Kdyz nekde ctu o tom jak nejaka firma ziskala kapital od venture kapitalistu nebo byla koupena za nejakou astronomickou castku tak se mi vybavi, ze kazda takova transakce ma druhy pohled, ktery se nikde moc neprezentuje. Ten druhy pohled je malokdy jasne videt pro “outsidery”, ale staci si pozorne cist verejne materialy na Internetu, cist si blogy venture kapitalistu, cist mezi radky v ruznych clancich a delat si vlastni dukladny pruzkum. Pak poznate jake jsou ruzne zpusoby jak se tyto obchody delaji.
Zrovna me to napadlo, kdyz jsem si cetl o nedavne akvizici Centrum.cz. Tohle je naprosto hypoteticky priklad jak muze vypadat druha stranka takoveto transakce.
Mladi zakladatele zalozi nejaky internetovy projekt. Vse se krasne rozjede a protoze jsou ambiciozni tak se snazi ziskat nejake investory. Jsou uspesni a ziskaji venture kapital. A protoze jsou chytri a opatrni tak si rikaji, ze je dulezite udrzet si vetsinu ve firme, aby mohli o vsem rozhodovat. Venture kapitalisti jim daji penize, zakladatele drzi vetsinu a vse vypada nadherne. Jediny problem je, ze firma neroste tak rychle jak by mela. Venture kapitaliste tlaci na vedeni firmy, ze je potreba rust a byt jednickou na trhu. Zacne se vice investovat a utracet. Najednou se to dostane do stadia, kdy jsou vsechny penize utracene a firma porad nevydelava. Co ted? Bud se najde nekdo kdo do firmy dalsi penize da nebo firma zkrachuje a nikdo nebude mit vubec nic. Zakladatele zatim z firmy zadne penize nevideli (i kdyz podle tiskovych zprav do firmy bylo nainvestovano spousta milionu). Takze ze “sveho” tu firmu podrzet nemuzou. Nezbyde nic jineho nez najit nekoho kdo penize do firmy dat (treba mensinovy venture kapitalisti nebo nekdo jiny).
Narusta krize a je nutne ji resit. Mensinovy venture kapitalista prijde s resenim. Nasel jineho investora co da do firmy dalsi penize, ale s podminkou, ze prevezme vedeni firmy. Neni divu, protoze puvodni management slozeny se zakladatelu nedokazal dosahnout vysledku co se ocekavalo.
Jak se technicky vyresi tato investice? Tak, ze puvodni zakladatele klidne prijdou o temer vsechno co meli. Z vetsinoveho podilu jim zbyde velmi mala cast. Ukazu na konkretnim priklade:
- Puvodni zakladatele maji 65% – reprezentujici 65 akcii (jen pro priklad a jednoduchost vysvetleni)
- Venture kapitalista 35% – reprezentujici 35 akcii.
- Takze firma ma 100 akcii celkem.
Udela se valna hromada na ktere se rozhodne o upisu novych akcii. Vi se, ze firma potrebuje castku $$$ na dalsi rozvoj. Vyda se novych 900 akcii a prodaji se novemu investorovi. Venture kapitalista si nejake akcie mozna taky koupi (ma penez dost). Zakladatele zadne penize nemaji takze je do prodelavajici firmy nemuzou investovat. Udela se tiskovka o uspesnem prodeji firmy za miliony dolaru/euro… Vsichni si pogratuluji a takto to vypada po prodeji:
- Puvodni zakladatele maji 65 akcii, ktere ale ted reprezentuji 6.5% podilu na firme.
- Venture kapitalista si koupil 300 akcii navic a ma celkem 335 akcii. Takze maji 33.5% podil na firme
- Novy investor koupi 600 akcii reprezentujici a ma 60% podil na firme.
Puvodni majitele po nekolika letech tvrde prace nemaji ani korunu z obrovskych investic. Nemaji uz zadne rozhodovaci prava a odjizdi na dovolenou si odpocinout. Dravci investori a venture kapitalisti, kteri si hraji s penezmi, ktere jim ani nepatri jedou dal.
To co jsem popsal je velmi primocary postup, ale praxe muze byt jeste drsnejsi Venture kapitalisti a investori maji ruzne “vymakane” smlouvy, podle kterych ziskavaji vetsi podil (a zakladatele) ztraci, kdyz se nedosahne nejakych velkorysych hospodarskych vysledku. Take casto zverejnene investice neznamenaji, ze se okamzite nekam prevadi investovane penize. Casto je to jen “commitment” (zavazek), ze za splneni urcitych podminek investor zaplati urcite penize, ale ma moznosti investici snizit nebo ji nezaplatit. Je to boj a dzungle ve ktere zvitezi ti nejvetsi dravci.
