou logiku.

    A Vy mi drze odpoví­te: “Já jen poukazoval na Váš omyl(nebo neznalost?) ohledně Wehrmachtu.”

    To už vážně hraniÄ�í­ s demencí­.

    Opravdu si myslí­te, že někdo, kdo do svého pří­spěvku napí­še jméno autora Blitzkriegu (autora knihy Achtung – Panzer!) a k tomu jméno tzv. Lišky pouště, že má jakousi “neznalost” ohledně Wehrmachtu?

    Podí­vejte, proti diskusi nic nemám, ale co je moc, to je moc.

  4. To rammi: He he přesně tak.

    Kdybych nebyl líný tak chodím pěkně do práce od nevidím do nevidím, ale jelikož se mě nikam chodit nechce tak sedím doma a vytvářím si mlýnky na penize 🙂

  5. to Cappy:

    Tak to mě prosí­m pouÄ�te, kdo měl tedy v té době době nejlepší­ velení­? Jestli jako jediný demagogický důkaz uvádí­te u Luftwaffe Gí¶ringa, který neměl v tak vysoké funkci nic dělat a seděl tam jen z Hitlerovi vůle, tak to není­ ideální­ srovnání­. Gí¶ring patřil mezi toho, který seděl na pramenu a pod ní­m byli jedni z nejschopnější­ch lidí­. Sice toho o Luftwaffe moc neví­m, ale zcela urÄ�itě jména jako Kesselring, Richthofen, Milch a mnoho další­ch patřilo mezi jedny z nejlepší­ch v té době a kteří­ znaÄ�ně doplatili na nekompetentní­ho šéfa.

    A ke Stalingradu. Pokud se budeme pohybovat v teoretické oblasti, tak zásobování­ Stalingradu možné bylo. Neboť pro udržení­ bojeschopnosti se požadovalo cca 700tun materiálu. Vzhledem k tomu, že obyÄ�ejný Heinkel He 111 mohl naložit 1,5tuny zásob, tak jednoduchým poÄ�tem zjistí­te potřebné teoretické množství­ potřebných letadel. Takže z teoretického hlediska to splnitelné bylo. Jenže kvůli poÄ�así­, protiletecké obraně atd. to nebylo možné.

    A k Hitlerovi a jeho strategickým cí­lům. Když jste tak chytrý, jakou měl teda strategii na východní­ frontě? Tvrdí­te něco úplně jiného, než většina historiků a taky i jeho vlastní­ch generálů. StaÄ�í­ se podí­vat na operaci Barbarossa, kde byla nejdří­ve cí­lem Moskva, pak byli tankové jednotky ze skupiny armád jich poslány na jiný směr útoků(zde si asi budete pamatovat i jedno velmi detailní­ doporuÄ�ení­ od Guderiana, když ho zde zmiňujete, tak předpokládám že znáte proti Ä�emu protestoval) cí­lem byl Kiev a teprve pak se opět jako cí­l zvolila Moskva, což je zásadní­ strategická chyba.
    Po celé trvání­ války na východní­ frontě nebyl Hitler schopen stanovit priority a celkovou strategii velení­ na východě.

    U útoku na Francii se velice mýlí­te. A.H. nejdří­ve preferoval na západě útok vycházejí­cí­ z Schliefenova plánu. Plán na útok přes Ardeny byl nápadem Mansteina a teprve ten přesvědÄ�il Hitlera o výhodách tohoto řešení­…

    K tomu co jsem psal o iniciativě. StaÄ�í­ jednoduché srovnání­ se sovětskou armádou(a i mnoha jiných) a uvidí­te, že Německá armáda, která vycházela z pruských tradic, měla své velitele iniciativnější­, měli daleko větší­ volnost pohybu a rozhodování­. Iniciativa velitelů != porušování­ rozkazů. A jen tak mimochodem, tahle moje teze(jak se zmiňujete) je fakt, který je uveden v mnoha knihách.

    Další­ věcí­ je, že Německá armáda měla ztráty způsobené “friendly fire” na stejné úrovni, jako armáda Americká a daleko menší­ jak Rudá armáda. Takže to nemůžete brát jako argument, kterým snižujete kvalitu velitelů…

    PS. Z diskusí­, které se zabývají­ historii jsem pouÄ�en, že znalosti Wehrmachtu a historie té doby opravdu nezáleží­ na tom, jestli umí­te napsat jména pár slavných generálů…

Leave a Reply to Cappy Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *