Politika a volby ne vzdy dopadnou jak bysme chteli. Nejdulezitejsi je si uvedomit, ze to ovlivnuje nase zivoty maximalne z 50%. Tech druhych 50% (a ja osobne verim, ze to je jeste vice) je na nas. Jak si zaridime zivoty. Jak se zabezpecime. Jak udelame vse proto, aby nase zivoty byli co nejlepsi i pres ruzne prekazky, ktere nam okolni svet muze hodit pod nohy. Proste kazdy z nas ma v sobe spousty sily o ktere treba ani nevi. A ta sila nam umoznuje udelat obrovske zmeny a vyrazne zlepsit nase zivoty. Jen je to potreba vyuzit. A zamerit se na to co je dulezite. Zlepseni nasich zivotu a zabezpeceni proti vnejsim negativum.
Predstavenie projektu – Inndesk.com
Ahoj John,
citam tvoj blog uz od uplneho zaciatku a pisu ti ludia s vela zaujimavymi projektami a tvoj nazor a nazor pravidelnych diskutujich si vazim, rozhodol som sa predstavil nas projekt.
Posledne dva roky sme s dalsimi 3mi kolegami pracovali na projekte www.inndesk.com
V skratke, ide o system pre tvorbu stranok s rezervacnym systemom pre male ubytovacie zariadenia (penziony, chaty etc). Nie je to ziadny robustny system pre velke retazce a hotely. Snazime sa ulahcit pracu mensim ubytovacim zariadeniam, kde riesia rezervacie aj web, tak povediac, na kolene.
Traja robime v IT (design, programovanie) a jeden kolega robi uz roky v sales/marketing oblasti. Mame par znamych co prevadzkuju mensie penziony + sami radi cestujeme a obcas tie stranky naozaj nestoja za vela. Kedze sa venujeme internetu uz nejaky ten rok, sami vieme, ze obcas, pre cloveka mimo brandze, moze byt aj vytvorenie jednoduchej stranky pomerne znacny problem. Prip. potom udrzba alebo updaty po par rokoch. Tak nas jeden den napadlo spravit Inndesk.
Biznis model je pomerne jednoduchy, plati sa mesacny pausal za pouzivanie sluzby, so zlavou pri rocnom predplatnom. Mierime na mnozstvo klientov. Zvazovali sme aj freemium model, ale ja osobne nie som velmi zastanca tohoto modelu. Ma svoje plusy aj minusy.
Pre rocne platiacich klientov pomahame aj s tvorbou designu ‘na mieru’. Templaty maju pristup do CSS a ak niekto nema znalosti s HTML/CSS, tak mu s nastavenim designu templaty trochu pohrame.
Na systeme stale pracujeme a zlepsujeme ho. V sucanosti pracujeme na pridani platobneho systemu do ‘booking widgetu’. Zacneme s Paypal-om a bankovym transferom – vyzaduju to skor klienti zo zapadu. Radi by sme vacsinu buducich zlepseni systemu (widgetov) davali zakaznikom v cene. Nieco na styl, ako to robis ty. Ked dostanes zlavu napr. na postovne, tak to posunies na znizenie ceny pre zakaznika. Tato metoda nam pride velmi dobra a nase podnikanie sa s nou stotoznuje. Samozrejme to ale zavisi aj od ekonomickej udrzatelnosti celeho projektu.
Priamej konkurencie nie je az tak vela. Nepriamej konkurencie, ci uz su to samotne internetove agentury, rozne booking widgety tretich stran alebo agregatory, prip. website buildery, je viac. Oproti konkurencii ponukame krajsie weby, prijemny system na pracu a tzv. ‘no hassle’: aj technicky nezdatny ludia maju web pod kontrolov a vsetky buduce updaty systemu v cene. Ak pride nejaka nova technologia (mobilny web, nova socialna siet) netreba kontaktovat tvorcu webu a platit dalsie peniaze, ale system sa raz upravi pre vsetkych + web pre penzion/hotel ma niektore specifika (napr. booking form).
Rozhodli sme sa riesit rovno globalny, resp. anglicky hovoriaci trh. Urcita nevyhoda je, ze tento trh ma viac, uz spomenutej, nepriamej konkurencie, ale zase jeho velkost a aj moznosti oslovenia su ine. Kazdopadne mame aj nejakych Slovenskych klientov a nebranime sa ani pripadnym Ceskym 🙂
Financovanie sme si zabezpecovali sami, prevazne z podnikania (vytvaranie webov), prip. zamestnania a asi ako kazdy, kto ide touto cestou, mozeme povedat, ze to nieje vobec sranda 🙂
Novych zakaznikov sa snazime ziskavat vsetkymi sposobmi. Robime na tom dvaja na full-time. Od AdWords, SEO, PR, blog, znamych, cez socialne siete az po priame oslovovanie. urcitou vyhodou je, ze sme skoro vsetci studovali/pracovali/zili v zahranici par rokov, cize anglictina nie je az taky problem.
Je strasne vela veci, co sa da este vylepsit. Od novych template, cez viac nastaveni designu az po channel management etc. V sucanosti ideme metodu pre editor stranok ‘menej je viac’ a pre booking system a management rezervacii chceme sustredit viac vyvoja. Predsa len, po vytvoreni stranky, staci na jej udrzbu uz menej casu a viac zakaznici riesia samotny predaj/marketing a management okolo.
Caka nas este velmi vela prace, ale to caka pri podnikani kazdeho z nas. No pain, no game.
Dakujeme za pripadne komentare a tebe John za vsetko co robis pre komunitu nadejnych projektov a zapalenych podnikatelov.
Za Inndesk team, Stevo Vadocz a Rudolf Krascenic.
Steve Vadocz
Inndesk guru
Predstaveni projektu stock-tunes.com
Ahoj Johne,
Tvůj blog sleduju už pěkných pár let a teď bych rád i já představil čtenářům nový projekt a tak trochu požádal i o případné rady.
S kolegou jsme v podstatě ve dvou lidech na podzim spustili novou službu, která se zabývá on-line prodejem hudby ke komerčnímu užití: www.stock-tunes.com Konkrétněji řečeno jsme vytvořili on-line tržiště, kde mohou hudební autoři nabídnout své zvukové nahrávky k prodeji (zvuky, audio loga a znělky, melodie, skladby,…), a to včetně licence (nevýhradní). Kdokoliv pak může přijít a takovou nahrávku si za stanovenou cenu koupit. Jelikož s nahrávkou kupuje i licenci, může nahrávku použít například v reklamě, filmu, mobilní aplikaci a podobně. Je to tedy stejný princip jako u fotobank, ovšem s audiem.
Byznys model máme založený na podílu z prodeje, a to v poměru 40% pro nás, 60% pro autora. Připravujeme i možnost zadávání a získávání individuálních zakázek, tam bychom si vzali max. 10% z ceny zakázky.
Není to nijak revoluční nápad – zhruba před dvěma lety, kdy jsem tenhle nápad dostal, tu už pár zahraničních “audio bank” bylo. Do dnešního dne jich docela dost přibylo (v neposlední řadě např. i SoundCloud, který chce spolu s Getty Images licencovat nahrávky). Český trh je zatím poměrně netknutý, nicméně jedna hudební banka tu již funguje. Ale nelze tam nahrávky uploadovat ani je jednoduše nakupovat. U nás trvá nákup včetně platby přes PayPal a následného okamžitého stažení nahrávky doslova jen chvilku. Stejně tak upload je otázkou pár minut (pokud nemáte fakt pomalej upload 🙂
Oproti konkurenci nabízíme lepší podíly z prodejů pro autory, nenutíme autory k prodeji výhradní licence, autoři si sami určují ceny nahrávek (v nějakém rozmezí z předpřipravených hodnot). Kupující nenutíme k nákupu kreditů a podobných šíleností. Chceme to udělat co nejjednodušší pro obě strany.
Trh: nejprve to chceme rozjet v ČR, ale jsme si vědomi, že trh tu není příliš velký, takže pak budeme chtít fungovat celosvětově. Služba je na to snad připravená (překlady, měny,…).
V současnosti řešíme zapeklitou situaci, kdy jsme vyrobili vcelku funkční službu, ale potřebujeme naplnit nabídku nahrávkami, abychom to mohli propagovat směrem na poptávku a celé se to začalo otáčet. Tj. nyní máme za cíl naplnit nabídku audio nahrávkami. Zatím jsme to nijak moc nepropagovali, ale odezvy od autorů byly překvapivě pozitivní. Ovšem k samotnému činu “uploadu nahrávky” se dokopalo zatím pomálu autorů (např. jsme projekt prezentovali v Brně na JAMU a odezvy byly dobré, ale výsledný efekt byl 0 nových uploadů). Trochu bojujeme s tím, že autoři nejspíše vyčkávají, až se to rozjede, jenže bez nich se to nestane. Víme, že marketing a PR je momentálně naše slabá stránka. Chceme zkusit ppc reklamu na facebooku a pak se zkusit zapojit do webových diskuzí kam autoři chodí, prezentovat projekt na dalších hudebních školách, udělat soutěž. Ideální by pro nás bylo virální šíření, ale nevíme jak na to.
Zkusili jsme autorům nabídnout nadstandardní 90% podíl z prodeje (po nějakou dobu), ale zdá se, že to nefunguje. Je to asi lákadlo s příliš dlouhodobou návratností (autoři vědí že to zatím nejede a tak si domyslí, že bude chvíli trvat, než něco prodají). Tudíž zvažujeme jak jinak autory namotivovat k tomu, aby k nám něco nahráli (mohou to být klidně i obyčejné zvuky ulice nebo nástrojů, velmi jednoduché chytlavé melodie, žádné velké umění se do podkresu stejně nepoužívá).
Je toho ještě hodně co bych chtěl napsat, ale nechci čtenáře unudit k smrti. Takže to zkrátím. Nejsme s kolegou úplný nováčci – máme za sebou Fotorádce.cz, pak e-service.cz (na čemž jsme si náramně nabili hubu a uložili k ledu), nyní je tu stock-tunes.com, což je asi zatim to nejlepší co jsme “vyrobili”, ale docela se nám to zatim nedaří nastartovat, respektive nevíme čím začít. Ani jeden nejsme nějací extroverti, což se nám teď nevyplácí… jenže náturu nepředěláš 🙂
Díky moc všem za případné komenty, rady, názory, feedback… cokoliv.
Tomáš Dolejší a Lukáš Konvička, www.stock-tunes.com
Narust nakladu za pravniky a ucetni
Cim je Shipito vetsi firma tim vice se zvysuje neco co nazyvam byrokracii. Dam priklad. Mame cim dal vetsi moznosti si pujcit penize od bank. Maji nas radi. Jsme jedni z mala klientu, kteri maji perfektni balance sheet a vysledky. Takze nam chteji pujcovat. Ale tim jak roste objem pujcek tak je to cim dal vice papirovani. Proste uz nestaci jen vytisknout vysledky z ucetniho programu. Musi to uz za nas delat CPA (danovy poradce), ktery se ve vsem hrabe, dava otazky a nakonec nauctuje brutalni penize za report, ktery vypada v podstate stejne jako kdybych jej vytiskl z ucetnictvi sam behem peti minut. K tomu se pridavaji ruzne reporty, ktere je pravidelne potreba delat. A vsechno to zabira obrovske mnozstvi casu.
Podobne je to s pravniky. Nekdy me docela desi kdyz vidim ty castky co platime za pravnika nebo ucetni. A to je vyuzivame uplne minimalne. Nic sloziteho po nic nechceme. Sem tam treba zkontroluji nejakou smlouvu. Ono kolikrat nejvice casu vubec zabere, aby vsichni pritomni pochopili co se vlastne resi.
Takze utracime kolem sestimistne castkuyv dolarech za tyto naklady a v podstate asi muzu byt jeste rad, ze to neni vice. Nedejboze bysme se treba museli s nekym soudit tak ty naklady by uplne vyletli nahoru. Jako cloveku co vybudoval firmu bootstrappingem to uplne rve srdce!:-)
Trip report: Singapore Suites Tokyo – LAX
Pred chvili jsem pristal v Los Angeles po letu se Singapore Airlines v A380.
Doopravdy jsem litoval, ze let z Tokya do L.A. neni delsi. Nestihl jsem se podivat na vice filmu. Nestihl jsem vyzkouset vice jidel z menu. Nestihl jsem se pripojit na internet a udelat nejakou praci. Vetsinu letu jsem prospal. Spalo se tam doopravdy dobre a let utekl az skoro moc rychle.