Mel bych vyhradu k predpodlednimu odstavci
Kdyz budu tvrde pracovat se spatnym business planem a delat spatna rozhodnuti (treba nesmyslne multimilionove reklamni kampane) tak bych to videl spis jako prosustrovani penez investoru.
to Cappy: nechces se o tom nekde rozepsat? me tahle oblast velmi zajima. a pokud nechces verejne klidne s tebou zavedu diskuzi po emailu 😉
kamile, na cem zajimavem pracujete? 😉 , tomas tz at wirenode.com
Take to, ze zakladatelum zbude pouze 6.5%, musite brat i tak, ze maji 6.5% mohem vetsi firmy. Jinak to, ze zakladatelum po nekolika kolech investic zbude mala cast je bezne.
Jde o to, za tato mala cast muze mit hodnotu milionu dolaru = mam mane procent drazsi firmy.
re:David
Ono ten minoritni podil je ve vetsine pripadu doplnen radou smluv, ktere zajistuji minoritnimu akcionari silny vliv ve spolecnosti.
Neviděl bych to “zlo” tak hustě JEN ze strany venture kapitálu, ono vždy přijde na to, co jim ti zakladatelé naslibovali ve snaze jejich kapitál vůbec získat (a přiznejme si že v mnohýc BP se tato oÄ�ekávání většinou nadsazuji aby to vypadalo hezky). A pokud pak následně nejsou schopni tyto sliby / závazky naplnit tak je zle. Na druhou stranu je pravda, že jsou to dravci a získat za rozumných podmínek jejich kapitál není jednoduché, zvláště pro zaÄ�ínající projekty – z vlastních zdrojů to neutáhnou, banka jim nepůjÄ�í (nemají dostateÄ�né záruky) takže rizikový kapitál se zdá jako schůdná možnost. Nicméně myslím, že i v tom je třeba rozlišovat. Je rozdíl mezi velkým fondem Ä�i soukromým investorem typu “business angel”, který poskytne krom financí také potřebné zkušenosti a kontakty. Právě tato poslední možnost se mi již v několika projektech jevila jako nejlepší a nejschůdnější a také jsme ji realizovali (pochopitelně každý projekt je jiný a na každý se hodí jiný typ financování).
I minoritni investor muze mit ve smlouvach spoustu veci, ktere mu pomuzou dosahnout cile.
Jeste k tomu tlaku… nemusi jit jen o smluvni veci, ale i psychologii. Kazdy chce byt uspesny. A uspesny investor vam k tomu muze pomoci, staci kdyz budete delat co po vas chce:-)
Taky je tam tento pohled. Kdyz si vezmu penize od investora tak mu chci povedome vyhovet. Kdyz investor chce aby moje firma rostla, tak je tezke ho uplne ignorovat a delat si co chci:-).
Co se tyka vlastnich zkusenosti tak jsem par ruznych jednani prosel. Je to oblast co me zajima. Nerikam, ze nema smysl brat investory. To urcite ne.. jen jsem chtel ukazat, ze to nemusi vzdy byt "ruzove" jak to vypada "zvenci".
Luboš:
Jestli máš k tématu nějaké poznatky, tak klidně po emailu. Faktem je, že se k tomu veřejně nechci moc vyjadřovat. Je to tak komplexní problém, že bych byl nerad za blbce.
Ono úplně staÄ�í, že Johnovi tapetuji fí³rum 😀
Markonius: obavam se , ze to problem bude, zadna banka ti nepujci , kdyz nemas zajisteni, a veci v leasingu (tj. ve vlastnictvi leasingovky), zajistenim nejsou.
ja si naopak myslim ze rizikem je rozjizdet firmu na leasing.
markonius: je ale mnoho projektů, které třeba rok nebo dva žádný zisk nevygenerují a na to ti žádná banka nedá ani korunu. Já osobně bych na leasingu/úvěru nikdy podnikat nezaÄ�al – to riziko je tam obrovské a banka/leasingovka se s nikým nemazlí, na rozdíl od investora jí nejde o váš úspěch, ale jen o své peníze (protože vydělá jen smluvený úrok, aÄ� se bude firmě dařit jakkoli).
