Jak resit deleni penez mezi ruznymi pobockami firmy

Premyslim nad vizi, ze by Shipito melo jednou pobocky ruzne po USA nebo i po celem svete. Kazdy zakaznik by mohl vyuzit kteroukoliv pobocku pro zasilani zbozi. Zjistil by treba, ze nejake zbozi se vyplati poslat do statu, kde mu nebude uctovana sales tax. Takze by mel moznost to udelat. Ono kazdy stat v USA muze mit jine vyhody. Nebo by si chtel nechat poslat vzorky od ruznych vyrobcu z Ciny tak by vyuzil pobocku v Cine.

Ta moje vize je, ze by zakaznik nemusel delat nejake dalsi registrace. Jen by si nechal poslat baliky na jakoukoliv pobocku Shipito kdekoliv na svete.

Ale ted nastava otazka jak co nejjednoduseji udelat system na deleni penez. Muze byt situace, ze kazda pobocka bude samostatne vlastnena jinymi majiteli. Jak delit penize treba za pronajem virtualni schranky? Aby to bylo co nejjednodussi a zarovne spravedlive. Muze totiz dojit k ruznym situacim. Nejaky zakaznik bude nejcasteji pouzivat pobocku v Los Angeles a jen vyjimecne si necha poslat neco do jine lokality. Jiny zakaznik to muze delat pul na pul. Nekdo jiny bude vyuzivat hojne treba 10 mist najednou. Ale pronajem virtualni schranky bude platit jen jednou. Jak byste toto resili? Sledovat jak kazdy zakaznik vyuziva kazdou pobocku? Podle poctu dnu na skladovani? Nebo poctu baliku? Odmenit pobocku za to, ze zakaznika privede i kdyz ten stejny zakaznik muze mnohem casteji vyuzivat uplne jinou pobocku?

Nebo vymyslet uplne nejake jednoduche a elegantni reseni?

Spread the love

18 thoughts on “Jak resit deleni penez mezi ruznymi pobockami firmy

  1. Ja bych to delal tak, ze bych pobocky z toho horniho pohledu vubec nebral v uvahu. Mel bych jeden system, ktery by zaznamenaval pres kterou pobocku by ktery balik prisel.

    Aby to bylo spravedlive, tak vsechny poplatky primo souvisejici s baliky bych rovnou pripsal jednotlivym pobockam: to jsou vsechny ty vynosy z prijmuti baliku apod.

    Zustanou nejake pausalni poplatky. Pro kazdeho zakaznika bych si vytahl jake pobocky do posledniho mesice vyuzival a pausal bych rozdelil na dily.

    Mejme zakaznika, ktery za dobu co Shipito pouziva vyuzil 3x pobocku A a 1x pobocku B. Na konci kazdeho zuctovaciho obdobi zbyle pausalni poplatky rozdelim na 4 dily, kde 3 dily z teto sumy budou pripsany pobocce A a jeden pobocce B.

    Zbyva nejak zapocitat (respektive odpocitat) poplatek pro centralu a vsechno se da krasne zautomatizovat.

  2. David Filip: nedělil bych to talhle striktně, ještě před dělením bych kus uříz a ten dal do nějakýho motivačního programu – je třeba pak ještě zohlednit vlastní propagaci, tj zlepšení a tak

  3. Ak budu rozni majitelia tak budes efektivne prenajimat znacku. Co keby si postavil zmluvu tak, ze peniaze za prenajom schranky idu automaticky tebe a pobocka ma peniaze za baliky, ktore vybavi.

  4. Mě osobně by se to líbilo franšízou ( partnery co používají značku a dodržují kvalitu a know-how, mají bonus třeba v rámcové smlouvě s fedexem vyjednaný centálou.). Jak řešit finance? Nastavit tabulkové hodnoty , když přijde dopis k partnerovi (čína) dostane za něj adekvátní poměř (aby také neco bylo pro centrálu), to samé balík i skladování. Každá pobočka bude vydělávat dle toho jak ji zákaznící budou používat. A buď to bude pro partnery zajímavé nebo ne.

  5. Marek: vyjadrel jsem dost neobratne. Myslel jsem to tak, ze od sumy penez z pausalu se odtrhne nejaka castka na administraci = vsechny ta propagace, reklama a klidne i ten motivacni program. A az zbytek by se mel rozdelit.

    Ale jak se divam na web shipita, tak ten pausal za schranku je jen dobrovolny, takze to bude vyuzivat jen zlomek zakazniku => neslo by dost penez na pokryti administracnich vydaju. Takze by se musela odpocitavat nejaka castka z kazdeho zisku pro tu kterou pobocku.

    Myslim, ze v momente kdy se snazis rozjet pobocky vlastnene cizimi lidmy a mas uplne novou sluzbu = nulovou kreditibilitu si ani nemuzes dovolit nic co nebude totalne transparenti a striktni. Ja bych se bal jit do obchodu, kdy bych o vetsinu meho zisku musel souperit s pobockama vlastnika a do posledni chvile nevedel kolik si utrhnu pro sebe.

