Jeste jsem si vzpomnel na neco k minulemu clanku o splaceni pujcek. Nedovedete si predstavit, jak to moje splaceni pujcek vzdy rozviri vody. Nedavno jsem kompletne splatil dve pujcky u jedne velke banky. Najednou mam v emailu dve pozvani na obed od ruznych lidi z te banky. Byl jsem zrovna na dovolene tak jsem obema psal, ze jsem mimo.

Pak mi referuji zamestnanci, ze se jeden z nich stavil v kancelari jen tak bez ohlaseni. Pak mi volal. Znovu psal. Odpovedel jsem, ze nemam ted moc cas. Ze dekuji za pozvani, ale nechame to na nekdy jindy. A na to odpovedel jak jsou “concerned” (coz nevim jak presne prelozit, ale je to neco ve stylu, ze maji zajemobavaji se o neco) o tu moji firmu, protoze videli, ze jsem kompletne splatil pujcky. A ze by radi vedeli, co se deje.

Bankeri to fakt nemaji radi, kdyz zakaznik splati pujcku drive, nez ma. Drive jsem si naivne myslel, ze diky tomu moje firma vypada dobre. Pujcim si, ale vratim penize jeste drive nez musim. Ale opak je pravdou. Nemaji to vubec radi. Chteli by, abych ty extra penize dal jejich investicnimu oddeleni a radeji je investoval. Jenze z toho mam zase obavu ja. Moc nejakym financnim poradcum a privatnim bankerum neverim. Ne ze bych je nevyuzival. Cas od casu jim nejake finance dam. Ale vetsinou jsem extremne opatrny, do ceho je necham investovat. Naposledy jsem investoval jen do preferred shares (alespon AA a lepsi) s dobrou dividendou a corporate bondu. To se mi docela vyplatilo, ale poslednich par let je pro investory skutecne jizda.

Nemam rad dluhy. Kdyz je to mozne, tak splacim vsechny pujcky, jak to jen rychle jde. Ale mam dilema. Nektere pujcky mam s velmi nizkymi uroky fixovanymi na dlouhou dobu. Takze by bylo logicke je nesplacet. Priste se mi uz nemusi podarit stejne pujcky ziskat.

Na druhou stranu uroky na sporicich uctech jsou minimalni. Treba na firemnich sporicich uctech se plati 0.5% urok. Na osobnich je to trosku lepsi, ale porad je to max. 1 %. To nepokryje ani inflaci. Takze penize na sporicich uctech ztraci na hodnote.

Nejradeji bych vsechny dluhy splatil. Hned. Ale muze nastat nejaka situace, kdy budu potrebovat finance. A pak by naopak bylo lepsi mit penize v hotovosti a nemuset chodit za bankami (a platit jim poplatky za vyrizeni nove pujcky). Taky uroky uz muzou byt za par let uplne nekde jinde.

Jenze cim vice poplatim dluhy, tim lepe se me bude spat. Letos jsem toho uz splatil hodne. Jen mam dilema jak daleko mam az jit. Ale porad vice tihnu k tomu splacet, nez si ty penize drzet nebo je investovat. Investovani je neco, co nemam pod kontrolou. To jak se vyviji trhy je nevypocitatelne. A u splaceneho dluhu hned vidim kolik usetrim.

P. S. Mam jeste takovou vlastnost, ze kdyz mam moc penez, tak upadam do optimismu a delam blba rozhodnuti. Kdyz mam nedostatek, tak zapojuji kreativni mysleni a vzdy prijdu na to, jak vydelat jeste vice.

Pri nedavne ceste do Sonomy se mi libil tento napad vinarstvi Cahill v Sonome.

Z obrazku je videt, ze to neni obvykla lahev na vino. Tato ma obsah 3 litry. Kazdy rok vyberou jeden druh vina. Neco, co hlavnimu vinari chutna, a prodavaji to v teto vetsi lahvi. Lahvi rikaji tzv jug. Jednou si koupite lahev a pak si uz chodite doplnovat za nizsi cenu. Delaji to tam takto hlavne mistni, ale nabizi to i postou.

Koupil jsem dva jugy a kdyz je poslu postou zpet, tak mi je naplni a poslou ke me. Maji krabici, kdy muzete posilat rovnou ctyri jugy. Cena je zhruba o polovinu levnejsi nez za klasicke 750 ml lahve. A postovne vychazi take o dost levneji. Ono sklo je dost tezke. Staci pouzit vetsi lahev a usetrite i na postovnem.

Dobry napad jak se odlisit od ostatnich vinarstvi.