Vzpomnel jsem si na nedavny clanek v novinach o tom jak zacinal Paypal. Kazdy mesic meli ztratu 10 mil. dolaru, hackeri z Ruska jim kradli miliony a hrozilo zavreni dveri.
Den pred padem Nasdaqu 31. brezna 2000 se jim podarilo ziskat 100 mil. dolaru venture kapitalu. Kdyby se jen o par dnu zpozdili tak ta firma dnes neexistuje.
Takze na neketere firmy ten venture kapital fakt nutny je.:-)
Misha: Do projektů, který rok Ä�i dva nevygenerují žádný zisk, do toho Ä�lověk musí vždy investovat na sebe, kreditní karty, vlastní půjÄ�ky atd. Nikdo jiný totiž u takových projektů není schopen vůbec posoudit, zda-li někdy vydělávat vůbec budou.
Backa: Jaké je riziko? Založíte si s.r.o. třeba s vkladem licencí vašeho softwaru, který si necháte odhadnout na 200.000 KÄ� (ano jako vklad použijete zdrojové kí³dy vašeho softwaru), pak si vezmete vše na leasing a jedete. Člověk v tom nemusí mít moc, aby zaÄ�al férovět podnikat, když dokážete toÄ�it prachy. To je problém většiny, většina lidí neumí toÄ�it prachy a proto se bojí leasingů a půjÄ�ek, přiÄ�emž zadlužit se je normální, jenom se většina lidí neumí prostě dobře zadlužit.
Jestli nejaky projekt prezije muze byt dost casto jen nejakou nahodou nebo stestim, ale vzdy za tim stoji nejaci lide… nekdo kdo tu firmu tahne kupredu, kdo to nevzda i kdyz vsechno vypada cerne.
Nekdy je ale umeni vcas polozit karty a odejit s cistym stitem. Uz jsem zazil par takovych, kteri to to nevzdali i kdyz vsechno okolo vypadalo cerne a nakonec to ale bohuzel cerne dopadlo.
Ok, když už to John nakousl, tak si dáme takový mini-kvíz (o mega cenu):
Zadání:
V nedávné minulosti krachlo neuvěřitelné množství internetových projektů. A v mnoha případech výborných a dobře vedených projektů se silným zázemím (za poslední rok asi 200 větších, s kapitálem přes 1 mil. USD/rok) . Stalo se to jaksi navzdory faktu, že poÄ�et uživatelů internetu neustále roste.
Otázka zní: Jak je to možné? ProÄ� tyto projekty krachly?
A tady je onen mini-kvíz:
Krachly protože…
1) …protože, jim došly peníze
2) …protože, jejich technologie nebyly dobré
3) …protože, nedokázaly najít obchodní model
4) …protože, měly málo uživatelů
5) …protože, podlehly konkurenci
6) …protože, neudržely se na trhu dost dlouho
7) …protože, neměly nic spoleÄ�ného s pornem
8) …protože, měly stupidní jméno
9) …protože, se jejich zakladatelé neporadili s astrologem
10)…protože, je nepodpořila sociálnědemokratická vláda
11)…protože, internet není síť
12)…protože, měly špatnou propagaci
13)…protože, předběhly svojí dobu
14)…protože, neřešily žádný problém
15)…protože, měly úděsnou grafickou úpravu
16)…protože, byly rozkradeny zevnitř
17)…protože, měly špatně zpracovaný plán
18)…protože, se vůbec netýkaly ekosystému Windows
19)…protože, se tým vývojářů utopil v řešení nesmyslů
20)…protože, jejich maskot nebyl dost “cool”
Nápověda: Jak jste si urÄ�itě všimli, v tomto mini-kvízu jsou všechny odpovědi správně. Tedy alespoň zdánlivě správně. Jenom jedna z nich, tedy jedna odpověÄ�, však přebíjí všechny ostatní a je klíÄ�em k řešení problému. Představuje odpověÄ� na to, proÄ� se firmy jako Google nebo PayPal ocitly jednoho dne před krachem – a zachránily se vlastně jenom pouhou náhodou.
Při luštění si můžete vzít na pomoc jakoukoliv příruÄ�ku, literaturu nebo vědecký materiál, můžete podvádět dle libosti, můžete využít i vlastní zkušenosti, popřípadě zkušenosti známých, kamarádů.
Hodně zdaru 😉
Cappy:
1- můžeš prosím jmenovat aspoň tři internetové projekty se silným zázemím nebo dobrým vedením, které v posledním roce krachly?
