Startup

Strasne rad zacinam nova podnikani. Jde o to vzruseni z toho jak se vse vyviji. Kazdy den probihaji zmeny. Meni se obchodni model. Meni se zpusob prace. Meni se informace. Je to narocne. Je to vysilujici. Porad se delaji rozhodnuti. Ale zaroven to je hodne uspokojujici.

Jeste lepsi je kdyz jde o podnikani, ktere roste. Zvysuje se pocet objednavek. Pocet zakazniku. Treba kazdych par mesicu se pocet objednavek a zakazniku zdvojnasobi. Je to fantasticky pocit. Bohuzel to netrva vecne. Nekdy dele nekdy kratsi dobu. Ale ta doba, kdy to clovek proziva je k nezaplaceni. Je to stres. Jsou to nervy. Ale je to i uspokojeni z toho, ze clovek neco buduje a vytvari. Podle svych predstav a sveho svedomi jak si mysli, ze to je nejlepsi.

Expanze projektu/firmy na zahranicni trhy

Ahoj Johne,

pisu tento email prave Tobe, protoze si myslim ze nekolik Tvych ctenaru muze to zajimat. Jedna se o moznost kompletni expanze projektu nebo firmy na polsky trh.

Posledni dobou expanze ceskych spolecnosti (a naopak) do Polska je velice popularni. Sleduji to uz delsi dobu, ale nejvetsi “boom” se objevil behem posledniho roku. Ceske potravinarske produkty se objevujou v beznych polskych obchodech, ale bohuzel aspon nejaky maly marketingovy plan byl pominuty. Nevim jak je treba mozne promarnit potencial ceskyho piva. Napr. u takovyho Zlatopramenu tezko se polak dozvi, ze je to ceske pivo, protoze si na nej ani nesahne (spinavy lahve). To je, ale na jiny clanek.

Chtel bych tady vzkazat na jinou vec. Polsko je velice atraktivni trh pro nove projekty. Podle poctu obyvatelu je skoro 4-krat vetsi a pocet internetovych uzivatelu presahuje 12 milionu! Tyto cisla a fakt, ze je to sousedni zeme (tim ulehcuje se spoustu veci) mluvi samo za sebe.

Nase firma (hlavni sidlo v Polsku) ma v planu zabyvat se poskytovanim kompletni expanze do Polska a v nejblizsi budoucnosti i na jine zahranicni trhy. Mame uz 5-letou zkusenost pri mezinarodnich projektech, takze diky nasemu know-how muzeme nabidnout kvalitni sluzbu za nevysokou cenu. Rad bych znal Vase nazory na takovou sluzbu. Jestli byli byste hodni psat v komentarich nebo primo na nas novy mail office[at]czech2poland.com.

S pratelskym pozdravem,

Tomas

Financni zabezpeceni se do budoucna

Kdyz jsem prijel do Ameriky tak jsem mel pocit, ze americani strasne utraci penize za blbosti. A myslel jsem si, ze cesi jsou velmi opatrni a setrivi. Proste jsem si myslel, ze mame mnohem lepsi financni disciplinu. Ze cesi jsou opatrnejsi a dokazou lepe ekonomicky hospodarit. Ted po 7 letech v USA se na to divam trosku jinak.

To ze americani utraci casto za blbosti to porad zustava. Ale na druhou stranu americani jsou zvykly se o sebe postarat.

Nespolehat na stat, vladu, duchody, podporu v nezamestnanosti nebo rodinu. Proste kazdy se musi postarat sam o sebe. Rodina, ktera by mohla teoreticky pomoci je casto velmi daleko. V USA je obvykle se stehovat (casto a daleko) za praci. A kdyz se clovek dostane do problemu tak nema zadne blizsi kontakty na ktere by se mohl spolehnout. To stejne plati o duchodu. Produktivni cas zivota se venuje vydelani dostatku penez na duchod. Proste kazdy to vi, ze dokud muze pracovat (je zdravy a ma energii) tak se musi postart i o budoucnost. Nesmi se jen vydelat na okamzity zivot. Temer kazdy clovek se snazi investovat (nebo alespon kazdy clovek ktery neni uplne na min. mzde). At uz v ramci investovani do akcii, mutual funds, nemovitosti, pripojisteni k duchodu 401(k), apod.

Tyto zavery si dovoluji delat na zaklade me zkusenosti s prodejem nemovitosti. Mel jsem sanci nahlednout do osobnich financi stovek americkych rodin. V ramci ziskani pujcky kazdy kupujici musi prokazat co vlastni. A kazdy se snazi neco delat. Nekomu se to dari lepe jinemu hure.

I na me padl pocit odpovednosti a snazim se maximalne zabezpecit do budoucnosti. Kdyby se cokoliv stalo a nemohl bych pracovat tak chci vedet, ze muzu mit stejny zivotni styl jako kdyz pracuji. Chci vedet, ze i kdybych byl hodne nemocny, ze nebudu muset premyslet kde sehnat penize nebo jak zacit setrit. Chci vedet, ze jsem maximalne zabezpeceny na zivot a i kdyz cokoliv zkrachuje (trh z akciemi, trh z nemovitostmi, apod.), ze jsem porad dostatecne zajisteny. Proste nejde o to mit dostatek, ale mit vice nez dostatek. Nejlepe trojnasobne rezervy.

Taky mam pocit, ze mam starosti z veci, na ktere lidi v CR temer nemysli. Proste jakoby v CR existoval vetsi jistota, ze dokud je na jidlo tak se nic nedeje a vse se nejak vyresi. Mozna to lidem pripada az zbytecne se takto strachovat. Ale tady v USA proste vim, ze se muzu spolehat pouze na sebe. Funguje to tady jinak a prinasi to i vyhody. Cim vice jsem financne zabezpecen tim padem mam vetsi svobodu. Muzu kdykoliv zmenit profesi, muzu se prestehovat kde chci bydlet, muzu kdykoliv prestat pracovat, muzu delat co chci delat misto toho co nejvice vydela nebo co umim.

Vsechno spatne je k necemu dobre

Amerika je ted v ekonomicke krizi, ale presto to prinasi pozitiva. Treba takovy problem jako nezamestnanost. V Kalifornii stoupla nezamestnanost na 7.7%. Coz je asi problem pro spoustu lidi, ale pro me jako zamestnavatele to vubec neni spatne. Kdyz dam inzerat na to, ze hledam zamestnance tak se mi hlasi mnohem vice lidi. Nejde jenom o to, ze se hlasi vice lidi, ale vidim mnohem kvalifikovanejsi zajemce o praci. Proste je to radost delat pohovory.

V dobach kdy ekonomika slape a nezamestnanost je mala tak to je hodne frustrujici. Udelam pohovory. Z dvaceti lidi si vyberu tri nejlepsi. Kdyz jim zavolam tak dva mi reknou, ze si uz nasli jinou praci a lepe placenou. A toho posledniho ktereho najmu mi pak za dva tydny odejde (v dobe kdy prosel treninkem), ze dostal lepsi nabidku.

Ted je to obracene. Vyberu si tri nejlepsi lidi. Jednoho zamestnam. Za tyden vidim, ze to neni uplne idealni a ti druzi dva stale jeste nenasli zadnou praci a jsou ochotni okamzite pracovat.