Muzou za to Singapore Suites. Je to jako kdybyste meli vlastni kupe ve vlaku. Ale jste v letadle.
Sedel jsem s manzelkou vedle sebe na prostrednich sedadlech 2 C,D. Kdyz jedete s nekym a chcete si vykladat tak mate moznost sedet jednoduse vedle sebe. V prvnich tridach to vetsinou neni tak jednoduche. Pro ilustraci jsem vyfotil i sedadla na kraji. Krome nas dvou a jednoho cestujiciho totiz byla kabina first class uplne prazdna.
Muzete si stahnout rolety pro vetsi soukromi nebo zavrit dvere.
Je to jako v hotelu, kdy si muzete zmacknout tlacitko DO NOT DISTURB, aby vas nikdo nerusil.
Tento trip report jsem chtel zacit uplne jinak. Jen me to sedadlo tak uneslo, ze mi to nedalo hned na zacatek par fotek ukazat. Takze od zacatku. Odletali jsme z Narity. Salonek byl hned u brany ze ktere odletalo letadlo Singapore Airlines. Singapore pouziva salonky ANA (All Nipon Airlines) a ten first class (jmenuji ho ANA Suites) byl temer prazdny.
Japonci meli i dobre navareno:-). Doopravdy letam rad s asijskymi aerolinkami, protoze v salonkach maji dobre jidlo.
Tak jsem ruzne ochutnaval, aby se nereklo. Hamburg steak (karbenatek) meli vynikajici.
Protoze let byl az v 7 vecer tak jsem vyuzil moznost si dat sprchu. To je podle me idealni pred vecernim letem.
Podival jsem se na emaily a zacal boarding. Dalsi vec co obdivuji v Asii, ze dokazi vzdy dat vetsi mnozstvi vchodu k letadlum. V USA to z nejakeho duvodu neumi. Takze business class mela separatni tunel. First class separatni tunel (pro 3 lidi) a economy take separatni tunel. Po nastoupeni jsem dostal na vybrani jestli si chci dat Dom Perignon nebo Krug. Singapore jsou uplne hrdi na to, ze nedavaji jen jedno premiove sampanske, ale jeste si muzete vybrat.
Dal jsem sampanske. Vyfasoval pyzamo (Givenchy) a sel se prevlect na zachod.
V ramci urychleni boardingu zacali poustet tunelem pro first class pasazery economy. First class pasazeri uz byli na palube takze to bylo naprosto logicke. Po prevleceni do pyzama jsem otevrel dvere a vidim zacpanou ulicku lidmi co se drali do economy. Koukali na me jako z jara. Proc tam stojim v pyzamu a mam v ruce obleceni.
Zbytek letu byl naprosto klidny. Premyslel jsem so ochutnat. Vybiral z jidelnicku a ochutnaval vina.
Uz cele stolovani je obrad sam o sobe.
Asi na kazdem letu Singapore airlines dostanete na zacatku Satay.
Jako predkrm jsem si vybral kaviar. Letuska se hned ptala jestli ten kaviar doplnim sklenickou vodky. Tak aby to bylo stylove jsem na to kyvl.
Nasledovala mrkvova polevka se zazvorem a cervenou repou. Zni to silene, ale byla dobra.
Salat.
Hlavni jidlo kure. To bylo as nejslabsi. Chutove nebylo spatne, ale tak nejak celkove to mohlo byt lepsi.
Zakusek.
Trosku ovoce.
Zeleny caj a spat.
A to spani je ta nejvetsi bomba. Kdyz mate ty dve sedadla vedle sebe tak vam je mohou ustlat do jedne velke postele. Slysel jsem, ze to takto ustelou kdyz tam sedi jen jeden clovek, aby mel vice pohodli a vetsi postel.
Doopravdy jsem se asi nejlepe vyspal v letadle. Bylo to i tim, ze ta kabina byla temer prazdna. Zavrete dvere. Zatahnete rolety. Takze klid a pohoda. Radost takto cestovat a skutecne vam ten let bude pripadat jeste kratky.