Category Archives: Ruzne & Drby

Jak to mohl Bata delat tak amatersky

Zrovna ctu knizku o Batovi. Shodou okolnosti tuto knihu napsal bratr meho dedecka (prastryc). On i muj dedecek pro Batu pracovali. Muj dedecek jako nakupci vlny. Jezdil po celem svete a delal kontrakty, kde nakoupit nejlepe vlnu. S Batou byli kamaradi a jezdili spolu lyzovat do Velkych Karlovic (kde dedecek postavil chatu a na stari se tam uplne prestehoval).


Bata na lyzich ve Velkych Karlovicich.

Takto vypadal muj dedecek za mlada (v laznich). 

Ale to jsem trosku odskocil. Tak nizka co ctu se jmenuje: “Pribeh jednoho muze a jednoho mesta”.

A jsem v pasazi,  kdy muj prastryc popisuje prvni praci, kterou dostal u Bati v roce 1921. Prastryc prave ukoncil povinnou skolni dochazku. Bylo mu 15 let. Rodice chteli aby sel dal studovat a jemu se nechtelo a sel se predstavit k Batum. Fabrika zatim sidlila v prozatimnich budovach. Vse bylo v zarodku.  Teprve se chystalo stavet budouci velke vyrobni budovy. Obchodni oddeleni se take teprve rozjizdelo. A u toho obchodniho oddeleni bylo i zacinajici reklamni oddeleni.

Pocet Batovych prodejen v te dobe narustal, a po prvni desitce, se Tomas Bata rozhodl, ze se musi vse standardizovat. Aby kazdy obchod mel stejny vzhled, stejne aranzovane vykladni skrine a stejny napis Bata nad obchodem. Kdyz se oteviral novy obchod tak v meste se najmul stavitel, ktery poslal nacrtky jak obchod vypada do Zlina. A muj prastryc, ktery byl sotva mesic u Baty zamestnany, dostal za ukol se toto kompletne starat. Vzal do rukou kreslici prkno, zamyslel se a udelal nacrtek kde budou vylohy, jak bude umisten napis, apod. Nekdy ty nacrtky nebyly uplne presne, ale k tomu napsal do planku vysvetleni textem, napr. ze cely portal je z ocelove konstrukce a vsechno mezi je sklo, apod. Proste dal predstavu co je potreba udelat a udelal to jednoduse a srozumitelne. Poslalo se to staviteli, ktery presne vedel jak si to sevci ze Zlina prestavuji a ten to zrealizoval (a byl za to odpovedny).

Ale co me uplne pobavilo je dalsi odstavec, ktery jedna o tom, jestli si myslite, ze u Batu byli takovi amateri, ze nechali patnactileteho kluka delat takto zodpovednou praci. A proc si radeji nenajali nejake odborniky.

Jen si predstavme, kdyby tuhle praci misto patnactileteho chlapce delal absolvent stavebni fakulty nebo zkuseny stavitel: bud by se hluboce urazil nad jeji mechanickou povahou a praskl dvermi – nebo by do ni vkladal nejake ty skutecne odborne rozumy – a pak by bezpecne vznikly debaty a polemiky se stavitelem tady a stavitelem na miste,a bylo by to jen zdrzovani na ukor veci.

😉

Tohle je presne jak to citim, kdyz rozjizdim nejake nove podnikani. Odbornici me to zeslozituji, protoze jsou zvykli to delat urcitym zpusobem. Ale zamestnat nekoho mladeho, kdo ma velkou snahu, chce se ucit, hleda cesty a neboji se realizovat je podle me vyhra. Bez ohledu na zkusenosti, ten pristup je nejdulezitejsi.

Muze jedna pekarna upect a hlavne prodat 10 tisic bochniku chleba denne v Los Angeles?

Pred casem jsem psal uvahu kolik se da vydelat na provozovani kavarny nebo pekarny. Me vzdycky lakala spise tak pekarna nez kavarna. Ale vzdycky jsem si rikal, ze to bude podnikani na kterem bude tezke mit dobry zisk. Beru z to z meho pohledu a zkusenosti s podnikanimi jako je IncParadise nebo Shipito, kdy jsem ten zisk mel velmi slusny. Nikdy jsem nepodnikal v nicem, kde by byly male marze.

U te pekarny jsem mel dalsi obavu, ze americani nejsou tolik zvykli jist pecivo. Takze jsem se na to dival hodne skepticky kolik bochniku chleba se da vubec prodat. A kdyz je v podnikani mala marze, tak je nutne mit co nejvetsi objem. A to se mi zdalo u te pekarny docela tezke docilit.

Ted jsem ale narazil na clanek o pekarne BreadBar v El Segundo. Nevim jestli se tomu dat verit, nebo to nejaky novinar popletl. Ale pripada mi neuveritelne, ze by napekli 10 tisic bochniku chleba denne!

IMG_20160817_172910

IMG_20160817_172858

Jestli toto je pravda, tak musim ten muj pesimismus vyrazne poupravit. 10 tisic bochniku je uz velmi slusny business. Kvalitni chleba se prodava retail od $4 do $10. Prumerne $6-$8. Kdyby wholesale cena byla polovicni tak je to $3-$4 na bochnik. Naklady na mouky a energii odhaduji na $1-$2 na bochnik. Takze hruby zisk $1-$2 na chleba. 10 tisic bochniku denne x $1-$2 = $20 tisic nebo $30 tisic dolaru hrubeho zisku denne?

Uprimne si rikam, ze snad ten novinar fakt musel udelat chybu. Ze tolik chlebu se tady snad ani nemuze prodat. Co si o tom myslite?