Stedry den v Shipito

Takto vypada stedry den v Shipito. Jedu do prace. Vypada to, ze je klid a vetsina firem nepracuje. Silnice jsou relativne prazdne. Vjizdim do nasi komunity. Parkoviste u okolnich budov jsou prazdne. Vetsina lidi je doma a uziva si vanoc.

U nasich budov je uz zaparkovano dost aut. Rikam si doprdele co to delame za business, ze se nemuzeme nikdy zastavit:-).

Jdu se podivat do skladu na aktualni dodavky baliku. Nejak jsem si myslel, ze treba na stedry den jich dovezou jen par at muzeme poslat vsechny brzy domu.

Pekne Vanoce!!!

Jeste k tem robotum do skladu

Par informaci co jsem nasel na netu:

Starsi clanek, ale dava to nejakou predstavu o cene:

Kiva charges $1 million for its “starter kit” – five pick-and-pack stations, 30 robots, and 300 shelves, which take up 20,000 square feet. Equipping a 100,000-square-foot warehouse with a Kiva system costs $4 million to $6 million. (Equipping the same warehouse with a traditional automated system – carousels, warehouse-management software, and automated vehicles – costs somewhere between $5 million and $10 million.)

Myslim, ze nas sklad by mohl zacit s tim starter kitem. Mozna o neco vice. 100,000 sq. foot warehouse zatim neplanuji. Zatim mame realny pozadavek na 30-40 tisic sq. feet. Takze dejme tomu cena za Kiva Systems 1-2 miliony dolaru. Zni to jako hrozne moc penez. S tim souhlasim.

Ale ted druhy pohled na vec. Shipito se letos velmi rozrostlo. Na vyplatach se za rok utratil milion dolaru. Mame pres 50 zamestnancu. Nejvetsi rust zamestnacu byl za poslednich par mesicu. Ocekavam, ze pristi rok budou naklady na vyplaty jeste o dost vetsi. Dejme tomu, ze klidne dvojnasobne – 2 miliony dolaru.

Co kdyby takovy system jako je Kiva dokazal usetrit 25% casu zamestnancu? Najit baliky v regalech nebo je davat zpet zabere hodne casu. Vice nez cokoliv jineho. V malem sklade jako mame ted je to jeste relativne velmi rychle. Kvuli tomu, ze sklad je maly. Ale chodit mezi regaly v obrovskem sklade zabere mnohem vice casu. Abyste pochopili co znamena mnohem vice. Kdyz zamestnanec zabere o 2 minuty navic u jednoho baliku tak to pro nas muze znamenat rozdil mezi profitabilitou a ztratou penez. Zkuste se projit po velkem sklade. Ztratit par minut neni problem.

Takze ted k tem cislum. Usetrime 25% casu zamestnancu. Pri 2 milionech na vyplatach to je usetreni $500,000 rocne! Najednou investice 1-2 milionu nevypada zas tak spatne. Kdyby to tak skutecne bylo a Kiva System dobre fungoval, tak to by to mohla byt obrovska konkurencni vyhoda. Vsechno je to o efektivite. Dokazat udelat stejnou praci rychleji a levneji.

Otazka je jestli v tom je nejaky hacek.

Chci roboty

Jestli poridime v budoucnu nejaky obrovsky sklad tak chci tyto roboty. Maly sklad je efektivni. Clovek se moc nenachodi. Ale v obrovskem skladu to muze byt problem. Projit se po fotbalovem hristi a hledat baliky zabere cas. Chci aby roboti nosili baliky k nam:-).

Kouknete na video. Kiva vypada jako velmi zajimave reseni.

Low ball offer

Nejlepsi ksefty se delaji, kdyz je clovek delat nemusi. Pak neni tlacen do neceho co vlastne ani nechce. Idealni je to presne obracene. Kupovat kdyz se nechce.

Do ctvrtka cekam jestli nam schvali pronajem skladu o kterem jsem psal. Kdyz ne tak mam pripraveny back up na jiny pronajem. Vcera jsem vyjednaval slusnou cenu za druhy sklad. Bohuzel neni tak pekny. Je o dost starsi, ale v dobre lokalite kousek od nas.Ale jako back up to jde. A jsou ochotni nam dat hned pristup.

Premyslim ale nad situaci par let dopredu. Chci totiz najit uplne nejaky idealni sklad. Kdyz to porad poroste tak to bude potreba. Takze jen tak ze sportu dnes pisu nabidku (offer) na koupi skladu o velikosti 80,000 sq. feet (7,500 m2):-). Ono to zni docela silene, ale mozna to bude skutecna velikost, kterou potrebujeme. Abysme nebyli nuceni se kazde 2 roky nekam stehovat. I ta cena vypada lakave. Prave slevnili o 2 mil, protoze chteji za kazdou cenu prodat. Ja to tlacim jeste nize:-).

Kdyz se podivate na tu velikost skladu tak to je v podstate velikost fotbaloveho hriste:-).

Takze pisu tzv. “low ball offer”. Davam nizkou cenu a cekam jak zareaguji. Bud se nastvou nebo zacnou vyjednavat. Takhle delat ksefty je skutecne zabava. Hlavne kdyz vim, ze vlastne na tu koupi vubec nespecham. Ono se ani neda udelat rychle. Vyrizeni pujcek trva dost casu. Stejne tak pripadne rekonstrukce. Prozatim je teda plan pronajmout dalsi sklad a divat se do budoucna na nejake trvalejsi reseni.

Odmena jako prekvapeni – ucetnictvi

V Americe muze zamestnavatel dat dva typy odmen.

  • A discretionary bonus – je to odmena, ktera je prekvapenim pro zamestnance. Zamestnavatel se rozhodne ze zamesntance odmeni a da jim nejakou castku k normalnimu platu.
  • A nondiscretionary bonus – odmena, ktera je slibena v nejake dohode (treba pisemne nebo i ustni). Zamestnavatel treba rekne, ze kdyz se dosahne urcitych vysledku bude vyplacen bonus. Je to cokoliv predem slibeneho.

Mozna si rikate jaky je v tom vlastne rozdil. Neni to uplne jedno? Neni z hlediska ucetnictvi. Kdyz date tu odmenu jako prekvapeni tak se odmena nezapocitava do zakladu pro vypocitavani prescasu. Za prescasy se podle zakona musi vyplacet 1.5 nasobek bezne mzdy. Takze dela dost rozdil jestli se ten 1.5 nasobek pocita z bonusu nebo ne.

Ono tohle jsou takove detaily. Vetsinou z toho asi nebude nejaky problem. Ale kdyz se vyplaci hodne casto odmeny a prescasy, tak by pri auditu mohlo vyjit na svetlo, ze to je treba cele spatne. A je dobre vedet jak to vlastne funguje. Kdyz se nad tim zamyslite tak to dava logiku. Naslibujete zamestnancum bonusy predem, tak s nimi vlastne uz pocitaji a je to jako soucast platu. Nenaslibujete a prekvapite je. Pak je to ciste bonus, ktery se nezapocitavat do platu pro vypocet prescasu.