Jak se snazim otevrit provozovnu na pizzu tak vidim jak moc je to slozite. Jednani s urady. Vyrizeni povoleni. Spousta detailu co se musi resit.Kolik presne musi byt prostoru na skladovani v provozovne. Jak musi byt velky zachod. Co vsechno musi v provozovne byt, aby se dostali povoleni. Jak se vsechno musi usporadat v kuchyni, aby se vsude vytocil zamestnanec na invalidnim vozicku. Jak vysoky musi byt strop, aby se tam vlezl walk-in cooler (takova velka lednicka). Normalne byste si rekli, ze to vubec nepotrebuji vedet. Ale treba prvni architekt, ktereho jsme najmuli byl shopen udelat navrh, pak by ho dal na schvaleni do mesta. Ztratili bysme mesic cekanim a nakonec zjistili, ze to udelal spatne. Tohle je realita. Je proste lepsi vedet aspon ramcove jak ty pravidla jsou, protoze pak jde vsechno realizovat mnohem rychleji.
Asi nejtezsi na celem procesu je, ze vsechno strasne dlouho trva. Nejvice casu se stravi cekanim. Treba urad ma 4-5 tydnu nez vam rekne jestli jsou vytvorene plany akceptovatelne. Kdyz ne tak vam je architekt predela a pak znovu cekate na dalsi schvaleni. K otevreni restaurace se vyjadruji ruzna oddeleni a kazde ma svoje pravidla. Reseni co vam reknou na jednom oddeleni nemusi fungovat na jinem. Ve meste nam treba rekli, ze bysme mohli zabudovat pristresek na popelnici, ale druhy clovek z jineho oddeleni rekl, ze muzeme mit problem, kdyz nenainstalujeme tzv. fire sprinklers (coz je hodne nakladna investice). Dalsi clovek z oddeleni na zivotni prostredi chtel abysme meli popelnice dve na recycling. Ve meste Torrance funguje kolem 20 sluzeb co odvazi odpad z komercnich provozoven, ale ani jedna neni ochotna resit ten recycling pro komercni odpad. Vsechny chteji at vsechno hazeme do jedne hlavni popelnice. Takze takto resime pozadavek za pozadavkem a snazime se dostat k finalnimu reseni. Kazdy urednik rekne trosku neco jineho. A je to neuveritelne mnozstvi prace se tim prokousat.
Vubec jsem neutusil jak komplikovane to bude! Zlate podnikani na internetu!!! Uz jsem mel docela krizi, ze se na celou pizzeriii vykaslu! Ale zase jsme nasli mozne reseni na ty popelnice. Ve meste vyhrabali v archivu stare plany z doby kdy se cela budova stavela. A ty ukazuji hranici pozemku jinde nez jsme mysleli ze je (a nez se ukazuje online). A urednici veri, ze ta hranice podle historickych planu je spravna a muzeme klidne pristresek postavit tam kde nam puvodne tvrdili, ze to nepujde. Takze vsechno je zase jinak a pristresek se muze stavet presne na miste kde jsme ho puvodne chteli stavet. Architekt tedy znovu doladuje plany (musime postavit i novou branku, mame specifikace jak ma pristresek vypadat).
Uplne chapu proc McDonalds kupuji pozemky, postavi restaurace a pak je fransizantum pronajme. Protoze to je takove mnozstvi prace a know-how, ze to je i pro toho fransizanta mnohem vyhodnejsi, kdyz to nekdo vyresi za nej.
Jen doufám, že už zamykáš popelnice a klíče jsi dal jen svým nájemníkům. Až nebudou mít ostatní kam vyhazovat odpadky, tak se dost věcí rozhýbe.
Já bych tu zase mohl napsat své příhody o tom, jak jsem si chtěl v ČR postavit mobilhouse. Nejdříve jsem zjistil, že stavební úřady často u stavebních pozemků mají různá stanoviska (typu povinná sedlová střecha, atd. atd.), a že strop mobilhouse musí mít minimálně 2,5m, což žádný dovezený do čr nesplňuje.
Tak mě furt zajímalo, jak se tu ty mobilhousy mohou prodávat, lidi je mohou mít, přestože žádný stavební úřad neschválí “souhlas s umístěním stavby”. Jestli jako stojí totálně na černo (což mi přišlo divné), nebo jak se to dělá.
Tak jsem zajel do obchodu s mobilhouse a ptal se. Odpověď: “pane, to máte jednoduché, my vám dáme certifikát shody s ČSN a výškou stropu minimálně 2,5m od jiného mobilhouse vyrobeného v čr, vy to pošlete na stavební úřad, dostanete povolení s umístěním, a pak si tam postavíte nižší mobilhouse dovezený z británie, to jaký je to typ už nikdo zkoumat a přeměřovat nebude”.
Takže k úřadům asi tak 🙂
Az do momentu, ked si budes chciet uplatnit nejaku poistu – vytopenie, poziar, kradez atd – zistia, ze tam stoji nieco ine, ako si deklaroval, a poslu ta kade lahsie
běžný stav segmentu, který je již plný, přebujelou byrokracií se vyznačuje každý hodně konkurenční obor, považuju to za bariéry vstupu, které brání konkurenci, něco jako clo (každý kdo je uvnitř tak to vítá), je to taky taková nápověda do čeho se nepouštět 🙂
problém spíš vidím v tom jak hledat ty obory, které nejsou plné
Zlati neokomunisti, tych aspon mozes uplatit a prestanu robit problemy. Nestacim sa cudovat ake boli skreslene moje predstavy o ,,free” USA. Byrokrati si labuzia a sekiruju kazdeho kto im pride pod ruku. V Tvojom pripade je rec znameni jasna – Chod od toho prec a vymysli si nejaky iny kseft.
A já vždycky myslel, že aby člověk měl úspěšnou restauraci, stačí dobře vařit a servírovat kvalitní jídlo.. :-O 😀
Přitom restaurace je jeden z nejtěžších druhů podnikání, s malou marží. Do tří let v tomto oboru zkrachuje polovina.
Přesto se do toho lidé vrhají, často i ti úplně bez zkušeností.
Lidi se vrhaji do spousty podnikani bez predchozich zkusenosti
Mně se líbí číst tyto články, ukazují jaké problémy můžeš mít, o kterých jsi ani nesnil a přesto pokračuješ, protože tomu věříš a máš před sebou tu vizi, logo tvojí pizzy. Až to budeš mít schválené, bude to o jiné práci, u další provozovny už budeš vědět a za pár provozoven a měsíců dále budeš těžký odborník, budeš mít kontakty na lidi, co taky vědí, architekty atd. a za deset let si budeš říkat, kdybych věděl, jak složité to bude, ani bych se do toho nepouštěl… takže naštěstí jsi tohle všechno předem nevěděl. 🙂
Držím Ti palce
Ve filmu o zakladateli McDonalds ovšem bylo, že pronajímání restaurací je primárně způsob, jak frančízanty držet pod krkem, pokud nedodržují pravidla 🙂
Je smutné, že úředníci jsou všude stejní. Zdánlivě svobodné USA a před úředníky je člověk takhle mrňavý!
To drzeni pod krkem je asi ten bonus navic:-))
Libi se mi ta tva urputnost a cilevedomost, nikdo te nezastavi, jen tak dal! 🙂