  6. Resil bych ciste matematicky – zakaznik dostal za mesic do vsech schranek dvacet balicku, z cehoz 10 doslo do LA, pet do NY, pet do Ciny. Tedy z toho co zakaznik zaplati si veme pulku LA, ctvrtinu NY a ctvrtinu Cina.

  7. Rekl bych, ze proces pobocek je dost nakladny a resil bych to pravdepodobne jakýmsi nezávazným outsorcingem klidně smluvní formou. Například jiná dopravní firma sběrná by pro tebe tuto službu mohla vykonávat třeba na svém překladišti kldně jen párkrát za měsíc. Jinak bych to neviděl pro rychlý start. Na překladišti se dá zboží zanechat za každodenní poplatek třeba 5,- Kč za paletu (určitě nemůže jít ale o překladiště běžných poštovních zásilek, ale sběrnou službu). Zákazník by si pro zboží mohl třeba přijet, aby to pro něho bylo výhodnější, nebo bys mohl na překladiště poslat jinou poštovní či dopravní službu. Naše firma takto spolupracuje s více sběrnými službami po Evropě – nejedná se ale o obálky, zboží je nad 50 kg. Ze začátku je nutné si vše ale prověřit hodně zásilkami, abys získal jistotu, že pro tebe budou všichni pracovat správně a pochopí, co vlastně chceš. Pak by to mělo být dobré. Ještě mne napadlo, že bys mohl mít na každém překladišti v dané zemi člověka, který by nemusel vůbec být zaměstnancem dopravce, ale pouze ti na vše dohlédl, zabalil, popsal, jak je potřeba. Nevím, jak přesně shipito funguje.

  8. No a nebo po zakaznicich holt chtit, aby si zaplatili virtualni schranku ve vsech pobockach, kde ji budou vyuzivat. Stejne se bude muset v kazde dane pobocce vyridit stejna administrativa jako na "centrale" pokud jim tam budou chodit baliky.

  9. Jeste co se tyce toho rozdelovani penez. Videl bych to tak, ze naklady v kazde zemi mohou byt variabilni a ne stejne. Jedno prekladiste bude skladovat za X dolaru, dalsi za Y jenu, kurz se pohybuje, asi bych vse centralizoval a ridil z jednoho mista vcetne uhrad faktur za pronajmy prostoru na prekladistich. V systemovych tabulkach by zakaznikovi vyskocilo, ze v Cine muze nechat preposlat zasilku za tolik, v Nemecku za jinou castku, ktera by se asi mela drzet. Pokud se s temi firmami domluvis na jedne taxe, coz si nemyslim, tak to bude fajn. Kazdy majitel skladu ma svou cenu a nebude chtit asi jit cenove jinam (nez na vyssi sazby). Z kazdeho prebaleni a preposlani budes mit vzdy treba stejnou taxu, kterou potrebujes na to, aby shipito mohlo v dane lokalite delat podobnou reklamu jako treba v USA. Ale to prerozdelovani penez matematicky mi prijde prozatim nerealne, i když neco z neho pouzit by se melo (treba ten dil na propagaci se mi libil, jak pise David). Pujde to, az koupis ty sklady a vsude nasadis stejne lidi a bude te kazdy sklad stat stejne.

  10. Tím, že budou různí majitelé, nebylo by lepší řešit to jako nějaký franšízing, aby se snažila každá pobočka být v zelených číslech dobrovolně. Část by se globálně dělila fixně a pak jak se kdo snaží zbytek.

    Je jasné, že některé pobočky budou na méně lukrativních místech, ale tak ty se nechají v případě strategické potřeby nějak zadotovat z ostatních právě při tom přerozdělování části. Ale nechal bych je ať se snaží, přecijen je to motivace "zdarma" 🙂

    MacDonalds tak funguje taky a ten systém evidentně běží dobře.

  11. Nevite tu nekdo, jak funguje vyporadavani mezi (treba statnimi) postami pri mezinarodnim posilani?

    Kdyz neco poslu do USA, tak je s tim nejaka prace v CR a pak v zahranici (nejen v cilove zemi). A celkova cena X zaplacena na podacim miste. Takze bych ocekaval, ze i USA posta neco z tech mnou vybranych penez dostane. Stejne tak poslani te same zasilky ale opacne z USA do CR bude znamenat, ze cast penez z uplne jine ceny odlisne od X 😉 USA posta posle dalsim, kdo se zasilkou meli praci.

    Cekal bych neco jako u telekomunikacnich operatoru – poplatky za sestaveni nebo terminaci hovoru atd. Ale nevi nekdo ze zdejsich diskutujicich vic, jak to funguje?

  12. Tohle bych řešil oddělením nabídky a poptávky a komisním prodejem, nejlepší ukázkou budiž finanční sektor, udělal bych takovou interní burzu, na které by šlo obchodovat.

    T.j. skladování 1.000 dnů / 1.000 kg balíků v Los Angales za 10.000 USD. Pobočka v Honk Kongu si koupí tenhle balík přes tvojí burzu s komisí 10% (co půjde tobě) a nabídne skladování 1.000 dnů / 1.000 kg balíků za 6.000 USD na burze a to si koupí třeba pobočka v Chicago.

