We will give you every reason to fly with us again.
Tohle mi na zacatku letu rekl sef obsluhy na Singpore Airlines letu. A mel pravdu. To jak to ty asijske aerolinky umi je obdivuhodne. Mam v sobe treti sklenicku Dom Perignon. V hlavne me to zacina trosku bzucet. Takze ten pravy cas zacit psat prispevek na blog, ne?:-) Opravuji. Ctvrtou sklenicku. Nestihl jsem dopit do pulky a uz me znovu dolevaji. V Singapore First class se snazi udelat vse jeste predtim nez si clovek dokaze rict.
Nevim jak to delaji, ale vzdy hned kazdy vi, ze jsem Mr. Vanhara. Vejdu do letadla. Vedou me k memu sedadlu tam stoji dalsi letusak a znovu rika: Wellcome Mr. Vanhara. Tohle se pak nekolikrat opakuje kdyz poznavam dalsi lidi co se o nas pri letu budou starat. Nikomu se nemusim predstavovat.
Na zacatku letu nam rozdali toaletni balicek znacky Salvatore Ferragamo.
Pribory a talire jsou od navrhare Givenchy.
Stejne tak pyzamo, ktere vam na zacatku letu rozdaji musi byt taky znackove (Givenchy). Proste vse musi byt dokonale. Je to neuveritelne jak tak mala zeme jako Singapore dokazala vybudovat asi nejlepsi aerolinku na svete. Skutecne to obdivuji.
Tohle letani ve first class s aerolinkami jako Singapore Airlines zpusobi, ze cestovani je znovu zazitek. Zkoumam menu a tesim se co budu vsechno ochutnavat. Zacinam kaviarem a pak se necham unaset dalsimi lahudkami z menu.
Mel jsem nutkani vyzkouset obe varianty predkrmu.
Polevka (ze cim vice chodu jidla, tim ten let rychleji utece).
Na zakusek nezbylo misto. Jsem plny. Tak jen ovoce, zeleny caj a jdu spat.
Spim.
Probouzim se a davam svacinu.
Tentokrat i ten zakusek.
A jen pro zajiimavost takto vypada let zpet. Jedl jsem totiz Japonskou verzi jidelnicku. Mate na vyber Western food (coz je jidlo co asi znate) a pak japonske divociny (dobroty).
Tak a jestli vas skutecne zajima co jsem jedl tak tady si to muzete precist.
Cesta zpet ze Singapuru do Los Angeles
Singapore Airlines maji specialni terminal ktery je uplne oddelen od normalniho terminalu. Prijedete ke krasne budove obklopene palmami a zeleni. Hned u dveri na vas cekaji, odeberou kufy a zavedou ke stolku kde si sednete nez vytisknou boarding pass. Pomer obsluhy k jednomu pasazeru je pet ku jedne. Po vyrizeni odchazite do first class lounge, ale asi abych se citil jeste duleziteji tak me rekli, ze me zavedou to PRIVATE ROOMS. Jakoze, first class lounge pro me neni dost dobra a pani me zavedla do dalsi lounge, ktera je jeste exkluzivnejsi:-). No vazne to s vami umi. To musim potvrdit.
Jen se na me podivejte. Sedim a nechavam se obskakovat.
Co nejvice obdivuji, ze obsluha presne vi kdo je kdo. Muzete kompletne vypnout mozek a az bude cas na boarding tak za vami prijdou a upozorni, ze je cas jit. Tohle si myslim, ze je uplne nejtezsi organizacne zvladnout a tady jim to slo.
Na ceste zpet do L.A. se ke me hlasi jedna letuska, ze me zna. Mr. Vanhara tak letite zpet? Ja si vas pamatuji, naposledy jste sedel na sedadle B1. Taky si me pamatujete? Odpovidam, ze ano (ale uprimne nevim). Je to takovy maly svet, ze? Loni si me pamatovali na Cathay Pacific letu. Ted v Singapore Airlines. Blbost, ale potesi to.
Takto vypadaji sedadla v prvni tride.
Znovu si uvedomuji jake mam stesti. Asi to neni to spravne slovo. Jsem strasne rad, ze me podnikani umoznilo takto cestovat. Me by to fakt nenapadlo, ze si takto budu jednou zit. Jeste pred par roky bych si rekl, ze to je utopie. Ted si to nedovedu predstavit, ze bych cestoval jinak. Je to presne okamzik, kdy si uvedomite jake obrovske moznosti kazdy z nas ma na tomto svete. Jen je potreba je trosku poodkryt. Zpetne vidim, ze jsem vse mohl delat o par let drive. Jen me to skutecne vubec nenapadlo.
Netusil jsem co je mozne a dostupne. Ted to vidim jasne. Taky je zajimave, ze sem tam nekomu radim co ma delat a on stejne vubec nevidi/nechape co mu chci rict. Dokonce i kdyz se rozciluji, argumentuji tak to stejne lidem nedochazi. I kdyz treba rikaji, ze je nejaky problem pali. Asi se kazdy k tomu musi dobrat nejak sam. Otevrit mysl a videt jaky potencial mame k proziti zivota podle svych predstav. OMG, asi jsem fakt asi trosku ozralej a nemel bych ty prispevky na blog psat v tomto stavu:-).
P.S. Vetsinu clanku jsem napsal na palube letadla, ale publikuji se zpozdenim.