2 – kdy se firma Google ocitla před krachem a zachránila se pouhou náhodou? Page s Brinem dostali investici ještě před tím, než vůbec založili firmu.
3 – jediný důvod, který projekt potřebuje k přežití, je potřeba najít _fungující_ obchodní model. Pokud máš obchodní model a ten ti funguje, tak samozřejmě taky nemusíš uspět, ale bez fungujícího obchodního modelu uspěješ jen tím, že tě koupí někdo jiný – a nemáš tedy svůj úspěch ve vlastních rukou.
Vím ale že ty máš na mysli z toho seznamu jiné Ä�íslo, ale to nemáš pravdu 🙂
Misha:
ad 1) Internetové “podniky”, které konÄ�í:
http://www.edgeio.com/
http://www.minglenow.com/
http://www.protectmyphotos.com/
http://www.divshare.com/
http://www.brightspot.tv
http://www.yak4ever.com/
http://www.teqlo.com/
Z těch co měly svoje podnikání “pouze” navázané na internet:
http://www.compusa.com/
ad 2) Historie Googlu zaÄ�íná v roce 1995-1997. Tehdy se jejich projekt jmenoval BackRub (systém na analýzu backlinků). Postavili server, udělali primitivní datacentrum a zaÄ�ali obvolávat zájemce. Nikdo jejich technologii nechtěl. Teprve v roce 1998 jim jeden blázen dal 100 000,- dollarů, aniž se na jejich technologii pořádně podíval. Teprve potom sehnali další peníze, a když nakonec nevěděli co s prachama, tak založili firmu Google, Inc. V té době se na vyhledávaÄ�ích rozhodně nevydělávalo a Google.com bylo původně jenom technologické demo, u nějž bylo do roku 1999 napsáno “Beta”.
ad 3) Přesně tak, s tím polemizovat nebudu.
Ad Vím…: Tak dokaž opak 😉
Ze investori dokazi byt velmi tvrdi vidim ted velmi zblizka. Firma, pro kterou pracuji, uz nejaky ten mesic intenzivne shani investora a lehke se to opravdu nezda. Nejde ani o to, ze by nikdo investovat nechtel, spis jde o podminky, za jakych je kdo ochoten do firmy kapital vlozit.
A kdyz je videt, ze penize dochazeji, velkorysosti se zrovna neoplyva..
Cappy: Souhlasím s tebou, klíÄ�em pro úspěch projektu jsou investoři, pokud naliješ i do toho nejhoršího projektu 1mld USD lze si stěží představit, že by neměl úspěch.
John: Vysvětlím ti to na nemovitostech v Praze. Spousta lidí zaÄ�la investovat do smíchova, což je Ä�tvrť která byla před pár lety doslova ghetto kde se Ä�lověk bál projít. Dnes je to luxusní Ä�tvrť. Naopak národní třída, což je vlastně hned u centra a je to prestižnější Ä�tvrť, tak do té nikdo moc neinvestoval a dodnes se tam schází bezdomovci a smažky, přestože národka je centrum a smíchov bylo ghetto. Je to investorská logika, když všichni koupí baráky v ghetto za pakatel a zrekonstruují je, nevadí to, že se tam stříli obden, lidé baráky v ghetto prodají a přestěhují se jinam. To se například stalo v jednom ghettu centru londýna, prostě investoři ho koupili a lidi přestěhovali na okraj města. Když investuješ strašně moc, nemůžeš udělat chybu.
markonius : investorske penize a konecny uspech projektu spolu vubec nesouvisi.
jan: jste startup z Prahy? nechce zajit na kafe a podelit se o zkusenosti s investory? (take s nimi jedname)
to Misha, Cappy:
ad 2 google – aspon podle knizky Google story, tech 100 000 proinvestovali pomerne rychle, hlavne do dalsiho hardware, protoze jejich vyhledavac rychle rostl. Porad nevydelavali penize a ani poradne nevedeli jak je budou vydelavat (prodavat technologii se nedarilo). Tesne pred tim, nez jim dosli penize, ziskali investory, kteri vlozili 10 milionu dolaru aniz by nekdo vedel, na cem bude google vydelavat. Akorat mel super vyhledavac, kteremu obrovskym tempem rostla popularita. Rekl bych, ze je dost nestandartni investovat do firmy, ktera nema obchodni model 😉
Johne, možná byste si měl odpovědět na prostou dvoj-otázku: o co vlastně zakladatelům vašeho fiktivního startupu šlo a jaké byly jejich reálné schopnosti.