    Normálně bych udělal interní burzu, kde ty budeš jenom brát komise. Výhoda by byla v tom, že by odpadli problémy s řešením cen, kvality apod., to by určoval trh.

    Na té burze můžeš prodávat i zákazníky, třeba se zaregistruje 100 lidí na pobočce v honk kongu a ty řekneš ok, tak dividenda na zákazníka jsou 3%, t.j. co vše pošle tenhle zákazník od doby registrace, za to dostaneš 3%. Kolik dáš za 100 zákazníků z honk kongské pobočky?

    Vlastně ti bude fungovat uvnitř kompletní trh, kde ty budeš jenom brát komise.

  13. Jinak komunita je tu dubrá, líbí se mi to, že tu jsou lidi, kteří většinou taky nad něčím dumají. Já většinou dumám sám a takhle si aspoň odpočinu, když vidím, že i ostatní dumají… 😉

  14. Navazující vtip:

    Poté po 3 letech zvedni komisi na 20% a sniž dividendu z nově registrovaných zákazníků na 0%. Měl bys setrvačností chvíli vydělávat ohromné množství peněz, až se rozkřikne co jsi udělal a zákazníci začnou ubývat a kšefty stát, tak s těma penězma co sis nahrabal vykup pobočky (odb. termín. financial bailout), nasraným zákazníkům pošli zprávu, že pobočky je okrádají a když krachovali, tak jsi se je pro ně rozhodl zachránit (dobré PR je nutnost) a jako titulek dej "pobočkové krize".

    Abys tomu všemu dal korunu, prohlaš se za stát (stejně už budeš mít tolik zaměstnanců, když jsi nakoupil všechny pobočky co jsi nechal zkrachovat) a své chování obhajuj tím, že takhle se chová přeci každá vláda, která se snaží zákazníky a zaměstnance ochránit před kapitalistickými majiteli outsourcovaných poboček, co je vykořisťovali

    😀

  15. Je dost tazke poradit, ale asi by som vychadzala z 2 zakladnych skutocnosti a to

    – aku hustu siet pobociek si chces vytvorit, ake je demograficke zlozenie oblasti, kde chces pobocku umiestnit a pod.

    – vypocitat si pribliznu hodnotu fixnych nakladov na kazdu jednu pobocku.

    Nasledne sa treba rozhodnut, ci siet bude mat jedneho majitela alebo viacerych. Ak by siet mala viacerych majitelov, tak by stalo za zvazenie vytvorit z toho franchizu. Ak by bol iba jeden majitel tak potom je potrebne sustredit sa na vytvorenie vnutrofiremneho systemu, z hladiska nakladov a prijmov sledovat kazdu pobocku zvlast. Zakaznik by mal mat jednoznacne iba jednu registraciu v pripade jedneho majitela, v pripade viac majitelov by mal mat registraciu na kazdu jednotlivu pobocku v zavislosti od majitela. Ak by sa jednalo o jedneho majitela, nie je dobre robit rozne presuny v ramci pobociek, lebo to moze priniest urcity chaos, to ze jedna pobocka zaraba viac a druha menej je v tomto pripade pre majitela nepodstatne, lebo cielom takejto siete je co naviac sa priblizit k zakaznikovi a zisk sa posudzuje globalne ako zisk za celok a nie za pobocku. V pripade stratovej pobocky je na zvazenie, ci ma vyznam pobocku nechat fungovat ako urcity nastroj marketingu alebo ju zrusit, ale to je vsetko na zvazeni majitela a jeho rozhodnuti.

  16. Elegantne,zkratka podle poctu celkove vyexpedovanch baliku za nejake obdobi rekneme za 1 mesic.Podle toho procentuelne rozdelit particne financni prostredky.

    Jinac to asi nepujde.

    Jako rozsireni by jeste byla moznost davat dotace na import ,takze de facto by byly dva ukazatele na zaklade kterych bych prideloval finance.

  17. A co tak riesit to podobnou formou ako franchise. Pobocky by mohli pouzivat nazov Shipito. Jednotlive pobocky by ziskali bud istu formu "jedinecnosti" v istom okruhu, alebo by medzi sebou superili zakaznickou podporou, vyhodami, mohli by robit specialne dealy s roznymi predajcami etcetera.

  18. Jenom s těma financema, hodně lidí tu navrhlo řešit to tabulkově, jenomže to je problematické kvůli pohybu měn, to je největší slabina tabulkových propočtů.

    Například investujete 1 mil. USD (10 mil yenů) do pobočky v Honk Kongu s tím, že bude vydělávat 100.000 USD (1 mil yenů). Jenomže kurz se pohne o 20%, pobočka v Honk Kongu bude nyní mít hodnotu 800.000 USD (1 mil yenů) a kvůli posílení yenu dojde ke snížení exportu do US, takže bude vydělávat 60.000 USD, a najednou průšvih.

    To se nebavím o tom, vést k tomuhle účetnictví a dělat na základě pohybu měn, a globální nabídky, poptávky nějaká rozhodnutí.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *